Povinná školní četba

MEZIVÁLEČNÁ PRÓZA V ČSR

Legionářská literatura a obraz 1. světové války

-  představitelé – Josef Kopta, Rudolf Medek (legionářská lit.)

- obraz 1. sv. Jaroslav Hašek (Švejk), Olbracht (Podivné přátelství      herce Jesenka), Jaromír John (Večery na slamníku), František Langr, Vančura (Pole orná a válečná)

Venkovská próza a ruralismus

Vyvíjela se na Moravě, Ostravsku a Slezsku.

Ostravsko – V. Martínek – Kamenný řád

Čechy – Jan Morávek – věnoval se životu v Posázaví

Ruralismus – ruralismus = venkovský

Představitelé – Knap, Křelina, Prokůpek

Znaky ruralismu

1. Ruralisté vycházeli v rozporu mezi městem a venkovem

2. Rozhodující byl vztah k půdě, tento vztah je jistotou, která určuje společnost na venkově

3. Mravní rozklad na spol. je způsoben zhoubným vlivem městské kultury a technické civilizace

4. Ruralisté věřili v neměnnost životních norem – tradice, rodinné vazby, příroda, křesťanství

Imaginativní próza

Imago = obraz

Imaginace = obrazotvornost, představivost

Představitelé: Vančura (Jan Marhoul, Rozmarné léto, Markéta Lazarová)

Próza levicově orientovaných spisovatelů (20. a 30. léta)

1. Spisovatel se snaží postihnout člověka v jeho vztazích k okolí.  Sympatie jsou jednoznačně na straně proletářů. Literatura má za úkol podpořit vítězství proletářů.

2. Tvůrčí metoda byl směr socialistický realismus (směr, který vznikl ve 30. letech v sovětském svazu a musí mít spol. funkci, muselo být ideologické, opomíjena estetika (nauka o krásnu))

Představitelé – Pujmanová (Lidé na křižovatce, Hra s ohněm, Život proti smrti, Předtucha), M. Majerová (Havířská balada, Robinsonka, Siréna), I. Olbracht (Nikola Šuhaj loupežník, Golet v údolí).

Psychologická próza

Soustřeďuje se na podrobné vykreslení duševního života. Psychologická próza je založena na psychoanalýze Zikmunda Freuda.

Předchůdci – Dostojevksky, Kafka, Musil, Proust, Joyce.

Představitelé – Glazarová (Roky v kruhu, Vlčí jáma, Advent), Havlíček (Neviditelný, Petrolejové lampy, Helimadoe), Egon Hostovský (Žhář, Případ profesora Körnera), Václav Řezáč (Černé světlo)

Katolická próza

Hledání jistoty ve víře v boha, ve vztahu k zemi, přírodě a české historii. Zdrojem inspirace bylo období českého baroka 17. a 18. století (nejsilnější katolicismus).