„Neměli jsme na mysli nejstaršího muže světa a ani posledního z Pánů na zemi, nebo snad to, že převážná část života přichází sama. Staří byli, Staří jsou a Staří budou. Ne v nám známých vesmírech, ale mezi nimi. Yog-Sothoth zná bránu. Yog-Sothoth je brána. Yog-Sothoth je klíč a strážce brány. Minulost, současnost, budoucnost, všechno je jen jedno v Yog-Sothothovi. On ví, kde Staří z minulosti už jednou prorazili a kde prorazí znovu. On ví, kde pošlapali pole země, kde je pošlapávají a proč je nikdo nemůže zadržet. Jejich pach mohou lidé cítit velmi blízko, ale jejich podobu nemohou poznat, jsou chráněni v hrubých rysech, zplozeni pouze pro lidskou rasu. Je jich velmi mnoho, liší se velmi od fantomu člověka až k tvaru bez pohledu či pevné substance. Chodí nespatřeni a scházejí se v osamělých lesích, kde v dávných dobách byla vyřčena temná slova a kvíleny byly rituály. Vítr šeptal s jejich hlasy a Země šumí s jejich vědomím. Mají moc ohýbat lesy a drtit města, ale zatím nesmí udeřit. Kadaath zná jejich chladné pustošení, ale kdo zná Kadaath? Ledová poušť na jihu a potopené ostrovy v oceánu ukrývají kameny s jejich pečetí, ale kdo kdy viděl zamrzlá města nebo zapečetěnou věž porostlou chaluhami? Velký Cthulhu, jejich bratranec, ještě může málo vyzvědět. Iä! Shub-Niggurath! Jen ohavností je poznáme. Jejich ruka je v hrdle, ještě je nepoznáme, jejich obydlí je blízko vašeho prahu. Yog-Sothoth je klíč k bráně, kde se vesmíry potkávají. Člověk vládne tam, kde již jednou vládli. Ale již budou vládnout tam, kde nyní vládne člověk. Až v zimě bude léto a létě bude zima, zatím čekají trpělivě a mocně, aby zde mohli opět vládnout!“