Kavalety
S
prací na kavaletách začal už na přelomu století
zakladatel moderního jezdectví, Ital Caprilli. Proto je
až s podivem, že světová jezdecká literatura se na
toto téma omezuje jen na strohé eseje a články.
Jediné dvě čestné výjimky tvoří skvělá
kniha R. Klimkeho Kavalety a knihy P. Lichten-Hoyera.
Kavalety
jsou technickou pomůckou jak při výcviku koně, tak i jezdce
a jejich výhody jsou nesporné. Při výcviku koně
nám jde o posílení jeho svalů, zlepšení
prostupnosti, o to, aby kůň správně pracoval hřbetem.
Protože kůň musí při překonávání
kavalet zvedat nohy výš a tím i více pracovat,
posilují se svaly, aniž by se měnil sled kroků. Pravidelný
krok pravidelně stahuje a uvolňuje svaly, zmírňuje
ztrnulost a rozhýbává hřbet. Práce na
kavaletách zlepšuje rytmus a výraznost kroku a klusu,
protože kůň musí více zvedat nohy. V klusu se
zároveň zlepšuje kmih. Cvalovou práci ovšem na
kavaletách nevylepšíte. Protože cval je vlastně
pohybem "dopředu a nahoru", nelze takového pohybu
při překonávání kavalet dost dobře
dosáhnout.
Správně prováděná
kavaletová práce je dobrá pro každého
koně. Dost obvyklou chybou při použití kavalet ale bývá
taková vzdálenost mezi nimi, která neodpovídá
přirozeným pohybům koně. Výsledkem bývá
nejistota koně, nedůvěra k jezdci i k práci samé.
Vzdálenost mezi kavaletami by měla být pro krok 75 -
105 cm, pro klus 120 - 150 cm a pro cval 350 cm. Další chybou
bývá výška kavalet. Ta by měla být v
kroku asi 15 - 20 cm, tatáž nebo 30 - 35 cm pro klus a asi 50
cm pro cval. Důsledky nesprávné výšky jsou
stejné jako u nesprávné vzdálenosti.
Pokud je terén pod kavaletami příliš tvrdý
nebo měkký a hluboký, může dojít k různým
zraněním kloubů, šlach a vazů. Neměly by se používat
více než 4 - a 6 je maximum - kavalety v řadě, aby se
předešlo duševnímu i fyzickému stresu u koně.
Přes
kavaletovou řadu by se nemělo chodit příliš často. Úplně
stačí desetkrát za jízdárnu. Doporučuji
s kavaletami pracovat maximálně 2krát až 3krát
týdně.
Práce na kavaletách je důležitá
i pro výcvik jezdce a je užitečná hlavně tam, kde se
jezdec učí přesněji cítit pohyby koně. Zvýšená
účinnost hřbetu učí jezdce sledovat pohyb koně,
prostupnost koně se nenásilně přenáší i na
jezdce. Navíc práce na kavaletách posiluje
důvěru mezi jezdcem a koněm. Pro pokročilého jezdce jsou
kavalety příležitostí kontrolovat a zlepšovat svůj
sed a jsou také zpestřením rutinní
jízdárenské práce.
Kavalety
ve výcviku mladého koně
Při výcviku mladého
koně jsou prvořadými cíli rytmus, prostupnost a
přilnutí. Kůň by měl svému jezdci důvěřovat a
měl by ochotně spolupracovat. K tomu všemu může kavaletová
práce vést, ale nesmí se to s ní přehánět
a koně se na ni musí připravovat velmi zvolna. Sledujte
jejich výraz při práci, abyste zjistili, jestli se jim
to líbí, nebo je to na ně moc těžké. Musíte
si dávat velký pozor, abyste koně nerušili ve hřbetu
nebo hubě. Otěže si nechte trochu delší a seďte v lehkém
sedu. Dbejte na to, abyste na kavalety najížděli rovně a na
střed. Protože mladí koně při přechodu přes kavalety
často ztrácejí rytmus, měli byste v klusu zůstat
sedět, abyste nepadali zpět do sedla.
