Mateřství a modlitba
Když se řekne mateřství a modlitba, tak asi nejznámější biblický obraz, který nám může vytanout na mysli je modlitba neplodné Chany o dítě. Dovolte, že ten příběh velmi stručně přiblížím pro ty, kdo ho neznají. Chana je žena, která je sice milována svým mužem Elkánou, ale na druhé straně hodně strádá. Nemá dítě a je vysmívaná a ponižovaná.
Jednou, když byli s manželem obětovat Hospodinu, tak po skončení obřadu se vrátila někde do blízkosti toho Božího domu a intenzivně se modlila. Sama říká, že vylévala svou duši před Hospodinem z velké beznaděje a žalosti. Ve své modlitbě také říká, že pokud se jí narodí syn, daruje ho do služby Hospodinu.
Pak přichází taková až komická situace, když tam přijde kněz Élí. Když Élí vidí v jakém je stavu, tak si myslel, že je opilá. A tak ji okřikl. A tu mu Chana říká, že není opilá, ale že v zármutku volá k Hospodinu. A všechno mu vylíčí. Jejich rozmluva končí prorockým slovem Élího: „Jdi v pokoji. Bůh Izraele ti dá, zač jsi ho tak naléhavě prosila." (1. Samuelova 1, 17)
Text, který chceme přečíst dnes je vlastně pokračováním tohoto příběhu. Přečtěme si ho nyní:
Chana otěhotněla, a než uplynul rok, porodila syna a pojmenovala ho Samuel (to je Vyslyšel Bůh). Řekla: "Vždyť jsem si ho vyprosila od Hospodina." Ten muž Elkána putoval opět s celým svým domem, aby Hospodinu obětoval výroční oběť a splnil svůj slib. Ale Chana s ním neputovala. Řekla svému muži: "Až bude chlapec odstaven, přivedu ho, aby se ukázal před Hospodinem a zůstal tam navždy." Nato jí její muž Elkána odpověděl: "Učiň, co pokládáš za dobré. Zůstaň, dokud ho neodstavíš. Kéž Hospodin utvrdí své slovo!" Žena tedy zůstávala doma a kojila svého synka, dokud ho neodstavila.
Když ho odstavila, vzala ho s sebou, a s ním tři býčky, jednu éfu bílé mouky a měch vína, a uvedla ho do Hospodinova domu v Šílu. Chlapec byl ještě malý. Porazili býčka a uvedli chlapce k Élímu. Chana řekla: "Dovol, můj pane, při tvém životě, můj pane, já jsem ta žena, která tu stála u tebe a modlila se k Hospodinu. Modlila jsem se za tohoto chlapce a Hospodin mi dal, zač jsem ho tak naléhavě prosila. Vyprosila jsem si ho přece od Hospodina, aby byl jeho po všechny dny, co bude živ. Je vyprošený pro Hospodina." I poklonil se tam Hospodinu. (1. Samuelova 1, 20-28)
Pán Bůh se tedy Chany dotkl a narodil se jí syn. Pojmenovala ho Samuel. Když ho přestala kojit, odvedla ho k Élímu, aby vyrůstal v Božím domě. Připomněla Élímu tu situaci, kdy se posledně setkali, a předává mu Samuele. A my víme, že si Samuele Pán Bůh později použil jako zbožného proroka, který hrál významnou roli v Izraelském národě.
V tom přečteném textu Chana vyznává, že Pán Bůh odpověděl její modlitby. Říká, že Samuele dostala od Hospodina a že ho vyprosila pro Hospodina. A tyto dva rozměry bych chtěl dnes nejen pro maminky zdůraznit. Budeme mluvit o dětech od Hospodina a o dětech pro Hospodina.
1. Děti jsou od Hospodina
To je první pravda, kterou bych chtěl dnes zdůraznit. Děti jsou darem od Hospodina. Nikdo na ně nemá nárok. Ano, v dokonalém Božím stvoření by každý dospělý měl partnera a děti. Ale my nežijeme v dokonalém světě, ale v hříchu porušeném světě. A tak se stává, že i ti, kdo po dětech moc touží, děti nemají.
A to je něco, co bych dnes chtěl opět zdůraznit. Proč? Protože den matek je emoční svátek. Někteří zažívají hodně radosti. Jsou ale jiní, kteří zažívají hodně bolesti. Někteří raději na den matek ani nejdou do kostela, protože je tento svátek tak zraňuje.
Bolest dnes zažívají ty ženy, ale i muži, kteří ztratili dítě. Bolest zažívají ti, jejichž děti se vydaly na scestí. Bolest zažívají ti, kteří v posledním období ztratili maminku, či tatínka. Bolest zažívají ti, kdo by chtěli být rodiči, ale nemají dítě. Tohle se může stát, když má někdo problém otěhotnět. A takové mezi námi máme. Tohle se může také stát, když někdo nemá partnera. Prostě se nenašel ten pravý. A takové mezi sebou máme. Tohle se může stát, když je někdo bez partnera, protože zažívá chaos ve své sexualitě a není schopen heterosexuálním vztahu. A takové mezi sebou máme. Tohle se může stát, protože někdo zažil těžkou nemoc nebo psychická traumata, takže není schopen stát se rodičem. A takové mezi sebou máme. A určitě jsou i další důvody. A vám všem chci dnes jednoznačně říct, že soucítíme s vaší bolestí. Zároveň se omlouvám, pokud jste i v našem sboru zažili, že vám někdo sype sůl do ran. Toužím, aby tento sbor byl místem, kde budete zažívat ujištění o tom, že Pán Bůh je s vámi, i když nesete těžká břemena. Chceme, abychom byli sborem, kde jedni druhým břemena neseme. A právě v oblasti vztahů je těch těžkých břemen spousta. Modleme se, abychom si uměli sloužit a podporovat se.
