Na to, co přináší Zákon o přístupnosti, jsme se zeptali Radka Pavlíčka, specialisty na přístupnost ze Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity. Radek se tématice přístupnosti webu věnuje přes dvacet let, píše blog Poslepu.cz a mimo jiné je jako jediný Čech členem International Association of Accessibility Professionals a držitelem certifikátu Certified Professional in Web Accessibility, který je důkazem jeho erudovanosti v tomto oboru.

V minulém dílu rozhovoru jsme se s Radkem detailněji podívali na zákon o přístupnosti. Povídali jsme si například o legislativním uchopení přístupnosti, dopadu zákona na knihovny a školy či jak postupovat v případě, kdy náš web požadavkům zákona nevyhovuje.

Radku, ráda bych se na úvod ještě vrátila k situacím, kdy web z nějakého důvodu nemůže plně vyhovět požadavkům zákona? Jak přesně mají jejich provozovatelé postupovat?

Do působnosti zákona o přístupnosti spadají povinné subjekty různé velikosti – od malých obcí či příspěvkových organizací až po velké úřady a ministerstva. Zákon o přístupnosti ale platí pro všechny stejně a na všechny klade stejné požadavky. Je ale zřejmé, že míra toho, jak snadno se bude dařit konkrétnímu povinnému subjektu požadavky zákona plnit, se může (a dost pravděpodobně bude) výrazně lišit. S jiným rozpočtem na tvorbu a provoz webu totiž hospodaří malá obec, jiný (mnohdy i o x řádů vyšší) rozpočet na tento účel bude mít ministerstvo či jiný velký úřad.

V odůvodněných případech tedy nemusí povinný subjekt zpřístupnit obsah, na který se zákon o přístupnosti vztahuje, a může uplatnit tzv. výjimku pro nepřiměřenou zátěž. Povinný subjekt tak ale může postupovat jedině tehdy, pokud by zpřístupnění obsahu mělo velmi nevýhodný poměr cena:výkon (když to řeknu trochu lidově), náklady na straně povinného subjektu by byly nad jeho aktuální možnosti a nebyly by vyváženy přínosy na straně uživatelů.

Výjimku o nepřiměřenosti lze aplikovat pouze na určitý obsah webové stránky či mobilní aplikace (povinný subjekt tedy nemůže prohlásit, že z důvodu nepřiměřené zátěže nebude přístupnost řešit vůbec). I při aplikaci uvedené výjimky o nepřiměřenosti je tedy stále nutné obsah webových stránek či mobilních aplikací zpřístupnit v co nejvyšší možné míře a ostatní obsah, na který nebude výjimka o nepřiměřenosti uplatněna, je potřeba zpřístupnit v rozsahu, ve kterém to zákon po subjektu vyžaduje.

Povinný subjekt také musí v případě uplatnění výjimky pro nepřiměřenou zátěž poskytnout uživateli jím spravovaných webových stránek nebo mobilních aplikací náhradní řešení pro přístup k tomu obsahu, na který je výjimka uplatněna. Je však také potřeba zdůraznit, že uvedené náhradní řešení je pouze dočasným řešením a povinný subjekt by se měl i nadále pokoušet o možnost zpřístupnění jím spravovaných webových stránek a mobilních aplikací. Pokud důvod, kvůli kterému povinný subjekt došel k závěru, že mu plnění uvedené povinnosti způsobuje nepřiměřenou zátěž, již neplatí (úřad si například nechat vytvořit nové webové stránky), je povinen povinnostem zákona dostát standardní cestou.

Informaci o uplatnění výjimky pro nepřiměřenou zátěž je třeba uvést v Prohlášení o přístupnosti. Vyplnění Prohlášení naštěstí není nic složitého, Ministerstvo vnitra nabízí na svém webu na stránce Prohlášení o přístupnosti dostatek informací včetně vzorového Prohlášení o přístupnosti a poznámek, jak Prohlášení vyplnit.

Z mého úhlu pohledu se jedná o jednu ze dvou klíčových informací, které by měly být v Prohlášení o přístupnosti uvedeny. Tou druhou je funkční kontakt pro případ, kdy uživatel na webu narazí na nějakou bariéru potřebuje informace získat alternativní cestou.

Více informací najdete v článcích Jak funguje výjimka pro nepřiměřenou zátěž? a Co vše musí obsahovat Prohlášení o přístupnosti?

Jaké jsou ty nejdůležitější požadavky na přístupnost, na které by se měli provozovatelé webu zaměřit? Mohl byste s nimi čtenáře seznámit?

Mezi stěžejní požadavky na přístupnost obvykle řadíme následující oblasti.

První věc, na kterou je vhodné se zaměřit, je přístupnost a ovladatelnost prvků z klávesnice. Současně platí, že klávesnice je nejdostupnější nástroj pro testování přístupnosti webu, protože i přes čím dál větší zastoupení mobilních zařízení se stále jedná o primární vstupní zařízení a každý uživatel ji má po ruce.

Tento bod zahrnuje na tři klíčové požadavky:

• všechny prvky na stránce, které mohou získat focus, jsou přístupné a ovladatelné z klávesnice.

• Prvky na stránce lze z klávesnice procházet v logickém pořadí.