Kavaletovou práci
začněte v kroku, s jednou kavaletou o výšce 15 - 20 cm na
dlouhé stěně jízdárny. Je-li kůň klidný,
přidejte druhou kavaletu asi 1,5 metru za první, aby dvě
kavalety těsně za sebou nesváděly koně k tomu, aby je
překonal jedním skokem. Pokud chodí kůň klidně i
přes dvě kavalety, přidáme doprostřed mezi ně třetí
a nakonec čtvrtou tak, aby byly od sebe vzdáleny 75 - 90 cm.
Správnou vzdálenost máte tehdy, když kůň
došlapuje přesně doprostřed mezi kavalety. Jestliže tomu tak
není, musíte kavalety od sebe roztáhnout nebo je
k sobě srazit blíž. Tato práce splnila svůj účel,
pokud jde kůň přes řadu 4 - 6 kavalet klidně, s pružným
hřbetem a s krkem vytaženým dolů. Práce v klusu je
stejná jako v kroku, opět začínáte s dvojitou
vzdáleností mezi prvními dvěma kavaletami a
další vzdálenost upravujete v závislosti na
délce kroku koně na cca 150 cm.
Lonžování na kavaletách
Lonžováním
na kavaletách lze zlepšit ohebnost koně. Kavalety umístíte
paprskovitě ke středu. Vzdálenost pro každý chod se
měří uprostřed. Hranice lonžovacího kruhu by měly
být vymezeny alespoň balíky slámy. Kůň má
na sobě výstroj pro lonžování, vnitřní
otěž je mírně zkrácena. Trenér musí
pomocí lonže a biče dosáhnout toho, aby kůň přišel
na střed kavalet v rovnoměrném tempu, a zabránit
tomu, aby kůň uhýbal ven anebo dovnitř kruhu. Při tomto
cviku kůň stahuje vnitřní a natahuje vnější svaly,
vnitřní zadní noha došlapuje dál pod těžiště
a tím se posiluje.
Toto cvičení je i bez jezdce
dost namáhavé a nemělo by se provádět více
než dvakrát týdně. Zpočátku by kůň neměl
chodit přes kavalety v kroku více než 15krát a v
klusu více než 10krát. Je důležité, aby kůň
napřed začal s kavaletovou prací na rovné stěně,
než s ním začnete lonžovat na kruhu.
Kavalety ve skokové přípravě
Na
dlouhé stěně jízdárny umístěte 4
kavalety vysoké 15 až 20 cm asi 1,5 m od sebe, 2,40 m za nimi
jednu kavaletu 50 cm vysokou a další kavaletu 3,60 m od ní,
vysokou 50 cm. Za ní bude následovat ve vzdálenosti
6,30 m oxer vysoký vpředu 75 cm a vzadu 90 cm a asi 75 cm
široký. Najíždějte tuto řadu v živém klusu,
na střed. Těsně před prvními kavaletami přejde jezdec do
lehkého sedu a při překonání první
kavalety prodlouží o něco otěže. Další dvě
kavalety bere kůň tak, že do nich skočí a vyskočí
hned ven a jde na přesně umístěný oxer, po němž se
jde rovně. Takovou řadu by měl zahrnovat trénink všech
skokových i drezurních koní.
Tato řada má
několik nesporných výhod: jezdec kontroluje tempo koně
při nájezdu na skok pomocí klusových kavalet a
pro koně je téměř nemožné po prvních čtyřech
kavaletách vyhnout dvě další i s oxerem. Jezdec má
čas zkontrolovat nad prvními kavaletami sed a tak zabránit
tomu, aby pak zůstal za pohybem, což je při překonávání
jednotlivých překážek častá chyba.
