Projekt VaV MŠMT Kačina 2006 - 2011

·         Negativní ovlivnění abiotických složek prostředí 

·         Negativní ovlivnění biotických složek prostředí

·         Negativní ovlivnění krajiny jako celku

·         Negativní vlivy na zdraví člověka a jeho pohodu

·         Negativní jevy a stresové faktory životního prostředí zaznamenané terénním

·         průzkumem

.

Metody páce

·         rešerše literatury

·         terénní průzkum

·         analýza prostorových dat

.

Výsledky

1. Negativní ovlivnění abiotických složek prostředí

1.1. Ovzduší

        Ve sledovaném území nejsou dominantní velké zdroje znečišťování. Území patří sice do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví (jako celé Polabí), koncentrace znečišťujících látek v ovzduší však až na nepatrné výjimky nepřekračuje hodnoty dané oficiálně platnou normou a stav ovzduší je vyhovující. Sledované území je také většinou dobře provětrávané. Převládá proudění ze západního kvadrantu (jihozápad až severozápad), v Čáslavské kotlině je v zimní polovině roku výrazná také jihovýchodní složka proudění usměrněná tektonickým svahem Železných hor. V zimním období je také Čáslavská kotlina postihována inverzemi, které se týkají celého Polabí.

        Pozaďové znečištění ovzduší způsobené dálkovým přenosem ze vzdálených zdrojů dosahuje podlimitních koncentrací.

        Lokální znečištění ovzduší může pocházet z bodových a liniových, případně též plošných zdrojů znečištění. Jejich podíl a skutečné hodnoty znečišťujících látek v ovzduší lze obtížně kvantifikovat, protože ve sledovaném území se nenachází žádná měřicí stanice.

.

1.2. Voda

        Negativní vlivy dřívější i současné činnosti člověka na vodní složku krajiny z pohledu kvality životního prostředí spočívají zejména v:

- plošných melioračních úpravách vodního režimu krajiny (odvodnění, závlahy),

- regulaci vodních toků,

- znečištění povrchových vodních toků a ploch,

- znečištění podzemních vod.

        Meliorační úpravy vodních toků stejně jako plošné meliorace a závlahy jsou pojednány v aktivitě 803A01 Analýza vodních poměrů.

.

        Zdroje znečištění vodních toků a ploch jsou:

        a) bodové – výpusti splaškových odpadních vod,

        b) plošné – především smyvy ze zemědělských pozemků.

        Zdroje znečištění podzemních vod jsou převážně plošné – průsaky znečišťujících látek ze zemědělských pozemků.

.

         Kvalita povrchových vod je pravidelně sledována jen ve velmi omezeném spektru profilů na vodních tocích, na nichž se provádějí 1x měsíčně odběry vzorků a jejich analytické rozbory. Český hydrometeorologický ústav sleduje v rámci Monitoringu profilů státní sítě pro sledování jakosti povrchových vod ve sledovaném území jediný profil na toku Čertovka v říčním kilometru 0,05 (před ústím do Doubravy).

.

        Kvalita podzemních vod je v sledovaném území převážně dobrá, pokud není zasažena antropogenní činností. Hlubší cenomanské a turonské vody z křídových sedimentů mají převážně velmi dobrou kvalitu. Voda ze čtvrtohorních náplavů má často zvýšené obsahy Fe a Mn, takže před použitím je vhodná její úprava (Příhoda 2003).

       Kvalita vody v místních studních je významně ovlivněna antropogenní činností. Voda ve studních v blízkém sousedství komunikací nedosahuje v některých ukazatelích ani kvality užitkové vody, voda v ostatních studních převážně nevyhovuje v kvalitativních ukazatelích pro pitnou vodu, zejména pokud jde o ukazatele dusíkatého znečištění. Realizace kanalizačního systému s následným čištěním odpadních vod dává ve výhledu předpoklad významného zlepšení kvality vody v místních studních i zlepšení kvality některých dalších složek životního prostředí (Příhoda 2003).

        Kvalita vody používané ve veřejných vodovodech je všude vyhovující, vesměs dobrá.

.

1.3. Horninové prostředí

        V zájmovém území lze předpokládat následující procesy, které přispěly a přispívají ke kontaminaci horninového prostředí:

-       těžba nerostných surovin, především těžba stříbrných a polymetalických rud v kutnohorském rudním revíru od 13. do 20. století; toto se však týká pouze západního kraje území, katastrů Hlízov a Malín,

-       ukládání odpadů: v území existují divoké a polodivoké skládky (viz dále), které z geochemického hlediska představují riziko rychlého hromadění cizorodých nebezpečných (toxických) látek a jejich průnik do podzemních vod i do horninového prostředí,

-       doprava na silničních komunikacích: úniky ropných látek, imise výfukových zplodin a v zimním období solení komunikací.

