Středa 23.11.2011
20:15 Štěrboholy 1
K předposlednímu zápasu sezóny se sjíždíme opět do Štěrbohol, na hřiště které nám poslední dobou začíná znovu svědčit. Vítězstvím bychom si ještě udrželi hodně teoretickou šanci na postup. Docházka je nakonec dostačující, kdy po mírných peripetiích máme dva na střídání.
Na soupeře jsme vlítli hned od začátku a prakticky celý první poločas jsme dominovali. Prase se za prvních třicet minut nedostalo do žádné šance a nestíhali ani bránit, z čehož vyplynulo několik našich možností, jak vstřelit gól. Bohužel měli jsme i trochu té smůly a tak naše střely končily často na tyčce, nebo mimo branku. Naštěstí jednu z mnoha útočných akcí zakončil Vojtěch a zařídil tím zasloužené vedení. Chtělo to ještě přidat dvě, nebo tři branky, abychom si vedení pojistili a nedopustili zbytečné napětí. Bohužel nepodařilo se, ale vedení a předváděná hra obou soupeřů nám nedávala žádné pochybnosti o výsledku utkání.
Poločasová přestávka se tím pádem nesla v duchu Horvátovin (rozuměj více, či méně vtipných dialogů) a nějaké obavy z vývoje poločasu druhého nepadaly v úvahu. To soupeř měl trochu více starostí se zápasem a dle hry v druhé půlce řešili nejspíš napadání, rozehrávku a tvrdost.
Jinak si totiž nedokážu představit, jak se mohlo stát, že to v porovnání s prvním poločasem bylo jako nebe a dudy. Prase nás hned ze začátku zmáčklo a snažilo se o vyrovnání, díky obraně se ale nedostávali na dostřel, pokud už však vystřelili nebylo to příliš nebezpečné. I my jsme se dostávali k útočení, ale už to nebylo tak často jak bychom chtěli. Čím vyrovnanější zápas, tím více začínali hrát svou roli i emoce, které vyplouvali na povrch hlavně po nebezpečných zákrocích soupeře. Vyjmenuji alespoň dva, za prvé na Jardu, kterého na půlce dlouhou dobu po odehrání balónu přepálil obránce v čepici a v samém závěru unikajícího Petra, který by nejspíš postupoval sám na gólmana, stáhl a přišlápl ten samý hráč. Náhoda? Nemyslím si. Frustrace? Zcela jistě. Po druhém zákroku se emoce projevili asi nejvíce, kdy se Petr ohnal po výše jmenovaném a u lajny se vytvořili dvě klubka hráčů stojících proti sobě. Sem tam proběhlo menší strčení, ale k ničemu většímu nedošlo, a tak rozhodčí udělil dvě žluté karty a hrálo se dál.
Před tím se ale přepisovaly i statistiky gólové. Nejprve se dokázal prosadit soupeř, který obstřelil dva clonící hráče, přes které nebylo z brány vidět na míč. Bohužel z druhé strany, než z které Papula v tu chvíli zrovna vykukoval. Tím pádem bylo vyrovnáno na 1:1
V takových okamžicích se však ukazují velké týmy. Vyrovnání nás nepoložilo a snažili jsme se o to, strhnout vítězství zpět na naší stranu. Za chvilku jsme se mu opět přiblížili, kdy po další krásné útočné akci skóroval Petr R. Pak už jsme dopředu moc nevymýšleli a snaha neinkasovat, předčila cokoliv ostatního. Aby taky ne, když do konce zápasu už nezbývalo mnoho času. Prase si však začalo vytvářet mírný tlak, z kterého občas pramenily naše chyby. Největší šanci na vyrovnání však v samém závěru zlikvidoval už ležící Papu, který ještě stihl reflexivně vyrazit nebezpečnou střelu nad břevno. Pak už jsme si zkušeně ohlídali zbytek zápasu, sesbírali nějaké ty vteřinky rozvážnou rozehrávkou a rozhodčí pískl konec.
Body zasloužené a teď už jen čekat, jestli výsledky z ostatních hřišť v tomto i v dalším kole budou v náš prospěch a my pokoříme lídra naší skupiny.
K postupu by bylo potřeba asi toto:
Výhra Prokaryoty v zápase s Batalionem.
V zápase Real Sharks se Sargasem – remíza, či výhra Sargasu
A v posledním kole aby si Real Sharks zpravil reputaci v zápasu s Batalionem a naplno bodoval.
(samozřejmě za předpokladu, že dokážeme získat oba dva body z již jistým postupujícím…)
Ostatní zápasy
(Papula, 28. 11. 2011 14:11)