Breakdance
Breakdance
Základní techniky
Toprock
je základní krok prováděný na nohách. Každý tanečník jej provádí svým
stylem, se svými vychytávkami. Dá se proložit třeba Lockinem
Uprock
krok používaný při náznaku souboje. Dobře provedený Uprock vypadá
skutečně jako akční scéna vystřižená z filmu. Tanečníci se však
navzájem nedostanou do přímého kontaktu
Footwork
tanečníkova váha spočívá na rukách a pracují nohy. Každý tanečník má
svůj styl footworků a kdo má rychlejší a technicky náročnější footwork,
ten je lepší. Základním krokem této techniky je sixstep
Power moves
toto je nejznámější projev BReakingu. Stručně řečeno, je to veškeré
točení. Tyto prvky vycházejí většinou z gymnastiky a proto jsou velice
fyzicky a technicky náročné. Power moves jsou třeba - Vrtulník, větrná
kola, Baby vrtulník, Želva, Korunky, točení na hlavě, Vruty a další
Freez
neboli zmrznutí. Znamená to chvilkové zastavení v krkolomné poloze.
Provádí se zpravidla na rukách nebo na hlavě. Je mnoho způsobů.
Tanečník může třeba stát na jedné ruce a druhou rukou držet nohy vedle
sebe ve vodorovné poloze nebo může stát na hlavě, rukama se pridržovat
země a přitom se tak prohnout, že se patami téměř dotýká země a
podobně. V poslední době se zajímavé freeze přejímají z Capoeiry
Lockin´
technika, která nepochybně patří k breakingu. Je to technika na nohách
využívající rychlé kulaté pohyby zakončené stop timem, popingem nebo
pózou. Je to velmi zábavná technika s velikým prostorem pro improvizaci
Jak začít
Pokud chcete začít s break dance, musíte si uvědomit, že se ho
nenaučíte za týden a že vás to bude stát hodně námahy, nevyhnete se ani
zraněním (hlavně modřinám). Ještě než začnete, doporučuji přemluvit pár
kamarádů, můžou vás jistit, zhodnotí výkon a bude vás to víc bavit.
Break je lepší dělat např 20 min. denně než 1 hod. v kuse, budete
unavení a zbytečně se budete rozčilovat, že vám něco nejde. Cvičte tam,
kde máte dostatek prostoru (na začátku nepotřebujete kluzkou podlahu),
v pohodlném oblečení, obujte si tenisky. Na začátku se rozehřejte a
protáhněte se, tím předejdete zbytečným zraněním. Začínejte s toprockem
a footworkem, ty byste měli trénovat nejvíce, protože si při nich
musíte vytvořit vlastní styl, a to trvá přece jenom déle. Další triky,
které by měli začátečníci umět, jsou freez (side, ještě ne nějaké
airy), handspin, backspin a třeba helicopter s pompem na doplnění
footworku. taky trénujte stoj na rukou a na hlavě, tyto cviky musíte
zvládat velmi dobře, čím dříve, tím lépe. až tohle zmáknete, začněte s
power moves, tedy s windmillem, velkými koly(flares), s již zmíněnými
air freezy, headspinem a samozřejmě skoky jako backflip atd. až tohle
všechno zmáknete, budete opravdoví b-boys a b-girls. jak už jsem řekl,
nenaučíte se to za chvilku a rozhodně nedoporučuji přeceňovat své síly,
nemuselo by to dopadnout dobře. vhodný doplněk breaku je jakákoliv
forma posilování, některé prvky jsou opravdu silově náročné, svaly se
vám budou hodit. dalším takovým doplňkem je gymnastika, už třeba kvůli
stojce. bude vám to trvat, ale vydržte.
Historie
V souvislosti s hudbou se vyvinul nový taneční styl - "breakdancing".
Objevil se v samotných počátcích rapové hudby v USA. Breakdancing jde
až k samotným hranicím možností lidského těla, je to svým způsobem
poměrně nebezpečný taneční styl, který si ale i přes četná zranění
naštěstí získal oblibu. Stejně jako jiné aspekty Hip Hopu coby kultury,
je i u breakdancingu nejdůležitější styl, způsob provedení a
originalita tanečníka a jeho kreací. Zdá se, že čím větší originalita,
tím nebezpečnější prvky,riskující tanečníkovo zdraví. Někdy v roce 1969
nazpívala velká černá hvězda, James Brown, svůj velký hit (volně
přeloženo "Postav se na pevnou nohu"). Když zpíval, tančil při tom
tanec, který se stal velmi populární v celém New Yorku pod názvem
"Pevná noha" a tradice tanečních bitev tak byla téměř připravena.