.

1.4. Půda

        K negativnímu ovlivnění vlastností půdního krytu dochází v zájmovém území především v důsledku intenzivní zemědělské výroby spojené s nadměrným používáním chemických hnojiv a chemických ochranných prostředků, které způsobují změnu přirozeného chemismu půd a snížení biodiverzity půdních organismů. Používání těžké zemědělské techniky vede k utužení (zhutnění) svrchní vrstvy půd, což způsobuje zvýšený povrchový odtok vody, případně hromadění srážkové vody v bezodtokých depresích na povrchu a zabraňuje jejímu vsakování do půdy. Zhutnění půd spolu s chemizací má dále za následek kvalitativní snížení příznivého působení humusového horizontu a snížení biologické aktivity půdních organismů.

        Bodové znečištění půdy pochází z dočasných nebo trvalých polních hnojišť (jejich přehled je uveden dále).

        K liniovým zdrojům znečištění půdního prostředí patří provoz na silničních komunikacích (aromatické uhlovodíky, posypové soli, úniky ropných látek).

        Za negativní vlivy na půdu lze dále považovat vodní a větrnou erozi.

        K negativním jevům z hlediska půdního fondu patří také dočasné nebo trvalé zábory půdy v podobě skládek, deponií, stavenišť, těžebních ploch a nové zástavby.

.

2. Negativní ovlivnění biotických složek prostředí

        Na vegetaci, faunu a flóru a celé ekosystémy zájmového území má dlouhodobě značný vliv chemizace a intenzivní hospodaření v zemědělství a také bariérový efekt komunikací. Na většině ploch zájmového území se nacházejí převážně zemědělské monokulturní agrocenózy pěstované na rozsáhlých plochách (řepka, kukuřice, obiloviny). V celém zájmovém území lze předpokládat negativní vliv zimní údržby komunikací solením, který se projevuje ovlivněním vodního, půdního a vegetačního prostředí kontaktních biotopů a vede k ruderalizaci doprovodné vegetace podél komunikací, případně k poškození některých dřevin. Tento vliv se projevuje jako přímý i nepřímý a působí také kumulovaně. Nejzávažnější je přímý vliv na vegetaci silničních příkopů a vliv slaného aerosolu na kontaktní porosty při průjezdu větších automobilů. Výsledkem je zasolení půd, ústup původní vegetace a prosazování některých slanomilných druhů. Dosah tohoto vlivu je velmi intenzivní pouze v několika prvních metrech od komunikace (Příhoda 2003).

         Zdravotní stav lesních porostů každoročně vyhodnocuje a zveřejňuje ÚHÚL Brandýs nad Labem na základě interpretace družicových snímků. Relativně zdravé jsou listnaté lužní lesy a dubohabřiny v oblasti Kačinské obory, Žehušické obory, Novodvorské bažantnice a v labské nivě. Nejhorší zdravotní stav mají jehličnaté borové lesy v nížině u Záboří nad Labem, Svaté Kateřiny, Rohozce a Habrkovic. Vývojové srovnání 3 časových horizontů 1984, 1995 a 2007 ukazuje relativně nejlepší zdravotní stav v roce 1995. Do roku 2007 došlo k výraznému zhoršení zdravotního stavu a mortalitě především ve výše zmíněných borových lesích v nížině, především u Záboří nad Labem.  

.

3. Negativní ovlivnění krajiny jako celku

        Negativní ovlivnění krajiny představuje syntézu předchozích poznatků. Je zřejmé, že vývojem zejména za období posledních 50 let došlo ke snížení ekologické stability a biodiverzity krajiny, byl ovlivněn krajinný ráz a estetický vzhled krajiny. Krajina zájmového území se v tomto směru neliší od obecného trendu vývoje české venkovské, především zemědělské krajiny v období socialistické kolektivizace a socialistického vývoje zemědělství.

        Snížení ekologické stability krajiny vyplývá jednak ze změny krajinné struktury, jednak ze zhoršení kvality jednotlivých složek krajiny (životního prostředí).

