Kultura
Britský muslim připravoval ženu na sebevražedný útok
foto:
Britský muslim připravoval svou ženu na sebevražedný útok proti Británii. Žena původem z jihovýchodní Asie to v pondělí řekla v pořadu Newsnight televize BBC. S manželem, který tři týdny před útoky na londýnskou městskou dopravu v roce 2005 říkal, že se "něco velkého" stane, se rozešla. Považuje ho za hrozbu pro Británii.
12.6. 2007 07:28LONDÝN - Muž je podle manželky zcela pod vlivem ideologie islámských extrémistů. Byl prý přesvědčen, že je jeho povinností účastnit se svaté války proti nepřátelům muslimů, a nutil k tomu i manželku.
"Říkal mi, jak si připevnit pás s bombou k pasu. Vždy, když o těchto věcech začal mluvit, odešla jsem do kuchyně nebo k přítelkyni. Byl velmi chytrý a vysvětloval, jak mám pás ukrýt pod hidžáb," řekla žena, jejíž jméno v programu nezaznělo.
Na otázku, jakým způsobem její bývalý manžel Británii ohrožuje, odpověděla: "Nezáleží mu na Britech. Radikálové ho naprosto zpracovali, je schopen čehokoli."
Věděl zřejmě předem o chystaných atentátech, při nichž 7. července 2005 v Londýně zahynulo 52 lidí a čtyři sebevrahové. Říkal prý, že se něco chystá a hovořil o tom, že jeho přátelé posílají své ženy pryč a že by jeho manželka měla odjet také.
Potvrzeno: Gwen Stefani přijede 20. října
foto:
Zpěvačka Gwen Stefani vystoupí 20. října v pražské Sazka Aréně, potvrdila v úterý agentura Interkoncerts. Informace se už dříve objevila na internetu.
12.6. 2007 16:33
Stefani patří v současnosti ke komerčně nejúspěšnějším popovým zpěvačkám. Jejím nejslavnějším rádiovým hitem je balada Don't Speak.
Začínala v 80. letech v rockové kapele No Doubt, kterou založil její starší bratr. Zpočátku zpívala jen druhý hlas, ale po smrti hlavního zpěváka se postupně stala hlavní hvězdou skupiny. Vydala s ní šest alb a pak se rozhodla zkusit sólovou dráhu.
V roce 2004 vyšla deska Love, Angel, Music, Baby a její poslední album se jmenuje The Sweet Escape. Zpěvačka ale přiznává, že sama nemá tolik nápadů a v budoucnu se zřejmě vrátí ke skupině.
Vstupenky do Sazka Arény jsou k dispozici od 13. června ve všech prodejních místech Sazka a.s. nebo v Ticketpro v Rytířské ulici v Praze.
Potvrzeno: Gwen Stefani přijede 20. října
foto:
Zpěvačka Gwen Stefani vystoupí 20. října v pražské Sazka Aréně, potvrdila v úterý agentura Interkoncerts. Informace se už dříve objevila na internetu.
12.6. 2007 16:33
Stefani patří v současnosti ke komerčně nejúspěšnějším popovým zpěvačkám. Jejím nejslavnějším rádiovým hitem je balada Don't Speak.
Začínala v 80. letech v rockové kapele No Doubt, kterou založil její starší bratr. Zpočátku zpívala jen druhý hlas, ale po smrti hlavního zpěváka se postupně stala hlavní hvězdou skupiny. Vydala s ní šest alb a pak se rozhodla zkusit sólovou dráhu.
V roce 2004 vyšla deska Love, Angel, Music, Baby a její poslední album se jmenuje The Sweet Escape. Zpěvačka ale přiznává, že sama nemá tolik nápadů a v budoucnu se zřejmě vrátí ke skupině.
Vstupenky do Sazka Arény jsou k dispozici od 13. června ve všech prodejních místech Sazka a.s. nebo v Ticketpro v Rytířské ulici v Praze.
Točnu ovládl sluha
foto:
Jiří Menzel si moc dobře rozumí se souborem Jihočeského divadla, zvláště v létě kolem krumlovského Otáčivého hlediště, kde minulý týden začala letní sezóna premiérou Goldoniho Sluhy dvou pánů.
