Projekt VaV MŠMT Kačina 2006 - 2011

1) Analýza změn krajinné makro a mikrostruktury zájmového území

Autoři: Jan Skaloš, Alexandra Janoutová

1. Cíle práce

· Analýza a hodnocení změn krajinné makrostruktury

· Analýza a hodnocení změn krajinné mikrostruktury

2. Studované území

Studované území je totožné se zájmovým územím projektu a je tvořeno 21 katastrálních území o celkové ploše 113,23 km². Bližší popis zájmového území byl dostatečně proveden v závěrečné zprávě projektu za rok 2007 (Lipský a kol., 2008), nebo publikován na internetu (www.projektkacina.estranky.cz) a v několika článcích (Kukla, Skaloš, 2008a, 2008b; Dostálek, Skaloš, 2008a, 2008b; Lipský, Skaloš, Šantrůčková, Weber, 2008).

3. Metodika

3.1. Použité podklady a sledované časové horizonty

Vybrané charakteristiky struktury krajiny ve sledovaných časových horizontech byly získány na základě studia starých map a leteckých snímků. Mezi použité staré mapy patří:

· Mapy prvního vojenského mapování z období 1764-1768

· Mapa druhého vojenského mapování z období 1842 – 1852

· Mapa třetího vojenského mapování z období 1874 – 1880

· Současné ortofoto-letecké snímky z roku 2006 (resp. interpretace z roku 2007)

3.2. Sledované typy land use

Typy land byly převzaty z legendy mapování současného stavu krajiny publikované v závěrečné zprávě za rok 2007 nebo v článku Kukla, Skaloš, (2008b). některé kategorie byly z důvodu kompatibility mezi použitými podklady sloučeny. Typy land use, u kterých byly sledovány parametry krajinné makro a mikrostruktury uvádí tabulka č. 1:

Tab. 1. Plošné sledované typy land use

Tab. 2. Liniové sledované typy land use

3.3. Sledované charakteristiky

Mezi sledované atributy krajinné makrostruktury patří následující charakteristiky:

· Využití krajiny (land use)

· Koeficient ekologické stability (Kes)

Mezi sledované atributy krajinné mikrostruktury, které byly analyzovány v rámci celého zájmového území patří:

· Relativní délka cestní sítě (m/ha)

· Relativní délka vodních toků (m/ha) (obsaženo v závěrečné zprávě „Změny ve vývoji vodních prvků v zájmovém území“),

· Relativní délka stromořadí (m/ha)

4. Výsledky a diskuze

4.1. Změny krajinné makrostruktury

Tab. 3. Vývoj land use zájmového území.

Ke konci 18. století byly krajina zájmového území využívána převážně jako zemědělská půda s tím, že dominantním typem land use byla orná půda. Pozoruhodné je velké zastoupení trvalých travních porostů, které jsou druhým nejčastějším typem využití krajiny v této době. Velmi časté jsou také porosty dřevin různého charakteru od lesních porostů po porosty rozptýlené nebo doprovodné zeleně. Zastoupení vodních prvků dosahuje téměř 6 % zejména díky vysokému podílu vodních ploch ke konci 18.století.

Zásadní změnou ve využití krajiny je v této době jak poměrně dramatický pokles zastoupení vodních ploch, tak pokles výměry trvalých travních porostů, které se ve velikosti podílu zastoupení dostaly za lesní porosty. Příčinou vysoušení rybníků a rozorávání luk a pastvin je zjevně nárůst výměry orné půdy a zastavěných ploch v důsledku růstu populace a nutnosti zvyšovat zemědělský produkční potenciál krajiny.

Mapa 3. vojenského mapování plně odráží vliv extenzifikace zemědělství a průmyslové revoluce na krajinu. V druhé polovině 19. století je patrný značný nárůst zastoupení orné půdy na rozloze zájmového území, který byl realizovány pravděpodobně nejvíce na úkor dřevinných porostů (nejvíce na úkor rozptýlené a doprovodné zeleně) a trvalých travních porostů. Krajina je v této době tedy více zorněná, vzrostla zastavěná plocha v důsledku industrializace a urbanizace krajiny.

Ve srovnání s minulostí došlo do současnosti (do roku 2007) k dalšímu poklesu výměry trvalých travních porostů a naopak se potvrzuje obecný trend zvyšování plochy lesní půdy. Pokračuje nárůst zastoupení zastavěných ploch.

Graf č. 5 a 6 názorně ukazují změny ve využití krajiny zájmového území od konce 18. století do současnosti (2007). Grafy dokumentují postupné zvyšování zastoupení zastavěných a ostatních ploch v souvislosti s nástupem průmyslové revoluce v českých zemích. Extenzifikace zemědělství a zvyšování produkční kapacity území má za následek pokles výměry trvalých travních porostů a vodních ploch. Plocha lesní půdy oproti konci 18. století vzrostla, nicméně byl zaznamenán značný pokles při srovnání map 2. a 3. vojenského mapování. Grafy ukazují, že tento pokles byl realizován zejména na úkor porostů rozptýlené a doprovodné zeleně. Rychlost změn byla největší v uvedeném období od 2. do 3. vojenského mapování..

Koeficient ekologické stability dle Míchala (1985) dokládá postupný pokles stability krajiny kvantifikované na základě poměru relativně ekologicky stabilních a nestabilních ploch. K největšímu poklesu došlo v období mezi 2. a 3. vojenským mapováním.