        Krajinná struktura se v kulturní krajině trvale mění vlivem člověka. Jako „driving forces“ těchto změn působí změny ve společnosti – ať už ekonomické, demografické, sociální nebo technologické povahy. Ekologická stabilita krajiny se snížila od konce 18. století rušením rybníků a nahrazením jejich plochy zemědělskou, především ornou půdou. Podobně se na snížení ekologické stability podepsalo také rozorávání trvalých travních porostů – jak kosených luk především v údolních nivách podél vodních toků, tak chudších pastvin na méně úrodné písčité půdě. Naopak zalesnění zemědělské půdy, především suchých pastvin na vátých pískách, k němuž docházelo v průběhu 20. století, znamená částečné zvýšení ekologické stability krajiny. Snížení ekologické stability a biodiverzity krajiny bylo způsobeno také regulací a napřímením vodních toků, zkrácením jejich délky a změnou přirozených koryt na umělé kanály, v některých případech opevněné do lichoběžníkového profilu nebo zatrubněné. Negativní vliv na ekologickou stabilitu krajiny a její biodiverzitu mělo také mnohonásobné zvýšení výměry zemědělských půdních bloků, spojené se vznikem ostrých rozhraní v krajině (fragmentací krajiny), snížením konektivity (propojenosti) krajinných složek a celkovým zvětšením velikosti zrna krajiny. Na větší části sledovaného území tak vznikla typická krajina rozlehlých polí socializovaného zemědělství, pojmenovaná v první panevropské krajinné typologii jako „large-scale collective openfields“ (Meeus 1995).  

        Zhoršení kvality abiotických krajinných složek životního prostředí, zejména vody a půdy, dosáhlo svého vrcholu většinou v 80. letech 20. století. Příčinou bylo enormní používání chemických hnojiv, chemických ochranných prostředků v zemědělství (včetně intenzivních ovocných sadů) a neexistence čistíren odpadních vod. Složitější je situace v oblasti znečištění ovzduší, kde roste koncentrace oxidů dusíku podél frekventovaných silničních komunikací vlivem trvalého nárůstu intenzity dopravy. Nejednoznačná je také tendence vývoje zdravotního stavu lesních porostů.   

        Změna krajinného rázu je spojena s výše zmíněnou změnou krajinné struktury (vznikem otevřené krajiny rozsáhlých polních lánů – large-scale collective openfields). Negativně se na krajinném rázu podepsaly také zemědělské velkovýrobní objekty, vybudované v období intenzivního socialistického zemědělství v 70. a 80. letech 20. století a necitlivě zasazené do krajiny mimo tradiční intravilán venkovských sídel.

        V jádrových územích (okolí zámku Kačina a Žehušická obora) se zachovala pestřejší a „zelenější“ krajina s trvalými vegetačními prvky, alejemi a lesními celky, které odpovídají historickým krajinářským úpravám. 

.

4. Negativní vlivy na zdraví člověka a jeho pohodu

         Negativní působení činnosti člověka na jeho zdraví, přímé a nepřímé vlivy na obyvatelstvo se prolínají s většinou z výše uvedených vlivů na biotické a abiotické systémy a na krajinu. 

         Negativní vlivy na obyvatelstvo a zátěže životního prostředí s ohledem na obyvatelstvo se týkají hlavně:

-       zatížení hlukem, vibracemi a emisemi ze silniční, železniční a letecké dopravy,

-       zatížení hlukem ze zemědělské a průmyslové činnosti,

-       zatížení emisemi a prachem z lokálních topenišť, drobné průmyslové výroby a zemědělského hospodaření (pozaďové znečištění ovzduší je málo významné),

-       znečištění vodních zdrojů, povrchové a podzemní vody,

-       zatížení zápachem ze zemědělské činnosti,

-       narušení krajinného rázu, estetického vzhledu krajiny a jejích částí, zarůstání a neprůchodnosti krajiny.

.

         Významná část území je negativně postižena hlukem z provozu vojenského letiště Čáslav. Vystavení obyvatel nadměrnému hluku má negativní vliv na jejich zdravotní stav. Rostoucí ekvivalentní hladiny hluku vedou k poruchám spánku a všeobecně přispívají k vyšší nemocnosti obyvatelstva. Letecký provoz vojenských proudových letadel a další letecké techniky znamená hlukovou zátěž pro široké okolí vojenské základny.

.

Zápach

Zdrojem zápachu je především zemědělská činnost: chov hospodářských zvířat soustředěný ve vysoké koncentraci (emise amoniaku), vyvážení hnoje a močůvky, ukládání hnoje na polní hnojiště a plošná aplikace při močůvky (hnojůvky) při hnojení polí.

.

Odpady a skládky odpadů

Skládky odpadů nejsou v zájmovém území evidovány. Vlastním terénním průzkumem byly zjištěné malé „černé“ skládky, které jsou zaznamenané v mapě.

.