12.6. 2007 16:00
V krajském městě se velké pozornosti těšily Menzelovy inscenace Fraynova Bez roucha a Machiavelliho Mandragory, v zámeckém parku, který Otáčivé hlediště chválabohu stále ještě "hyzdí, sklidili sukces Shakespearovy Veselé paničky, Sen noci svatojánské, a nyní dozajista Sluha.
Truffaldino jako z gumy
Většinou býváme nuceni obdivovat Truffaldiny obstarožní. Donutil ve Zlaté Kapličce, Havelka v MD Brno nebo Vaněk v Opavě mi jistě prominou. Menzel vrátil Sluhu věkově tam, kam patří. Tomáš Drápela je juhan, který si jen v mladické nerozvážnosti myslí, že levou zadní zvládne sloužit dvěma pánům. A píšu si ho rovnou na talent roku, protože co z něho vyždímal pan režisér, to se na "jevišti" hned tak nevidí.
Popravdě, možná vlastně ani tak moc utahovat škrtidla nemusel, protože Drápela je rodilý komediant. Dokazuje to gumovými kousky na trávnících i v křovinách obklopujících hlediště. Menzel inscenačně akcentoval příběh Truffaldina a jeho Smeraldiny, kterou s temperamentem a s žertovnou vdavekchtivostí hraje Lenka Krčková-Vodičková. Sklízejí za bravurní crazy výkony četné potlesky na otevřené scéně.
Goldoni jako crazy
Ano, právě tendence k bláznivé grotesce činí ze Sluhy dvou pánů v Českém Krumlově jedinečnou, plnokrevnou, strhující podívanou. Ještě se aspoň zmíním o Romanu Nevěčném (žvanivý Pantalone), o Pavlu Oubramovi (popletený Silvio), Ondřeji Veselém (floutkovský Florindo), Taťáně Kupcové (husička Beatrice), Věře Hollé (podnikavá Clarice)... Sezóna v Krumlově začala náramně - i s počasím. Večery na krátké rukávy.
Otáčivé hlediště Český Krumlov - Carlo Goldoni: Sluha dvou pánů. Přeložila Eva Bezděková, premiérová verze Tereza Dobiášová, František Řihout, Jiří Menzel. Režie Menzel, dramaturgie Dobiášová, Řihout, scéna Karel Glogr, kostýmy Kristina Novotná. Premiéra 8. června, hraje se do 1. cervence každý den.
Marie Chouinard: Po smrti už žádná inspirace nepřijde
foto:
Kanadská choreografka Marie Chouinard je hvězdou Tance Praha. Nejprve uvedla 6. června v pražském Hudebním divadle v Karlíně choreografie 24 preludií od Chopina a Chorál. Vrcholem festivalu bude 14. června v Sazka Areně choreografie Svěcení jara.V rozhovoru prozradila, kde bere svoji inspiraci a na čem v současnosti pracuje.
12.6. 2007 14:51
PRAHA - Když jste začala vytvářet choreografii ke Svěcení jara, oslovila vás jen hudba, nebo také téma skladby o znovuzrození po zimě, o oslavě života?
Ne, když jsem slyšela hudbu, nemyslela jsem na příběh jara, na mladou tančící dívku a starého muže, ale slyšela kolize v nitru hvězd na počátku světa, kdy byly stvořeny atomy. V hudbě Stravinského není jen síla jara, ale síla života, a taky síla života před životem a síla života na atomární úrovni.
Je víc o životě uvnitř hmoty, v kameni, ve hvězdách, ve slunci, o síle počátku stvoření, která je pořád aktivní v našem vesmíru. Sama jsem se cítila s touto hudbou spojena osudově - tak moc se dotýkala mého vnitřního ducha, rytmus mnohovrstevnaté hudby byl tak blízký mému vnitřnímu rytmu tance. A dělat pro ni choreografii pro mě byla radost. Tvořit není nikdy těžké.Tvoření je síla života. Je to jako hora, jako plynoucí řeka, je plné síly, ale není těžké, obtížné, je to ohromné, totální, radostné.
