Povinná školní četba

Kytice

Kytice – Erben toto dílo psal téměř dvacet let. Je to soubor 13 balad. Kytice představuje obraz dávných lidových představ a názorů na život.  Kytice byla zdramatizována a byl natočen i film.

Erben vnáší Kyticí do české literatury dva nové principy, a to komponovanost a etičnost.

Komponovanost – znamená to předem rozmyšlené rozvržení básní.

Polednice – Vodník – zde vystupují nadpřirozené bytosti.

Poklad – Dceřina kletba – jsou o porušení základního etického vztahu matka – dítě

Svatební košile – Vrba – jsou o přeměně člověka u Svatební košile milence v obživlou mrtvolu a u Vrby ženy ve vrbu

Štědrý den – Holoubek – jsou založeny na lásce a smrti

Zlatý kolovrat – Záhořovo lože – klade se zde důraz na vinu, pokání a vykoupení.

Znaky balad:

1. Prostředí balady je neurčité (časové, společenské a místní)
2. Hlavními hrdiny jsou většinou ženy (především matky – Erben se zamýšlí nad mateřskou láskou, její velikostí a úskalími)
3. Konflikt vyplívá z povahových vlastností
   
   
4. Hlavním námětem je vina – konflikty v životě vznikají podle Erbena narušením základních zákonů a vztahů mezi lidmi, za každou vinu přichází trest, i když někdy neúměrný
5. Člověk je bezmocný proti osudu

Kytice - Zemřela matka a po ní zůstali sirotci, kteří každé ráno navštěvovali matčin hrob. Matce se dětí zželelo, a proto se změnila v malý kvítek. Děti v tomto kvítku poznaly svou matku a nazvaly jej mateřídouškou. Matka je zde symbolem vlasti, národa.

Poklad – je zde námět Velkého pátku, kdy se odkrývají poklady, matka pro bohatství zapomněla v jeskyni dítě. Po roce se v motlitbách k dítěti vrací, myslí jen na jeho záchranu, bohatství, které se změnilo v kamení ji už neláká.

Svatební košile – Dívka v motlitbách prosí, aby se jí vrátil milý z vojny, jinak vyhrožuje sebevraždou (=provinění). Mrtvý milý si pro ni přichází. Dívka si vezme jen modlitební knížky, růženec a křížek po matce. Mrtvý jí přivede na hřbitov. Dívka se schová v márnici, kde leží mrtví muž. Zachrání se díky modlitbám a pokání. Trestem je zde to, co si vytrpěla dívka v márnici.

Marie, panno přemocná!

ach budiž ty mi pomocna:

vrať mi milého z ciziny

květ blaha mého jediný;

milého z ciziny mi vrať –

aneb život můj náhle zkrať

Polednice – rozhněvaná matka přivolala na neposlušné dítě polednici, pak se ho snažila zachránit, ale v náručí ho udusila. Matka se provinila svou netrpělivostí, proklela dítě. Nadpřirozená bytost zasahuje do porušení lidských vztahů, matka sama se potrestá.

Vinou je to, že matka nezvládá emoce, potrestána je smrtí dítěte.

Pojď si proň, ty polednice

pojď, vem si ho zlostníka!

A hle, tu kdos u světnice

dvéře zlehka odmyká

Malá, hnědá, tváře divé

Pod plachetkou osoba;

O berličce, hnáty křivé

Hlas – vichřice podoba!

Ve mdlobách tu matka leží

K ňadrám dítě přilkuné

Matku vzkřísil ještě stěží,

Avšak dítě zalknuté.

Zlatý kolovrat – pohádka podle námětu Boženy Němcové. Krásná Dornička se má stát ženou krále, ale nevlastí matka s dcerou ji v lese zabily. Zločin však vyšel najevo. Za zlatý kolovrat, přeslici a kužel stařeček vyměnil dívčí ruce, nohy a oči a živou vodou dívku zahojil. Podvedený král obě zlé ženy potrestal stejně, jako ony Dorničku. Je zde odsouzeno sobectví a touha po bohatství. Zvítězilo dobro.

Vinou je vražda Dory a trestem nepřiměřeně krutá smrt.

Štědrý den – Sestry Marie a Hana prosekaly o půlnoci štědrého dne led. Hana viděla svatbu, Marie smrt. Vidiny se vyplnily.  

Vinou je to, že dívky chtěly vidět budoucnost, zasáhly tak do osudu. Trestem je Mariina smrt.

Jedna vrba hrbatá

Tajně dolů kývá

Kde se modré jezero

Pod ledem ukrývá.

Tu prý dívce v půlnoci

při luně pochodni,

souzený se zjeví hoch

ve hladině vodní.

Hoj, mne půlnoc neleká,

Ani liché vědy:

Půjdu, vezmu sekeru,

Prosekám ty ledy.

Holoubek - Žena otrávila svého muže a znovu se vdala. Nad jeho hrobem zpívá holoubek o její vině, žena s černým svědomím dobrovolně ukončuje svůj život, utopí se. Důraz na vinu, na svědomí, žena nemohla snést svůj čin a potrestá se sama.

Záhořovo lože - vrah a loupežník Záhoř by měl pikat za své činy v pekle, ovšem ze strachu se dává na pokání a po devadesáti letech se mu dostává odpuštění. I za nenapravitelné hříchy je možno dojít odpuštění.

Vodník - Dívka neposlechne matku a jde k jezeru. Spadne do něj, vezme si ji vodník. Mají spolu dítě. Dívce se stýská po matce, vodník jí dovolí navštívit ji, ale dítě musí nechat u něj. Dívka se bojí návratu, matka také nechce, aby odešla. Vodník třikrát přijde k chalupě pro ženu, potřetí připomene dítě. Dívka své dítě miluje a chce jít za ním, matka ji nepustí. Vodník přinese dítě na práh a zabije ho. Je zde znázorněn krutý zásah nadpřirozené síly.

Vinou je neuposlechnutí matky a trestem smrt dítěte.

Nemá dceruška, nemá stání

K jezeru vždy ji cos pohání

K jezeru vždy ji cos nutí,

Nic doma, nic jí po chuti.

První šáteček namočila

Tu se s ní lávka prolomila,

A po mladičké dívčině

Zavířilo se v hlubině

Vrba - Žena je osudově spjata s vrbou, její muž vrbu pokácí, žena umírá. Vrba mu poté radí, ať nechá udělat kolébku pro jejich dítě z jejího dřeva. Když se dítě bude kolébat, bude ho matka kolébat. Proutí má zasadit, aby z něj dítě dělalo píšťalky. Až bude hrát na píšťalku, bude si povídat s matkou.

Dceřina kletba - Rozmluva matky a dcery, která zabila své dítě a chce se oběsit. Proklíná svého svůdce, který ji zradil, i svou matku, která nezabránila neštěstí.

Můj názor: Je to prostě klasika, Kytici zná snad každý. Knížka se mi moc líbila, je čtivá, má náboj. Prostě si ji přečtěte, i když předpokládám, že jí znáte moc dobře.