Statistická data doplňují soubor dat získaných interpretací mapových podkladů a leteckých snímků. Rozdíly mezi historickými statistskými daty a daty získanými na základě interpretace vojenských mapy a leteckých snímků jsou částečně způsobeny ve velikosti ploch, pro která byly hodnocena statistická data (ZÚJ – zvláštní územní jednotky, které představuji z důvodu změn katastrálních hranic širší územní jednotky, ,které se liší od katastrálních území). Z grafu č. 9 a 10 je patrný růst plochy orné a zemědělské půdy do roku 1948, od toho roku zastoupení této kategorie klesá, zejména v důsledku růstu plochy zastavěných ploch.

Graf. 10. Srovnání statistických dat land use dat získaných na základě interpretace vojenských map a leteckých snímků.

4.2. Změny krajinné mikrostruktury

Graf č. 11 dokumentuje změny ve vývoji cestní sítě v zájmovém území. Do druhé poloviny 19. století dochází nárůstu délky cestní sítě v důsledku výstavby komunikací v souvislosti s rozvojem společnosti v průběhu 19. století. Pokles do roku 2007 je způsoben hlavně poklesem délky polních cest v souvislosti se scelováním pozemků orné půdy v rámci kolektivizace, kdy původně hustá sít polních cest zajišťujících dostatečnou obslužnost pozemků již ztratila opodstatnění.

Graf č. 12 dokládá nárůst délky stromořadí podél cestní sítě do druhé poloviny 19. století a naopak následný pokles do současnosti, zejména kvůli rušení polních cest v souvislosti s racionalizací a intenzifikací zemědělství po roce 1945.

5. Závěry

Vojenské mapy a letecké snímky jsou vhodným zdrojem dat o historickém stavu a vývoji využití krajiny.

Poněkud specifická jsou data získaná interpretací map prvního vojenského mapování. V této úloze byl učiněn pokus toto mapové dílo v GIS zpracovat, ale kvantitativní data takto získaná je třeba kriticky revidovat.

Staré mapy (kromě map 1. vojenského mapování) poskytují poměrně spolehlivá kvantitativní data o využití krajiny – její makrostruktuře (land use), nicméně lze jejich interpretací získat jen omezené množství dat i krajinné mikrostruktuře. Nepatří mezi ně charakteristiky, jejich ž výpočet využívá jako proměnnou počet plošek (např. mozaikovitost, průměrná velikost pozemku atd.). Mapy totiž nezobrazují dostatečně přesně hranice pozemků, které tak jako tak neodpovídají skutečné parcelaci krajiny ve skutečnosti (na rozdíl od leteckých snímků).

Do hodnocení krajinné mikrostruktury nebyly rovněž zařazeny současné letecké snímky, které s ohledem na velký počet chybových polygonů vzniklých zpracování v GIS, rovněž nemohou poskytnou relevantní údaje o charakteristikách založených na počtu plošek pro celé zájmové území.

Analýza vojenských map a leteckých snímků dokumentuje skutečnost, že trendy změn land use krajiny zájmového území jsou totožné s celorepublikovým průměrem – růst zastoupení zastavěné plochy, nárůst výměry orné půdy do roku 1948, pokles výměry luk a pastvin a pokles výměry vodních ploch.

Analýzy podkladů prokázala, že k nejrychlejším změnám zastoupení jednotlivých kategorií land use, došlo v období mezi 2. a 3. vojenským mapováním. Jiné bude jistě hodnocení změn krajinné mikrostruktury, což ukáží výsledky analýzy změn krajiny řešeného území.

6. Použitá literatura

Dostálek, J., Skaloš, J. (2008a): Přírodní stanoviště v intenzivně zemědělsky

obhospodařované české krajině: případová studie v území Nové Dvory – Kačina. Acta Pruhoniciana, roč. 2008, č. 90, s. 71-78.

Dostálek, J., Skaloš, J. (2008b): Přírodní stanoviště v intenzivně zemědělsky

využívané krajině - případová studie Kačina - Nové Dvory. In Krajina v

kontextu globálních změn, sborník abstraktů z konference, Brno 25. - 26.1.

2008. CZ-IALE, LDF MZLU, Brno, s. 3., ISBN 978-80-7375-143-2.

Kukla, P., Skaloš, J. (2008a): A proposal for the method of mapping the current

state of landscape using aerial photography and digital data Nové Dvory. In

Dreslerová J., (ed.): Venkovská krajina 2008. Sborník z 6. ročníku

mezinárodní mezioborové konference konané 23.–25. května 2008 v

Hostětíně, Bílé Karpaty, Brno, s. 59 – 65, ISBN 978-80- 87154-19-9.

Kukla, P., Skaloš, J. (2008b): Vliv vybraných charakteristik přírodních

podmínek na využití krajiny (land use) – modelové území Nové Dvory –

Kačina. Acta Pruhoniciana, roč. 2008, č. 90, s. 79-94.

Míchal, I. et al. 1985. Ekologický generel ČSR. Terplan Praha a GgÚ ČSAV, Brno. Ostatní zdroje

Závěrečné zprávy

Lipský a kol. (2008): Fyzickogeografická analýza zájmového území. In. Závěrečná zpráva projektu Implementace opatření Evropské úmluvy o krajině v intenzivně zemědělsky využívaných oblastech nesoucích stopy historických krajinářských úprav (MŠMT 2B06013), Průhonice, VÚKOZ.

Internet

Internetové stránky projektu [online].[cit.200-02-02]. URL:<http:// www.projektkacina.estranky.cz>.