Svěcení jara vzniklo před patnácti lety. Změnila jste za tu dobu nějak jeho podobu?
Ne, je to stejná choreografie. Je to skutečně velmi stará choreografie, patnáct let.
Nevadí vám opakovat ji pořád znovu?
To není opakování, tančí ji tanečníci a já se s ní ztotožňuji. Když se na ní dívám, nepřipadá mi jako staré dílo, jsme přesvědčena, že je aktuální. Vezměte si Leonarda da Vinciho, ten také nebyl nikdy unaven svou Monou Lisou. I po deseti letech ji měl pořád pověšenou ve své ložnici. Když se s něčím ztotožňujete, neměníte to. Když dospěju do bodu, že nabízím své dílo publiku, tak to znamená, že s ním jsem sama plně spokojena
Co pro vás znamená, že pražské vystoupení Svěcení jara bude uvedeno za doprovodu orchestru?
Je nádherné mít takovouto příležitost. Během patnácti let jsme uváděli tohle představní stokrát na celém světě, ale pokaždé, když jsme měli možnost jej uvést se symfonických orchestrem, bylo to nádherné, protože všechno je naráz opravdové. Hudebníci hrají ve chvíli, kdy před publikem tančí tanečníci. Představení se stává slavností, protože vše vzniká v jednu chvíli.
Co vás vedlo k tomu, že jste si v roce 1990 založila vlastní soubor?
Od té doby, co jsem před třiceti lety vytvořila svou první choreografii, tak jsem vždycky byla autorkou vlastních choreografií, byla jsem choreografkou a tanečnicí. Nikdy jsem netančila na choreografii někoho jiného.
Přistupovala jsem k tanci jako tvůrce. Chtěla jsem k tomu mít nástroje a prostředky. Tak jako má malíř ateliér, já chtěla mít své studio s tanečníky, se kterými bych ráda pracovala. To mi dalo další možnosti pro vlastní tvorbu, což je zase důvod, proč mám ráda svou skupinu. A chybí mi, protože je často na turné.
A co vás inspiruje?
Život, protože jsem si jistá, že po smrti už žádná inspirace nepřijde. Je to jen o tom být naživu. Být naživu je ta největší událost. A pro mě je inspirace jako dýchání, ve francouzštině je stejné slovo pro nádech i inspiraci.
Pracujete nyní na něčem novém?
Ano, hudbu píše skladatel Louis Dufort, se kterým pracuji řadu let. Je legrační, že u vás uvádím Svěcení jara a 24 preludií od Chopina, protože většina mých děl nevznikla na hotovou hudbu. Louis Dufort rád komponuje na počítači. Nahrává si zvuky, třeba piano, nebo lidské hlasy, které dál upravuje a transformuje. Představují hrubý materiál, který v počítači přetváří.¨
Marie Chouinard: Po smrti už žádná inspirace nepřijde
foto:
Kanadská choreografka Marie Chouinard je hvězdou Tance Praha. Nejprve uvedla 6. června v pražském Hudebním divadle v Karlíně choreografie 24 preludií od Chopina a Chorál. Vrcholem festivalu bude 14. června v Sazka Areně choreografie Svěcení jara.V rozhovoru prozradila, kde bere svoji inspiraci a na čem v současnosti pracuje.
12.6. 2007 14:51
PRAHA - Když jste začala vytvářet choreografii ke Svěcení jara, oslovila vás jen hudba, nebo také téma skladby o znovuzrození po zimě, o oslavě života?
Ne, když jsem slyšela hudbu, nemyslela jsem na příběh jara, na mladou tančící dívku a starého muže, ale slyšela kolize v nitru hvězd na počátku světa, kdy byly stvořeny atomy. V hudbě Stravinského není jen síla jara, ale síla života, a taky síla života před životem a síla života na atomární úrovni.