• Právě aktivní prvek (tedy prvek, který má focus) je vizuálně zvýrazněn.

Na přístupnost z klávesnice je také vhodné myslet nejen v desktopovém, ale i mobilním zobrazení (detaily viz Proč je důležitá přístupnost mobilního menu z klávesnice?).

Správné strukturování webové stránky korektně vyznačenými nadpisy a oblastmi stránek pomáhá zejména uživatelům odečítacích programů v porozumění tomu, jak je webové stránka rozvržena. Umožňuje jim také efektivní práci s webem a nabízí možnost rychle se přesunout právě na tu část stránky, kterou potřebují. Dobře vytvořenou strukturu stránky si můžeme představit jako obsah knihy – podobně, jako z obsahu získáme představu o názvech kapitol a díky vazbě název kapitoly–číslo stránky se můžeme rychle v knize přesunout tam, kam potřebujeme, stejnou službu udělá uživateli screen readeru nadpisová osnova a oblasti stránky.

Nadpisy slouží uživatelům jako důležité záchytné body pro orientaci a přesun na jednotlivé části stránky. Zatímco pro uživatele, kteří s webem pracují vizuálně, je potřeba nadpisy dostatečně odlišit od okolního textu na vizuální úrovni, pro uživatele odečítacích programů je potřeba nadpisy vyznačit i na úrovni HTML kódu a použít k tomu odpovídající HTML elementy (h1 až h6). Jen tak bude možné, aby tito uživatelé mohli prostřednictvím funkcí svého odečítacího programu nadpisy využít pro rychlý přesun na jednotlivé části stránky. Proto je velmi důležité, aby nadpisy uvozovaly všechny důležité části stránky, jejich struktura (hierarchie) dávala smysl a jejich označení odpovídalo jejich významu.

Dalším způsobem, jak definovat strukturu stránky, jsou tzv. oblasti (anglicky landmarks). Ty umožňují přiřadit jednotlivým částem stránky tzv. roli a říct, že daná část stránky je hlavní obsah, menu nebo vyhledávání. Jejich výhoda oproti nadpisům spočívá v tom, že se jedná o definice celých oblastí (a ne pouze jejich začátku, jako je tomu v případě nadpisů) a že je tento mechanismus univerzální napříč různými weby a nezávislý na struktuře nadpisů.

Detaily a praktické rady ke strukturování najdete v článcích Jak přístupně strukturovat webovou stránku pomocí nadpisů – praktický návod a Orientační body WAI-ARIA pro přístupnější web.

U jednotlivých prvků na stránce také musí být zajištěn dostatečný barevný kontrast mezi popředím a pozadím tak, aby prezentované informace byly dobře čitelné. 

Dostatečný barevný kontrast písma je velmi důležitou součástí přístupného webu. Bez nadsázky se dá říci, že požadavek na dostatečný kontrast pomáhá opravdu každému – kontrastnější text se lépe čte. Pokud tedy připravujete grafický návrh webu či vybíráte vhodnou šablonu, vyberte dostatečně čitelný font i barvy, které jsou mají dostatečný vzájemný barevný kontrast. Ten už se dá poměrně přesně změřit, například pomocí nástroje s názvem A11y Color Palette), takže výběru vhodných barevných kombinací by nemuselo nic bránit.

A co přístupnost obrázků, audia či videa?

Grafické prvky jsou dnes důležitou součástí každého webu. Často je pomocí nich vytvořeno menu či jsou pomocí grafiky prezentovány jiné důležité informace. Proto je potřeba, abychom se při jejich používání vyvarovali chyb, jež by mohly zamezit získání takto publikovaných informací uživatelům, kteří nejsou schopni grafické prvky vizuálně vnímat. Jednoduchá rada proto zní: veškeré grafické prvky na stránkách, které nesou informaci, musí mít definovánu relevantní textovou alternativu.

To samé pak platí i o multimediálních záznamech. Obzvlášť ty, které nesou informace dlouhodobějšího charakteru, či jsou hodně sledované, je vhodné opatřit titulky, aby se s jejich obsahem mohlo seznámit co nejširší publikum. Titulky nepomáhají jen uživatelům se sluchovým postižením, ale ocení je každý, pro koho je problematické porozumět mluvené češtině či si při sledování videa nemůže pustit zvuk nahlas. 80 % lidí, kteří titulky ve videích používají, nemá se sluchem problémy.

A mohou si zájemci svépomocí nějak jednoduše zkontrolovat, zda úpravy provedli správně?

Ano, mohou. Bližší informace o testování jednotlivých oblastí včetně praktických videoukázek postupů (které potřebné postupy demonstrují lépe než psaný text), lze najít v následujících článcích:

• Jak na jednoduchý audit přístupnosti – otestujte si bezbariérovost svého webu

• Informační technologie v knihovnách 2020: webinář o přístupnosti webu

Na stránce Informační technologie v knihovnách 2020: webinář o přístupnosti webu najdou videozáznam webináře, představení online metodické příručky Přístupné webové stránky i odkazy na další zdroje informací k testování přístupnosti (například přehled nástrojů k testování přístupnosti).

A to by bylo pro dnešek vše. V třetím, posledním dílu rozhovoru se pak podíváme na to, co a jak můžete na eStránkách udělat pro lepší přístupnost vy sami.