Boží slovo chce jak těm, kdo se dnes radují, tak těm, kdo dnes pláčou, připomenout, že děti jsou milostivým darem od Hospodina. Chana tady hovoří, že děti jsou od Hospodina. V jiném biblickém příběhu se Jákob vrací ke svému bratru Ezauovi, ukazuje na své děti a říká Ezauovi: „To jsou děti, jimiž Bůh milostivě obdaroval tvého otroka.“ (Genesis 33, 5) Jákob o dětech tvrdí, že jsou milostivým darem od Hospodina. Pokud jsou tedy děti milostivým darem, tak to znamená, že je Pán Bůh nedává za odměnu ani za zásluhy. Jsou darem, který svrchovaný Bůh dá nebo nedá. Proč jedny k rodičovství povolá a pro druhé má jinou cestu, nevíme. Každopádně nás, kdo děti máme, to má vést k vděčnosti za Boží milost a k pocitu velké odpovědnosti. A ty, kdo děti neobdrželi nebo zatím neobdrželi, to má vést k modlitbě, aby rozpoznali, jaká je Boží cesta v jejich životě. Ať už děti máme nebo ne, jsme voláni, abychom to v modlitbě nesli Hospodinu a prosili Ho o Jeho milost do naší cesty.
2. Děti jsou pro Hospodina
Chana tedy hovoří, že její syn je od Hospodina. Ale potom také říká, že je pro Hospodina. A ano, ona ho speciálním způsobem zasvětila pro Hospodina a vyslala do služby Bohu. Nicméně, Samuel není jediné dítě, které je pro Hospodina. Každé dítě je pro Hospodina. My, kdo jsme dostali děti, je nemáme pro sebe. Dítě nemá být nástrojem naplňování našich emočních potřeb. Dítě nemá být ani nástrojem na upevnění rodiny. Dítě je dar pro Hospodina. Cílem výchovy pak je, abychom postupně snižovali závislost dítěte na nás, a zvyšovali závislost na Pánu Bohu. Cílem výchovy je, aby srdce dítěte bylo cele u Hospodina. Cílem výchovy je, aby děti našly svého Otce v Pánu Bohu. A požehnán je každý otec a každá matka, kteří vidí, že se jejich děti upínají celým srdcem k Hospodinu.
Milí rodiče, pokud máte malé děti, přemýšlejte, čtěte, studujte, zabývejte se výchovou a hledejte cesty, jak vést děti k Pánu Bohu. Jejich dětství tak rychle uteče a může se stát, že nám zbydou pouze oči pro pláč. Ano, spasení našich dětí je Boží milost. Na druhé straně si Pán Bůh vybral právě rodiče, aby byli ti zásadní nositelé evangelia svým dětem.
Naše dcera Kristi příští týden maturuje. A jako rodič samozřejmě chci, aby se jí to povedlo, chci, aby se dostala na dobrou školu a měla dobrou práci. Chci, aby se jednou dobře vdala a měla děti. Chci, aby byla zdravá a aby se jí vyhýbaly zlé věci. A to stejné chci samozřejmě pro všechny naše děti. Ale to všechno bych oželel, protože mojí největší touhou je, aby srdce mých dětí patřilo cele Hospodinu. Toto převyšuje vše ostatní.
Co dělala Chana? Modlila se! To je nástroj, který jako rodiče máme vždycky. Můžeme se modlit. Modleme se za všechny potřeby našich dětí, ale modleme se především za jejich srdce. Možná už máte dospělé děti. Možná už máte vnuky či pravnuky. Možná patří Pánu Ježíši. Pak v modlitbě děkujme a prosme, aby se Ho nikdy nevzdaly. Možná ale Pánu Ježíši nepatří. Možná jsou sice hodní, úspěšní, vzdělaní, možná se ani proti Pánu Bohu nějak nevymezují, ale pokud není Pán Ježíš Kristus Pánem jejich života, tak nejsou Jeho. Nepřestaňme v žádném věku za ně prosit a vylévat své srdce před Hospodinem. Vždyť i oni jsou pro Hospodina. Prosme tedy o milost pro ně. To je nás ten největší rodičovský úkol.
Ano, den matek vzbuzuje mnoho emocí. Můžeme zažívat hodně radosti nebo i hodně bolesti. Nicméně, do toho bolavého svatě přichází dobrá zpráva od Hospodina. Těm, kdo touží po dětech, dnes Boží slovo připomíná, že ani tucet dětí nenaplní naše srdce tolik, jako jediný Syn, Syn Boží, Ježíš Kristus. Ten přináší našemu srdci pokoj. Ano, pláčeme ve vaší bolesti s vámi, ale spolu s vámi vyznáváme a zpíváme Ježíši: „Ty jsi mi vším!“
Možná zažíváte bolest, protože jste ztratili rodiče nebo vaši rodiče selhali ve vaší výchově. Vám dnes Boží slovo připomíná, že máte dokonalého Otce v nebesích. Ano, pláčeme s vámi, ale spolu s vámi vyznáváme a zpíváme: „Já dítě jsem a On je můj Otec, to protože On má mne rád.“
Je den matek. Radujme se s radujícími a plačme s plačícími. A ukazujme jeden druhému na Syna, na Ježíše Krista a na Boha, našeho Otce. Amen.
