Projekt VaV MŠMT Kačina 2006 - 2011

2) Analýza krajinné makro a mikrostruktury řešeného území

Autoři: Jan Skaloš, Lucie Jakešová

1. Cíle práce

· Analýza a hodnocení změn krajinné makrostruktury

· Analýza a hodnocení změn krajinné mikrostruktury

2. Studované území

Studované území bylo vymezeno hranicemi čtyř katastrálních území, které se nacházejí v jádrové části zájmového území. Jedná se o katastrální Nové Dvory (910,75 ha), Svatý mikuláš (643,76 ha), Rohozec (531,71 ha), a Jakub (595,07 ha).

3. Metodika

3.1. Použité podklady a sledované časové horizonty

Informace o atributech kvantitativních charakteristik struktury krajiny v minulosti byly zjištěny na základě interpretace následujících grafických podkladů:

· Staré mapy – císařské otisky map stabilního katastru z roku 1843

· Historické měřické černobílé letecké snímky z roku 1950, 1968 a 1976

· Současné ortofoto-letecké snímky z roku 2006 (resp. interpretace z roku 2007)

3.2. Sledované typy land use

Typy land byly převzaty z legendy mapování současného stavu krajiny publikované v závěrečné zprávě za rok 2007 nebo v článku Kukla, Skaloš, (2008). některé kategorie byly z důvodu kompatibility mezi použitými podklady sloučeny. Typy land use, u kterých byly sledovány parametry krajinné makro a mikrostruktury uvádí tabulka č. 1:

Tab. 1. Plošné sledované typy land use

Tab. 2. Liniové sledované typy land use

3.3. Sledované charakteristiky

Mezi sledované atributy krajinné makrostruktury patří následující charakteristiky:

· Využití krajiny (land use)

· Koeficient ekologické stability (Kes)

Mezi sledované atributy krajinné mikrostruktury, které byly analyzovány v rámci celého zájmového území patří:

· Relativní počet všech typů plošek (mozaikovitost) No/ha

· Průměrná velikost plošky (ha)

· Relativní hustota okrajů

· Shannonův index diverzity

· Relativní délka cestní sítě (prostupnost krajiny) (m/ha)

· Relativní délka alejí (m/ha)

4. Výsledky a diskuze

4.1. Změny krajinné makrostruktury

Tab. 3. Vývoj využití krajiny řešeného území

Stejně jako v celém zájmovém území je krajina řešeného území převážně využívány jako orná půda (graf č. 1 a obr. č. 2), nicméně trvalé travní porosty jsou druhým nejčastějším způsobem využití, na rozdíl od zájmového území, kde jsou to lesní porosty (18 %), trvalé travní porosty (17 %) jsou až na třetím místě z hlediska procentického zastoupení ba ploše území. v řešeném území je také více vodních ploch (5 % oproti 2,7 % v zájmovém území).

Graf č. 2 a obr. č. 3 dokumentují značné zvýšení zastoupení orné půdy a zastavěných a ostatních ploch a to na úkor plochy trvalých travních porostů. Dále je možné sledovat posun lesních porostů na druhé místo ve velikosti zastoupení na ploše řešeného území. dramaticky poklesla plocha vodních prvků (z 5 na 0,5 %).

Do roku 1968 došlo dále ke zvýšení zastoupení zastavěných a ostatních ploch (z 2,7 na 3,4 %) a lesních porostů (z 13,3 na 15,2 %). Mírně vzrostlo zastoupení vodních ploch. Naopak výměra TTP a orné půdy klesla téměř o jedno procento. Hlavní změnou doloženou dále v kapitole 4.2. Změny krajinné mikrostruktury je značné snížení mozaikovitosti v důsledku intenzifikace zemědělské výroby po roce 1950.

Graf č. 4 a obr. č. 5 ukazují pokračující trend snižování zastoupení orné půdy do roku 1976 a naopak rostoucí zastoupení zastavěných a ostatních ploch. Výměra lesní půdy stagnuje. Mírně se zvýšila plocha vodních prvků.

Graf č. a obr. č. 6 dokumentují do roku 2007 pokračující trend snižování zastoupení orné půdy a naopak rostoucí zastoupení zastavěných a ostatních ploch. Výměra lesní půdy oproti minulému období mírně vzrostla (15,7 – 16,6 %).

Graf č. 6 názorně dokládá změny ve vývoji využití krajiny vybraných modelových katastrů v období 1843 – 2007. Graf dokumentuje několik výrazných tendencí ve vývoji land use. Jednak zastoupení orné půdy a lesních porostů roste pouze do roku 1950, od této doby kontinuálně klesá. Za celé období roste zastoupení zastavěných a ostatních ploch. Graf dále znázorňuje pokles TTP až do roku 1976, od této doby byl zaznamenán nárůst plochy TTP (z 2,8 na 4,2 %) (Graf č. 7).

