Pay Osteo - Vaneska
Datum narození: 15. 6. 1998, Lány
Otec: Senior Bowl (1977, hd, 16.3)
Matka: Pay Star (1987, hda, 20.4)
Barva: hnědka, pár bílých chlupů na čele
Číslo průkazu: 84/98, čip 000143F88E (levá strana krku)
Datum narození: 15. 6. 1998, Lány
Otec: Senior Bowl (1977, hd, 16.3)
Matka: Pay Star (1987, hda, 20.4)
Barva: hnědka, pár bílých chlupů na čele
Číslo průkazu: 84/98, čip 000143F88E (levá strana krku)
Vandička měla pochybnou minulost... Vím o ní, že byla půl roku v klusáckém tréninku, ale kvůli tendenci naskakovat do cvalu nikdy nezávodila a byla prodána jako kůň pod sedlo. 25. 5. 2003 měla svoje první hříbě - klisničku Pay One Osteo po hřebci Defiant One. Potom znovu změnila majitele a byla ježděna snad jako rekreační kůň, ale nezacházelo se s ní příliš dobře (podle jejího chování a svědectví bývalé majitelky). Po dobu asi jednoho roku se na ní téměř nejezdilo a ke mně se dostala jako vyděšená drobná kobylka, která se všeho lekala a nenechala na sebe člověka sáhnout. Na dotek reagovala rychlým ustoupením, v případě zádě uskočením (někdy i proti člověku), neuměla zvedat zadní nohy.
Trvalo nám asi měsíc, než jsme se naučily pořádně nasazovat ohlávku (a hlavně nechat se chytit, protože panicky prchala před lidmi), potom jsme zvládly doteky rukou na celém těla a po čase i zvedání nožek. Kováře zvládla celkem dobře - strouhání proběhlo bez problémů, když jsme kovali na předky (kvůli vylámané nosné hraně), tak se snažila vytrhnout a skákala metr dvacet, ale nakonec všichni přežili.
Už od začátku jsme pracovali postupy Montyho Robertse, a samotný Join-Up nám ohromně pomohl. Kromě toho spolu hrajeme 7 her, jak je většina z vás nejspíš zná z PNH, učíme se různé triky... zkrátka si spolu užíváme jak to jen jde. Mno ale zpět na linii příběhu: Vaneska trávila svoje dny na pastvě a skákáním ve volnosti, občas šla do terénu jen tak si zaklusat pod sedlem. Plánovala jsem pro ni budoucnost v hobby vytrvalosti...
Pak se ale všechno změnilo - Vanda začala kulhat na levou zadní, takže veterinářka, Equipalazon, Gelapony atd. Bohudík se to spravilo, ale naše sny o vytrvalosti nebo skocích se rozplynuly... A s jejich koncem se zrodil počátek nové myšlenky - westernového ježdění. Koneckonců kobylka je v začátku výcviku, takže přesedlání na jiný styl pro ni nebude až takový problém...
Mno... a to už jsme na konci, tedy v současnosti, takže vlastně na začátku - naší westernové kariéry :-) Držte nám palce.