Některý lidi mě přemlouvali abych něco napsala... Zatím mám hotový jenom tenhle text, který vznikl jako shrnutí mého výkladu na dni náhradníků.
psala Jani
Slováková, den pro náhradníky 18.11.2007
PŘIROZENÉ PARTNERSTVÍ ČLOVĚKA A KONĚ
Existuje spoustu lidí, kteří se zabývají tím, jak s koněm mluvit, aby to pro něj bylo přirozené. Lidé se o to pokoušejí už stovky let, byli i takoví, kterým se to povedlo – říká se jim zaříkávači. Každá metoda má něco do sebe, z každé se můžeme poučit.
Horsemanship
-vychází z chování
koní ve stádě a využívá řeč těla, které kůň rozumí.
-necháváme koně, aby mohl vyjádřit svůj vlastní názor – důležitá otázka je
„proč to tak dělá?“
- horsemanship je založen na komunikaci a vzájemném porozumění
- dá se použít ve všech druzích jezdeckého sportu, pro všechna odvětví
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Uvedu nejznámější 2
horsemany – Pat Parelli a Monty Roberts.
Pat Parelli je známý hlavně tím, že prorazil do světa a
sepsal světoznámých 7 her. Sám je žákem muže, který je pokládán za zakladatele
moderního horsemanshipu – Toma Dorrance.
1) přátelská
hra
princip je v tom, že koník musí zjistit že je mu u vás dobře,
můžete přes něj házet vodítko, mávat kolem něj bičem, ale on ví, že mu nechcete
ublížit a tak klidně stojí a věří vám.
2) dikobrazí
hra
aneb přetlačování, koník by měl ustupovat tlaku vaší ruky nebo hůlky.
Koně můžeme ustupovat dozadu, nebo ustupovat předkem nebo zádí (obrat kolem
předku nebo zadku)
3) řídící hra
k pohybu koněm používáme řeč těla, koně se fyzicky nedotýkáme.
Když koník na pohled nebo ukazování nereaguje můžeme roztočit vodítko. Hodně
důležitá je hra – „podívej se na mě“, spočívá v tom, že kůň
ustupuje zádí a točí se k vám pořád čelem. Tím vám ukazuje že si vás váží a
respektuje vás.
4) jojo hra
spočívá v pohybu koně dozadu a pak zpět dopředu, stojíme proti
koni, napružíme se, narovnáme se, prsty jsou napnuté a začneme jemně pohybovat
vodítkem – pohyb zápěstí, když je potřeba tlak se zvyšuje. Koni se díváme přímo
do očí. Když koně chci přivolat zpět postavím se k němu bokem a schoulím
se, ze začátku je možnost koni pomoci přitáhnutím vodítka a odvěci není také
natočit se bokem a udělat krok.
5) hra
na kruh
není to lonžování! Koník obejde vždy jen asi 3 kolečka!!! Začneme tak,
že koník stojí proti nám, jednu ruku natáhneme s vodítkem a ukazujeme
koni, kam má jít, druhou rukou mu směřujeme na plec (tam kde krk přechází
v tělo), je potřeba koni pořád ukazovat směr kam jde. Když chci koně
pozvat zpátky ukážu mu na záď, on se srovná čelem k vám.
6) hra
do stran
podobná hře dikobrazí, kůň ustupuje celým tělem do strany
7) prostorová
hra
Taková nástavba pro všechny hry, procházení uličkami, vysílání koně
někam – nejen na kruh, do určité míry se dá spojit i s přátelskou – učit
koně, aby se nebál cizích předmětů a situací
Tento systém je
výborný pro začátky, shrnuje základní dovednosti, které by měl umět každý.
Monty Roberts je zase jeden o kterém se hodně mluví. Sledoval mustangy ve volné přírodě. Z jejich chování vyvodil svou metodu. Nejčastěji se zabývá začátkem práce s mladým koněm, on sám je schopný za půl hodiny jet na koni, který neměl s lidmi zkušenosti.
