KONSTRUKCE VÝFUKU
Popisovaný výfukový systém je určen pro sportovní účely z hlediska
hluku a přesného sladění celého výfukového potrubí.
Po pečlivé izolaci azbestovou šňůrou potřenou vodním sklem a montáže
tlumiče, který se montuje za kompletní potrubí, lze hlučnost snížit i
pro sériový motocykl se značným zvýšením výkonu. Zvláště u sportovního
motoru zateplíme celé výfukové potrubí obalením azbestovou šňůrou.
Takto obalený výfuk udržuje vysokou teplotu, což napomáhá stále
vyrovnanému chodu motoru a částečnému zvýšení výkonu. Pokud je výfuk
stále hlučný, montujeme i pro sportovní účely koncový tlumič výfuku,
který zhotovíme podle přiložené dokumentace.
K výfuku použijeme sériové hlavice příruby válce nebo zhotovené ze
silnějšího materiálu, který nám zajistí stálou rovinu dosedací plochy.
Vlastní tělo tlumiče se svaří z ocelového plechu cca 0,8 mm. Oba kužele
svaříme pomocí autogenu. Nakonec si ohneme koleno výfuku podle potřeby,
přičemž volíme možnost největšího radiusu.
Trubku kolena i koncovou trubičku zhotovíme ze síly kolem 1,0 mm a
nakonec přivaříme ke kuželům výfuku. Kompletní výfuk pro popsanou
úpravu válce je nakreslen v příloze, lze jej ještě upravit dle nároku
průběhu motoru.
Zásadní údaje pro zhotovení kvalitního výfukového systému pro
dvoutaktní motory Vám nyní popíši.
Celá podstata moderních výfukových trub pro dvoudobé motory spočívá v
sestrojení výfukové roury takové délky, tvaru a s takovým otvorem, aby
se přítok, respektive příliv tlakové vlny k válci shodoval s otevřením
výfukového kanálu, který se otevírá s určitým předstihem vůči
vyplachování a zároveň, aby byl uzavřen, což bude stačit k vyvolání
"zpětné tlakové vlny". Ta zablokuje výfukový kanál v okamžiku, kdy se
objeví čerstvá palivová směs pocházející z proplachu. Dobře vyladěná
expanzní komora zajišťuje již sama o sobě 30 - 35 % výkonu moderního
motoru.
První funkcí výfukové roury je válcovitý tvar a kuželová část (s
megafonem) expanzní komory. Druhou funkcí je proti-kužel komory, který
se vůči plynům chová jako částečně uzavřená trouba.
Průměr výfukové trouby od válce k expanzní komoře by měl mít plochu,
která bude činit 1,0 - 1,2 násobek plochy výfukového kanálu (menší -
snažíme-li se dosáhnout maximálního výkonu, větší - chceme-li docílit
silného momentu).
Délka - vždy větší usilujeme-li o docílení vysokého momentu s povolnou
křivkou - může dosáhnout až maxima, které ční až jedenáctinásobek
průměru. Minimální délku lze použít činící nad 10 cm.
Nyní přejdeme k vlastnímu kuželu (megafonu). Jeho kuželovitost není
příliš důležitá, i když je dobré nepřekročit hranici 10-15°, aby se
příliš nezpomalila rychlost unikajících plynů. Také zde se však větší
délka spojuje se snahou docílit dobrého momentu a proto jsou tlumiče
motocyklů zpravidla vždy spíše dlouhé, zatímco tlumiče rychlostních
motocyklů jsou kratší a tudíž jejich kuželovitost je mnohem výraznější.
Pro kužel se zpravidla používá kuželovitost, která je přibližně
dvojnásobkem kuželovitosti megafonu, tj. rozšiřující-se části, přičemž
pro jeho maximum platí 20-22°. V praxi byl učiněn poznatek, že velké
kuželovitosti způsobují spíše strmou výkonnou křivku s jejím rychlým
klesáním za bodem maxima, zatímco jsou-li kuželovitosti menší setkáváme
se s opakem.
Celkový výfuk má dvě další části: válcovou část s konstantním průměrem
mezi oběma kónickými částmi expanzní komory a tzv. "nástavcem", tj.
malou koncovkou přímou trubkou.
Tak jako protikužel, tak i nástavec má přímý vliv na dekompresi tj.
podtlakovou vlnu. Průměr nástavce doporučuji zvolit přibližně 60%
průměru počáteční výfukové trouby a délce rovnající se 12ti násobku
vlastního průměru. Výfuk by tedy měl mít obsah představující 15 až 25
násobek obsahu válce, to znamená menší u motorů s velkým obsahem válců
a větší zase naopak u motorů s menším obsahem válců. Platí zde
jednoznačně zásada, že podle toho, jak se zmenšují rozměry (a tudíž i
objemy) jednotlivých částí, zvyšuje se počet dosažitelných otáček tím i
maximální výkon na úkor momentu a opačně.
Pro konstrukci výfuku se považují základní tři části:
1. počáteční část trouby
2. střední válcová část, která má však menší vliv na výsledku, pokud
jde o výfukovou troubu
3. koncový nástavec: čím je menší jeho průměr, tím je vyšší počet
dosažitelných otáček, i když je třeba dávat pozor, aby se výfuk příliš
nepřiškrtil a
nezpůsobilo se přehřátí motoru. Koncový nástavec je velmi citlivý na
nepatrné změny průměru a to i takové, které jsou vyvolány uhlíkatými
usazeninami během činnosti - a proto je nezbytné dbát na jeho dokonalou
čistotu.
Všechny tyto úvahy platí v případě, že expanzní komora je přímá a
rovná, avšak mnohdy není možné z rozměrových důvodů tuto zásadu
dodržet. Potom jsme nuceni spokojit se s expanzní komorou, která je
zakřivená. Zakřivený výfukový systém musí mít jednotlivé části delší
než je třeba pro výfukové trouby rovné.
Nesmíme však zapomenout na to, že výfuk zkonstruovaný při dodržení zde
vyložených zásad je dobrý a správný jen pro (zvolený) režim otáček.
Tyto zásady ladění výfukového potrubí platí pro všechny dvoudobé motory.
divne
(smido, 22. 3. 2008 19:00)