Díky lehkému nedostatku závodů se mi naskytla možnost opět se po delší odmlce účastnit závodu UAC. První ročník závodu Kolem Posázaví by navíc ideální jak místem konání, tak náročností profilu.
Ráno jsem na kole s báglem vyjel a za hodinku něco dorazil do místa prezentace. Tam už bylo poměrně rušno a konkurence se scházela víc než slibná. Zbylo ještě několik minut na krátké pokecání se známími tvářemi a kamarády a pak už se jelo dolu do Chocerad na start. Okamžité první stoupání přežil balík celkem pohromadě i když značně natažený svižným tempem. Následovala zvlněná pasáž ve které bylo několik pokusů o únik, ale všechny měli muší trvání. Protože pro mě byl závod především tréningem moc jsem neváhal a silami rozhodně nešetřil, samozřejmě s vědomím že tomu bude odpovídat pravděpodobně i celkový výsledek. I proto jsem v následujícím stoupání jel v kopci tempo a staral se o natažení balíku. Na vrcholu se situace opět uklidnila. Sjezd a opět stoupání tentokráte ze Štemberka. I tady zůstává peloton pohromadě ale jede se už o něco pomaleji. Další stoupání následuje v Ratajích. Pěkně svižné tempo jede Dudek, stejně tak Kudrna a Kunta. Ten nahoře trochu poodjíždí. S klidem ho nechávám lehce se vzdalovat. Můj návrh nechat ho vyvětrat ale část závodníků chápe jako přestat šlapat a tak se nám bílo-zelný dres pomalu vzdaluje a mizí. Někteří jednotlivci se pak snaží situaci řešit nástupem, což ale nikam nevede. Ještě kopec na Nechybu kde je několik pokusů o sólové odjetí ale i ty brzo končí. To už ale otáčíme směrem k cíli a já se marně snažím donutit některé borce ke střídání a pokusu dostihnout uprchlého Kuntu. Nikam to ale nevede a tak pod kopec k Ondřejovu dojedeme pohromadě. Tady se o tempo stará Petr Novák a jede opravdu pěkně. Mě už to hodně bolí ale zůstávám ve skupině a ještě se snažím o držení tempa na vrcholku. To už ale odbočujeme na úzkou cestu ke hvězdárně. Se zaťatými zuby se držím vpředu a snažím se odhadnout závěr, který jsem si z laxnosti neprojel. Včas dávám velkou, ale když nastupuje Novák a Kudrna ztrácím kontakt za řadícími Ambrušem a Mayerem a do spurtu už tak nezasahuji.
Na vyhlášení nakonec pro velkou časovou prodlevu nečekám. Mám před sebou ještě dost dlouhou cestu směr Ledeč nad Sázavou a nakonec jsem rád že se do svého cíle po 195 kilácích vůbec nějak doplácám. Dnes to byl opravdu bezvadný trénink!
Poděkování: Davidu Kovářovi za spolupráci v závodě a za následný doprovod. Třeba to příště vyjde líp...