Velikonoční pravda
„Ten, kdo vzkřísil Pána Ježíše, také nás s Ježíšem vzkřísí a postaví před svou tvář.“ (2.Korintským 4:14)
Milí shromáždění, dnes máme Velikonoce. A text, který je určen na ty naše letošní Velikonoce je popis oněch Velikonočních událostí, tak jak je zapsal evangelista Matouš. Vyslechněme si tedy, co se to vlastně toho nedělního rána stalo.
Když uplynula sobota a začínal první den týdne, přišly Marie z Magdaly a jiná Marie, aby se podívaly k hrobu. A hle, nastalo velké zemětřesení, neboť anděl Páně sestoupil s nebe, odvalil kámen a usedl na něm. Jeho vzezření bylo jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh. Strážci byli strachem bez sebe a strnuli jako mrtví. Anděl řekl ženám: "Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, který byl ukřižován. Není zde; byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte se podívat na místo, kde ležel. Jděte rychle povědět jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých; jde před nimi do Galileje, tam ho spatří. Hle, řekl jsem vám to." Tu rychle opustily hrob a se strachem i s velikou radostí běžely to oznámit jeho učedníkům. A hle, Ježíš je potkal a řekl: "Buďte pozdraveny." Ženy přistoupily, objímaly jeho nohy a klaněly se mu. Tu jim Ježíš řekl: "Nebojte se. Jděte a oznamte mým bratřím, aby šli do Galileje; tam mě uvidí." (Matouš 28:1-10)
Jedno z nejzásadnější slov života je pravda. Život je vlastně hledáním pravdy. A když mluvíme o víře, tak právě pravda hraje zásadní úlohu. A nic není v křesťanském poselství zásadnější než to, zda je poselství Velikonoc pravdivé, zda Ježíš Kristus vskutku vstal z mrtvých. To, že Ježíš Kristus žil a zemřel je poměrně jasně dokazatelné a dnes není mnoho historiků, kteří by to zpochybňovali. Ale jak je to se vzkříšením? Tam je situace jiná. Co si o tom myslíte vy? Myslím, že v zásadě existují čtyři možné pohledy.
První skupina lidí říká, že žádné vzkříšení prostě není, protože zázraky neexistují. Vzkříšení je pro ně legenda nebo podvod. Takoví lidé pravděpodobně budou odmítat i křesťanství. A to dává smysl. Vždyť proč by věřili učení, které hlásá nepravdu. Ale je možné, že i někdo takový je tady dnes s námi. Možná kvůli babičky či maminky. Možná kvůli snoubenky. Možná proto, že přestože tomu nevěří, tak vnímá, že ho tady něco přitahuje. Možná vnímá vnitřní prázdnotu a hledá smysl života. Možná z nějakého jiného důvodu. Každopádně jsem moc rád, pokud tady máme takové lidi.
Druhou skupinou jsou ti, kteří říkají, že tuto zvěst o vzkříšení musíme brát alegoricky, to znamená přeneseně. To jsou lidé, kteří říkají, že to, co bylo vzkříšeno, je odkaz Ježíše. On sám vzkříšen nebyl, ale bylo vzkříšeno Jeho učení, Jeho postoje, Jeho názory. Takoví lidé nevěří v možnost fyzického vzkříšení, ale libí se jim Kristovy názory o lásce a odpuštění. A předpokládám, že i takové lidi tady dnes máme. A přestože jsem přesvědčen o tom, že se hodně mýlíte, tak jsem rád, že jste tady.
Potom je tady třetí skupina lidí. To jsou ti, kteří věří, že to, co čteme v Bibli se vskutku stalo. Věří, že Ježíš vskutku vstal z mrtvých. Věří, že On opravdu žije. Nicméně žijí, jako by to pravda nebyla, jako by On Bohem nebyl. Žijí, jako kdyby Ježíš dnes neměl žádnou moc. Prostě si žijí po svém. A to je pro mne obrovská tragédie. Protože takoví lidé jsou tak blízko Ježíši a přesto Ho zásadním způsobem míjejí. A takové lidi máme v kostela asi každou neděli. A takoví lidé si ani dnes neuvědomují, že zrovna mluvím o nich. Ale i před těmi dnešními bohoslužbami jsem se modlil, aby se alespoň někdo dnes poznal v zrcadle Božího slova a aby se právě vás, kdo neznáte Boží moc, Ježíš Kristus právě dnes dotknul a ukázal vám, že je živý a mocný Bůh. Modlil jsem se, aby se ve vašem životě staly Velikonoce.
Poslední skupinou jsou ti, kteří věří ve vzkříšení Ježíše Krista. Jsou to ti, kdo věří, že On je Bohem, který panuje nade vším. Jsou to lidé, kteří přes svoji hříšnost a bídu mají jedinou touhu, a to je žít tak, jak chce On, svatý Bůh. Jsou to lidé, kteří si uvědomují, že není většího štěstí než se nechat vést Božím Duchem a následovat Jej.