Je víc o životě uvnitř hmoty, v kameni, ve hvězdách, ve slunci, o síle počátku stvoření, která je pořád aktivní v našem vesmíru. Sama jsem se cítila s touto hudbou spojena osudově - tak moc se dotýkala mého vnitřního ducha, rytmus mnohovrstevnaté hudby byl tak blízký mému vnitřnímu rytmu tance. A dělat pro ni choreografii pro mě byla radost. Tvořit není nikdy těžké.Tvoření je síla života. Je to jako hora, jako plynoucí řeka, je plné síly, ale není těžké, obtížné, je to ohromné, totální, radostné.
Svěcení jara vzniklo před patnácti lety. Změnila jste za tu dobu nějak jeho podobu?
Ne, je to stejná choreografie. Je to skutečně velmi stará choreografie, patnáct let.
Nevadí vám opakovat ji pořád znovu?
To není opakování, tančí ji tanečníci a já se s ní ztotožňuji. Když se na ní dívám, nepřipadá mi jako staré dílo, jsme přesvědčena, že je aktuální. Vezměte si Leonarda da Vinciho, ten také nebyl nikdy unaven svou Monou Lisou. I po deseti letech ji měl pořád pověšenou ve své ložnici. Když se s něčím ztotožňujete, neměníte to. Když dospěju do bodu, že nabízím své dílo publiku, tak to znamená, že s ním jsem sama plně spokojena
Co pro vás znamená, že pražské vystoupení Svěcení jara bude uvedeno za doprovodu orchestru?
Je nádherné mít takovouto příležitost. Během patnácti let jsme uváděli tohle představní stokrát na celém světě, ale pokaždé, když jsme měli možnost jej uvést se symfonických orchestrem, bylo to nádherné, protože všechno je naráz opravdové. Hudebníci hrají ve chvíli, kdy před publikem tančí tanečníci. Představení se stává slavností, protože vše vzniká v jednu chvíli.
Co vás vedlo k tomu, že jste si v roce 1990 založila vlastní soubor?
Od té doby, co jsem před třiceti lety vytvořila svou první choreografii, tak jsem vždycky byla autorkou vlastních choreografií, byla jsem choreografkou a tanečnicí. Nikdy jsem netančila na choreografii někoho jiného.
Přistupovala jsem k tanci jako tvůrce. Chtěla jsem k tomu mít nástroje a prostředky. Tak jako má malíř ateliér, já chtěla mít své studio s tanečníky, se kterými bych ráda pracovala. To mi dalo další možnosti pro vlastní tvorbu, což je zase důvod, proč mám ráda svou skupinu. A chybí mi, protože je často na turné.
A co vás inspiruje?
Život, protože jsem si jistá, že po smrti už žádná inspirace nepřijde. Je to jen o tom být naživu. Být naživu je ta největší událost. A pro mě je inspirace jako dýchání, ve francouzštině je stejné slovo pro nádech i inspiraci.
Pracujete nyní na něčem novém?
Ano, hudbu píše skladatel Louis Dufort, se kterým pracuji řadu let. Je legrační, že u vás uvádím Svěcení jara a 24 preludií od Chopina, protože většina mých děl nevznikla na hotovou hudbu. Louis Dufort rád komponuje na počítači. Nahrává si zvuky, třeba piano, nebo lidské hlasy, které dál upravuje a transformuje. Představují hrubý materiál, který v počítači přetváří.
Velké plány Another Way
foto:
Své druhé album Fragile vydala čtyřčlenná táborská skupina Another Way. V její hudbě se mísí moderní rockové trendy a silný melodický tah. Skupina je profesionální, má přesvědčivý zvuk a rozhodně bude v létě patřit k ozdobám festivalů.
12.6. 2007 12:01
O víkendu se představí na Okoři, poté vystoupí na Rock for People, na Musicfestu v Přeštěnicích, na Benátské noci v Malé Skále, Sázavafestu či na Basinfirefestu ve Spáleném Poříčí.
"Nejdůležitější je pro nás zvuk kapely, texty tolik nevnímáme," říká bubeník Vojtěch Lambert. "Udělali jsme si takové malé studio, kde to zdokonalujeme. A klíčová je samozřejmě melodie."
