Tradiční domácí klasikou, a pro řadu cyklistů prvním ostrým testem na pokraji nové sezony, byla i letos Brno – Velká Bíteš – Brno. Na start se postavilo téměř 140 cyklistů. Masa se pohnula přesně o půl 12., aby vzápětí začala stoupat od Brněnského výstaviště. Naše taktika nebyla striktně stanovena, ale vzhledem k předešlým průběhům závodu bylo jasné, že rozhodovat se bude velmi brzy. Už v polovině stoupání se peloton značně natáhl a já se snažil držet v popředí, kde se pomalu formovalo větší množství závodníků z PSK. Na vrchařské prémii jelo na čele asi dvacet závodníků, ze sparťanů bohužel jen já. Vzadu se rychle zformovala skupina pronásledovatelů tažená mými kolegy, zatímco já na chvostu čekal, jak stíhání dopadne. Dopadlo to dobře, ale jen na chvíli. Přesněji tak na kilometr, než jsme podél dálnice najeli do tradičního kostkovaného stoupání. Tady hradečtí opět rozjeli hooodně svižné tempo. Nakonec na čele jela čtveřice PSK a Jobánek z Meridy. Za nimi já s Benčíkem za zády. Protože situace docela hořela, zmáčknul jsem se a pětici docvaknul. Následovalo oražení v háku a další vyčkávání. V jasné nevýhodě se ocitla Dukla, která musela manko dotahovat. Povedlo se jí to až na 60. kilometru. Následovala klasická divočina, během níž jsme na krajnici „vymet“ utrženou hranu vozovky a nechtěně tak ostře otestoval nová kola. Následně odskakuje čtveřice, v níž máme Hlaváče. Ten sice vyhrává prémii, ale vzápětí se vrací a vpředu zůstává dvojice. Protože mám trochu nepřesné informace, po dohodě s Rosťou nastupuji a odjíždím. I přes snahu nevézt si za sebou nikoho silného, odvezl jsem si Kozubka. To by sice ani tolik nevadilo, kdyby vpředu namísto slabých závodníků nebyl borec z německého celku a Konig. Po dojetí jsme si rychle vypracovali slušný náskok, který narost až ke 4 minutám. Při posledním stoupání se na nás ale hradecká dvojice domluvila a už na úpatí nastoupila. Od té chvíle se rozhořel závod dvojic. Rozdíl rychle narostl k jedné minutě a zezadu se začala přibližovat asi 15ka závodníků tažená opět hradeckými. Pak se ale situace vyrovnala a mi začali naopak čelní dvojici stíhat. Bohužel na míň než na 45 vteřin na okraji brněnské přehrady náskok neklesl. To už jsme se ale věnovali jen uhájení naší pozice před blížícími se pronásledovateli. Jak se blížil cíl, naše tempo klesalo. Navzájem jsme hráli kdo je víc vyšitej a snažili se promyslet závěr. Ten dopadl pro mě klasicky… Nastoupil jsem z první pozice asi na 600 metrech, ale pak už mi to nějak nejelo a soupeř mě přeskočil. Vzhledem k větru zprava proti to byla chyba, ale já se ukvapil a z vzniklého háku vyjel brzy. Dvacet metrů před páskou tak bylo jasné, kdo zvítězí. Dodržel jsem tak tradici čtvrtých míst. S výkonem jsem ale spokojen. Na úvod sezony a první závod to nebylo špatné. K výsledku mi ale velkou měrou pomohla nová kola Token obutá do galusek Tufo. S touto kombinací jsem nadmíru spokojen a těším se na další závody.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář