Příručka pro průzkumníky zvláštních oddílů – 2.díl
Pokyny pro výkon služby 5.oddílu zvláštních jednotek (výsadek) v podmínkách průzkumu na nepřátelském území (bojové operace US ARMY na území Vietnamu).
OBSAH:
F - Táboření a pobyt na nepřátelském území přes noc
G - prolomení obklíčení
H - Chycení jazyka
I - Pohyb
J - Proniknutí / stažení z nepřátelského území
STAŤ F - TÁBOŘENÍ A POBYT NA NEPŘÁTELSKÉM ÚZEMÍ PŘES NOC (RON)
1. Při výcviku postupujte přesně podle pokynů RON, a to i na střelnici. Využijte všech výhod, které trénink nabízí. Mnohá cvičiště nejsou právě v „bezpečné zóně“.
2. Zvolte provizorní tábořiště RON podle mapy, nejméně dvě hodiny předem.
3. Často se odchylujte od trasy pochodu. Nikdy se nepohybujte po přímce.
4. Když projdete kolem vhodného tábořiště RON, zahněte za chvíli a obloukem se vraťte tak, abyste mohli ze zvolené pozice pozorovat cestu, po níž jste přišli.
5. Po příchodu na pozici (tábořiště) nikdo nesnímá výstroj a výzbroj, dokud není prozkoumán celý prostor v okruhu 40 - 60 metrů,
6. Tory se nesnímají ze zad před západem slunce.
7. Než se setmí, musí znát každý muž nazpamět azimut a vzdálenost z tábořiště ke stromům a křovím v okolí RON.
8. Při rozmisťování týmu k nočnímu táboření bude vedoucí muž (přední hlídka) postaven na opačnou stranu proti nejpravděpodobnější přístupové trase, aby v případě nutnosti odvedl mužstvo z ohrožené oblasti.
9. Nachází-li se tým na území přátelského dělostřelectva a je-li předem plánována koncentrace vojsk, musí stanovit azimut (linii OT) koncentrace a vzdálenost ještě před západem slunce. Význačně vzrostlé stromy nebo předem zaražené kůly budou sloužit jako orientační body pro případ nočního útoku artilérie.
10. Je-li nutno vyslat noční hlášení o situaci, nevysílejte z místa RON. Oznamte svoji současnou polohu, ale dodejte, že budete tábořit 100 m východně nebo 200 metrů severně od tohoto místa apod. Tak nebude nepřítel znát vaši přesnou polohu, i kdyby zachytil vysílání. Užívejte SOI.
11. Omezte vysílání na minimum. Lépe je ohlásit polohu tábořiště druhý den ráno, při odchodu. Nepřítel tak sice zaznamená vaši přítomnost a pohyb, ale nebude vědět, kterým směrem vyrážíte.
12. Nevysílejte z místa RON, pokud to není bezpodmínečně nutné. Buďte připraveni po vysílání okamžitě opustit stanoviště.
13. Před setměním musí velitel týmu sdělit každému muži primární i alternativní určené shromaždiště.
14. Polovina týmu bude mít kompasy nastavené na směr a bod primárního shromaždiště, druhá polovina mužstva na alternativní shromaždiště. Kdyby nepřítel zaútočil ze směru, kterým leží primární shromaždiště, musí muž, který má na kompasu nastaven alternativní bod shromáždění odvést oddíl na určené místo.
15. V případě, že jsou v noci zaznamenány ztráty, je nutno ustavit systém dvojic. Každý z mužů se stará o přiděleného kolegu i o jeho výstroj a výzbroj v případě zranění nebo smrti.
16. Tornu nebo batoh lze použít jako polštář, ujistěte se však, že nosné popruhy jsou nahoře, aby bylo možné v případě nutnosti tornu rychle vzít na záda a nohy na ramena.
17. Je povoleno rozepnout uniformu nebo kabátec, ale nikdy se nesmí nikdo úplně svléknout během celého pobytu v terénu a to ani v noci.
18. Jestliže někdo ve spánku kašle nebo mluví, musí spát s roubíkem v ústech.
19. Američtí členové týmu by se neměli „houfovat“ nebo spát pohromadě na jednom místě. Jediný granát nebo dávka z kulometu by je dostala všechny. Každý člen týmu by měl dosáhnout bez potíží na vedlejšího muže pouze nataženou paží bez pohybu tělem.
20. Prověřte polohu RON, abyste mohli na přístřešku umístit vyvýšený bod pro potřeby stroboreflektoru k nočnímu navádění „Shadow“.
21. Před utábořením na noc musí znát každý člen týmu plán příštího dne.
22. Při rozmisťování min s vějířovitým rozptylem kolem RON ,musí být kladeny dvěma muži najednou, přičemž jeden muž klade minu, zatímco druhý drží stráž. Nikdy neklaďte minu v pozici, která vám zastírá pohled na ni.
23. Miny musí být umístěny tak, aby výbuch šel paralelně s tábořištěm týmu, ujistěte se, že odpalovací dráty nevedou přímo od miny do ležení mužstva. Kdyby nepřítel miny obrátil opačným směrem, nebudou tak mířit směrem k týmu.
