Mozaika
1. 8. 2007
...vzpomínky z kamene...
Slunce rozpálilo kamenné zdi našeho
městečka. Nikdo tu snad nepamatuje tak teplé léto. Ctihodní občané, farář i
domácí psi, ti všichni leží celý den ve stínu stromů a čekají na spásu
soumraku. Ale je tu přeci jen někdo, kdo tuhle výheň přijal jako každý jiný den,
den zcela všední a ničím vyjímečný. Po rozpukané terase se komíhají jako duhové
blesky zelenkavé ještěrky, zalezou do škvíry a hned jsou zase zpátky na
rozpraskané mramorové terase. Jejich rej navrací lesk fragmemtům mozaiky, které
vtiskl svou duši dávný antický umělec. Nejsou nespokojeny a nevadí jim úmorné
vedro, žijí si vlastní život pod kameny i na zdech porostlých planým vínem.
Musí být šťastné, mohou dělat společnost dílu zcela bezvýznamnému a přeci tak
krásnému a velkolepému.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář