PÁR PRAKTICKÝCH RAD
OBSAH:
Čištění žvýkačky
A TEĎ KE KYTIČKÁM - škůdci a jak na ně
Připálené hrnce
JAK NA SKVRNY
JAK NA SKVRNY
ČÍM SE DÁ HNOJIT ?
Ošetření a péče o
řezané květin
Odstranění
mravenců a dalších škůdců
Čištění šperků
Čištění chlupů od zvířecích miláčků
Čištění prkénka
Čištění vařeček
Čištění výrobků z kůže a koženky
Čištění
kožešin
Bílek
Skvrny od bláta
Inkoust
Čištění čpavkem
Čištění žvýkačky
- Děti občas potká nepříjemnost v podobě nalepené žvýkačky
ve vláskách.Nemusíme je stříhat,stačí žvýkačku potírat ledem v sáčku,krásně se
vydrolí.
- žvýkačku přilepenou na koberci obložíme kousky ledu,
zkřehlou rozlámeme a oloupeme. Skvrnu překryjeme kašičkou z benzínu a magnézia
a dočistíme mýdlovou vodou.
- žvýkačku na oděvech odstraníme podobně. Nejprve ji
zmrazíme a pokusíme se ji odlomit. Na hladkých látkách to jde poměrně snadno,
na pleteninách už podstatně hůř. Skvrnu pak namočíme trichlóretylénem nebo
benzínem, třeme rukojetí lžíce a vytlačujeme do podložky z čistého ručníku nebo
hadříku. Potom skvrnu do široka vytíráme benzínem a nakonec potřeme vlhkou
utěrkou a přepereme, abychom odstranili zbytky cukru.
- Pokud se přilepí žvýkačka na koberec, osvědčil se přípravek na rozpouštění tmelů ve spreji (je to lehká nafta). Stačí postříkat a hadřičkou setřít. Zbytky pak povysávat vysavačem. Podaří se tak odstranit žvýkačku i z kalhot. Navíc je to velmi rychlé.
A TEĎ KE KYTIČKÁM
LISTOVÁ SMUTNICE
Jsou to mikroskopičtí červíci, bezbarví, tělo mají dlouhé do 1 mm, velmi rychle
se pohybují. Napadají tkáně listů, na kterých se objevují žluté skvrny. Listy
zasychají a zahnívají, rostlina hyne. Nákaza se šíří z rostliny na rostlinu.
Rozšiřuje se vodou, zeminou a přenáší se z nakažených rostlin, kde se larvy
mohou uchovávat mnoho měsíců.
Ochrana: zničit napadené rostliny, květináče, vyčistit police, skla atd.
MÁSLOVÁ NEPRAVÁ ŠTÍTENKA
Saissetia oleae. Napadá nejvíce oleandry, citrusy, kamélie atd. Tělo samičky je
velmi vypouklé, tmavohnědé až černé barvy. Na zádech má výrůstky ve formě
písmena N. Délka těla je 3,5 mm. Na výměšcích se tvoří houby a plísně, na
listech se tvoří povlak. Při silném napadení nepravými štítenkami listy hynou a
výhonky odumírají. Nepravé štítenky nemají ochranný štítek a proto po postřiku
insekticidy rychle hynou.
MĚKKÁ PUKLICE - ŠTÍTENKA NEPRAVÁ
Napadá mnoho pokojových rostlin. Samička má v průměru 3 až 4 mm, tělo lehce
vypouklé, široce oválné, až asymetrického tvaru.
MŠICE
Mšice se velmi rychle rozmnožují, tvoří kolonie a zachvacují velká teritoria.
Bezkřídlé dospělé mšice mají délku těla 1,4 až 2,5 mm; jsou světlezelené, žluté
či růžové. Kolonie mšic zachvacují všechny části rostlin. Napadená rostlina
vypadá jako kdyby měla na sobě lupy, má deformované květy i listy. Rostlina se
nevyvíjí a nekvete. Poupata, listy a květy jsou pokryty lepkavými výměšky. Na
jaře jsou napadány mladé výhonky. V pokojových podmínkách se mohou množit a
škodit rostlinám po celý rok.
