Něco o mně...
Ahoj, já se jmenuju Žofka, jsem celočerná ovčanda, narozená 29. ledna 1999. Rok a půl jsem bydlela u páníčků u lesa, ale jelikož můj temperament prý byl velmi velký, skončila jsem v útulku. Ale asi jsem nějak zapůsobila na tamní zaměstnance, protože mě začali brát s ovčákem Šarykem (taky celočerným, ale dlouhosrstým) na procházky a budoucí páníček se mnou cvičil poslušnost a já vedle něj pro aportek udělala cokoli (mimochodem to aportování mi vydrželo až dodnes, jak vidím cokoli, co se dá zuby uchopit, hned to musím hodit paničce pod nohy, aby mi to hodila). Jednoho pěkného dne mě přestěhovali do jiného kotce a mě došlo, že jsem byla přijatá do smečky. Byla jsem zvědavá, co se mnou ti noví pánící vyvedou... O pár měsíců později, v roce 2002 (myslím) mě Danča naložila do auta a vyrazily jsme na nějaký tajný výlet - skončily jsme na cvičáku v Jaroměři a tam začaly trénovat agility - od té doby nás to nepustilo. Po skončení agility v Jaroměři začali páníci pořizovat překážky i u nás na cvičáku, takže jsme trénovat mohly doma, časem se k nám přidali další nadšenci a dneska už jsme pěkná parta, která společně jezdí na závody a na spoustu dalších bezva akcí. Od roku 2004 jezdím v agility závodit, na závodech v různých městech je parádní atmosféra, je tam spousta psích kamarádů a my si s paničkou ten den vždycky bezva užijem - úplně nejradši mám závody, kdy je teplo a my se chodíme i koupat (moje výsledky si můžete přečist v odkazu NAŠE VÝSLEDKY). Kromě agility se mnou Danča složila i zkoušky Základní ovladatelnost psa a Zkouška základní ovladatelnosti, obě byly hlavně o poslušnosti (žádná obrana ani stopy), ale jelikož naštěstí pochopila, že jsem psík radši puštěný na volno a nějaké škubání na stahováku v řadě jiných psů se stejným osudem mě nebere, brzy mě stahovák nadobro sundala a já se jí za to odvděčuji poslušností ve volnosti - bez toho bychom ani nemohli chodit na procházky, jezdit s dětmi na výlety a letní tábory atd. atd. atd. Jo, když už jsem u těch táborů, krom toho, že jsme 24 hodin denně s lidmi, miluju stmívání a čas, kdy se rozsvěcují baterky, miluju ten kužel světla mihotající se tmou a nejradši bych po něm skočila, což ovšem nechápe Danča a všem to vypráví jako moji úchylku, to zas nechápu já...jé, to jsem se ale rozepsala, asi jsem chytla tu....slinu, nebo jak se tomu říká. No, slinu asi teď budu muset hodit, protože panička nese krmení, tak papá
tak to jsem já - Žofka