Loni na sebe upozornili hitem Summer Rain. "Vůbec jsme nepočítali, že uspěje. Nám se původně moc nelíbil, ani jsme ho nechtěli dát na desku," pokračuje Lambert. Druhé album je vyspělejší, pročež není divu, že kapela je na vzestupu a má velké plány.
"Chceme vyrazit do Evropy. Pojedeme na koncerty do Švýcarska, dohadujeme i hraní v Holandsku a Německu," říká Lambert. Na podzim pojedou české turné se skupinu The Prostitutes a v jednání je také společná šňůra s Chinaski. "Těžko někdo může říct, jak naše snaha dopadne. Ale budeme se snažit ze všech sil, jsme ambiciózní kapela," uzavírá povídání Petr Koubek.
Láska bude provokovat i naše klonované potomky
foto:
Lidstvo dospělo ke katastrofě. Kráčelo k ní stále dokonalejší konzumací. V žádné jiné civilizaci, než ve "výjimečném 20. století", se nepodařilo vytvořit tak dokonalý chod supermarketu jedoucího na plné obrátky. To říká Daniel 1, současník, vypravěč románu francouzské hvězdy Michela Houellebecqa (1958) Možnosti ostrova.
12.6. 2007 12:00
Protikladem mu je klonovaný potomek Daniel 24, existující tisíciletí po svém modelu č. 1. Neočlověk vyznávající fanaticky, aniž o tom ví, "poselství Nejvyšší sestry".
"Ve skomírajícím světle bez lítosti sleduji zánik druhu," vysílá k nám signály Daniel 24, když se dívá na potomky lidí potulující se za plotem chránícím "vyspělou civilizaci neolidí". "Já k nim žádný soucit necítím, nevnímám ani, že máme společný původ; beru je čistě jako trochu chytřejší, a proti i nebezpečnější opice," říká.
A v prostoru mezi oběma postoji se odehrává příběh zániku lidského rodu. Možná všechno začalo už v mládí Daniela 1, prosazujícího se herce, kdy se na první ženu vykašlal, jakmile otěhotněla. Když syn spáchal sebevraždu, dělal si vejce s rajčaty.
Kruh určený sexuální rozkoší
"Živý pes má větší cenu než mrtvý lev, shrnuje správně Kazatel. To dítě jsem nikdy neměl rád: bylo hloupé jako jeho matka a zlé jako jeho otec," komentuje okamžik rozpadu sebe samého i lidstva, aniž to tuší. Pravda, pohybuje se maličko v kruhu určeném sexuální rozkoší, dál ale nedokáže dohlédnout. "Lidská práva? Nezájem; vždyť já se sotva dokázal postarat o práva svého penisu."
Lidé se vzdálili jeden druhému. Trh reagoval nabídkou "androidů" vybavených umělou vagínou. Dokonale vyladěný systém analyzoval konfiguraci mužských pohlavních orgánů, vyhodnotil teploty a tlaky... Zařízení se po několik týdnů těšilo zvědavému zájmu, pak nadějné firmy zkrachovaly. "Lidi to prostě přestalo zajímat," komentoval vývoj stárnoucí Daniel 1.
Ale dost pochmurných vizí a zkušeností zároveň. Hlavním příběhem "posledního člověka" je jeho vztah k Isabelle. Bylo mu třicet devět, jí třicet sedm. Novinářka, která se mu obětovala. Během vášnivého vztahu se k sobě hodili ve všem. Jakmile vášeň mizela, objevily se rozdíly. Žena o něj (i o sex s ním) ztrácela zájem, a on šel k jiné, jmenovala se Esther. Jenomže zapomenout nedokázal. Naopak, mladší ho postrádat dokázala.
Postavit se úpadku
Střípeček citu získali i "neolidé". Nejenže Daniel 24 a později Daniel 25 převzali od Daniela 1 psa Foxe, který jim dopřával radost z partnerství psa a pána, ale přes hlubiny času se pokoušeli navázat kontakt třeba s Marií 22, nebo s Marií 23. Touha po nesmrtelnosti se spojovala s potřebou zjistit, proč a s kým žít.