Ochrana: v prvé řadě se mohou mšice mechanicky odstraňovat a ničit.
Nejúčinnější jsou postřiky různými preparáty např. fitoverm, fungicidy atd.
Ošetření při silném napadení se musí opakovat.
OCHRANA PŘED ŠTÍTENKAMI PRAVÝMI A NEPRAVÝMI:
Postiženou rostlinu izolujeme a prověříme rostliny v jejím okolí. Používáme
postřik insekticidy anebo omývání vatovým tamponem nebo houbičkou namočenou v
insekticidu. Nejlépe je ošetřit všechny rostliny v okolí. Rostliny jako
asparagus a měkkolisté rostliny ošetříme profesionálními přípravky.
Nezapomínáme potřít insekticidy poličky i místo kde rostliny stojí, potíráme
raději celé okolí.
PALMOVÁ ŠTÍTENKA
Napadá vrchní a spodní část listů, nejvíce mladé listy, hlavně listy palem s
vějířovitými listy. Štítek dospělé samice je šedobílé barvy, kulatý, v průměru
má 2,2 mm.
PALMOVÝ MOUČNÝ ČERV - ŠTÍTENKA
Tělo dospělé samičky je široké asi 2,5 mm, pokryté voskovým štítkem krémové
barvy. Červ parazituje na spodní straně listu a vysává buněčnou šťávu. Na
listech se objevují žlutavé skvrny. Postižené rostliny jsou pokryty černými
plísněmi a houbičkami. V období masového výskytu představují velké nebezpečí
pro rostliny.
Ochrana: při malém napadení stačí rostliny omývat vodou a vatovým tamponem
namočeným v mýdlovém roztoku - kerosinu, lihu či nějakém alkoholu. Při silném
výskytu nutno použít insekticidy.
PLOSKATELKY
Jsou velmi malé, délka těla je 0,25 až 0,4 mm. Tělo je vejčitého tvaru, žluté
nebo cihlové barvy. Nejčastěji se setkáváme s druhy Brevipalpus
obovatus a Brevipalpus russulus. Jsou známé jako škůdci kaktusů,
citrusů, fikusů, aukuby a dalších pokojových rostlin. Jsou těžko viditelné,
netvoří pavučiny. Že jsou rostliny napadeny tímto škůdcem poznáme hlavně podle
uvadajících listů, po nichž následuje úhyn celé rostliny. Jsou nebezpečné také
proto, že jim na rozmnožování stačí 18 až 24 °C a rozmnožují se během celého
roku.
Opatření: omývání rostlin mýdlovým roztokem, postřikování insekticidy - neoron,
fitoverm, síra atd.
PODKOPNÍČEK
Je to malá muška, která měří 2 až 3 mm, a která klade svoje bílá průzračná
vajíčka na listy rostlin. Samci mušek neškodí, mohou však roznášet choroby a
larvy druhých škůdců. Larvy mušky škodí tím, že poškozují tkáně listů a rostlin
zevnitř, prohryzávají se a tvoří celou síť cest. Rostlina je viditelně
nezdravá, neprospívá a je pokryta skvrnami.
Ochrana: odstranění napadených částí rostlin; použít chemické postřiky na celou
rostlinu.
POLOKULOVITÁ NEPRAVÁ ŠTÍTENKA - PUKLICE
Saissetia coffeae. Ničí pokojové rostliny. Samička je 4 mm je
dlouhá. Puklice napadá listy, stonky a mladé výhonky rostlin. Na rozdíl od
štítenek nemá ochranný štítek. Ochrana rostlin je stejná jako u štítenek.
PŘÍMOŘSKÝ MOUČNÝ ČERV
Pseudococcus affinis. Je jedním z nejrozšířenějších druhů
červů. Tělo dospělé samičky je oválného podlouhlého tvaru, dlouhé 3 až 4 mm,
široké 2 až 2,5 mm, šedorůžové barvy, pokryté bílým moučným povlakem. Nožky
jsou dobře vyvinuty. Samci jsou menší, mají křidélka a létají celé léto.
Samičky kladou vajíčka do vaječných váčků, které tvoří bílou neforemnou masu z
voskových pavučinových výměšků. Samičky, kladoucí vajíčka, vyhledávají klidná
místa, např. praskliny kůry a zkroucené listy. Larvičky jsou malé a pohyblivé,
mají žlutou barvu. Rychle se po celé rostlině šíří, a to větrem, člověkem i
živočichy na druhé rostlině. Larvy se vyvíjejí 1 až 1,5 měsíce. Vysávají
buněčné šťávy rostlin, které zaostávají v růstu, nekvetou a hynou. Na výměšcích
se usazuje houba i plíseň.
TRIPS - TŘÁSNĚNKY
Škodí dospělý hmyz i larvy. Tělo dospělé třásněnky - tripsa je úzké, ploché a
protáhlé, měří 1 až 1,5 mm. Má černou nebo hnědou barvu a žluté nebo červené
bříško. Má dva páry křídel. Samičky kladou do měkkých listů průzračná vajíčka.
Doba zrání vajíčka je od 20 až 30 dnů a vylíhnuté larvy mají žlutou barvu.
Samci jsou drobnější, podobní černým tečkám na listech. Hlavním faktorem pro
rozmnožování je vysoká teplota a nízká vlhkost vzduchu. V pokojových podmínkách
mohou třásněnky škodit celý rok, nejvíce však v jarním a letním období.
Napadené listy a květy se deformují a vysychají. Tripsa napadá hlavně listy. Na
spodní stranu listů kladou mnohačetné kolonie vajíček a na vrchní straně listů
se objevují světlé tečky. Při velkém napadení vypadají listy bílo-stříbrně,
uvadají a opadávají. Květy jsou pokryty skvrnami a deformují se. Kromě toho
třásněnky zanášejí rostlinu svými lepkavými výměšky, na kterých se tvoří houby
a plísně. Je známo mnoho druhů tripsů např. Parthenothrips dracaenae,
Trips fuscipennis, Hereinothris femoralis, Liothrips vaneeckei a další
druhy. Nemá smysl všechny vyjmenovávat. Mají své osobité znaky, ale boj s nimi
je stejný.
Ochrana: dostatečná vlhkost vzduchu kolem rostlin a sledovat vývoj rostlin. Na
postřik použít insekticidy - neoron, fitoverm, síra atd.
SMUTNICE
Napadají mnohé pokojové rostliny. Nesetkáváme se s nimi často. Žijí na kořenech
nebo na zduřeninách hlíz. Mají velikost pšeničného zrna. Jsou to bezbarví
červíci s průhledným tělem, dlouhým 1,5 mm. Larvy klade samička do půdy ve
skupinkách, proto se rychle kolem kořenů rozlezou. Rostlina napadená smutnicemi
postupně žloutne a odumírá. Kořeny rychle hnijí. Smutnice pronikají do kořenů a
způsobují bakteriální infekci.
Ochrana: napadená rostlina se musí odstranit i s květináčem. Může se použít
preparát narcis. Napadení se vyhneme, když půdu ještě před sázením rostlin dobře
sterilizujeme.
SMUTNICE STÉBLOVÁ
Je nitkovitý červík, dlouhý 1,7 mm, nebezpečný pro kvetoucí kultury. Parazituje
na různých rostlinách, ale nepřelézá na jiný druh rostliny. Napadá stébla,
stonky, listy i květy. Na výhoncích se objevuje vzdutí. Poškozené části
rostliny mají bledou barvu a pomalu odumírají.
Ochrana: zničení napadených rostlin.
STONOŽKY
Světlé stonožky lehce uvidíme na zemi. Jsou bělavé nebo tmavohnědé. Podobají se
housenkám s mnoha nožkami. Mohou škodit pokojovým rostlinám, přes léto umístěným
na zahradě. Požírají spodní části listů a kořenové části rostlin.
Ochrana: suchá zemina v květináči, posypat zeminu suchým pískem. Stonožky se
ukrývají na tmavých a vlhkých místech. Kolem zeminy je také dobré položit
dřevěnou destičku nebo kousek linolea. Tam stonožky zalezou, můžeme je sebrat a
zničit.
SVILUŠKA
Červený pavouček Tetranychus cinnabarinus - patří ke skupině
škůdců prakticky všech pokojových rostlin.
Dospělá samička svilušky měří 0,5 mm, sameček 0,3 mm. Samičky jsou purpurově
červené, samečci jasně červení. Rozmnožování je závislé na teplotě, s vyšší
teplotou vzrůstá. Kromě červeného pavoučka svilušky je ještě sviluška chmelová
- Tetrachynus uricae a atlanticus. V kolínkách stébel a
stonků, ze spodní strany listů se objevuje jemná pavučina. Poškozená rostlina
se vyznačuje bleděžlutou barvou. Mezi listy, stonky a květy se objevuje
pavučina. Napadená rostlina má zpočátku po vysátí buněčné šťávy listy s malými
tečkami. Skvrny se zvětšují až jsou listy téměř bílé a opadávají. Rostlina je oslabená,
obnažuje se, plodnost se zmenšuje. Ke zničení svilušek napomáhá suchý vzduch v
místnosti. V nepříznivých podmínkách se samičky zarývají do zeminy v
květináčích nebo do skrytých míst, např. pod opadané listy atd. Upadají do tzv.
diapauzy. Až nastanou optimální podmínky, opět ožívají a množí se. Jedna z
hlavních podmínek pro růst a množení je vysoká vlhkost vzduchu. Proti napadení
rostliny sviluškou je důležité obírat staré listy, nenechávat ležet odkvetlé
květy. Periodicky rostlinu omývat vlažnou vodou, případně namočenou houbou ve
vlažné vodě. Důležitý je i suchý vzduch.
Ochrana: rostlinu omývat mýdlovou vodou, postřikovat insekticidy - neoron,
fitoverm atd.
ŠTĚTINOVEC - MOUČNÝ ČERVÍK
Pseudococcus longispinus. Škodí larvy i samičky. Tělo
dospělého jedince je 3,5 mm dlouhé, oválné, oranžové nebo rezavé barvy, je
pokryto bělavým nádechem. U tohoto červíka jsou vyvinuty rychlé nožky, které
slouží k rychlému pohybu po rostlině. Samičky jsou životorodé. Obyčejně se
shromažďují v koloniích na spodní straně listů, větvičkách a mladých výhoncích.
Červíci jsou patrní díky bělavému nádechu, kterým je pokryto celé tělo; je také
pokryto bílými vatovými chomáčky. Napadené listy žloutnou a opadávají, mladé
výhonky nerostou. Červíci se dostávají pod kůru citrusových rostlin a
cibulovin. Napadené rostliny hynou. Červíci se rychle rozmnožují a tvoří
mnohočetné kolonie.
ŠTÍTENKY a NEPRAVÉ ŠTÍTENKY
Představují velké nebezpečí pro rostliny. Přisávají se na listy, způsobují
velké skvrny, které se šíří dle míry vysávání buněčné šťávy. Listy žloutnou,
kroutí se a opadávají. Rostlina neroste, větvičky se lámou, usychá a hyne.
Kromě listů napadají štítenky i plody, např. mandarinky, pomeranče, citrony,
které nedozrávají a opadávají. Štítenky se rychle množí a rozšiřují po rostlinách.
Všechny druhy vypadají téměř stejně, mají hnědý nebo hnědožlutý štítek,
oválného nebo kulovitého tvaru. Existuje několik druhů štítenek, které napadají
pokojové rostliny: hnědá, kaktusová, palmová, břečťanová, atd. Nebezpečné jsou
i nepravé štítenky, máslová, měkká či polokulovitá. Všechny štítenky se
vyznačují tím, že mají štítky a vypadají tak i na rostlině. Mají dobře vyvinutý
savý aparát. Liší se jen rozměry a barvou. Jsou nebezpečné pro rostliny proto,
že po krátkém čase, když opustí vajíčko se larvičky rozlezou po celé rostlině a
vysají ji. Hnědá štítovka ničí listy, pokrývá vrchní stranu listů. Ochranný
štítek dospělé samičky má v průměru kolem 2 mm, je hnědočervené nebo tmavohnědé
barvy. Štítek samce je menší, prodlouženého tvaru.