24. Předem určete, kdo kterou minu odpálí a kdo dá k odpálení povel.
25. Ve většině případů je lépe nerozmisťovat miny kolem RON, ale spoléhat spíše na granáty a to z těchto důvodů:
a) Jsou-li miny uloženy a nepřítel postupuje směrem k týmy, mívá oddíl značný sklon k příliš dlouhému vyčkávání na místě, dokud nepřítel nevstoupí do zóny smrti.
b) Když oddíl objeví nepřátelské síly postupující směrem k němu, bude nepřítel obvykle „v linii“, aniž by přesně znal skutečnou polohu týmu, Nejsou-li rozmístěny miny, vrhají členové týmu CS granáty ve směru nepřátelských sil. Když se plyn uvolní, může se tým stáhnout. Je-li nepřítel zasažen sirouhlíkem, povětšinou propadne panice. Jestliže má s sebou plynové masky a nasadí si je, pak již příliš dobře neuvidí. Nemá-li plynové masky, začne prchat a může dokonce začít střílet nazdařbůh, čímž způsobí ještě větší paniku ve vlastních řadách. V každém případě má pak tým dobré vyhlídky na to, že se mu podaří nepříteli uniknout bez zranění a nepozorovaně.
c) Je-li odpálena mina, vržen granát nebo při výstřelu z pušky může nepřítel napadnout oddíl z boku a obklíčit jej.
26. Všichni muži musejí být vzhůru, v plné pohotovosti a připraveni k dalšímu pochodu již před rozbřeskem.
27. Před dalším pochodem nebo odstraněním min je třeba znovu pečlivě prověřit okolí v okruhu 40 - 60 metrů.
28. Je třeba také prohlédnout pečlivě opuštěné tábořiště, aby na místě nezůstaly žádné zapomenuté předměty a celé místo řádně vyčistit.
29. Velitel týmu musí dbát na to, aby každý muž užíval pravidelně každý den tablety proti malárii.
30. Na místě RON nikdy nejezte ani nekuřte. Pach jídla a tabáku by mohl nepříteli vyzradit polohu tábořiště.
31. Při odchodu z RON se mějte bedlivě na pozoru. Jestliže vás nepřítel zpozoroval, pravděpodobně můžete očekávat útok nebo přepad ze zálohy v rozmezí 300 metrů.
32. Velitelé týmu by si měli dávat sami na sebe pozor, jestli při zpětném oblouku nezatáčejí zpravidla na stejnou stranu (vždy doleva nebo naopak doprava) a nevytvářejí tak určitý stereotyp.
33. Jak již bylo řečeno, vznikají snadno návyky týkající se určitých období dne. Například někdo vždy zaujímá pozici RON v 18.30 hod. nebo zastavuje k dopolední svačině přesně v 10.00 hod. a to každý den pochodu. Kdyby vás nepřítel pozoroval, jistě si těchto zvyků povšimne a naplánuje podle nich přepadení ze zálohy.
STAŤ G - PROLOMENÍ OBKLÍČENÍ
1. Všeobecně: Velice mnoho průzkumných oddílů, které předem neplánovaly nebo netrénovaly metody „průlomu“ z obklíčení, bylo v terénu nepřítelem obklíčeno. Následující metody a pokyny se již v mnoha případech osvědčily a snad by mohly být dobrou pomocí v budoucnu i vašemu týmu, kdyby se někdy dostal do této situace.
a) Oddíl byl obklíčen. Čím dříve se pokusíte obklíčení prolomit, tím větší naději budete mít, že se vám to podaří s co nejmenšími ztrátami na životech. Čím déle budete vyčkávat, tím více sil bude nepřítel mít.
2. Přípravy na prolomení obklíčení: Před samotným pokusem je nutno zajistit následující:
a) Torny a části výstroje, které zůstanou na místě musí někdo zničit.
b) Mrtví musejí být ponecháni na místě. Někdo z mužstva musí z jejich výstroje odstranit veškeré identifikační dokumenty jako např. SOI, notesy, mapy atd.
c) Jeden nebo dva muži, to podle celkového počtu mužů v týmu, budou mít za úkol zajištění týlu. To znamená pomáhat v pohybu raněným, kteří byli zasažení při předchozích bojích nebo během nynějšího pokusu o průlom. Dále budou odebírat doklady mužů zabitých během průlomu. Nikdo by se neměl ani pokusit o to, aby s sebou s oddílem bral KIAs nebo navázal s KIAs kontakt. (KIAs - příbuzní domorodých agentů).
d) Mějte na paměti, že úspěch vašeho poslání a celé akce spočívá v dopravení potřebných zpráv zpět na velitelství. Všichni muži musí být obeznámeni s důležitými informacemi, které tým během akce zjistil a pečlivě a přesně si je zapamatovat. Před pokusem o průlom velitel týmu tyto zjištěné skutečnosti mužstvu připomene.