Kůň
se naučí důvěřovat svým skokanským
schopnostem a svému jezdci, což je první předpoklad
pro překonání parkuru. Kůň se učí pozornosti
a učí se rozlišovat, kam se vejde a kam už ne.
Této
gymnastické řady lze využít i pro napravování
skokanů. Klusová část zůstává stejná,
stejně jako dvě následující kavalety ve výšce
50 cm. Oxer se snižuje o 10 cm a za ním následují
dvě kavalety vysoké 50 cm ve vzdálenosti 3,5 metru. Na
této řadě už musí být kůň opravdu pozorný:
při překonávání oxeru uvidí kůň před
sebou další dvě kavalety a sám ochotně vyklene
hřbet. Tato řada je účinná především u
koní, kteří u skoku nepracují hřbetem nebo
spěchají na překážky.
Pro koně, kteří se
přes překážky "plíží", rozšíříme
oxer na cca 110 cm a změníme vzdálenost mezi
následujícími kavaletami na 4 m. To koně nutí
k aktivnějšímu pohybu vpřed. Tato řada pomáhá
i u koní, kteří chodí příliš pod
skok.
Na kavaletách mohou koně znovu získat
skokanskou sebedůvěru. Je třeba zpočátku klást malé
požadavky podle potřeb koně. Úspěšnost v tomto ohledu
vyžaduje velkou trpělivost a citlivost jezdce.
Pro vylepšení
odhadu vzdálenosti je pro koně dobré umístit mu
před skok kavaletu. V tomto případě pak ovšem už nesmí
být žádná kavaleta za skokem. Kavaleta před
překážkou pomáhá i jezdci. Zejména
začínajícímu jezdci umožňuje cítit
pohyb nad překážkou, zpevnit lehký sed a získat
sebedůvěru.
Kavalety při napravování starších koní
Kavaletová práce u starších koní může napravit takové chyby jako je nedostatek kmihu, chybné chody (hlavně krok), strnulý hřbet, pokřivenost, tvrdohubost.
Kavalety na dlouhé stěně pomáhají při zlepšení kmihu a napravují chyby v chodech. Při práci si položte řadu 5 kavalet na vzdálenost pro krok na jedné dlouhé stěně a řadu druhých 5 - 6 kavalet na klusovou vzdálenost na druhou stěnu. Aby kůň začal znovu chodit pravidelným krokem, musí přes kavalety chodit na dlouhé otěži, aby byla zaručena volnost pohybu nad kavaletami. Klusovou řadu je třeba překonat v živém tempu. Dlouhá otěž umožňuje koni vytáhnout krk a pružit ve hřbetě. Pro zlepšení kadence a kmihu koně by měly být kavalety 30 cm vysoké.
Pro zlepšení práce hřbetu je možno přidat ještě 2 - 3 kavalety vysoké 50 cm.Měly by být 3 m, 3,5 m a 3,5 m za klusovou řadou. Přes ně by měl kůň přecválat.
Pro nápravu koní jednostranně křivých nebo ztrnulých v krku a hřbetě je velmi účelné lonžování nebo ježdění přes kavalety na kruhu. Kůň tak musí napnout vnější svaly a zkrátit svaly vnitřní. Současně vnitřní zadní noha došlapuje hlouběji pod trup. Při lonžování nezapomeňte vyvazovací otěž zkrátit o 2 - 5 dírek, aby byl cvik náležitě účinný. Práce na kruhu je pro koně namáhavější, proto ji používejte s mírou a nezapomínejte často měnit směr. Tvrdohubí koně se na kavaletách znovu naučí reagovat na udidlo, i když se to samozřejmě liší případ od případu. Je obecně známo, že citlivá huba, která jemně okusuje udidlo, souvisí s aktivně pracující zádí a hřbetem a s citlivou rukou jezdce. Charakteristika kavaletové práce tyto požadavky splňuje.
Christian Thiess