Ochlastové, vobšourníci, děvky a spol. 2
Avšak svá pozitiva má momentální fyzická indispozice má. Mohu se nežidovsky válet celý den v posteli a nikdo mi nevynadá (dokonce je tomu spíše naopak, když si chci udělat malý výlet do oroseného auta mého milovaného kobliha, abych ho nevinně pomuckala někde za městem, má matka vřeští jako zapálená kočka, že nikam nesmím, že jsem chorá...) Další výhodou jest, jak už jsem výše naznačila, že nemusím ni do školy ni do PRÁCE! Nemusím celý vikend za almužnu obsluhovat tu bandu úchylů! Moment, musím jen dát macíka proběhnout, líně si tam leží jak morčecí mrtvola. Jsem zpátky. Kde jsem to skončila? Ano, u oněch bezprizorních násosek, vyžilých žentin, namachrovaných ochechuláků, rádoby pánů podnikatelů v teplácích (Macku běhej, nebo na tebe pošlu kočku!), lascivních slečen, které šetří na oblečením, inteligentním projevu ale za to nešetří na make-upu cirkusového vzezření, uplakaných mamin s pandím efektem (představte si bílý pandin obličej s černými kruhy kolem zapadlých očiček) a zhrzených milenek...
Zhrzené milenky
"Kamil se dnes vybavoval s ňáků bloncků, on zapomněl na naši velků lásku v sobotu o půl třetí za popeláčama, bylo to tak romantické," říká si nešťatně Blanka nad sklenkou slévaného vína. Kamil šáhne té blondýně na zadek. Blanka zbrunátní vzteky a ponížením, až málem rozdrtí skleničku v žilnaté ruce. Očí jí začínají rudnout a na povrch se derou dva horké proudy slz. "Parchant jeden! A to mi říkal, že mňa miluje, a že mňa bude milovat eště vic, když s nim za ty popeláče pudu!" nadavovala se Blanka, když svůj nezáviděníhodný osud svěřovala své pihaté kamarádce.
"No tak Bláňo, je to debil! Šak za to nestójí!" radila jí pihatka, snažíce se ji ukonejšit rukou kolem ramen.Přitom se jí dívala do výstřihu. Ta pihatá totiž do Blanky byla zamilovaná již od třetí třídy. Dvakrát se spolu v opilosti líbali na silvestra a jednou na výletě ve třeťáku jí dokonce pihatka strčila do kačeny dva prsty. Myslela si, že její city a vášně Bláňa opětuje. Naštěstí Blanka usnula a pihatka si mohla kvrdlat až do rána.
"Když já ho milujů, bééé," vřískla Blanka a bouchla čelem o bar. Uslzená zařvala na nebohou servírku: "Jednu slivovicu!"
"Dvě," pípla pihatá.
Menší, na krátko ostříhaná brunetka nalévajíce zrovna panáka bacardi pro nejdotěrnějího zákazníka celého stáru, jen nasupeně zvedla oči. takové šlapky ji štvaly ze všech nejvíc. Buranky z Újezda, či jiných bohem zapomenutých končin, které na ni imperativem pokřikovaly své přání a stížnosti, bez jakékoliv úcty a slušnosti...
"Slečnó," zařinčela ta rozmazaná, "Chcem si objednat!"
"Prosím!" vybídla ji lehce naštvaným hlasem hezká brunetka.
"Tož na vás tu hulákám půl dňa! Slivovicu, totiž dvě!" rozvášnila se Bláňa popotahujíce sopel.
To je ale kráva, říkal si chlápek na baru o slepici, která objednávala švestkový mok. Chudák slečna servírka, jistě jí je tady škoda, taková pěkná. Když se zohýbala pro spadený vršek od Jelínkovic švestkovice, pozoroval její pěkný zadeček v krátká riflové sukni.
"jak se jmenujete, slečno?" staral se vobšourník na baru.
"Simona," zaševelila dívka.
Simonka, opakoval si v duchu pobuda.
"Já jsem Pavel, těší mě," vystoupil ze své anonymity muž, kterému pod nosem rašil knír. Nějak to nevypadalo, že by to dívku zajímalo. Jen jeho představování odbyla tlumeným "hmmm..."
Koho by taky zajímal nějaký ušušněný Pavel!
"Já su nějaká Bláňa," vtírala se ženština, "možu vás pozvat na drink?"
Simona spozorovala, jak se Pavel Blanky zprvu lekl, pak se podíval so zrcadla za flaškami s chlastem, lekl se sebe a potom rezignoval.
"Já jsem Pavel... Piju whiskey..." Potřásli si paznechtama. Ta opice s rozmazanýma očima a neposedným výstřihem (jedna koza ji málem vypadla) objednala drink pro jejího nového prince-zachránce.
Pihatka zesmutněla. Chtěla svou milovanou výskat ve vlasech a šeptat jí do ouška, jak jsou chlapi zlí a bezcitní... Utěšovat ji a mezi vzlyky ji přesvěsvědčovat, že není pravda, že ji nikdo nemá rád...
Po půl hodině a šesti panácích už Pavel a Bláňa odcházeli ruku v ruce jako pár. Tu noc se otřásaly popeláče jako dikobraz v pračce.
Komentáře
Přehled komentářů
jen tak dál kočičko, jen tak dál. A neboj se přitlačit. Cha.
Žádné strachy!
(Admin, 2. 12. 2007 16:49)Ničehonic se nebojte! Druhý díl je zrovna ve výrobě! A bude ještě ostřejší :)
PRAVDIVÝ PŘÍBĚH
(Vodka s Redbullem, 2. 12. 2007 16:43)No, tak po vcerejsim veceru bys mela sesbirany material minimalne na dalsi dve pokracovani OVD a arogantnich neurvalcu (mimochodem jejich oblibenou cinnosti je hojit si sve rany nebo lecit sve komplexy na chudacich BARMANECH ), se kterymi se vcera opet roztrhl pytel, a pekne velkej ! Otazka ovsem zni, kdyby neexistoval tento vyhlaseny klub, kde by se vsechny tyto "lidske" trosky schazely ?!
hihi
(chlupatíno zmrdíno, 2. 12. 2007 16:27)co říci? snad je že jsem si polil klávesnici bacardi a nemohu dále písmenkovat.. ůalsůaseasea2s4ras4č4as
povedená taškařice
(bazilišek, 2. 12. 2007 16:09)ano, tak takovou tě známe, zlá blondýno :D
http://test1618.wordpress.com/
(Křesomysl Barbor Vápený, 5. 12. 2007 22:14)