3. Formace: Nejúčinnější metoda, které může malý oddíl využít (týmy o počtu 5 - 12 mužů), je formace ve tvaru trojúhelníku, přičemž základna trojúhelníku je vůdčí silou. Dále následuje:
a) Týmy se zformují a zaujmou výchozí pozici
b) CS nábojnice z M-79 a nebo CS granáty vypálit či vrhnout do stran.
c) WP granáty vrženy dozadu.
d) Miny s vějířovitým rozptylem a nebo granáty vypálit či vrhnout dopředu ve směru pohybu týmu.
e) Bezprostředně po vypálení či vržení granátů a nebo min vyrazí celý tým vpřed.
f) První linie pálí plnou dávkou z automatu. Ostatní nestřílejí.
g) Po vystřílení zásobníků předstoupí před první řadu druhá linie a pokračuje v palbě.
h) Když i druhá řada vystřílí všechny zásobníky, bude mít první řada již přebito a předstoupí opět dopředu a pokračuje v útoku, střílí však pouze na poloautomat.
i) Po zahájení pohybu se musí oddíl pohybovat rychle, nikoli však běžet a nikdy za žádných okolností se nesmí zastavit, dokud není z obklíčení úplně venku.
4. Podpůrná palba: Tam, kde je k dispozici dělostřelectvo, bojové vrtulníky nebo taktické letectvo, je třeba, aby zajišťovaly účinnou pomoc týmu při pokusu o prolomení obklíčení.
a) Nachází-li se na dostřel stanoviště dělostřelectva, může vám účinným způsobem pomoci prorazit cestu z obklíčení. V případě, že pro špatné počasí (zataženo, větrno) nelze spoléhat na podporu vrtulníků či letectva, využijte dělostřelecké podpůrné palby. Dělostřeleckou podporu byste si měli vyžádat také vždy při prvním náznaku potíží, protože často může vést palbu dopředu ve směru postupu vašeho týmu a tak přečkáte nejhorší dobu, než bude mít čas dorazit pomoc ze vzduchu. Obvyklou praxí bývá, že v případě minometné či dělostřelecké palby se mužstvo co nejrychleji snaží dostat z ohrožené oblasti. Nepřátelské oddíly se řídí tímtéž pravidlem. Chcete-li prorazit obklíčení za pomoci dělostřelectva, navádějte první palbu do těsného okolí své pozice, pak nahlašte zvolený směr pohybu a dělostřelecká palba „půjde“ před vámi. Tak se efektivně dostanete pryč z ohrožené oblasti a někdy se podaří dokonce pobrat cestou raněného jazyka.
b) Bojový vrtulník vám může pomoci palbou z téměř bezprostřední blízkosti, přičemž střelbu vede během vašeho pokusu o průlom před a dozadu za oddíl. Účinnost této palby je však závislá na hustotě lesního porostu, na místě, kde se tým právě nalézá a na možnosti zahlédnout vámi vysílaná znamení z pozice letounu, tj. ze vzduchu. Budete muset řídit jejich palbu naváděním podle místa dopadu nábojnic a raket.
c) Taktický nálet vám také může při pokusu o průlom obklíčení značně pomoci. V tom případě musí letoun shazovat bomby ve směru vašeho pohybu. Nepřítel se bude snažit dostat se k vašemu týmu co nejblíže, právě proto, aby zabránil možnosti bombardování, je proto lépe nejprve si vyžádat bombardování a potom teprve střelbu z taktických letounů, které pálí z kulometů a 20 mm děl před váš oddíl, ve směru pohybu týmu. Kulometnou palbu je možno vést do větší blízkosti vlastního týmu než bombový nálet.
STAŤ H - CHYCENÍ JAZYKA (PW)
1. Všeobecně: Je-li váš oddíl určen k odchycení jazyka (PW) v dané průzkumné zóně, přibudou vám k ostatním shora uvedeným povinnostem a činnostem ještě následující:
a) Prostudujte si pečlivě mapu a stanovte pravděpodobně nejvhodnější místo, v rozsahu RZ, k odchytu PW.
b) Proveďte pozorovací průzkum VR, abyste se seznámili s terénem, zvolte LZ, E + E trasy, orientační body, zaznamenejte všechny nové stezky v RZ a určete pokusnou pozici pro odchycení PW.
c) Doplňte plány o primární a alternativní LZ a pochodové trasy na místo a z místa odchytu PW, které jste zvolili na VR. Máte-li k dispozici fotografie, nebo jestliže jste během VR nějaké pořídili, pečlivě je prostudujte.
d) Stanovte povinnosti každého člena hlídky a vyberte výstroj a výzbroj nezbytnou k nacvičení akce i k jejímu skutečnému provedení.
e) Pro vysílání a signalizaci „na pozici“ s sebou vezměte vysílačky AWPRT-r a PMPRR-9 nebo radiostanici HTI.
f) Dobu letu do cílové oblasti a z ní nazpět, včetně doby, kterou letoun stráví „na pozici“ musí brát v úvahu vůdce týmu, který zvolí počet mužů v týmu i vrtulníků, které je dopraví tam a zpět. Naplánujte předem i výšku, z níž se uskuteční výsadek a při návratu vyzvednutí týmu, přičemž nesmíte zapomenout na nosnost vrtulníku.
