Motokochání

Cílem dnešního výletu je malá vesnička Zubrnice, ležící velmi zhruba na východ od Ústí nad Labem. Přesněji, na silnici č. 260 vedoucí z Malého Března (na toku Labe pod Ústím nad Labem) do Úštěku. Do Zubrnic se dostaneme po asi osmikilometrové jízdě vzhůru z labského údolí. Na horním konci náměstíčka zahneme vpravo směrem na Týniště a Touchořiny (na příjezdu od Úštěku vlevo, sledujeme poutače upozorňující na Zubrnickou muzeální železnici) a po několika stech metrech se ve svahu objeví malé nádražíčko, cíl dnešního výletu.

 Na přelomu devatenáctého a dvacátého století, v době masivního budování sítě lokálních tratí v zemích bývalé habsburské monarchie, byla kvůli podpoře místního lehkého průmyslu vystavěna železniční trať z Malého Března do Úštěku, s odbočkou na Verneřice. Sloužila dlouho, bez problémů, ale na základě plánu útlumu lokálních tratí v tehdejším ČSSR byla postupně v sedmdesátých a osmdesátých letech omezována a uzavírána. Naštěstí se část trati zachovala tak, že se skupince nadšenců po revoluci podařilo a daří ji v přijatelném stavu udržovat, a v plánu je její odkoupení od ČD a obnovení alespoň muzeálního provozu.

To však není vše, jenom kvůli tomu bych Vás sem netáhl. Vedle hlavní budovy nádraží je v přilehlé expozici vystavena řada drážních drezín. Co to je? Inu, drezíny jsou samohyby určené k pohybu a převážení služebního personálu a potřebných nákladů a nástrojů po trati v případech, kdy nebylo nutné vypravit pracovní vlak. Podle určení jsou to stroje od těch nejmenších, pro jednoho „ajzboňáka“ až po několikanápravové motorové stroje. Právě ty menší a starší samohyby vyzařují tu správnou nostalgickou poezii starých a dávno minulých časů. Dvou, tří či čtyřkolé šlapací drezíny vyrobené na základech obyčejných jízdních kol byly postupně ve dvacátých a třicátých letech minulého století nahrazovány podobnými, ale poháněnými různými motocyklovými motory. Motorkáři se tu tak naskýtá ne zrovna obvyklá příležitost k prohlídce agregátů, které by jinak zmizely v propadlišti dějin. Dalším pokračováním vývoje byly drezíny upravené z tehdejších osobních automobilů, zvláště značek Tatra, no a odtud již vede přímá vývojová linie k dodnes používaným motorovým vozíkům, MUVkám. Ale, to je již „jiná pohádka“. Rozhodně ale tahle unikátní expozice stojí za prohlídku, která Vám společně s expozicí místní trati zabere dvě až tři hodinky. V Zubrnici najdete vše potřebné pro obnovu Vašich sil, nabídka je dostatečná.

Zbytek dne pak je možno strávit výletem na mašině po okolní krajině Českého Středohoří. Hustá síť malebných, uzounkých a zatáčkovitých silniček mezi Českou Lípou, Novým Borem, Děčínem, Ústím a Litoměřicemi k tomu přímo vybízí. Úmyslně neuvádím některé, protože všechny jsou fajn a nelze se prakticky při výběru trasy mýlit, ať již Váš prst na mapě ukáže kamkoliv. Každopádně, v této oblasti nejsme naposledy, určitě se v některém dalším příspěvečku vrátíme.

J

Zde jsou na www: 

http://www.zmz.cz/default_cz.htm