Období základního výcviku
Období základního výcviku
Nesprávný postup při výcviku, spěch a násilné zacházení s koněm
vyvolávají stresové stavy. Proto je základní výcvik dalším stresovým
obdobím, kterým musí kůň projít.
Podmínkou úspěšného výcviku je dostatečná znalost psychologie koně,
jeho návyků, instinktů a dodržování fyziologických princincipů výcviku
a tréninku. Fyziologické zásady tréninku jsou všeobecně známy:
systematičnost, odbornost, rytmičnost, opakování, střídání výcvikové
práce různého obsahu, zaměření či zatížení, správná volba prostředí a
individuální postup, tj. přizpůsobení výcviku temperamentu, charakteru,
věku, kondici a zdravotnímu stavu koně.
Při výcviku probíhají složité reflexy, které nazýváme instinkty. Z celé
řady instinktů jsou pro výcvik koně nejdůležitější: stádový, obranný a
potravní. Stádový instink
bývá provázen strachem. Navenek se projevuje zvýšenou nervozitou,
ržáním "po koních", neposlušností až neovladatelností popř. útěkem za
ostatními koňmi. Je tomu tak vždy, když bez systematického výcviku po
koni požadujeme, aby opustil ostatní koně, nebo jestliže se mu druhý
kůň nebo houf koní vzdaluje. Správným postupem výcviku se stádový pud
zeslabuje. Obranný instinkt souvisí se snahou o sebezáchovu, obdobně jako instinkt potravový. O tom, jak se projevuje
obrana jsem se již zmínila v předchozích částích tohoto textu.
Potravové podněty použité ve výcviku ve správnou chvíli utlumí
strachové reakce, usnadní a urychlí vytvoření podmíněných reflexů a
pohybových návyků. Podání kostky cukru nebo kousku mrkve je nepodmíněný
potravový podnět, který vyvolává potravní nepodmíněný reflex, jenž
slouží k upřesnění návyku požadovaných cviků a posiluje důvěru koně k
jezdci či ošetřovateli. Odměna za dobrý výkon má být důsledně
uskutečňována. Odměnou může být pohlazení, které kůň přijímá jako
příjemný dotek, laskavý hlas nebo po správně provedeném cvik či výkonu
oddech v kroku, při vedení koně dlouhými otěžemi. Koni tak dovolíme,
aby uvolnil svaly vykonávající pohyb. S uvolněním svalů je spojeno i
uvolnění nervové. V období intenzívního výcviku je odměnou pro koně
rovněž odpočinek. Správně zvolený odpočinek je v určitých úsecích
přípravy, kdy dochází k nahromadění únavy nejprve fyzické a pak
psychické, nezřídka důležitější než nepřetržitě pokračující výcvik či
trénink.
Při výcviku nebo tréninku koně pro jakékoli sportovní nebo pracovní
využití má velmi důležitou úlohu paměť. Uchování určitých podnětů,
vjemů a cviků v paměti koně záleží na pravidelném opakování těchto
podnětů a na časovém sledu cvičení, jak ukazuje tento příklad:
Při pokusném sledování paměti koní byl stejný podněm opakován ve třech
po sobě jdoucích dnech vždy osmkrát, ve druhém pokuse v šesti
výcvikových dnech vždy čtyřikrát a konečně ve třetím pokuse ve dvanácti
výcvikových dnech vždy dvakrát. To znamená, že ve všech uvedených
pokusech byl stejný podnět opakován 24krát. Největší počet správných
reakcí byl pak zjištěn po pokuse, ve kterém bylo opakování rozvrženo do
dvanácti výcvikových dnů.
Toto pozorování má značný význam pro výcvik koní určených pro drezurní
a skokové soutěže, i pro trénink koní na steeplechase a cross country.
Při nácviku současně působíme na sluch (mlasknutí) při pobídce holeněmi
apod., dále na dotykové receptory kůže i působením hmotnosti jezdce.
Jakmile se kůň naučí požadovanému cviku, odpadnou zbytečné pomůcky.
Dbáme, aby při výcviku nových prvků nebyl kůň unaven, popř. utlumen
stereotypním průběhem výcviku. Po přech až čtyřech dnech přestávky
pokračujeme ve výcviku dalších nových prvků. Zapamatování správného
cviku posilujeme oměnou.
Při výcviku a tréninku se snažíme, aby si kůň zapamatoval správně
vykonané požadované cviky. Špatné reakce a omyly jsou však vlastností
každého živého tvora. Musíme proto současně dbát na to, aby kůň chybné
výkony nebo špatné zkušenosti zapomněl. Kůň musí zapomenou špatně
naučený cvik a novému cviku se učit od začátku. Tento psychologický
princip je však mnohým jezdcům neznámý. Domnívají se, že mohou špatný
návyk nebo neprávně naučený cvik odnaučit násilím nebo hrubým
zacházením s koněm. Je znám případ, kdy mladý kůň viditelně se bojící
člověka shodil několik jezdců za sebou. Za trest ho honili čtyři muži s
biči na lonži. Výsledek byl ten, že se k němu nikdo nesměl přiblížit,
aniž by riskoval těžké zranění. Z toho vyplývá, že cvičitel v průběhu
výcviku nesí přihlížet pouze k fyziologické stránce, nýbrž musí brát
zřetel i na psychický stav, chápavost a charakter koně.