Monty pracuje s koňmi v kruhové ohradě, nejdříve koně odežene – napřímím se, prsty jsou napnuté a celým svým já říkám koni „běž pryč“, můžeme použít lonž či vodítko. Kůň obíhá kolem nás, my měníme směr a tempo. Kůň po chvíli začne vysílat signály, že už bude hodný a je ochoten se s námi bavit. Základní 3 signály jsou klopení vnitřního ucha směrem k vám, olizování se – přežvykování a sklonění hlavy. Když koník začne alespoň 1 signál vysílat, přestaneme ho odhánět a dovolíme mu, aby přišel k nám (schoulíme se, prsty zaoblené). Když kůň ne a ne přijít, můžeme se my vydat směrem k němu. Ne ale přímo,ale po obloucích, krok po kroku. Chceme, aby kůň udělal aspoň krok směrem k vám, nebo jen přešlápne a pomalu se k vám přibližuje. Když kůň přijde, tak to Monty nazval tzv. napojení – join up. Když se kůň odhodlá k vám přijít, tak je potřeba ho za to vždy pochválit. Ne plácáním, ale hlazením. Největší pochvala pro koníka je ale PAUZA. Prostě ho nechat chvíli v klidu stát a podrbat ho. Dále by vás koník měl následovat bez vodítka.
Stejně jako Monty, všichni vycházejí z chování koní ve stádě. Stádo má vždy 1 vůdce, nejčastěji klisnu. Dále má stádo v přírodě dominantního hřebce, který stádo brání a zajišťuje rozmnožování. Ale je pořád podřízen vedoucí alfa klisně. Ta velí kam se půjde(za vodou..) Také zajišťuje, aby se zvířata vzájemně nešikanovala.
Když se nějaký kůň proviní, klisna ho o stáda odežene. Kůň je ale bez stáda ohrožený, navíc je zvyklý, že problémy neřeší on, ale alfa klisna. Dále koník „prosí“ – vysílá signály. Po nějaké době je ke stádu znovu připuštěn. Většinou se už poučí a nezlobí.
Z tohoto vyplývá, že většina koní se vlastně podřizuje ráda. Pouze hledají schopného vůdce, který je bude vést. A tím se my právě snažíme stát – vůdcem, kterého by následoval kamkoli.
Jak zjistíte, není to
nic jednoduchého a jenom pár lidí dokáže skutečně skvěle ovládat své emoce a
koně bezchybně vést.
Takže nechtějte měnit koně, změňte sebe!
POMŮCKY
Samozřejmě je
nejlepší, když člověk ke komunikaci už žádné pomůcky nepotřebuje,ale na začátku
se bez nich nikdo neobejde.
Provazová ohlávka
– na výcvik je ideální, kůň by jí měl
mít,ale pouze na výcvik. Ačkoli se to nezdá, je to velmi ostrý nástroj, který
je potřeba používat s rozvahou. Nikdy na ní koně nepřivazujeme (mohlo by
dojít k poranění)!
Vodítko – těžké kulaté vodítko s karabinou.
Velká karabina může být nebezpečná – zacházíme s ní opatrně!
Hůlka –u Parelliho mrkvová hůlka, ale může
posloužit jakýkoli bičík nebo tyčka. Složí jako prodloužení ruky, nikdy ne
k trestání koně. Vhodný je i string - šňůra u hůlky.
CITÁTY
„Kůň se nikdy nemýlí“ Tom Dorrance
„Váš kůň bude jen tak statečný, jak stateční jste vy.“ Tom Dorrance
„On ví, že víte, a on ví, že víte, že ví,“ Pat Parelli
„Když může být kůň zábavou pro tebe, můžeš být ty zábavou pro koně.“
„Ježdění není pouhé řízení koně, ale partnerská spolupráce. Skutečné umění je, aby kůň sám chtěl s vámi spolupracovat.“
„Nekráčej přede mnou, třeba tě nemohu následovat. Nekráčej za mnou, třeba tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel.“ Albert Camus
Odkazy : www.ranchtraplice.estranky.cz,
www.janibety.estranky.cz, www.horseman.cz