Zdeněk KUČERA
Cíl aktivity
Cílem této části aktivity bylo představit problematiku trhu práce v zájmovém území. Obsahuje tedy ucelenou základní charakteristiku sledovaného území z hlediska struktury podnikatelských subjektů, počtu pracovních příležitostí, vyjížďky a dojížďky do zaměstnání, ekonomické aktivity obyvatelstva a jeho (ne)zaměstnanosti.
Postup a struktura práce
Část dat a poznatků využitelných pro potřeby řešení aktivity již byla zpracována v předchozích letech a prezentována formou samostatných zpráv (zejména se jedná o aktivity 703A02, 703A03-04 – viz VÝSTUPY 2007 a aktivity 803A05 – viz VÝSTUPY 2008, resp. 903A03 – viz VÝSTUPY 2009). Vlastní analýza byla rozdělena do dvou samostatných částí, pracovně označených jako „analýza nabídky“ a „analýzy poptávky“. Podle těchto dvou částí jsou rozděleny i níže prezentované výsledky. Při vlastním zpracování analýzy jsme vycházeli jak ze zkušeností získaných při zpracovávání předchozích aktivit v rámci výzkumného projektu, tak z nových údajů zjišťovaných z veřejně dostupných statistických zdrojů poskytovaných zejména Českým statistickým úřadem, případně z dalších nekomerčních zdrojů.
Výsledky
A) Analýza nabídky
Jednou ze základních charakteristik trhu práce v určitém území je struktura nabídky pracovních příležitostí z hlediska jejich počtu a rozčlenění podle jednotlivých odvětví ekonomické činnosti. My jsme v našem případě vycházeli především z dostupných údajů o počtu ekonomických subjektů v zájmovém území v roce 2007 a jejich sektorovém zaměření a z vlastního odhadu obsazených pracovních příležitostí v oblasti.
Z hlediska celkového počtu podnikatelských subjektů jsou obce v zájmovém území velmi silně diferencovány, přičemž obecně platí, že v populačně větších a výhodněji položených centrálních obcích se nachází výrazně více podnikatelských subjektů než v jiných částech území (viz tab. 1 a 2). Podnikatelské subjekty můžeme dále popsat podle jejich převažující ekonomické činnosti a právní formy. O námi sledovaném území se uvádí, že se jedná o tradičně zemědělský kraj. Jak vyplývá z údajů v uvedených tabulkách, toto tvrzení již dnes neplatí absolutně. V žádné z obcí zemědělské subjekty nedominují a najdeme zde i obce s jejich velmi malým podílem. Relativně nejvíce jsou zemědělské subjekty zastoupeny v obcích Bernardov, Kobylnice, Svatý Mikuláš či Rohozec a Žehušice. Srovnatelně vysoký podíl zemědělských subjektů mají překvapivě i obce nacházející se v těsném sousedství města Kutná Hora, Hlízov a Třebešice. Z hlediska zastoupení dalších druhů podnikatelských subjektů v obcích v zájmovém území obecně převažují služby nebo průmysl a stavebnictví. Je však otázkou o nakolik významné subjekty se jedná. V území jsme totiž nezaznamenali významnější subjekt z hlediska sekundéru. Ostatně jak uvidíme níže, většina obcí má z hlediska zaměstnanosti především vyjížďkový charakter. Podle právní formy převažují ve všech obcích podnikatelé – fyzické osoby (tab. 1 a 2). Připočteme-li k těmto drobným podnikatelům osoby podnikající v zemědělství a samostatně hospodařící rolníky, představují tyto podnikatelské subjekty většinu. Ve větších sídlech se dále připojují subjekty složitějších právních forem.
