Švihák lázeňský
Tak za sebou máme první Vojtův lázeňský pobyt… Nebyla to v žádném případě dovolená, jak mi někteří před odjezdem předesílali, bylo to naopak docela náročný. 28 dní nonstop s naším drakem bylo chvílemi i na mašli, ale přežili jsme…
Všechno se to seběhlo během necelého roku. V květnu 2009 jsme na alergologii konečně po víc jako 2,5 letech docházení obdrželi diagnózu, které jsem se obávala už od Vojtova 6ti týdnů věku - alergické astma. Na jednu stranu mě to vyděsilo, na druhou paradoxně uklidnilo. Tak konečně známe důvod Vojtova neustálého tuberáckého kašle…
Při nejbližší možné příležitosti nám naše praktická lékařka vypsala poukaz do Luhačovic a já ho hned odnesla do zdravotní pojišťovny. No a pak jsme jen čekali, na vyřízení mají prý půl roku. Byli jsme pozváni na poslední lázeňský cyklus v roce, od 18.11. do 16.12.2009.
No a tak jsme vyrazili…
Ubytování – bylo docela příjemný, měli jsme dvoulůžkový pokoj s vlastním sociálním zařízením v lázeňském domě Vítkov, který je pár let po rekonstrukci. Milý bylo, že děti měli na rozdíl od rodičů dětské povlečení :o), nemilá byla poloha přímo naproti herně. Často tam byl hluk i v době Vojtova usínání (ne každý chodí spát jako on v 19,30). Výhodou byla blízkost kuchyňky, nevýhodou absence vybavení této kuchyňky, takže jsme hned první den po Luhačovicích sháněli lžičku, aby měl Vojta čím jíst jogurty. Nějak mě nenapadlo ji vzít z domova…
Procedury – byly vesměs spojeny s vodou, potažmo Vincentkou. Vincentka se kloktala, proplachovala nosem, pila a dvakrát denně inhalovala (pusou i nosem). Kloktání a proplachování bylo ve Vojtově případě utopií, inhalace jakž takž zvládal, ale pití se prostě téměř nekonalo. Poté, co jsme obešli všech pět pramenů, u každého Vojta poplival celé okolí a ten poslední pro jistotu ani neochutnal, jsem veškeré pokusy vzdala. A to měl dle pokynů vypít každý den 2x200ml Vincentky. No možná jsme těch 200ml zvládli za celý pobyt celkem :o). Zato další procedury jako perličkové a přísadové koupele a pak střídavé nožní koupele (malé vaničky, ve kterých se střídavě přešlapuje v teplé a ve studené vodě), ty miloval. Náročný byl občas i léčebný tělocvik, kde se střídalo cvičení dechové, na míči, trampolíně, opičí dráze s nácvikem míčkování a dýchání přes slámku do láhve s vodou. Když bylo potřeba na něco čekat (třeba na trampolínu), tak Vojta nebyl schopný vydržet v klidu a někdy sebou k dovádění strhnul i ostatní děti. No jo, hyperaktivní dítko :o) Třikrát týdně jsme měli předepsanou biolampu. Vydržet 5 minut na jednom místě, aby lampa svítila kam má, byl pro Vojtu pomalu nadlidský výkon. Ještě v procedurách bylo cvičení na ploché nohy, ale tomu jsme se vyhnuli. Alespoň něco má Vojta v pořádku…
Vycházky – jsou vlastně taky procedurou, jmenuje se to terénní léčba. Každý den za každého počasí jsme vyráželi ven, co taky jiného dělat po odpoledních. Takže jsme Luhačovice prochodili křížem krážem, že bych z fleku mohla dělat tamní průvodkyni :o) Několikrát jsme prošli celý střed města, několikrát obešli Luhačovickou přehradu a párkrát zabloudili i do míst, kam asi normální lázeňští hosté nechodí. Pokaždé jsem byla ráda za nějakou nově objevenou uličku či pěšinku, kudy jsme ještě nešli. Ono vymyslet v okolí 27 vycházek tak, aby se neopakovaly je nemožné. Okolí je tam ale fakt krásné, dalo by se venku trávit mnohem více času, jen kdyby nebylo tak brzy tma a zima…
Zábava – vzhledem k našemu termínu pobytu bylo jasné, že se můžeme těšit na hromadnou oslavu Mikuláše. Čekala jsme nějaké improvizované masky a akci „z vlastních zdrojů“, ale skutečnost mě naprosto vyrazila dech. Mikuláš, anděl a tři čerti, všichni s hudebními nástroji, hodně se zpívalo, tančilo, děti se nebály. Bylo vidět, že to jsou profíci, i já zírala jako puk, nejenom děti… Karneval, který byl pár dní po Mikuláši už taková bomba nebyl, ale děti si to opět užily. Teda až na našeho troubu a mamánka, který se spíš držel máminy sukně. Co mě ale zklamalo, byly masky :o(. Vojta jako jeden z mála měl masku improvizovanou (šel jako vždy za piráta :o), kromě něj tam bylo jen maličko podobných a jen dvě děti měli masku šitou doma (Křemílek a Vochomůrka). Všechny ostatní děti měly masky kupované, což mě osobně docela mrzí, rodiče už si asi neumějí hrát… Já jsem nejvíc ocenila školku (takové dvouhodinové hlídání s tvořením) , která byla za pobyt organizovaná 3x. Dvě hodiny týdně sice na relax moc nestačily, ale Vojta rád tvoří, tak jsem mu to chtěla dopřát. Pokaždé si odnesl nějaký pěkný výtvor…
Léčby jsme se zúčastnili v době, kdy řádila chřipka, hodně dětí tam onemocnělo, někteří si izolaci střihli za pobyt i víckrát. O to víc mě překvapilo, že Vojta (který chytí každý virus, co jde kolem) chřipkou neonemocněl. Bohužel pár dní před odjezdem chytil nějaký střevní bacil či co, prozvracel mi noc a izolaci jsme tedy neunikli. Asi jsme si potřebovali vyzkoušet všechno :o)
Odjížděli jsme spokojeni (jen by stačily tři týdny, ten čtvrtý byl za trest nejenom pro rodiče, ale i pro děti), měli jsme štěstí na lidi, ať to byl velmi příjemný lázeňský personál, nebo i ostatní maminky, babičky a jiné doprovody :o). Nejspíš se tam budeme rádi vracet. Tajně si myslím na termín někdy na přelomu září a října :o)
Takže do konce března budeme zřejmě znovu vypisovat žádost…
Náhledy fotografií ze složky Luhačovice 2009