Neviditelný
Jaroslav Havlíček – Neviditelný
Petr
Švajcar, hlavní postava knihy, začíná psát
knihu ve formě svého životopisu.
Petr Švajcar byl z
velmi početné a chudé rodiny. Jednou našel
zatoulaného psa bohatého Lachmanna. Když mu ho vrátil,
slíbil Lachman Petrovi, že mu bude financovat jeho studia,
dokud bude nosit dobré výsledky. Petra škola bavila a
rád nabídku přijal. Rozhodl se vystudovat chemii. Dont
Petra naláká na ples, kde má být
jistá Soňa Hajnová, jejíž otec je vlastníkem
mydlárny. Když se Petr se Soňou seznámí, ihned
se mu zalíbí nejen Soňa, ale i vidina možné
práce v tatínkově továrně. Začal se tedy o
Soňu zajímat tak, až se do něj zamilovala. Zasnoubili se a
Petr byl konečně pozván do Hajnovy vily. Seznamuje se
Soniným otcem Hajnem, tetou Karolínou, se služkou
Kathy, Filipem a Paříkem. Při slavnostní večeři se
však vplíží do jídelny malý člověk,
sedne si do rohu místnosti a všechny s úsmevem
pozoruje. Nikdo si ho nevšímá a baví se, jako
by tam nikdo navíc nepřišel. Večer mu pan Hajný
všechno vysvětlí. Byl to Sonin strýc, který si
o sobě myslí, že je neviditelný. Chodí po domě
a hraje si na neviditelného se všemi detaily.
O několik
měsíců později je svatba. O svatební noci, kdy se
Petr se Soňou odeberou do pokoje, na ně čeká v místnosti
i nedočkavý Nevidetelný. Soňa je opravdu vyděšená
a tak ji svatební cesta jen prospěla. Pan Hajný jim
věnuje celé jedno patro ve vile, aby si mohli samostatně
hospodařit. Přesto však, když se Soňa setkává s
Neviditelným, je úplne bez sebe. Snaží se mu
vyhýbat. Petr pracuje v Hajnově továrně a Soniných
problémů si moc nevšímá. Jednoho dne do
továrny volá Kathy, že se stalo Soně něco hrozného.
Doma je Soňa zavřená ve svém pokoji a nikoho kromě
Kathy a lékaře k sobě nepustí. Večer se Petr dovídá,
že když se ráno Soňa probudila, byl u ní v pokoji
Neviditelný a pozoroval ji. Z ničeho nic se na ni vrhnul, ale
naštěstí včas přiběhla Kathy a s Filipem ho zamklii.
Doktor zjišťuje, že je Soňa těhotná. Když jí to
řekne, začne Soňa úplně šílet, že Neviditelného
dítě nechce. Petr byl štastný, že bude otcem. Soňa
však k sobě nechce Petra pustit a tak Petr chodí do práce
a těší se na své dítě. Neviditelný je
potrestán tak, že je odvezen přes protesty tety Karolíny
do léčebny, aby měla Soňa klid. Soňa stále tvrdí,
že otcem dítětě je Neviditelný a už je s tím
i smířená. Dokonce začne tvrdit, že Neviditelný
je s nimi stále v domě a těší se s ní na
jejich ditě. Doktor dává všem šance, že až přijde
dítě na svět, může být Soňa zase normální.
Po
narození ditěte však zůstane stejná a spíš
se její stav zhoršuje. Odmítá Petrovi ditě jen
půjčit, protože je Neviditelného. Dítě pojmenují
Petr, ale Soňa není ochotna toto jméno přijmout a
říká mu jménem Cyril. Mezitím si začne
Petr s Kathy. Když je Soňa spolu načapá, nic si z toho
nedělá, protože má přeci svého věrného
a milujícího Neviditelného. Zanedlouho začne
Soňa dostávat záchvaty agrese, až se stane pro dítě
velmi nebezpečená. Proto jí dítě odejmou a ji
zamykají v jejím zamřížovaném pokoji. O
dítě se začne starat Kathy. Pan Hajný má svou
dceru velmi rád a trpí snad více než ona. Petr
navrhuje, aby byla Soňa odvezena do léčebny. Hajn to ale
odmítá a je na Petra naštvaný. Jednou se Soňa
pokusí o sebevraždu, je však chycena a stále držena
pod zámkem, aby si neublížila. Petr toho využije a
schválně nechá odemčen Sonin pokoj a doufá, že
se Soňa znovu pokusí o sebevraždu. Soňa ji skutečně
spáchá skokem z okna. Hajn se zhroutí a o
několik měsíců později umírá také.
Ještě před smrtí však Petra prokoukl, že jeho dceru
nemiloval a chtěl jen továrnu a peníze. V závěti
proto odkáže všechen majetek svému vnukovi Péťovi.
Petrovi to nevadí, protože stejně dělal vše pro svého
syna. Krátce po Hajnovi umírá i teta Karolína.
Petr si žije šťastně s Kathy a Péťou. Petr svého
syna opravdu miluje a vidí v něm nádhernou budoucnost.
Když jsou však Péťovi asi čtyři roky, postihne ho zánět
mozkových blan, který se na něm podepisuje
celoživotními následky. Stane se postiženým.
Petr se s tím nedokáže smířit, neumí si
představit, že někdo takový je jeho syn a někdo takový
má vést továrnu. A úplně o svého
syna ztratí zájem. Román je zakončen
zamyšlením Petra, že vlastně nemá nikoho, komu by
předal továrnu, která pro něj tolik znamená.
Můj názor: Knížka je zajímavá a dobře se čte. Doporučuju si jí přečíst, stojí to za to.