Zájmové území lze charakterizovat jako oblast hospodářsky necentrální se zastoupením několika lokálně až mikroregionálně významných výrob. Oblast je do určité míry charakteristická i dosud přetrvávající zemědělskou funkcí. Dominuje spíše drobné podnikání (samostatně hospodařící rolníci, fyzické osoby) s výjimkami jako větší zemědělské družstvo v sídle Svatý Mikuláš. Většinu existujících podnikatelských subjektů představují běžná obslužná zařízení: maloobchod, drobné opravy a služby. Přičemž ale platí, že i zde, obdobně jako v jiných částech Česka, existují významné rozdíly mezi lépe položenými většími obcemi a periferněji položenými obcemi menšími.
Další sledovanou charakteristikou byly obsazené pracovní příležitosti. Ty ukazují na potenciální možnost nabídky zaměstnání v dané obci. Jelikož oficiální statistika takovýto ukazatel neuvádí, museli jsme počet pracovních příležitostí odvodit ze zástupných ukazatelů podle výsledků censu z roku 2001 jako: obsazené pracovní příležitosti = celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel – celkový počet vyjíždějících za prací mimo území obce + celkový počet dojíždějících za prací do obce – celkový počet nezaměstnaných ekonomicky aktivních obyvatel v obci. Takto získané počty pracovních příležitostí uvádí graf 1. Nejvíce pracovních příležitostí se nachází v největších sídlech území. Žádná ze sledovaných obcí však nepředstavuje významné regionální centrum nabízející práci celé oblasti. Za určité lokálně významné centrum poskytování pracovních příležitostí lze považovat obec Svatý Mikuláš. Ostatní dříve významná centra (Nové Dvory, Záboří nad Labem, Žehušice) svoji centrální funkci již ztratila a jejich obyvatelstvo stále častěji vyjíždí do zaměstnání do blízko položených hierarchicky vyšších center.
Graf 1: Obsazené pracovní příležitosti v roce 2001, obce v zájmovém území
B) Analýza poptávky
Analýza poptávky se soustřeďuje na vlastní charakteristiky ekonomicky aktivního obyvatelstva území a jeho preference ve volbě místa zaměstnání. Tyto charakteristiky jsme sledovali pomocí dvou skupin ukazatelů: 1) vyjížďka a dojížďka do zaměstnání podle objemu a směru; 2) ekonomická aktivita obyvatel území podle hlavních hospodářských sektorů a vývoj (ne)zaměstnanosti.
Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání mimo území obce představuje jeden z klíčových ukazatelů centrality obce dané možnostmi pracovního uplatnění v místě. Sledované území jako celek lze z hlediska vývoje pracovních vztahů charakterizovat oslabením pracovních vazeb uvnitř regionu ve prospěch hierarchicky vyšších center mimo region. Tento vzorec vyjížďky odpovídá celonárodním proměnám geografické organizace společnosti a hierarchizaci center. Nejvýznamnější vyjížďkové směry za zaměstnáním ze sledovaného území charakterizuje obr. 1. Zde je znázorněno územní rozložení vyjížďky do těch center, do nichž z alespoň jedné obce v zájmovém území směřoval více než 20% podíl z celkového počtu vyjíždějících. Do Kutné Hory se uskutečňuje pracovní vyjížďka z většiny zájmového území a do zbylých center vždy z oblastí, které jsou jim územně nejblíže. Ze Záboří nad Labem a Hlízova převažuje vyjížďka do Kolína, na východě zájmového území pak do Čáslavi. I tato analýza potvrzuje roli obce Svatý Mikuláš jako lokálního centra dojížďky za zaměstnáním (především do zemědělství), zejména pro sousední obce.
Obr. 1: Areály více než pětinové vyjížďky za zaměstnáním v roce 2001
Údaje o vyjížďce a dojížďce jsme dále srovnávali s frekvencemi spojů hromadné dopravy ve zvolený všední den (viz obr. 2 až 6). Tímto jsme se pokusili ověřit, zda existuje vhodné dopravní spojení mezi obcemi vyjížďky a centry dojížďky. Zjišťovala se frekvence spojů na příslušných zastávkách v zájmovém území. Tyto analýzy potvrzují směr a objem výše uvedených vyjížďkových proudů. Je ovšem třeba poznamenat, že kromě frekvence spojů hraje významnou roli také jejich rozložení v čase během dne, které nutně nemusí všem dojíždějícím vyhovovat a splňovat tak nároky na jejich dopravu do či z místa zaměstnání.
