Sprcha je taky bájo
Jelikož už se zase pomalu přiblížila moje hodinka, začínám být nevrlý, ospalý, křičím tady jako na lesy a maminka asi neví, co se mnou. Nejraději bych šel spát, ale tu dobrůtkovou večerní kaši si přeci nemůžu nechat ujít a tak souhlasím s tím, že tu půlhodinku vyplníme hrátkami ve vaně.
Asi jsme se doma intenzivněji začali věnovat ochraně životního prostředí. Nejen že poctivě třídíme odpad, ale chráníme naše zdroje i tím, že šetříme vodou. Jinak si neumím vysvětlit, proč nemám napuštěnou vanu, ale stříká na mě jen pár čůrků vody z jakési podivné, řekl bych něco jako ruky. Maminka se docela nahlas smálěje a povídá mi nějaké veselé věci, takže je nejspíš vše v naprostém pořádku. Vidím ale, že má plné ruce práce, avšak tentokrát ne se mnou ale s fotoaparátem. Ten se na rozdíl ode mne koupe nerad a ještě víc nerad by byl určitě tatínek.
Koupání mám věru rád,
voda je můj kamarád.
Umím dělat cáky cák,
protože jsem kopacák:-)