Proč to říkám zrovna dneska? Protože velikonoce jsou dnem, kdy všechny čtyři tyto typy lidí přijdou do chrámu. A říkám to přesto, že tyto mé slova mohou některé z vás nahněvat nebo urazit. Nechcete aby se tady mluvilo o vás. Chcete mít příjemný Velikonoční duchovní zážitek. Jenže Bůh nechce, abychom měli příjemný duchovní zážitek. On má jedinou touhu. Abychom v Něm nalezli vzkříšeného Boha, který je vládcem vesmíru. Ale toto je člověku nepříjemné a možná si dokonce dnes řeknete, že už tu více nepřijdete. To mi je samozřejmě líto, ale přesto se budu i nadále modlit, aby se vám Pán Bůh ukázal ve své moci a aby proměnil váš život.
Vrátím se tedy opět k otázce pravdy. Je to, čemu věřím, pravda nebo není? To je důležitá otázka, nad kterou bych se chtěl dnes zamyslet. Ano, mohl bych tady přinášet všelijaké důkazy a argumenty pro vzkříšení Ježíše Krista. A vlastně jsme už od oltáře slyšeli argumentaci apoštola Pavla, který mluví o tom, že bylo více než 500 svědků Kristova vzkříšení. Já dnes svědky a důkazy vyjmenovávat nebudu. Chci se podívat na ten náš dnešní text, kde vidíme ženy, které se mýlily. A vidíme, jak poznání pravdy o vzkříšení změnilo jejich život.
1.Život v omylu
Skupina žen jde po rozbřesku k hrobu Ježíše Krista. V pátek byl Ježíš pochován, ale už začínal sabat, takže nestihly tělo nabalzamovat. V sobotu to nebylo možné, kvůli toho, že toto zákon v tento sváteční den zakazoval. A tak při první příležitosti, hned když v neděli ráno otevřeli brány, běžely k hrobu.
Tyto ženy milovaly Ježíše tak moc, že Mu chtěly udělat i tu poslední službu a poctít jeho tělo. Neznaly pravdu, ale nepatřily do žádné z těch předchozích skupin, protože na rozdíl od nás, ještě neslyšely, že je Ježíš vzkříšený. A protože to neví, tak žijí v omylu a to nejméně ve dvou oblastech.
Zaprvé se mýlí v tom, jakého Ježíše jdou navštívit a zadruhé se mýlí v tom, kde Ho najdou. Zdaleka to těm ženám nechci vyčítat. Naopak, chovám je v obrovské úctě. Nicméně se mýlily. Hledaly Ježíše v hrobu, ale tam On už nebyl. A anděl, který se jim zjevil, jim to důrazně vysvětluje a říká jim: „Není zde!“ (v.6) Ježíš už nebyl tam, kde Ho hledaly.
Tím druhým omylem je jejich chápání toho, kdo Ježíš je. Ony jdou navštívit Ježíše – mrtvého hrdinu. Ale Ježíš není mrtvý hrdina. On je živý mocný Bůh. A i to jim anděl říká: „Byl vzkříšen, jak řekl.“ (v.6) Tyto ženy se zásadně mýlily v tom, koho najdou, za kým jdou.
Dovolte, že vám položím dvě otázky. Ta první zní: Kde hledáte Ježíše vy? Kde se ten Ježíš dá najít? Možná Ho hledáte v kostele a proto jste tady. A já doufám, že opravdu tady může člověk najít Ježíše. Ale stejně tak Ho člověk může najít kdekoli jinde. To, že tady máme kříž a oltář, to nic zásadního nemění. To, co je klíčové, je to, že tady čteme Boží slovo, Bibli. To je to jediné místo, kde jde Ježíše najít. A pokud vskutku upřímně chcete najít Ježíš, tak vás samozřejmě pozývám, abyste přicházeli. Ale mám ještě jednu podstatnější radu – čtěte Bibli. Já věřím, že Bůh se člověku zjevuje přes své slovo. Dejte si třeba právě o těchto Velikonocích předsevzetí, že si přečtete evangelia. Vezměte si Bibli, najděte si třeba evangelium Marka a přečtete si ho. Tam se totiž hledá a nachází Ježíš Kristus. Právě v Božím slovu se můžeme setkat se vzkříšeným Ježíšem Kristem. A pokud Bibli nemáte, tak se určitě zastavte u východu z kostela u stolíku s literaturou. Nebo se stavte za mnou a já vám dám Bibli zdarma.