VINNÝ MOUČNÝ ČERV
Pseudococcus citri. Tělo samičky je široce oválného tvaru,
růžové či žlutavé barvy. Je pokryto bílým práškovým povlakem. Nohy jsou dobře
vyvinuté. Samci se vyskytují velice zřídka. Larvičky jsou roztroušeny po celé
rostlině, hlavně na spodní straně listů v hlavních žilkách. Při silném napadení
tvoří červíci veliké kolonie, které vysají rostlině buněčnou šťávu. Listy
rostlin žloutnou, stonky a výhonky uvadají a usychají. Na jejich výměšcích se
tvoří houbovité a plísňové povlaky.
VINNÁ MUŠKA
Maličké tmavohnědé mušky, dlouhé 2 až 3 mm, které se rychle množí na zkysané
potravě. Nejsou velkým škůdcem, ale přelétají z květu na květ a samy roznáší
jiné škůdce a nemoci.
Pomoc proti škůdcům (pěstitelské
chyby)
Žádná
rostlina není obrněná proti škůdcům. Důležité je, vyvarovat se chyb a
poskytnout pomoc. V případě napadení, musíte příčinu zjistit a záškodníka
odstranit.
BÍLÁ BLEŠKA
Je to bezkřídlý hmyz, dlouhý 1 - 2 mm, který skáče. Požírá nadzemní části
rostlin. Objevuje se ve velikém společenství, na přelité zemině.
Ochrana: vysušit zeminu v květináči, posypat ji rozmělněným tabákem nebo suchým
říčním pískem, možno použít i popel.
BRSLENOVÁ ŠTÍTENKA
Napadá brslen a jemu podobné rostliny. Štítek dospělé samičky je hruškovitého
tvaru, v průměru má 2 mm a tmavohnědou barvu. Samci mají štítek bílý.
BRYOBIA GRAMINUM
Bryobia praetiosa. Tito škůdci jsou těžko postižitelní na
rostlině. Měří 0,8 - 1 mm. Tělo je červené barvy, širokého oválného tvaru s
dlouhými nožkami. Bryobia je velice pohyblivá, rychle se rozšiřuje. Klade větší
oranžová vajíčka do žilek na vrchní straně listu. Jiný druh Bryobie je malých
rozměrů, jen do 0,06 mm, má oválné hnědozelené tělo. Klade na listy kulovitá
tmavočervená vajíčka. Příznakem napadení jsou bílé nebo žluté skvrny či čáry,
objevující se na povrchu listu. Kůže listů odumírá a listy se deformují.
Napadení se podobá napadení tripsem, ale liší se kladením vajíček na vrchní
stranu listu. Mohou škodit pokojovým i venkovním rostlinám. Dostávají se do
bytů z ulice nebo z rostlin, které jsou přes léto na balkoně a zahradě.
Ochrana: Není-li napadení silné, stačí použít mýdlový roztok a umýt nebo
osprchovat ze všech stran. Při silném napadení je nutné použít insekticidy -
neoron, fitoverm, síra atd.
BŘEČŤANOVÁ ŠTÍTENKA
Napadá subtropické rostliny - asparagus, juku, dracény, břečťan, oleandr atd.
Kolonie štítenek jsou po celé rostlině. Štítek dospělé puklice je v průměru 2,5
mm, vypouklý, žluté barvy.
CIKLÁMENOVÉ KLÍŠTĚ
Phyto-nemus pallidus je mikroskopický, délka těla je 100 - 300
mm, má oválný tvar, poloprůzračné žlutavé tělo se 4 páry nohou, nachází se na
spodní straně listů. Ve velkém výskytu působí jako piliny. Nejčastěji se
vyskytuje na ciklámenu, balsaminách, pelargoniích atd. Kraje listů jsou u
napadené rostliny pokroucené, stonky jsou křehké a lámou se, květy a poupata
vadnou. Napadení pomáhá vysoká vlhkost vzduchu a zálivky.