Obr. 2: Frekvence denních spojů hromadné dopravy (středa, 17. 6. 2009) podle nejvýznamnějších cílů vyjížďky, směr Čáslav
Obr. 3: Frekvence denních spojů hromadné dopravy (středa, 17. 6. 2009) podle nejvýznamnějších cílů vyjížďky, směr Chvaletice
Obr. 4: Frekvence denních spojů hromadné dopravy (středa, 17. 6. 2009) podle nejvýznamnějších cílů vyjížďky, směr Kolín
Obr. 5: Frekvence denních spojů hromadné dopravy (středa, 17. 6. 2009) podle nejvýznamnějších cílů vyjížďky, směr Kutná Hora
Obr. 6: Frekvence denních spojů hromadné dopravy (středa, 17. 6. 2009) podle nejvýznamnějších cílů vyjížďky, směr Svatý Mikuláš
Ekonomickou aktivitu obyvatelstva jsme analyzovali z hlediska jeho zastoupení v jednotlivých sektorech národního hospodářství, tj. primér (zemědělství, lesnictví a rybolov), sekundér (průmysl a stavebnictví) a ostatní odvětví (zahrnující zejména výrobní a nevýrobní služby). Vývoj zastoupení sektorů charakterizuje graf 2. Na počátku 80. let 20. století byla většina obyvatel v zájmovém území zaměstnána v priméru a sekundéru. Přičemž zaměstnanost v zemědělství lze v tomto období označit za velmi vysokou v rámci širšího regionu i celé republiky. Pouze ve vybraných sídlech (Chotusice, Nové Dvory, Záboří nad Labem) byla méně než 1/3 obyvatel zaměstnána v zemědělství. Srovnatelný stav přetrvával i na počátku 90. let 20. stol. Poslední dekáda byla ve znamení velmi výrazného poklesu zaměstnanosti v priméru (z původních 36 % na 12 %), což odpovídá obecným procesům transformace zemědělství v Česku. Úbytek ekonomicky aktivních obyvatel v priméru se realizoval ve prospěch zvyšujícího se podílu zaměstnaných v do té doby silně poddimenzovaných ostatních odvětvích ekonomických činností (zejména služby). I přes prudký pokles počtu pracujících v zemědělství zůstává jejich podíl v kontextu Česka nadprůměrný. V některých sídlech je evidováno více než 20 % ekonomicky aktivních v zemědělství. Zároveň se ovšem jedná o sídla s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Od roku 2001 došlo v území víceméně k příznivému vývoji z hlediska nezaměstnanosti (viz tab. 3).
Nicméně v obou uskutečněných anketárních šetřeních (v roce 2007 a 2009 – viz VÝSTUPY 2007, aktivita 703A03-04 a VÝSTUPY 2009, aktivita 903A03) respondenti shodně vyjadřovali nespokojenost s nabídkou pracovních příležitostí, kterou hodnotili jako špatnou (v roce 2007 se jednalo o 73 %, v roce 2009 o 80 %). Většina ze starostů, kteří odpověděli na otázky anketárního šetření v roce 2007 (6 z 9; v zájmovém území je celkem 15 obcí), také uvádí, že v území neexistují subjekty či instituce, které by považovali za partnery v budoucím rozvoji. A nebyl zde zjištěn ani svazek obcí, jehož cílem by bylo uplatňovat strategickou vizi rozvoje území založenou na jasné představě o jeho budoucnosti.
Graf 2: Procentuální podíl ekonomicky aktivních obyvatel podle hospodářských sektorů v letech 1981, 1991 a 2001 části obcí v zájmovém území
