Tak trochu asociační text...
A nechce se mi spát. Teda vlastně chce, ale nikdy se mi nechce se odlepit od počítače. Pořád mám dojem, že se tady ještě dneska dovím něco zajímavého. A okusuju si kůžičku u nehtů, ani nevím proč, asi že jsem nějak vnitřně neklidná? Nemám z čeho, ve škole celkem klid. Teda až na středu, ta by měla být fajn :))
Naši třídu totiž oslovila organizace ADRA s tím, že se pořádá nějaká sbírka po Ostravě a že by yblo fajn kdyby se studenti zúčastnili. No, většinu třídy Den zdraví příliš nebaví, takže se tam nahlásili... mě ani nehne.
Budu někde stát s kasičkou jako žebrák, nechám si nadávat od kdovíkoho, bude kdovíjaké počasí a budu tam muset být až do jedné odpoledne. Není daleko lepší zůstat ve škole, kde budou stánky a programy připravené jednotlivými třídami? Okouknout manikuru, prodejce svíček a kosmetiky, ochutnat čaje a sušené ovoce, jít na nějakou tu přednášku v rámci povinného programu a v rozchodu potom hurá domů? Hlavně budu v suchu a teple...a skoro neviditelná v davu lidí. Den zdraví je fajn, loni jsem se vecpala na přednášku o numerologii, která vůbec neměla být pro naši třídu, ale to nevadí :)) nikdo se nás neptal, odkud jsme nebo nejsme... a bylo o celkem zajímavé. Určitě zajímavější, než nějaká prezentace zdravotních matrací, kam jsem správně patřila.
A mám žízeň a nechce se mi pít, jsem lenivá jak to prase. Dneska jsem třeba chrápala v občance, až se mi otiskla tiskařská čerň z časopisu na tvář. Tak trochu jsem si s ním podestlala, lavice jsou tvrdé. Ale kecy o EU mě fakt nebaví... takové celé o ničem. Ale zalíbilo se mi nosit botičky na podpatku, takové podzimní kotníčkové. Je sice jaro, ale to nevadí. Líbí se mi ten zvuk, jak to klape na chodníku a na dlažbě... člověk si připadá tak nějak jinak než v těch šmajdavých teniskách ( které ale stejně brzo zase obuju, protože z podpatků bolí nohy a taky se v nich špatně dobíhá tramvaj ).
Jo, tramvaj honím skoro každé ráno. Ještě štěstí, že bydlím kousek od konečné, protože jinak bych si už vůbec nesedla a když stojím v tramvaji, tak mě to celkem rozladí. Po ránu jsem totiž unavená ze vstávání a odpoledne zase z té školy. Ono to sezení, čučení a dělání, že dávám pozor, stojí spoustu energie.
Čekám, že zítra po nás zas někdo bude něco chtít. Třeba naše třídní, která by mohla být uspávačka hadů. Teda pokud by se jim pokoušela přednášet chemii...
Není to špatná ženská, ale myslím, že se trochu minula povoláním.... vysvětlit učivo je něco, co fakt neumí... kdo nemá talent nebo dobré doučko, tak to má blbé. No a chemie, to se musí nadrtit, jak jinak. Takže samozřejmě je to všech oblíbený předmět...
Sleepy nebo někdo mi psal, že ho nebaví moje dlouhé články. Mně se zas zdá, že když je článek moc krátký nebo obsahuje jenom jednu fotku a dvě věty, je to takové... ošizené. Poctivý článek je dlouhý ale moc dlouho se nad ním nepřemýšlí, musí jít spontánně a ze srdce a ne být vyumělkovaný a paskvilní... tohle třeba píšu jen tak z fleku, nebo zfleku? prostě asociace jedna za druhou a toť vše, v tom je to kouzlo, jinak to snad ani neumím. Nevím, jak dlouho bych dokázala takhle psát, aby se mi nepřerušil tok myšlenek a ani abych nezačala myslet na něco jiného. Myslím teď... snad na Lucku? Ale ne, nebuďme dvojsmyslní, myslím na to, jak si koupím krásný náušnice na VŠB. S Luckou :)) hehe