Jak papouch zkusil seznamku
...tak jsem si řekla, že bych mohla dát na rady Jasi a podat si inzerát, jen tak, na zkoušku, možná se ozve někdo fajn. Tudíž jsem sedla, popřemýšlela, koho vlastně hledám a po chvilce vyťukala inzerát, ve kterém stálo, že hledám někoho pohodového na přátelství a možná později něco víc. Samozřejmě jsem neopomenula důležité skutečnosti, že by dotyčný neměl kouřit, pít, holdovat pařbám, neměl by být machr - frajírek, nemusí být krásný, ale neměl by být zrůdička. Napjatě jsem čekala na odpovědim kterých přišlo tolik,že jsem po pár dnech přestala otevírat e-mailovou schránku :o)
První nadšení mě opustilo ve chvíli, kdy jsem otevřela několik přiložených fotek. Buď neměli vkus a nebo o sobě měli hodně vysoký mínění...tím se nechci nikoho dotknout, možná to bude působit povrchně, ale představovala jsem si normální, průměrné kluky, ale obrázky, které mi došly, raději nebudu moc komentovat...
Dále jsem psala, že hledám člověka pohodového - ozvalo se mi hodně lidí, kteří na tom byli psychicky špatně a akorát se potřebovali vykecat a taky politovat, nikoli seznámit. Hodně jich také psalo, že si nemyslí, že by měli šanci najít holku, působí melancholicky až depresivně, mají malé sebevědomí a je to na nich vidět, ale nechtějí pochopit, že takhle holku nikdy nezaujmou.
Další skupina byli kluci, mno spíš chlapi, kterým bylo kolem 28 let a tvrdili, že na věku nezáleží , že působím starší a že mají zájem mě poznat. Podotýkám, že jsem uvedla požadovaný věk 18 - 23 let. Přeci jen je mi 16... Co mě zajímalo a na co jsem se ptala bylo, proč odpověděli tak mladý holce...odpověď zněla, že jsou čistý a nezkažený a ne jako ty starší holky. Hmm...takže neuspěli u vrstevnic a zkoušej to na dítka :o) Nebrat, nebrat.
Objevil se taky email od jednoho docela těžce postiženého kluka, který nemůže najít partnerku, protože ho kvůli handicapu žádná nechce...povídali jsme si asi dva dny a potom to vyšumělo, nepíšeme si. Možná je to tím, že jsem ještě moc mladá...ale neuměla bych si představit vztah s klukem, o kterého se musejí starat kompletně rodiče ( zatím ), který nemůže ani psát na klávesnici ( má special program na ovládání myší ), který může de facto jen ležet...je mi ho líto, asi jsem byla další, která ho utvrdila v jeho přesvědčení, že nikdy děvče nenajde...
Jediný, se kterým jsem se sešla, byl kluk, který chodí k nám do školy o ročník výše. Nebyl zrůdička, ani hloupý, v podstatě splňoval kritéria, ale měl jednu vadu a to bylo spěchání. Chtěl se mnou chodit každý den ven...opravdu každý... po třech dnech jsem mu pověděla, že mi to vadí. Frekvence psaní se rapidně snížila a už nepíše vůbec. Asi se urazil...ale cítím se volněji:-)
To jsem se ještě nezmínila o jednom šíleném, evidentně psychicky narušeném chlapovi, kterého jsem se nemohla zbavit, ale to až jindy...
Došla jsem k několika závěrům.