2. Nácvik: Trénink musí co nejpřesněji odpovídat skutečnosti. Jestliže hodláte vězně spoutat, převázat mu oči nebo mu ucpat ústa roubíkem, proveďte to i při nácviku. Bude-li třeba zajatce nést, nestačí jej odnést jen 20 až 30 metrů od místa přepadu, jak bývá často zvykem, ale odneste jej až na místo LZ určeného k vyzvednutí.
a) Pověřte jednotlivé muže těmito úkoly:
n spoutat, převázat oči, prohledat, nasadit roubík:
n ošetřit a ovázat zranění zajatce;
n odnést zajatce nebo mu pomoci v chůzi;
n nést výstroj a výzbroj zajatce včetně zbraně;
n zahladit stopy na místě přepadu;
n obstarat pro přátelské WIAs nebo MIAs doplnění zbraní a vybavení
n přední hlídka, zajištění týlu a alternativní zástupci;
n prověření bezpečnosti LZ vyzvednutí;
n strážce zajatce na LZ;
n první nastoupit do vrtulníku;
n vyzvednout do vrtulníku zajatce;
n uložit vězně kvůli bezpečnosti na podlahu vrtulníku;
n odlet se zajatcem;
n odvoz zajatcovy výstroje a výzbroje.
b) Další činnosti, které je třeba vykonat, objasnit a nazkoušet:
n opatření v případě odhalení nepřítelem na pozici - individuálně;
n pohyb na pozici;
n signály a znamení;
n úkryt vybavení i osob;
n rozmístění min s vějířovitým rozptylem;
n opatření pro případ, že přípravy nebudou dokončeny včas;
n opatření pro případ, že zhoršení počasí zabrání vyzvednutí týmu helikoptérou.
3. Volba MÍSTA ODCHYTU PW. Obecně řečeno jsou tři typy lokalit, kde je možné chytit PW: silnice, lesní stezka a vesnice nebo osada. Výhody a nevýhody jednotlivých míst jsou následující:
a) Silnice
1. Výhody:
n po silnici se pohybují vozidla a nebo oddíly, takže dostupný materiál je zajištěn v hojném počtu;
n vysoká pravděpodobnost výskytu osamělého posla buď pěšího nebo jedoucího na bicyklu;
n osoby pohybující se na silnici nejsou obvykle důvěrně obeznámeny s okolním terénem nebo jsou dokonce v dané oblasti cizinci, což v případě selhání akce omezí možnost pronásledování týmu;
n běžně lze snadno nalézt místa se širokým výhledem.
b) Nevýhody:
n silnic užívají k přesunům velké formace vojsk, které obvykle předem zajistí bezpečnost okolí zvláštními jednotkami, obzvláště na místech, kde jsou vhodné podmínky k přepadu ze zálohy;
n nepřátelské posily mohou rychle dorazit na inkriminované místo;
n bezpečnostní jednotky obvykle každé ráno a večer prohledávají okolí silnic se zvláštním zaměřením na miny a záškodníky;
n bezpečnostní hlídky jsou obvykle rozmístěny po celé délce silnice v rozestupu dvou až pěti kilometrů;
n oddíly a konvoje přesunující se po silnici jsou si obvykle dobře vědomy možnosti přepadu ze zálohy, proto bývají ve stavu vysoké pohotovosti a pro případ útoku mají připraveny těžké zbraně.
b) Lesní stezka
1. Výhody:
n obvykle po nich necestují příliš početné nepřátelské oddíly;
n snáze se při nich naleznou místa vhodná pro úkryt v záloze, umožňující dobrou viditelnost, lesní porost brání nepříteli opětovat palbu a oddíl může setrvat v dostatečné blízkosti stezky, aby mohl splnit zadaný úkol;
n nepřátelské mužstvo obvykle nebývá při pohybu po lesních stezkách tolik opatrné a bdělé;
n průzkumný oddíl může v tomto terénu snáze zahladit stopy;
n rychlý, prudký a účinný nepřátelský útok nebývá na tomto území tak vysoce pravděpodobný jako na silnici.
2. Nevýhody:
- pravděpodobnější výskyt osob, které důvěrně znají okolí;
- větší pravděpodobnost pohybu psů, žen a dětí;
n obtížnější lokalizace předem určených míst přepadu;
n nepřítel může snadno uprchnout a zmizet v lese;
n snadno se stává, že již jste přímo na stezce, aniž si toho všimnete a oddíl tak může být objeven kolemjdoucími nepřátelskými osobami nebo dokonce nepřátelským oddílem.
