Březí klisna a péče o ni
29. 4. 2007
Březost nerovná se nemoc! Bohužel jsem se setkala s chovateli, kteří už od připuštění klisnu hýčkali, až jí vlastně ubližovali. Zbytečně velké krmné dávky, přílišný klid, práce pro koně nepřipadá v úvahu… Jak to dopadá? Klisna je přetloustlá, v pokročilé fázi březosti jí otékají nohy a někdy i spodní část břicha. Porody bývají těžké a traumatické. Na druhé straně jsou i tací výtečníci, kteří to berou do slova a klisnu nechávají pracovat až do většinou předčasného porodu, který mnohdy končí úhynem. Tedy klisnu krmíme stále stejným způsobem, jako byla krmena před připouštěním. Jádro přidáme až několik týdnů před plánovaným ohřebením. Samozřejmě, když vidíme, že klisna má střechovitý zadek a vystouplou páteř, tak není a nebyla dobře krmena a je potřeba jí přidat jak jádro, tak seno okamžitě. Začínáme vždy pomalu, abychom nepřivodili koliku, během pár dní si na přídavek snadno zvykne. Je dobré přidávat do krmení speciální vitamínové a minerální preparáty určené pro březí a kojící klisny. Seno musí být té nejvyšší kvality, protože nekvalitní může poznamenat vyvíjející se plod. V zimě je dobré krmit mrkev nebo krmnou řepu, které obsahují přírodní vitamíny. POZOR! Nebezpečné je krmit plesnivé nebo shnilé, či jen nahnilé krmivo. Ohrožujeme klisnu kolikou a hříběti můžeme přivodit těžké zdravotní potíže, které ho budou provázet celý život. Pro budoucí rodinku musíme počítat i s větším boxem, alespoň 4x4 metry, pro velké koně, jako jsou belgici či shirové ještě samozřejmě větší. Poníkům stačí box vypůjčit od některého většího kamaráda. Je nutné udržovat klisnu bez parazitů, to znamená častěji, nejlépe každé dva měsíce, odčervovat. Jde o to, že někteří parazité napadají plod, v lepším případě se narodí začervené hříbě, ale napadení nemusí přežít. V tom horším klisna potratí nebo porodí mrtvé hříbě. Pozor na prochladnutí, je dobré, když je klisna otužilá, ale vítr a déšť pod 15“C nedoporučuji ani poníkům, natož plnokrevné klisně, která bývá mnohem citlivější. Určitě ji nenecháváme přes noc venku, pokud nejsou velmi teplé letní noci. Všechny budoucí maminy více odpočívají a lehnutí na prochladlou zem opravdu není to pravé. Pokud je kobylka na pastvě s jinými koňmi, pozor na kopavé jedince, nebo na odrostlá hříbata, která vyhazují z hravosti. Nesmysl je pobyt na pastvě s kravami, které mají rohy. Kopnutí nebo trknutí do břicha může skončit tragicky.Klisny většinou rodí dobře. Samozřejmě poníci lépe než „plňasky“ nebo „chlaďasky“. Nejde na to hřešit, každou klisnu musíme hlídat a mít dopředu domluvenou návštěvu veterináře „až to přijde“. V první fázi přípravy na hřebení je klisna neklidná, chodí po boxu a ohlíží se po břiše. Začínají kontrakce, kdy se hříbě rovná do polohy vhodné k vypuzení. V druhé fázi lehá a vstává a většinou se začíná potit, kontrakce jsou viditelné. Ve třetí fázi leží a vědomě tlačí hříbě ven. Při správném porodu se nejdříve objeví váček s plodovou vodou. Po té jsou vidět kopýtka, dále hlavička položená na předních nožičkách. Po vypuzení hříběte ven se začne klisna ohlížet a pořehtávat. Hříběti případně pomůžeme z plodového obalu, pokud se nepřerušila pupeční šňůra sama, tak ji přeřízneme vydezinfikovaným nožem nebo nůžkami. Pahýl řádně vydezinfikujeme. Zkontrolujeme a vyčistíme tlamičku a nozdry, a necháme matku hříbě olízat a navázat kontakt. Při hřebení mohou nastat komplikace, proto je dobré být v kontaktu s veterinářem, Je možné, že se hříbě v děloze neotočí, nastává porod tzv. koncem pánevním. To znamená, že hříbě vychází buďto zadečkem nebo zadníma nohama napřed. Jedná se o těžký porod a hříběti hrozí udušení. Veterinář dokáže oběma lépe pomoci. Nikdy do klisny nesahejte sami, neodborný zásah do porodu může nadělat více škody než užitku. Ani lůžko z klisny netaháme, počkáme až samo vyjde. Pouze pokud se tzv. nezprázdní do několika hodin, voláme opět veterináře.
klisna
(Marie, 15. 2. 2008 18:30)