Ochrana: napadené listy, květy a poupata odstraníme. Na postřik použijeme
insekticidy - neoron, fitoverm, síra atd.
DEŠŤOVKY
Dešťovky v květináčích pokojových rostlin jsou dost časté. Někteří lidé si
myslí, že jsou užitečné protože rozrývají zeminu, ale není to tak docela
pravda. Dešťovky se živí nejen tlejícími zbytky rostlin v zemině, ale ožírají i
kořeny rostlin. Takto napadená rostlina neroste a uvadá.
Ochrana: dešťovky můžeme sbírat a použít na ně lapače. Také můžeme polít zeminu
v květináči růžovým roztokem hypermanganu.
ENCHITREJE
Tento hmyz podobný malým bílým červíkům je možné zjistit vyndáním rostliny z
květináče. Ožírají totiž kořeny rostlin. Ta neroste, chřadne a hyne. Výskytu
enchitrejí napomáhá vysoká vlhkost zeminy.
Ochrana: Vyjměte rostlinu z květináče, promyjte jí od staré zeminy kořeny a
přesaďte do nového, desinfikovaného květináče. Zeminu kolem rostliny, kterou
nemůžeme vyjmout z půdy, polijeme insekticidy.
HOUBOVÝ KOMÁREK
Je malý, délka 3 - 4 mm, barva černá. Samička klade bílá poloprůzračná vajíčka
do kořenů rostlin. Samci komárků obyčejně létají ve velkém množství, ale
neškodí. Roznáší choroby či larvičky jiných škůdců. Larvičky houbového komárka požírají
kořenový systém rostlin, ta zaostává ve vývoji, zahnívá, nekvete a často rychle
hyne. Houbový komárek se objevuje obzvláště na přelitém substrátu.
Ochrana: vysušit zeminu, posypat ji suchým říčním pískem na 4 cm síly. To jde
však udělat jen tehdy, když komárci nestačili naklást vajíčka. Jinak se
používají insekticidy a jiné preparáty. Mimo jiné také pomůže přesadit rostliny
do nově ošetřené zeminy.
HOUSENKY a UCHOVRTKY
Housenky požírají listy. Jsou víceméně zahradními škůdci, ale mohou napadnout i
pokojové rostliny. Příznakem jejich přítomnosti jsou děravé listy.
Uchovrtka je ve dne schovaná pod listím, v závitech lístků květů. V noci vylézá
a požírá listy a mladé výhonky. Proto dobře prohlédněte květy a odstraňte
opadané listy.
Ochrana: ručně obírat škůdce a rostliny, případně provést postřiky insekticidy.
KAKTUSOVÁ ŠTÍTENKA - PUKLICE
Napadá listy ze spodní i vrchní strany. Štítek dospělé samičky má 2,5 mm v
průměru, je kulatý a bílý. Při přemnožení pokryje celou rostlinu.
KOŘENOHUB ZHOUBNÝ rodu RHIZOECUS
Tento druh červů není možné vidět. Vyskytuje se v oblasti kořenového krčku
rostlin. Dospělý měří 2 - 5 mm, mají protáhlé tělo. Napadená rostlina chřadne,
listy žloutnou, schnou a opadávají. Napadení rostliny je nejlépe zřetelné po
vyjmutí z květináče. Kořenový krček je obalen voskovými výměšky podobné vatě.
Napadají často kaktusy a sukulenty.
Ochrana: při přesazování rostliny dobře prohlédnout kořeny a kořenový krček.
Důležitá je desinfekce květináče a očištění kořenů od staré zeminy. Dobré je
promýt kořeny rostliny roztokem insekticidů a znovu zasadit.
KOŘENOHUB ZHOUBNÝ
Rhyzogliphus echinopus, Steneotarsonemus
Těchto škůdců je několik druhů, napadají podzemní části rostlin, nejčastěji
jsou napadány cibuloviny - gladioly, hyacinty, tulipány, orchideje. Kořenohub
má velmi malé rozměry, asi 0,5 až 1 mm. Má široké oválné tělo světležluté
barvy, ke konci zúžené, 4 páry nohou. Větší cibulový kořenohub má oválné tělo a
2 páry nohou. Vyhryzávají tkáň cibulek a kladou do těchto otvorů kladou vajíčka
ve velkém množství - zhruba 300 vajíček od jedné samičky. V počátečním stadiu
napadení rostliny jsou viditelné chodby a pohyb škůdců. Napadená cibule se v
ruce lehce rozpadá. Aktivně se rozmnožují při teplotě 10 °C až 25 °C a výše.