c) Nikdy se nepokoušejte o odchycení PW z vesnice nebo osady, s vyjímkou naléhavých případů, kdy je však nezbytné mít k dispozici letecký odsun se zaručeným okamžitým odvozem. Důvodů je mnoho: za prvé, tento člověk může být velice záhy ostatními obyvateli postrádán; za druhé, vesničtí psi s největší pravděpodobností vyzradí vaši přítomnost; za třetí, v případě, že budete odhaleni, hrozí bezprostřední pronásledování a místní obyvatelé znají okolní terén daleko lépe než vy, včetně nejbližších LZ; za čtvrté, kolem většiny významnějších vesnic jsou rozmístěny bezpečnostní jednotky, které obvykle provádějí preventivní opatření právě proti možnosti odchycení PW.
d) Další důležité pokyny:
n zvolte si dva odsunové LZ a dvě shromaždiště, ujistěte se, že každý člen týmu zná azimut a přibližnou vzdálenost ke každému z těchto stanovišť , a to před každým odchodem na pozici;
n zvolte si skutečně dobré místo přepadu; neukládejte se do zálohy na prvním místě, kde narazíte na stezku nebo na silnici; takovým způsobem byste se jen dostali do značných nesnází;
n prohlédněte vždy území alespoň 200 metrů podél cesty nebo stezky a na obou bočních stranách místa zálohy; hledejte hlavní silniční křižovatky, rozcestí, bunkry, osady, vojenské základny a další známky přítomnosti nepřítele, které by mohly ohrozit úspěch akce;
n po konečné volbě skutečného místa přepadu narýsuje velitel týmu na zemi plánek a označí na něm stanoviště každého jednotlivé člena týmu, případné zvláštnosti a orientační body v terénu a nakonec vyzve mužstvo k dotazům;
n před přesunem na místo přepadu se ujistěte, že váš RTO zaznamenal polohu vaší předpokládané základny;
n před přesunem na přepadovou pozici ukryjte torny; ujistěte se,že nosné popruhy jsou položeny nahoře na svrchní části torny, abyste si ji v případě nutnosti mohli rychle a snadno navléknout;
n před definitivním přesunem na finální pozici překontrolujte každou zbraň a základní výstroj - dvakrát;
n pokuste se o zajmutí PW v průběhu prvních dvou, tří dnů; mužstvo bude ještě v dobré fyzické kondici, morálka a nálada týmu je dosud dobrá, což značně zvyšuje naději na úspěch.
4. Jednotlivé druhy přepadů PW ze zálohy: Jsou druhy plánovaných a dva druhy neplánovaných PW přepadů. Velitel týmu, který má za úkol odchytit jazyka, zvolí obvykle po zvážení všech možností jednu z plánovaných variant, podle schopností mužstva, výstroje a výzbroje, kterou má k dispozici, znalostí nepřítele , počasí a terénu. Před odchodem do akce celý tým nacvičí při tréninku zvolený druh přepadu. Dále by mělo mužstvo nacvičit oba druhy neplánovaného přepadu PW.
Plánované a neplánované druhy přepadů jsou následující:
a) Plyn (plánovaný): Výhody a nevýhody užití CS prášku nebo plynu:
1. Výhody:
n rychle zneškodní určenou osobu tím, že jí zabrání v přesné střelbě;
n zabrání použití psů k pronásledování přátelské jednotky;
n nepřátelské mužstvo si musí nasadit plynové masky, chce-li vstoupit do zaplynované oblasti, čímž bude mít zhoršené podmínky viditelnosti a tudíž i účinnost střelby se sníží.
2. Nevýhody:
n Tým nemůže zakrýt skutečnost, že byl zde, na tomto místě a že došlo k incidentu;
n CS prášek ulpí na oděvu PW i mužstva, což může způsobit potíže posádce vrtulníku, který má za úkol oddíl vyzvednout, jestliže nebude mít plynové masky;
n členové týmu nevidí dobře, protože musí mít plynové masky;
n PW pravděpodobně propadne panice, bude-li vystaven účinkům plynu, začne proto utíkat a mužstvo jej bude muset honit po lese;
n CS prášek se obvykle rozptyluje pomocí výbušniny, přičemž exploze může vzbudit pozornost blízkých nepřátelských jednotek a vzniká nebezpečí vyzrazení přítomnosti a polohy týmu;
n další: je-li úkolem vašeho týmu přepad ze zálohy za použití plynu, musí si celé mužstvo připravit plynové masky na vršky rukou, tak bude otázkou pouze několika sekund navléknout si masky na obličej těsně před přepadem.
b) Miny s vějířovitým rozptylem a výbušniny (plánovaný):
Provádí se za pomoci výbušniny C4 umístěné mezi miny s vějířovitým rozptylem. Mužstvo v zóně C4 bude paralyzováno a nebo neschopno boje, přičemž miny usmrtí nebo zraní mužstvo nacházející se v zóně vějířovitého rozptylu.
1. Výhody:
- tak, jak se obvykle umístí C4 mezi miny s vějířovitým rozptylem, žíravina člověka sice učiní neschopným boje, ale nezabije jej;
- malý tým může zaútočit na velkou nepřátelskou jednotku;
- s jistotou zastaví postup nepřítele;
- zcela dezorganizuje nepřátelskou jednotku a uvede ji ve zmatek, takže nemůže účinně zareagovat.