Provokatér Houellebecq se noří do sexu a erotiky hlouběji a hlouběji, je to ale maličko kalkul. Nezkoumá příčiny úpadku lidstva, ale jeho postavení se civilizaci hrdé na stále rostoucí spotřebu a konzumaci, je jednoznačné. Nikoli v přitakání realitě, ale v postavení se dnešní podobě úpadku lidského rodu spočívá podstata jeho protestujícího výkřiku.
Kdo chce slyšet, uslyší, kdo chce číst, přečte si. Ke komu se literatura nedostane, půjde dál po nakloněné rovině, netuše, že láska je současně prokletí. A kód věčnosti i pro klonované neolidi. Nakonec o tom vyprávěl už Karel Čapek v RUR. Bez lásky a svobody život smysl ztrácí.
"Potěšení lidských bytostí pro nás zůstává nepoznanou záležitostí," svěřuje se smutně Daniel 24. Na jaké pozici proměny mezi Danielem 1 až 25 jsme ale dnes my?
Nová DVD - Malá Miss Sunshine i Parfém: Příběh vraha
Tento týden mezi DVD novinkami najdete například půvabnou komedii Malá Miss Sunshine, thriller natočený podle slavného stejnojmenného románu Patricka Süskinda Parfém: Příběh vraha nebo superhrdinskou komedii Moje superbejvalka.
12.6. 2007 09:00
Malá Miss Sunshine
Malá Miss Sunshine je nekonvenční americká rodinná komedie, pojednávající o jedné z nejroztomileji dysfunkčních rodin, jaké se v poslední době objevily na filmovém plátně.
Nikomu z povedené rodiny Hooverových se příliš nedaří - ale určitě ne proto, že by se dostatečně nesnažili. Otec Richard, nezdolně optimistický motivační řečník, matka rodiny Sheryl, kterou neustále děsí výstřední tajemství, její bratr, odborník na Prousta se sebevražednými sklony. Pak jsou zde mladší Hooverovi a jejich nepříliš reálné sny - obrýlená a mírně zakulacená sedmiletá Olive, která už se vidí s korunkou dětské královny krásy, a vzteklý teenager Dwayne, jenž je zapřísáhlým obdivovatelem Nietzscheho. Třešničku na dortu představuje vulgární a požitkářský dědeček, který byl čerstvě vyhozen z domova důchodců za šňupání heroinu.
Možná nejsou příkladem dokonalého duševního zdraví, ale když Olive díky šťastné náhodě dostane příležitost účastnit se jako soutěžící prestižního klání Malá Miss Sunshine, celá Hooverovic rodina jí dokáže být skvělou oporou. Všichni se naskládají do rezavějící dodávky a vydají se na třídenní tragikomickou cestu plnou překvapení...
Kevin Smith vám ukáže, jak natočit porno
foto:
Filmy amerického režiséra Kevina Smithe žádají od diváka velkou toleranci a nadhled. Ať už si o fekálním humoru a fanoušcích Hvězdných válek myslíte cokoliv, Smith je relativně úspěšný. Jeho další komedie ponese název Zack and Miri Make a Porn. Společnost Weinstein Co. mu na ní dala 15 miliónů dolarů.
12.6. 2007 11:16
Hrdiny filmu budou dva flákači, kteří si najednou všimnou, že je jim přes třicet a maturitní sraz po patnácti letech se nebezpečně blíží. Chtějí udělat něco velkého, ale jediné, co je napadne, je natočit pornofilm.
Nepochybně se dočkáme velmi sprostých fórů a nějaké té smithovské úchylnosti. Sám režisér film popisuje jako oplzlou komedii se srdcem. "Je tam nahota, ale legrační nahota, ne bezdůvodná nahota," ujišťuje Smith.
Režisér se proslavil v devadesátých letech, kdy za 27 000 dolarů natočil první celovečerní film Mladí muži za pultem. Na festivalu v Cannes vzbudil malou senzaci a Smith pokračoval neméně ostrými komediemi jako Hledám Amy nebo Dogma, které pobouřilo americké křesťany.