Při změnách teplot a podmínek upadá kořenohub zhoubný do diapauzy. Jedním ze
způsobů ochrany proti těmto škůdcům je uložení rostliny v suchém a chladnějším
prostředí při vlhkosti 60%.
Ochrana: před sázením důkladně prohlédnout cibulky, při sázení dbát na dobrou
drenáž, nepřelévat. Při napadení použít roztoky s insekticidy - neoron,
fitoverm, síra atd.
A TEĎ TŘEBA DO KUCHYNĚPřipálené hrnce
Snadno umyjeme když do nich nalijeme zbytek čaje s trochou
soli a necháme 24 hodin odstát
Soda je
výborná nejen na čištění příborů, ale přímo úžasná na připálené hrnce
Stejnou službu jako soda udělá kypřící prášek do pečiva.Nádobí s připálenými zbytky jídel vyčistíme,
když do něj napustíme horkou vodu, nasypeme sodu a necháme půl hodiny stát,
popř. povaříme. Dobře a snadno se pak umyje.
Do hrnce dejte
lžičku pracího prášku, 1/2 - 1 litr vody (podle velikosti hrnce) a nechte asi 5 minut vyvařit. Připáleninu
sloupnete jak "pleťovou masku" a hrnec bude zase jako nový.
JAK NA SKVRNY
Skvrny od tuku - mastné fleky
- mastnými skvrnami rozumíme skvrny od tuků, olejů,
vazelíny, různých mastí apod. Jsou zpravidla bezbarvé, nažloutlé až hnědé a
většinou tmavší než okolní látka.
- nejčastějším čistidlem je benzín, tetrachlorid a éter. Aby
nezanechaly mapy kolem čištěných ploch, podložíme skvrnu pšeničnou moukou či jiným
práškem, který vsaje rozpuštěnou mastnotu. Použít také můžeme savý papír. Na
silnější látku nasypeme prášek i navrch a zalijeme čistidlem. Když prášek
zaschne, vykartáčujeme jej. Pokud je skvrn mnoho, vyplatí se látku namočit do
benzínu, promačkat a potom vytřít čistými hadříky. V případě potřeby lze
opakovat
- často pomůže pokapat mastnou skvrnu Jarem a po chvíli ji v
teplé saponátové lázni vymnout. I tento postup můžeme opakovat
- ve čpavku nebo v lihu rozpustíme sůl a skvrnu vytřeme s
následným vypráním
- skvrny vypíráme ve vlažné vodě, pokud nezmizí, přečistíme
je trilénem a znovu vypereme
- skvrny z hedvábí odstraníme tak, že na ně nasypeme
bramborou moučku a přelijeme ji benzínem. Po dokonalém zaschnutí, vykartáčujeme
- skvrnu přežehlíme mezi dvěma savými papíry, podle potřeby
opakujeme, papír ale vždy vyměníme. Zvlášť vhodný je tento způsob u vlněných
látek
- skvrny na zdi natřeme obyčejnou křídou vhodné barvy a
necháme 24 hodin v klidu, potom lehce oprášíme
- upozornění!!!!
Skvrny od tuku nikdy nečistíme lihem.
- Pokud potřebujete odstranit mastný flek a nedaří se za
pomocí jaru, použijte jednoduše mýdlo "jelen".Jde to velice snadno.
- Na mastnotu pomáhá také šampon na vlasy. Jen šampon, který
je barevný, nejdříve šampon napěnit a pak nanést na mastné místo. Po vyprání je
vše zase OK.
- Nejprve je vyžehlíme mezi dvěma savými papíry, zbytek pak
odstraníme benzinem. Na pleteninách je vyčistíme kašičkou z pracího prášku a
vody. Kašičku vetřeme do skvrny a za 20 minut vymyjeme teplou vodou.