2. Nevýhody:
- silný zvuk exploze upozorní nepřítele na přítomnost týmu a prozradí jeho polohu;
- umístění C4 tak, aby bylo správné, zabere příliš mnoho času;
- porušená půda a vegetace určí nepříteli polohu týmu; to nepříteli usnadní pokus o přepadení týmu na zpáteční cestě;
- dosti značná váha nákladu výbušnin zpomaluje postup týmu;
- dým, který z místa exploze vychází a stoupá nad koruny stromů a vegetaci, může, v případě, že v dané oblasti je umístěn nepřátelský minometný oddíl, vyvolat minometnou palbu zaměřenou právě na místo exploze.
c) Nehlučné zbraně (plánovaný): Útok s použitím pušky nebo pistole s tlumičem.
1. Výhody:
- zvuk výstřelu je utlumen na minimum;
- dobře vedený a správně umístěný výstřel zastaví nepřítele a zabrání mu v opětování střelby nebo v použití zbraně vůbec. Je třeba dbát na to, aby byl určený PW zasažen do pravé paže nebo do pravého ramene; tak nebude moci střílet, ale bude schopen chůze.
2. Nevýhody:
- zraněný PW může cestou zemřít následkem traumatického šoku nebo vykrvácet dříve, než mu bude poskytnuto náležité ošetření;
- zraněnému PW bude třeba pomáhat v chůzi, pravděpodobně bude třeba jej i nést, což zpomalí značně postup týmu na zpáteční cestě;
- je třeba dbát na to, aby na zemi nezůstaly stopy krve;
- zbraň s tlumičem nebývá obvykle tolik spolehlivá jako zbraň bez tlumiče; bude tedy nutno mít s sebou další zbraň, přičemž obě musejí být umístěny snadno dostupně a člen týmu musí na obě bez potíží dosáhnout rukou, což platí hlavně v momentu útoku.
d) Nehlučné zajmutí bez střílení (plánovaný):
1. Výhody:
- nepatrný hluk neprozradí přítomnost a polohu týmu;
- živý a zdravý PW je nejlepší jazyk.
2. Nevýhody:
- tato metoda nevykazuje žádné zřetelné nevýhody.
e) Náhodné setkání (neplánovaný): Přátelská a nepřátelská jednotka se mohou navzájem spatřit současně.
1. Každý tým musí být připraven zajmout PW při jakémkoli náhodném setkání, obzvláště jedná-li se o malou nepřátelskou jednotku.
2. Dojde-li k setkání s malou lokální nebo regionální vojenskou jednotkou, obvykle se bude snažit uprchnout, protože s sebou vojáci jen zřídka mají více než tři zásobníky na muže pro zbraň AK-47. Ti muži, kteří jsou ozbrojeni puškou SKS/karabinou, mívají náhradní náboje v sumkách, obtížně se jim přebíjí a při přestřelce tudíž mají význam a účinek naprosto zanedbatelný.
3. Po vypálení prvních výstřelů musí tým zaujmout obranné postavení a pátrat po tom, který z nepřátelských vojáků byl zasažen. Zaznamenáte-li takového muže, nechoďte k němu přímo. Mohl by po vás vystřelit nebo vrhnout granát s úmyslem vyprovokovat vás k tomu, abyste jej zabili v sebeobraně. Po několika minutách jsou většinou tito muži sirouhlíkem omámeni a nehrozí již nebezpečí, že se budou bránit.
4. Čítá-li nepřítel pouze dva až pět mužů, pokuste se je obklíčit a vyzvěte je, aby se vzdali. Jestliže po několika minutách nevyhoví vaší výzvě, je lépe přerušit kontakt a odejít z daného místa dříve než se dostaví posily. Nezapomínejte, že jste na nepřátelském území.
f) Improvizovaný přepad ze zálohy (neplánovaný): Tam, kde tým zpozoruje nepřítele dříve než je sám zpozorován, může zaujmout výhodnou improvizovanou polohu a zajmout PW.
1. Nelze stanovit pravidla pro provedení improvizovaného přepadu. Každý jednotlivý velitel týmu si musí zvolit sám nejvhodnější postup.
2. Improvizovaný přepad ze zálohy může skončit úspěšně odchycením PW pouze tehdy, je-li nácvikem při tréninku dokonale nazkoušen.
5. Pozice a provedení přepadení ze zálohy:
a) Rozmístění mužstva: Nebudeme se zde pokoušet o přesný popis rozmístění mužstva na přepadové pozice. Máte-li k dispozici pět až dvanáct mužů, mohou s největší pravděpodobností uspět, jsou-li dostatečně motivovaní a trénovaní. Při neustálém tréninku za užití ostré munice a tréninkového vybavení, získáte nejlepší předpoklady pro to, aby vaši muži vyhovovali vašim představám, plánům a úkolům týmu. Nejlepší doporučeními zde budou zkušenosti vaše vlastní a týmové. Ptejte se jiných velitelů týmů na jejich akce, úspěšné i na ty neúspěšné, žádejte je naléhavě o rady. Konečné rozhodnutí náleží pouze vám. Je dobré si zapamatovat jednu skutečnost, která může při rozmístění k přepadu hrát klíčovou roli, totiž to, že domorodci, jsou-li členy vašeho týmu, při střelbě obvykle drží spoušť stisknutou tak dlouho, dokud nevystřílejí všechny náboje.