Grafy č. 8 a 9 prezentují srovnání historických statistických dat land use dat získaných interpretací mapových podkladů a leteckých snímků pro k.ú. Mikuláš a Rohozec. .Srovnání mohlo být provedeno pouze u katastrů v rámci řešeného území, u kterých nedošlo v průběhu sledovaného období ke změně hranic. Datové sady doplňují informace o využití krajiny v celém sledovaném období. Grafy potvrzují nejvyšší zastoupení zemědělské půdy v roce 1948; od té doby klesá podíl zemědělsky využívané krajiny. dále dokládají rostoucí podíl zastavěných a ostatních ploch a klesající plochu TTP.

Graf. 10. Změny ekologické stability krajiny prostřednictvím koeficientu ekologické stability dle míchala (1985) v období 1839 – 2007

Dramatický pokles KES v období 1843 – 1950 byl způsoben zejména poklesem výměry TTP a nárůstem plochy orné půdy. Díky rostoucí ploše lesních porostů od roku 1950 KES velmi mírně roste.

4.2. Změny krajinné mikrostruktury

Graf. č. 11 dokumentuje dramatický pokles mozaikovitosti v období 1950 a 1968, což je evidentně důsledek zejména scelování pozemků orné půdy v rámci kolektivizace zemědělství po roce 1950. Vývoj průměrné velikosti plošek dokládá stejně jako mozaikovitost změny intenzity využití zemědělské půdy s opačným průběhem hodnot.

Vývoj hodnot Shannonova indexu diverzity (roste s rostoucím počtem plošek a také s rostoucím počtem různých typů plošek a jejich zastoupením) na grafu č. 13 ukazuje, že krajina řešeného území byly na vrcholu své diverzity měřené tímto ukazatelem v roce 1843 a nejnižší v roce 1950. od této doby hodnoty Shannonova indexu diverzity mají rostoucí tendenci. To může být způsobeno rostoucí mírou fragmentace krajiny (a mozaikovitosti viz graf č. 11).

Délka okrajů plošek obecně roste s rostoucím počtem plošek a tedy i mozaikovitostí. Z tohoto důvodu vývoj hodnot této charakteristiky probíhá v souladu s vývojem mozaikovitosti.

Graf č. 15, 16 a 17 dokládá poměrně razantní snížení prostupnosti krajiny měřené relativní délkou cestní sítě. k poklesu došlo u všech katastrálních území, nicméně k největšími poklesu došlo u k.ú. Sv. Jakub, zejména v důsledku rušení polních cest, které po scelení pozemků během kolektivizace ztratily svůj význam . Tento jev nejlépe dokumentuje graf č. 17. neboť ukazuje pouze vývoj relativní délky polních cest. V určitých letech došlo ke zvýšení délky cest, což bylo způsobeno výstavbou nových komunikací (např. k.ú. Sv. Mikuláš a Nové Dvory do roku 1950).

Graf č. 18 potvrzuje trend ve vývoji délky stromořadí v zájmovém území, kdy od poloviny 19. století (2. vojenské mapování) do současnosti klesla délka alejí podél cest. v řešené území je dle dat získaných analýzou mapo stabilního katastru s pomocí GIS více stromořadí než v celém zájmovém území. zatímco v řešeném území zaujímala délka alejí průměrně cca 17 m/ha, v zájmovém území to ve stejné době bylo necelých 13 m. V současnosti je v řešeném území a v zájmovém území zastoupení alejí téměř totožné; lze tedy tvrdit, že řešené území je v současnosti charakteristické průměrným zastoupením stromořadí.

5. Závěry

Mapy stabilního katastru a letecké snímky jsou vhodným podkladem pro sledování změn v krajině.

V některých ohledech jsou trendy změn krajiny řešeného území podobné změnám krajiny zájmového území. Řešené území se liší vyšším zastoupení lesních porostů a vodních ploch. Historicky se rovněž jedná o území s větším zastoupením stromořadí podél cest.

Změny land a krajinné mikrostruktury dokládají dva hlavní vývojové trendy v hospodaření:

1) do roku 1950 rostoucí extenzifikace zemědělské výroby a zvyšování produkčního potenciálu krajiny, který se projevil rostoucí výměrou orné půdy a částečně zastavěné plochy a lesních porostů;

2) racionalizace a intenzifikace zemědělství u nás v souvislosti s násilnou kolektivizací a postupující urbanizace krajiny v důsledku populační expanze a industrializace krajiny.

6. Použitá literatura

Kukla, P., Skaloš, J. (2008): Vliv vybraných charakteristik přírodních podmínek na využití

krajiny (land use) – modelové území Nové Dvory – Kačina. Acta Pruhoniciana, roč. 2008,

č. 90, s. 79-94.

Ostatní zdroje

Závěrečné zprávy

Lipský a kol. (2008): Fyzickogeografická analýza zájmového území. In. Závěrečná zpráva

projektu Implementace opatření Evropské úmluvy o krajině v intenzivně zemědělsky

využívaných oblastech nesoucích stopy historických krajinářských úprav (MŠMT

2B06013), Průhonice, VÚKOZ.