Lonžování
Lonžování
je jednou z metod přípravy koně. Neslouží pouze k „vyběhání“ koně, ale
je nezbytnou součástí jeho přípravy, zvláště u mladých koní. Provádí se
na dlouhé lonži (vodítku), kterou má kůň připevněnou pomocí karabiny na ohlávce. Kůň se pohybuje v tzv. lonžovacím kruhu (koral),
kde uprostřed stojí cvičitel, který drží lonž a udává pokyny pro pohyb
koně. Dále slouží lonžování k tomu, aby si kůň přivykal na Váš hlas a s
ním udávané hlasové povely.
Lonžovací kruh „koral“
Kruh je nejlepším místem pro provádění tohoto druhu výcviku. Bude-li mít zvíře okolo sebe spoustu místa (např. louka),
bude vystaveno většímu tlaku pohybovat se volně po prostranství, či
vyhazovat, atd… Uzavřením koně se tomu zabrání. Každý kůň se rychleji
naučí, než odnauč,í špatným návykům. Proto lonžování je vhodné provádět
vždy v uzavřeném kruhu, tzv. koralu. Povrch v lonžovacím kruhu by neměl
být tvořen z příliš sypkého materiálu, nejen z důvodu snadného
uklouznutí a následného vylekání či zranění zvířete, ale je známo, že
dlouhodobý pohyb koně, např. v sypkém písku, neprospívá jeho kloubům a
šlachám. Velikost tohoto kruhu by se měla pohybovat od (min.) 13 metrů do (max.) 18 metrů.
Lonž a další nezbytné pomůcky
Ideální
délka lonže by měla být okolo délky 10 metrů a 3 cm šířky. Měla by být
pevná. Nejlépe z bavlněného či lněného materiálu. Na jednom konci by
měla být lonž opatřena pevnou karabinou k přichycení k ohlávce a na
druhé straně zakončena smyčkou pro lepší uchycení lonže cvičitelem.
Dále je zapotřebí lonžovací ohlávka s obnoskem nebo uzdečka s udidlem.
Další nepostradatelnou součástí lonžování je lonžovací bič. Délka by
neměla přesahovat 2 metry a měl by být opatřen dostatečně dlouhým
šlahounem (delší než samotný bič). Ovšem lonž neslouží k bití
koně, ale jako pomůcka k udávání pokynů! Lonžovací bič slouží
k pobízení koně k běhu, nahrazuje vlastně svým způsobem nohy jezdce.
Další
„výstrojní součástí“ jsou chrániče nohou. Existuje několik druhů
chráničů. Používání této pomůcky je velmi důležité, jelikož mladý kůň
je přece jenom „mladý kůň“ a skotačení je běžným chováním nejen u koní,
ale u mláďat všech zvířat. Bandážování nohou je samozřejmostí a dodává
koním v lonžovacím kruhu potřebnou ochranu a oporu.
Šlachovky: slouží především k ochraně šlach na předních končetinách.
Strouhavky: slouží zase k ochraně zadních končetin.
Kamaše: Jedná se o chrániče nohou, které poskytují koni ochranu a zároveň oporu.
Zvony
na kopyta: zvony slouží k ochraně kopytních patek a tzv. korunkového
okraje. Bývají vyrobeny z gumového materiálu a používají se nejen
k ochraně kopyt při výcviku, ale i při skokovém ježdění. Dále
můžeme při lonžování používat i tzv. martingal. Je tvořen nákrčníkem,
vidlicí s kroužky a podhrudníkem, zakončeným smyčkou, kterou je
provlečen podbřišník. Martingal zabraňuje koni, aby zvedal příliš
vysoko hlavu a krk nebo aby s ní neustále pohazoval nahoru a dolů.
Podobným
„nástrojem“ pro správné držení hlavy koně jako je martingal, je
„průvlečná otěž“. Průvlečné otěže slouží k donucení koně snížit hlavu.
Tyto otěže se připevňují pod bočnice sedla k podbřišníku nebo jsou
vedeny mezi předníma nohama a jsou připevněny k podbřišníku na hrudi
koně.
Další pomocnou otěží, používanou při lonžování, je tzv.
„vyhazovací otěž“. Tento druh otěže je tvořen nastavitelnými řemeny,
které se připevňují do kroužků udidla nebo k obnosku. Druhý konec
těchto otěží se připevňuje k podbřišníku. Účel této otěže je stejný
jako u martingalu a průvlečné otěže. Slouží ke správnému držení hlavy
koně.
Další pomůckou je lonžovací ohlávka s obnoskem. Je to ohlávka
se zpevněným nánosníkem, ke kterému jsou připevněny tři kroužky,
přičemž je lonž připnuta na přední straně nánosníku. Velikou předností
lonžovací ohlávky z obnosníkem je to, že udržíte koně snadněji pod
kontrolou než s obyčejnou ohlávkou, jelikož pevný nánosník vyvíjí větší
tlak na hlavu koně. Nánosník je vypodložen, aby příliš koně netlačil.
V pozdější
fázi výcviku můžeme na lonžovací ohlávku upevnit i udidlo. Kůň si na
něj zvykne, aniž by byl na udidlo vyvíjen jakýkoli tlak. Existuje
spousta druhů udidel. Liší se od sebe tvarem, šířkou, velikostí a
druhem působení, tzv. pákové a bez páky.
Dále je možno při
lonžování používat podbřišník, který se používá v prvních fázích
výcviku mladého koně. Pozvolna ho tímto svým způsobem přivykáme na
sedlo. Upevňuje se v místech, kde má kohoutek.