b) Máte-li k dispozici 8 - 12 mužů, rozmístěte po každé straně tři muže z důvodu bezpečnosti a včasného varování. Psychologický efekt tohoto rozmístění je ten, že se budou cítit více v bezpečí a je-li některý z nich raněn, může další člen týmu bez potíží zaujmout jeho místo, čímž se značně zvýší naděje na úspěšné provedení akce.
c) Během odchytu PW položte M-79 po straně přepadové pozice.
d) Tam, kde je to možné, rozmístěte miny s vějířovitým rozptylem po obou stranách místa odchytu PW.
e) Buďte velmi trpěliví, vyčkávejte na pravou chvíli a příležitost, jdou-li po cestě nebo po stezce dvě osoby. Ztratíte-li trpělivost, potom se s největší pravděpodobností akce nezdaří.
f) Po zahájení útoku musíte bojovat agresivně. To znamená, že musíte mít bleskové reakce. Když se vám podaří vyhlédnutého PW poranit nebo jinak zastavit, musíte se na něj okamžitě vrhnout a zajistit jej. Nesmíte mu dát možnost přemýšlet nebo zareagovat. Jestliže toto pravidlo porušíte, PW vám s největší pravděpodobností začne utíkat nebo na vás střílet, čímž vás chce přinutit, abyste jej zastřelili.
g) Jestliže pokus o chycení PW ztroskotá tím způsobem, že přepadený zemře, musíte jej svléknout donaha a všechny jeho věci odnést s sebou na S2. Mrtvolu pak musíte odnést do značné vzdálenosti od místa přepadu a ukrýt, je-li to možné. Jestliže nepřítel zjistí, že jeden muž zmizel, bude-si pravděpodobně myslet, že byl zajat a přinucen vypovídat. To přinutí nepřítele změnit původní plány a přemístit velitelské stanoviště, zatímco měl v úmyslu udělat něco zcela jiného.
STAŤ I - POHYB
1. Technika pohybů: Existuje pět základních technik pohybu, které může využít malý průzkumný oddíl, aby nebyl zpozorován nebo obklíčen nepřátelským vojskem. Uvádíme zde všech pět způsobů včetně podrobného objasnění a zdůvodnění.
a) Technika rámovací (krabicová, hranatá): Je to jednoduchá a účinná metoda, která nevyžaduje příliš velkou praxi. Z výchozího bodu vyrazí oddíl ve stanoveném azimutu a ujde určitý počet metrů nebo kroků, např. řekněme 35 m. Pak se celý tým otočí o 90° a ujde 75 m, následuje další obrátka o 90°a 30 m chůze, další obrátka o 90° a 30m chůze. Takto utvoříte „rámeček“ („krabici“). Nyní můžete udělat několik věcí. Můžete vyčkat v záloze na své pronásledovatele, přejít zpět na svou starou cestu, je-li vegetace a půda takového charakteru, že není možné zahladit stopy, nebo pokračovat dál. Když z prvního rámečku (krabice) vykročíte na další cestu, ujděte 50 - 70 m a utvořte druhý rámeček. Tímto způsobem budete moci pronásledovatelům vpadnout do zad a naprosto uvedete ve zmatek všechny případné stopaře, kteří nebudou schopni odhadnout směr ani cíl pochodu vašeho oddílu. Nepřítele odradí i to, když se náhle objevíte zpět na původní trase cesty a pronásledující oddíl zaskočíte. Můžete udržovat směr pochodu v určeném směru, aniž by nepřítel odhalil vaši hlavní trasu a polohu cíle vaší cesty, až vás nakonec úplně ztratí nebo se dostanete z nebezpečné oblasti. Jedno upozornění na závěr: Tvořte rámečky různé velikosti a zahýbejte vždy na jinou stranu (ne pouze doprava nebo doleva). Nikdy netvořte zřetelný vzorec pohybu týmu.
b) Technika osmiček: Technika osmiček se velice podobá předchozí metodě. V zásadě provádíme tytéž pohyby, namísto čtverců však tvoříme kruhy.
c) Technika úhlová: Další velice účinná metoda, který nevyžaduje příliš náročný a dlouhý nácvik. Hlídka mění směr pohybu a odchyluje se od skutečné trasy pochodu v určitých úhlech. Tak například provede oddíl odchylku v pohybu a změní směr pochodu o 30°,45°, 70° asi na 100 metrů chůze (přibližně), což provede několikrát a zmate tím nepřítele.
d) Technika stupňovitá (schodů): Jednoduchá metoda změny směru pochodové trasy spočívá v zatáčení oddílu v devadesáti stupňových úhlech vždy přibližně po 100 metrech pochodu.