A potom je tady ještě jedna otázka: Jakého Ježíše hledáte? Hledáte Ježíše, který funguje jako nějaký talisman nebo životní pojistka? Hledáte Ježíše, kterého si chcete udobřit tím, že jednou za čas zajdete do kostela, hodíte na sbírku 200 Kč? Ale takový Ježíš není! Ale mnoho lidí hledá takového Ježíše. Pověsíme si na krk křížek a doufáme, že nás to ochrání od nemocí. Zajdeme si ke zpovědi, pošleme děti na náboženství a doufáme, že to pomůže. A přestože tyto snahy jsou chvályhodné, tak se mýlíme v tom, kdo je Ježíš a žijeme v klamu. Já tady nebudu vyjmenovávat vše, co si člověk o Ježíši Kristu může myslet, ale chci vás poprosit, položte si tu otázku: Jakého Ježíše hledám? Ty všechny rituály, které praktikuji, k čemu to je? Jaký má smysl má víra? Nežiji v omylu? Bylo by totiž strašně škoda strávit roky života v omylu. A zase dám stejnou radu. Hledejme Ježíše, kterého nám přináší Bible! Čtěme Bibli, nespokojme se s Jezuskem z našich představ. Hledejme Ježíše, který je tak mocný, že vstal z mrtvých. Ani smrt není pro Něj omezení. Hledejme tohoto Ježíše, protože najít takového Ježíše je to největší štěstí, které člověka může potkat. A byla by strašná škoda, kdybyste takového Ježíše nenašli.
2. Život v pravdě
Ale podívejme se na druhou stranu. Podívejme se na to, co přináší život v pravdě. Podívejme se, co přináší život těm, kterým byla pravda oznámena. Určitě přináší pokoj. Naše první reakce na to, když se nám sesype to, čemu jsme vždy věřili je strach. Ale pokud jsme nalezli pravdu, tak ten strach rychle mizí. I ty ženy zažily strach. Ale jak anděl tak Ježíš přichází s tím poselstvím: nebojte se! A to je úžasné poselství. Toto poselství je dnes pro každého z nás. Ano, nevím, co přinese zítřek. Nevím, jak dopadne ten vztah. Nevím, co bude v úterý v práci. Nevím, jak se ke mně zachovají děti. Nevím, zda mi manžel zůstane věrný. Ale do toho všeho zní to Kristova „nebojte se!“ A to je něco úžasného. Člověk, který se spolehne na pravdu, kterou nabízí Kristus, může být osvobozen od strachu. Po dnešním světě chodí spousta lidí, kteří mají strach. A pokud mezi ně patříte, tak vás pozývám ke Kristu, protože On strach nahrazuje fantastickým pokojem. Ten pokoj, jako kontrast ke strachu, není jen frází. Ten přichází z vědomí, že to, co řekl Ježíš, to se stalo. On řekl, že vstane z mrtvých a vstal. A proto Mu můžeme věřit a můžeme věřit všemu, co řekl a můžeme na tom postavit svůj život. Udělejte to, dostanete pokoj.
To další, co nabízí je radost. O těch ženách čteme, že jak poznaly pravdu, běžely s obrovskou radostí. Dokážete si představit, že ve vaši situaci zažijete naprostou radost z toho, co se děje ve vašem životě? Ta radost přichází, pokud v Kristu nalezneme zdroj pravdy. Ne, nechci říct, že vás čeká bezproblémový život. Ale to, co Ježíš dává a co sám zažívám, je radost uprostřed jakýchkoli problému. Radost, která není povrchní. Radost, která stojí na pevných nohou.
A to poslední, co poznání pravdy dává, je smysl života. Ano, když v Kristu a v Jeho prázdném hrobě naleznete pravdu, tak dostanete jasný smysl života. Smysl života, který bude stabilní a neměnný. Ten smysl života, který tu zůstane, i když už nebudete mladí, krásní a úspěšní. Je to smysl života postavený na tom, co trvá na věky.
Žijeme v době, kdy se žije ve lži. Žijeme ve lži toho, že na vše máme, ale jen do té doby, dokud nesklapne úvěrová past. Žijeme ve lži, že máme život ve svých rukou, ale jen do té doby, dokud se neprojeví těžká nemoc nebo nepřijde krize manželství. Žijeme ve lži, že to máme u Boha v pořádku, ale do kdy? Kéž by ten dnešní den byl dnem probuzení. Kéž by ten dnešní den byl dnem, kdy nalezneme pravdu. Kéž by ten dnešní den byl dnem, kdy v pravdě nalezneme pokoj od strachu, radost a smysl života.
Anděl ženám řekl: „Není zde; byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte se podívat na místo, kde ležel.“ (v.6) Anděl ženám řekl, aby se šly samy přesvědčit. Přesvědčte se i vy sami, o tom, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých a žije. Žije pro vás, abyste zažili pokoj, radost a smysl života. Přesvědčte se. Nebudete litovat. A pokud jste se přesvědčili, tak se radujte a děkujte Bohu.
Amen.
Audio záznam naleznete zde.