Estetická pohoda

Narušení estetické pohody krajiny souvisí s negativní změnou krajinného rázu (viz výše část 3.). Kromě celkové změny krajinného rázu, místní narušení estetické pohody krajiny také drobné „černé“ skládky, ruderální neudržované plochy a linie, zpustlé zemědělské velkovýrobní objekty, polní hnojiště s unikající hnojůvkou, zanedbané neudržované lesní porosty apod.

Přehled těchto negativních jevů a stresových faktorů životního prostředí zjištěných vlastním terénním průzkumem je uveden v následující části a vyjádřen v přiložené mapě.

.

5. Negativní jevy a stresové faktory životního prostředí zaznamenané vlastním terénním průzkumem

        Terénní průzkum a mapování vybraných negativních jevů probíhaly v celém zájmovém území v období červenec-listopad 2008.

         Mapované objekty a jevy jsou rozlišeny do následujících kategorií:

-            frekventované silniční a železniční komunikace,

-            vojenské letiště Čáslav (Chotusice),

-            zpustlé, opuštěné a neudržované průmyslové objekty,

-            objekty zemědělské velkovýroby,

-            polní hnojiště,

-            skládky odpadů, zeminy, inertního materiálu,

-            staveniště a jiné plochy zemních prací zbavené vegetace,

-            ruderální porosty na opuštěné půdě, plošné i liniové.

.

.

Seznam použité literatury:

HOLÝ, M. (1994): Eroze a životní prostředí, ČVUT, Praha, 383 s.

MAŇOUR, J. a kol. (2006): Dobývání nevýhradního ložiska štěrkopísku Žehušice, Oznámení záměru v rozsahu podle přílohy č. 3 ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., Praha, 44 s.

(dostupné z http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=STC399)

MEEUS, J. (1995): Chapter 8: Landscapes. In: Bourdeau, P., Stanners, D. (eds.): Europe´s Environment. The Dobříš Assessment. European Environment Agency, Copenhagen, s. 172-189

NEŠPOR, M. (2004): Farma pro výkrm brojlerů Borek, Oznámení o posuzování vlivů na životní prostředí zpracované s obsahem a rozsahem podle přílohy č.4 zákona č. 100/2001 Sb., Praha, 77s.; (dostupné z http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=STC210)

PŘÍHODA, P. a kol. (2003): Přeložka silnice I/38 v úseku Malín – Kalabousek, Oznámení dle přílohy č.3 zákona č. 100/2001 Sb., Praha, 155 s.

(dostupné z http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=STC244)

VOHRALÍKOVÁ, J. (2002): Letecká základna Čáslav, Oznámení podle zákona č 100/2001 Sb. v rozsahu přílohy č. 4, Praha, 36 s.

(dostupné z http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=MZP025)

VRANÝ, M. (2005): Změna využití střediska chovu skotu na středisko chovu prasnic Bernardov, Oznámení dle přílohy č.3 zákona č. 100/2001 Sb., Pardubice, 104 s.

(dostupné z http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=STC361)

.

Internetové zdroje:

Geoportál České informační agentury životního prostředí – Celostátní sčítání dopravy 2005

(dostupné z http://geoportal.cenia.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs)

Geoportál České informační agentury životního prostředí – Provozovny ohlašovatelů do Integrovaného registru znečišťování – hlášení za rok 2006

(dostupné z http://geoportal.cenia.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs)

Geoportál České informační agentury životního prostředí – Staré ekologické zátěže

(dostupné z http://geoportal.cenia.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs)

Kvalita povrchových vod – Český hydrometeorologický ústav – oddělení jakosti vod. (dostupné z http://hydro.chmi.cz/ojv2/)

.

Mapové podklady:

Celostátní sčítání dopravy 2005, http://geoportal.cenia.cz - Česká informační agentura životního prostředí (CENIA)

Integrovaný registr znečišťování, http://geoportal.cenia.cz - Česká informační agentura životního prostředí (CENIA)

Hluková mapa České republiky 2004 – Středočeský kraj, Silnice 1. třídy, Ekola group, Praha

Hluková mapa České republiky 2004 – Okres Kutná Hora, Silnice 2. třídy, Ekola group, Praha

Ortofotomapa ČR, http://geoportal.cenia.cz - Česká informační agentura životního prostředí (CENIA)

Staré ekologické zátěže, http://geoportal.cenia.cz - Česká informační agentura životního prostředí (CENIA)

Strategická hluková mapa železnic, http://geoportal.cenia.cz - Česká informační agentura životního prostředí (CENIA)

ZABAGED – Základní báze geografických dat, 1: 10 000, Český úřad zeměměřický a katastrální

.

Ústní sdělení a konzultace:

Městský úřad Kutná Hora, odbor životního prostředí

Krajská hygienická stanice Středočeského kraje, pracoviště Kutná Hora

Místní obyvatelé