2. Metoda přískoků: Velice účinná metoda, vyžadující však nácvik a praxi. Hlídka se zastaví a na povel velitele se přesune doprava nebo doleva od původní trasy. Každá člen týmu se musí pohybovat co nejobezřetněji, aby nezanechal stopu nebo známky pohybu do strany na vzdálenost 20 - 30 metrů a pak se vrátí na původní pochodovou trasu. Velitel týmu musí vyslat jednoho muže jako přední hlídku dopředu, aby vytvořil falešnou stopu o délce 30 - 50 m a pak teprve provede odskok. Tato metoda vyžaduje bohatou praxi a mužstvo musí dávat bedlivý pozor, aby při pohybu nezanechali stopy.
3. Doplňující informace a doporučení:
a) Nikdy nesmíte ustrnout na jediném vzorci. Jestliže jedna metoda neúčinkuje, zvolte jinou.
b) V případě použití techniky rámovací nebo osmičkové, bude velikost obrazců záviset na terénních podmínkách a hustotě vegetace. Rámovací technika má nejvyšší účinnost v noci. Obou metod lze použít k odhalení slabých míst v nepřátelském obklíčení, kudy je možno prorazit. Obě techniky již byly v minulosti úspěšně využity mnoha průzkumnými oddíly. Jeden muž, který přežil útok na tým nepřítelem ze zálohy, tuto metodu úspěšně používal po dobu tří dnů, podařilo se mu přitom přepadnout ze zálohy a zabít šest pronásledovatelů právě s využitím osmičkové metody. Po třech dnech byl zachráněn posádkou průzkumného letounu.
c) Mimo období dešťů je velice účinné proti sledování pomocí psů sypat za sebou CS prášek.
d) Během období dešťů je CS prášek celkem k nepotřebě, nebo alespoň ztrácí značnou část účinnosti proti psům. V období dešťů je lépe použít CS granáty, protože se plyn rozptýlí při zemi a neztratí účinnost na nepřátelské mužstvo, obzvláště v případě, že s sebou nemají plynové masky.
e) Závěrem bych chtěl připomenout, že každý technika i taktika bude dobrá pouze tak, jak účinně ji dokáže využít. Správného provedení lze docílit jedině prostřednictvím neustálého tréninku a praxe.
STAŤ J - PRONIKNUTÍ / STAŽENÍ Z NEPŘÁTELSKÉHO ÚZEMÍ
1. Při nástupu mužstva do letadla musí být tým rozesazen tak, aby mohl vystoupit správnými dveřmi.
2. Do letadla nastupuje mužstvo v opačném pořadí než v jakém bude letadlo opouštět.
3. Místo staršího poradce je v letadle mezi sedadly pilota a druhého pilota. Zbytek mužstva se usadí proti stěně A/C.
4. Náhlé přesuny váhy za letu mohou způsobit dočasnou ztrátu kontroly a neovladatelnost letadla.
5. Velitel týmu a pilot určí směr příletu do LZ určeného k proniknutí, kde bude tým naložen.
6. Velitel týmu bude sledovat letovou trasu na mapě z výchozího FOB až k LZ proniknutí.
7. Mužstvo vystupuje po jednom, aby pilot mohl A/C stabilizovat.
8. Na žebříku LZ se velitel týmu ujistí, že žebřík sahá dostatečně nízko. Jestliže je A/C výše než 6 - 8 stop nad zemí (1,8 - 2,5m), použijte vždy k sestupu žebřík, abyste předešli případnému zranění mužstva.
9. Když vystoupí přední hlídka (muž) z A/C pod palbou, vystoupí z A/C celý tým.
10. Je-li A/C sestřelen, přebírá velení na zemi velitel týmu. Provede následující:
a) Přebírá zodpovědnost za celý tým i za posádku A/C.
b) Zajistí území před A/C do vzdálenosti 40 - 50 metrů.
c) Postará se o raněné/mrtvé.
d) Vrátí se spolu s pilotem do A/C a ujistí se, že vysílačky nemají nastavenou vysílací frekvenci, přívod paliva je uzavřen , zničí baterie, odnese mapy, SOI, poznámkové bloky pilotů i zbraně M-60 a munici.
e) V 11 pro nalezení A/C.
f) Zajistí odvoz posádky A/C i raněných / mrtvých prvním záchranným A/C.
g) Zbytek týmu odlétá posledním záchranným A/C.
11. Před příchodem na místo vyzvednutí z nepřátelského území A/C sdělte mužstvu, v jakém pořadí bude každý z nich nastupovat. LZ musí být před příletem A/C zajištěn po stránce bezpečnosti.
12. Velitel týmu musí udat pilotovi letovou trasu a popsat LZ týmu.
13. Oddíl přichází k A/C zpředu. Poznámka: Takto může střelec ve dveřích letadla lépe přicházející tým krýt.
14. Oddíl může k nástupu použít obou dveří, je-li místo klidné, musí však na tuto skutečnost nejprve upozornit pilota.
15. Velitel týmu nastupuje do letounu jako poslední a dává pilotovi pokyn k odletu.
16. Při volbě LZ se vyhýbejte příliš rozlehlým LZ nebo takovým, které jsou na první pohled nejvhodnější.