Jsem v polovině náročného července. Už mám za sebou animaci v Blansku a dnes jsem dodělala 2. část FCE Exam. V úterý mě čeká obhajoba bakalářské práce a večer za mnou snad přijede Laďa.
Celý příští týden budu běhat s papírama kvůli Vídni, taky musím navštívit pár doktorů a hlavně připravit další jazykovou animaci. Už se těším, až to bude všechno za mnou.
Dnes byla muzejní noc. Tak jsem se na ni těšila, ale nakonec to dopadlo špatně. Na jazzový koncert v Uměleckoprůmyslovém muzeu jsem vyrazila pozdě, nemohla jsem najít autobusovou zastávku. Navíc jsem se málo oblekla, takže mi byla zima. Dojela jsem na Staromák a chtěla jít aspoň do domu U Zvonu, ale tam stála hrozná fronta, tak jsem to vzdala. Přemýšlela jsem, zda jet zpátky, nebo navštívit aspoň něco jiného. Rozhodla jsem se pro Židovské muzeum. Několikrát jsem obešla Maislovu a Staronovou synagogu, ale ty byly zavřené. Zjistila jsem, že mě to samotnou nebaví. Po neúspěsném pátrání po vchodu do Židovského muzea jsem se tedy vydala na metro, ale místo něho jsem přišla na autobusovou zastávku. Autobus jel za 10 minut. Nechápu, proč jsem si s sebou nevzala otázky týkající se mé bak. práce, ale jinou s tím zcela nesouvisející knihu. Tak jsem si chvíli četla. Měla jsem blbou náladu, tak jsem si po cestě zpátky aspoň koupila medovník, i když ho nesmím jíst.
Po příjezdu na kolej za mnou přišla Taitou, pozvala mě na zítřejší africkou přehlídku a zlepšila mi náladu. Řekly jsme si, že půjdem spát, protože jsme byly obě strašně unavené. Akorát Taitou, narozdíl ode mě, byla v práci. Já jsem celý den proflákala. Myslela jsem, že půjdu brzo spát, ale zase to nějak nevyšlo. Ještě, že je zítra zase volno.
Celý příští týden budu běhat s papírama kvůli Vídni, taky musím navštívit pár doktorů a hlavně připravit další jazykovou animaci. Už se těším, až to bude všechno za mnou.
Dnes byla muzejní noc. Tak jsem se na ni těšila, ale nakonec to dopadlo špatně. Na jazzový koncert v Uměleckoprůmyslovém muzeu jsem vyrazila pozdě, nemohla jsem najít autobusovou zastávku. Navíc jsem se málo oblekla, takže mi byla zima. Dojela jsem na Staromák a chtěla jít aspoň do domu U Zvonu, ale tam stála hrozná fronta, tak jsem to vzdala. Přemýšlela jsem, zda jet zpátky, nebo navštívit aspoň něco jiného. Rozhodla jsem se pro Židovské muzeum. Několikrát jsem obešla Maislovu a Staronovou synagogu, ale ty byly zavřené. Zjistila jsem, že mě to samotnou nebaví. Po neúspěsném pátrání po vchodu do Židovského muzea jsem se tedy vydala na metro, ale místo něho jsem přišla na autobusovou zastávku. Autobus jel za 10 minut. Nechápu, proč jsem si s sebou nevzala otázky týkající se mé bak. práce, ale jinou s tím zcela nesouvisející knihu. Tak jsem si chvíli četla. Měla jsem blbou náladu, tak jsem si po cestě zpátky aspoň koupila medovník, i když ho nesmím jíst.
Po příjezdu na kolej za mnou přišla Taitou, pozvala mě na zítřejší africkou přehlídku a zlepšila mi náladu. Řekly jsme si, že půjdem spát, protože jsme byly obě strašně unavené. Akorát Taitou, narozdíl ode mě, byla v práci. Já jsem celý den proflákala. Myslela jsem, že půjdu brzo spát, ale zase to nějak nevyšlo. Ještě, že je zítra zase volno.