Skupiny mladých černochů, Portorikánců a Italů v chudých čtvrtích
Bronxu a Harlemu se na místo rvaček a tasení nožů začali soustřeďovat
na stylizované bitvy mezi tanečníky. Lepším se stával ten gang, jehož
tanečníci v krkolomných akrobatických figuracích překonali protivníky.
BD ve starém stylu zůstal populární asi do roku 1977. A do této vroucí
a vzrušující doby v historii BD přichází fenomén v podobě další černé
hvězdy, úspěšného producenta rapových nahrávek, kterým byl vůdce národa
Zulu v Bronxu " African Bambaataa", a který je označován za
individualitu nejvíce zodpovědnou za úspěšný růst breaku. Bambaataa
založil jeden z prvních breakových souborů "ZULU KINGS", který později
získal mnoho vítězství v tanečních bitvách a proslavil nový styl BD v
newyorském "MUDD" klubu. V tomto novém tanečním stylu, který se tolik
odlišoval od starého, se objevila velká spousta nových akrobatických
prvků jako např. "backspin" (točení na zádech) a "headspin" (točení na
hlavě).
Na přelomu let 1983 - 1984 se stal BD tanečním šílenstvím. Po celém světe se konají breakové soutěže, slavný americký režisér Harry Belafonte z prostředí tohoto tance natáčí svůj, dnes již kultovní film, "Beat street". BD překonává i "železnou oponu" a v průběhu roku 1984 ovlivňuje stále větší počet maldých lidí v tehdejším Československu. Získává si čím dál víc místo na diskotékách, kde se začínají odehrávat zcela živelně souboje mezi skupinami tanečníků. Tam, kde se tančí BD, není místo pro rvačky a neshody. V letech 1985 a 1986 se u nás konají první neoficiální Mistrovství Československa v BD. Dějištěm těchto vrcholných soutěží je Palác kultury v Praze, kde se konají Festivaly mladého tance. V programu těchto festivalů se kromě mistrovských soutěží v rokenrolu, diskotancích a volných tancích odehrávají i mistrovství o Pohár Československé televize v BD. V roce 1985 bylo přihlášeno do této soutěže téměř 100 tanečníků a o rok později nás bojovalo o nejlepší umístění takřka 2x více. Na parketě se objevilo dokonce i několik dívek. V roce 1985 bylo semifinále této soutěže v BD doménou výhradně mužů, a to sedmi z Bratislavy a tří z Brna. Čechům se v tomto roce nepodařilo lépe prosadit. Zcela zaslouženým mistrem v BD pro rok 1985, který kromě skvěle předvedené akrobacie (nejlépe propracovaný headspin) ohromil i skvělým provedením EB, se stal Frederik Aisy (Fredy) z Bratislavy. V této souvislosti můžeme hovořit o tom, že se tehdy u nás vytvořily skupiny, které nejen že cvičily a vystupovaly spolu, ale také vyvíjely své vlastní taneční postupy, prvky a celé taneční sestavy. Každá z těchto skupin tak nacvičila svůj způsob breaku, svou rutinu, kterou se navzájem odlišovaly. Členové jednotlivých týmu se odlišovali právě růzností stylů a provedením jednotlivých prvků. Pokud je mi známo, v Bratislavě se tehdy vytvořila skupina kolem Fredyho. Bratislavská škola v tuto dobu byla asi nejpropracovanější a byl zde rozpoznat významný vliv jižních sousedů z Maďarska, které v této době bylo zřejmě Mekkou BD v bývalém východním bloku. Zcela originální a technicky propracovaný BD měla i brněnská škola. Nemohu zapomenout skvělé B-Boys Frantu Zelinku, bratry Savase a Michala Sachinidise, Radka Štumpu a další, kterých se pak ujal pan Burian s taneční školou Starlet, za jehož vydatné pomoci se BD dostal až na televizní obrazovky (zábavný pořad "Dva z jednoho města"). Pražská taneční škola BD se začala prosazovat později, až od roku 1986. O to však s daleko větší intenzitou, která nejdříve kvantitou a stále častěji dokazovala, že má co ukázat. Tuto scénu má však zcela jistě lépe zmapovanou J. Hes junior. Na soutěžích v té době byly k vidění různorodé "footworky", "handglide" (točení na rukou), prvky jako "airplane" (točení na koleně s roztaženýma rukama), "turtle" (želvička), "bridge" (most), jednoduché i těžší vrtulníky a četné toče na zádech (backspin). Brněnský František Zelinka si při své exhibici poslední jmenovaný prvek ještě vylepšil tím, že na své ocelové páteři dokázal při otáčení i poskakovat jako točící se pingpongový míček.