Der el Bahri
Zádušní chrám královny Hatšepsut
Lokalita Del el Bahri, ve které se rozprostírá jeden z nejznámějších egyptských chrámů, zádušní chrám královny Hatšepsut, se nachází na západním břehu řeky Nil v Luxoru. Celá oblast byla zasvěcena bohyni Hathor, které je také zasvěcen zádušní chrám.
Jako vzor pro stavbu zádušního chrámu sloužila stavba dřívějšího chrámu Nebhepetre Mentuhotepa z 11. dynastie. Do současnosti se z tohoto chrámu příliš nedochovalo. Jeho pozůstatky se nachází na levé straně údolí. Narozdíl od Hatšepsutina chrámu se na jeho horní terase nacházela malá pyramida.
Toto místo bylo v minulosti označováno jako Džeser Džeseru (neboli Nejsvětější ze svatých). V době pronásledování křesťanů sloužil jako bezpečný úkryt a na horní terase byl postaven klášter, ten dal název celému místu. Der el-Bahri v arabštině znamená severní klášter. Klášter zde stál až do počátku 20. století, kdy byl rozebrán archeology, aby jim bylo umožněno provést rekonstrukci původního chrámu, který byl stavbou kláštera značně poškozen. Celková rekonstrukce probíhala téměř jedno století a pod vedením polských archeologů byla před několika lety z větší části dokončena. Neustále pokračují archeologické práce v okolí chrámu, v posledních letech zde byly provedeny významné objevy.
Zádušní chrám královny Hatšepsut
K chrámu v dávných dobách vedle přístupová cesta lemovaná sfingami. Před ní se po obou stranách nacházely zahrady se vzácnými dřevinami a květy. Dnes můžete u vstupu do chrámu vidět v zemi dvě jámy, kde údajně bývaly dva myrhové stromy, z nichž se získáválo vzácné kadidlo používané k rituálním účelům.
Jižní část Dolní kolonády chrámu zobrazuje zhotovení obelisků v Asuánu a jejich přepravu po Nilu do Karnaku. Reliéfy nejsou dobře viditelné. Lodě byly vyrobeny ze sykomorvého dřeva, které bylo sice obtížně zpracovatelné ale voděodolné. Pro přepravu obelisků bylo použito celkem 30 lodí. Hieroglyfické texty popisují překážky, které bylo nutno překonat při přepravě a vztyčení obelisku v Karnackém chrámu. Severní část Dolní kolonády, která byla značně poškozena zobrazuje scénu zobrazující staroegyptské bohy lovící velké množství ptáků.
V severní části Střední kolonády je zaznamenána scéna božského zrození Hatšepsut. Hatšepsut dosedla na trůn po smrti svého manžela Thutmose II. Nejdříve vládla podle staroegyptského práva jako poručnice nevlastního nezletilého syna Thutmose III. Na trůnu se jí však natolik zalíbilo, že na něm setrvala i v době, kdy již Thutmose III. dosáhl plnoletosti. Za to ji samozřejmě velmi nenáviděl a po její smrti nechal poničit její památky (mimo jiné také scénu božského zrození). Hatšepsut, coby příslušnice něžného pohlaví, neměla nárok na egyptský trůn. Proto nějakým způsobem potřebovala své postavení na trůnu upevnit. K tomu ji pomohl místní kněz z Karnackého chrámu, se kterým vymysleli teorii, že Hatšepsut je dcerou boha Amona a má tímto právoplatný nárok na trůn. Celou událost zobrazuje scéna božského zrození, kdy Amon převtělen do Thutmose I., otce Hatšepsut, přistuje k jeho manželce Ahmose, což je znázorněno v první scéně. Na druhé scéně stojí Ahmose před bohyní s žabí hlavou Heket a bohem s beraní hlavou Chnumem, kteří ji vedou do porodní komnaty, kde na svět přichází Hatšepsut. Amon stojící opodál stvrzuje, že je otcem právě narozeného dítěte.
V jižní části střední kolonády je zobrazena výprava do země Punt. Dodnes není známo, kde přesně se tato země nacházela. Tyto reliéfy jsou nejlépe viditelné za časných ranních slunečních paprsků. Nástěnné malby a reliéfy zobrazují přijetí Hatšepsutiny výpravy v zemi Punt. Vidíme typická puntská obydlí – trávové chýše postavené na kůlech. Kolem nich vidíme zvířata (žirafy, nosorožci apod.). Hatšepsutini poslové předkládají před panovníka dary ve formě šperků, dýk, korálů aj. Za výměnu dostávají cenné suroviny, které jsou nakládány na loď (kadidlo, myrhovníky, slonovina, psi, levhartí kůže apod.). Puntský panovník je na scénách zobrazen se svou manželkou kypých tvarů. Důvodem její obezity snad byla vzácná porucha tvorby svalové tkáně nebo se pouze umělec tímto způsobem snažil zachytit nadměrné bohatství puntské země.
Na levé straně se nachází Hathořina kaple, která měla původně vlastní rampu vedoucí ze spodní terasy. Je tvořena dvěmi sály, oba jsou však poškozené. Zvláštností jsou pilíře ve formě tzv. Hathorských hlavic (zakončení pilířů je tvořeno obličejem Hathor s lidskou hlavou, kravskýma ušima a sistrem na hlavě. Na zadní stěně jsou reliéfy znázorňující Hathor v podobě krávy, jak olizuje královninu ruku. Na zdi po pravé ruce nejdeme krásnou vytesanou postavu Hathor coby krávy s rohy a slunečník kotoučem na hlavě (jedno z typických zobrazení této bohyně).
Na horní terase, která byla po dlouhou dobu z důvodu rekonstrukce nepřístupná, se nachází 24 usirových soch Hatšepsut. Dnes můžeme obdivovat pouhé pozůstatky kdysi nádherně zbarvených soch, které byly viditelné již zdálky. Hatšepsut zde má typické královské atributy, které příslušely pouze mužským panovníkům.