- seznamky nebrat
- trvat na tom, že schůzka nebude aspoň měsíc (při denním psaní)
- netvářit se jako moc hodná holka, přitahuje to ztroskotance
- jasně dát od začátku najevo, co chci a co ne
Komentáře
Přehled komentářů
Oproti slečně, která píše nade mnou, jsem vyšší věková kategorie, ale požadavky máme na muže asi tak stejné. Já jsem sice vdaná, ale doma to nějak není to pravé ořechové a protože rozvádět se nechci, zkusila jsem si najít přítele na seznamce. Jsem soudná a v nárocích na muže jsem byla nucena hodně slevit. Nejsem ani krasavice, ani mladice. Hledala jsem přítele, se kterým bychom si občas zašli na kafe, procházku, pokecali, trochu té legrace by nevadilo a nějaká něžnost by se také sešla. No, byl to tvrdý pád na ústa. Je mi 55 a odpovídali muži od věku 24! do 74 let Proč mi psali ti mladí vůbec nechápu. Úchylka, hledání finančního zázemí.........? Potom muži v mém věku, kteří měli jasné představy, jak bych měla vypadat. Asi tak na třicet, dlouhé nohy, štíhlá, dlouhé vlasy, pevná ňadra, sportovkyně, inteligentní. Nesnažili se ani navázat normální kontakt, ale hned chtěli fotku. Oni byli většinou cyklisté, horolezci, aktivní plavci, motorkáři, podnikatelé. Dala jsem jasná pravidla a oni trvali na tom, že musíme jezdit na dlouhé výlety, sex provozovat pouze u nich doma, když je manželka v práci a podobné pitomosti. To, co jsem uvedla v inzerátu naprosto ignorovali. Tudy pro mě cesta také nevedla. Další skupinu tvořili "pivní borci", první fotka byla " spokojený tatík s půllitrem v ruce", zježili se mi vlasy na hlavě a raději jsem neodpovídala. "Borce", kteří psali vulgárně a v každé větě měli hrubku, jsem vynechala zcela. Ty, kteří poslali místo fotky své, rovnou fotku penisu jsem též zavrhla. Asi by se mi s tím kouskem těla špatně komunikovalo.
Přesto jsem absolvovala několik schůzek.
1. vysokoškolský učitel, se špinavým límečkem u košile a sandály k obleku, hovořil pouze o svém rozvodu a střídavé péči o děti.
2. podnikatel se 150 kg živé váhy, který si v kavarně píchnul přes košili inzilín a fňukal jak nemůže zhubnout, jak ho týrá žena a dcera, musí spát na zemi a obě mu říkají " dobytku chcípni". Byla jsem ráda, když jsem vypadla.
3. architekt ( prý). Pražák, pro kterého jsem byla buranka a celou dobu schůzky chtěl radit, jak léčit prostatu. Pro jistotu, aby nekdo nevěděl, že k sobě patříme, šel dva kroky přede mnou. Brrr.
4.bagrista, zpočátku bezva chlap, byla s ním sranda, nebyl komplikovaný, ale bál se mě, nevím proč. Jo a měla jsem pro něho malá prsa a byla jsem nějaká chytrá, taky konec.
5. Pepa, mladší o deset let, chytrý, milý, bylo mi s ním opravdu dobře. Potom měl nějaké finanční problémy a problémy s prací, nemohl jezdit ani jednou za půl roku, chápala jsem to a zůstali jsme přátelé. Sem tam si napíšeme.
Našla jsem si na seznamce tři bezva kamarády, se kterými si píšeme už několik let, to je asi jediné pozitivní, co mi seznamka dala. Přítele jsem nenašla. Podotýkám, že nejsem žádná zanedbaná ruina, ale pracující, finančně soběstačná, snad docela příjemná ženská. Pozor, nejsem tak docela štíhlá! To byl asi největší problém.
Tak vám tedy nevím................
Uáá
(Jasana, 16. 5. 2007 18:49)He, člověk poradí a ono to dopadne fiaskem - no ale to jsem taky říkala:-D Přeci jen - cílem bylo vytrhnutí z nudy a rozvíření, což se stalo, ozvala se hromada roztodivných lidí;-)
Taky mám zkušenost,ale ne tak děsnou
(Kubík, 13. 5. 2007 12:30)Jednou jsem si zkusil dát inzerát do rádia,sotva ho moderátorka řečetla,ozvaly se hned dvě,co měly zájem.S jenou jsem se sešel,vypadalo to slibně,ale pak už se neozvala.Ta druhá mi po pár dnech napsala SMS,že už mě nechce. =)
Proč ne seznamka? Nevím, co vlastně muži chtějí a asi to nepochopím.
(Bára, 25. 7. 2014 12:11)