- Na mastnou skvrnu mi pomáhá namáčecí prostředek Namo,
spolu s tekutým Vanishem, nechám to v tomto roztoku asi 15 minut a pak normálně
vyperu v pračce.
- mastné skvrny na zdi - Místo postříkané tukem zamalujte
bílou školní křídou a vrstvu nechte na stěně do druhého dne. Potom křídu
opraště - uvidíte, že mastnota zmizí.
- Čerstvé mastné skvrny na textilu posypeme dětským zásypem a vykartáčujeme.
ZPĚT KE KYTIČKÁM
ČÍM SE DÁ HNOJIT ?
- hnojivo z banánových slupek- Slupku
dáme do prázdné PET lahve, zalijeme vodou, za 24 hod. je možno zalít přímo výluhem.
Slupku zalijeme znovu a necháme patřičně vyluhovat (delší dobu). Potom
přidáváme do zálivky.
- živiny květinám dodá čaj. Sáčky od černého a zeleného čaje
po vylouhováním nevyhazujeme do opadu, ale použijeme je jako hnojivo ke
květinám. Sáčky dáme do květináče a zaléváme přes ně. Tím se do zeminy dostanou
živiny, které rostlinám prospívají. Asi po týdnu sáček vyhodíme a nahradíme
dalším. Také lze sáček usušit a potom obsah přímo nasypat ke kytkám, toto se
osvědčilo v létě u kytek na balkoně.
- Místo květinového hnojiva použijte pro pokojové rostliny,
které dlouho nekvetly, malé kousky jablek ( odřezky, slupky). Odmění se vám
krásnými květy.
- Zvětralý zbytek minerálky ve skleničce nevylévejte ale
zalijte s ním květiny, určitě extra dávku minerálů ocení.
- zkuste k vodě, se kterou zaléváte dát kostku droždí a
rozmíchat dokud se droždí nerozpustí. Je to báječné životně a rostlinně
nezávadné hnojivo a květinám jen a jen prospívá.
Ošetření a péče o
řezané květiny
- Gerbera - začne se Vám ohýbat, postavte ji na chvilku do
vařící vody, ona se zase narovná. Opravdu to funguje!!!
- Chryzantéma -
když uvadá, chce seříznout a čistou, pro změnu,ledovou vodu.
- Růže - každý den zastřihávejte stonky a to nejlépe ostrými
zahradnickými nůžkami a zastřihnutí proveďte našikmo, aby byl stonek zakončen
ustřihnutou špičkou. Růže takto zastřihávejte každý den a ve stejném intervalu
jim vyměňujte i vodu ve váze. Dobré je taky rosit hlavičky růží a v případě, že
by přece jen začaly klopit příliš brzy hlavičky, přidejte do vody ve váze dva
aspiriny. Růže Vám 100% déle vydrží.
- řezané květiny vydrží déle, jestliže do vody ve váze dáme
kousek dřevěného uhlí. Dezinfikuje vodu a zabraňuje zahnívání stvolů
- květiny ve váze nám déle vydrží, když do vody přidáme
stroužek česneku. Voda zůstane krásně čirá a nekazí se
- řezané květiny vydrží déle čerstvé, když je zastrkáme do syrové
brambory, kterou položíme na dno vázy
- řezané květiny vydrží podstatně déle, jestliže do vody ve
váze přidáme už použitý sáček černého nebo zeleného čaje
- u pokojových květin neodstraňujeme listy, které jsou jen částečně
zažloutlé. Zelený zbytek listu stále dýchá a kdybychom ho odstřihli celý,
připravili bychom rostlinu o část nezbytného kyslíku
- aby nám řezané květiny vydržely co nejdéle svěží, řežeme je vždy
časně ráno. Přes ztrácejí hodně vody a rychle uvadají. Odlomíme zbytečné,
zejména spodní listy a potom ostrým nožem obnovíme na stopkách řez, a to co
nejšikměji. U zdřevnatělých stonků (šeřík, růže) odloupneme ještě kousek kůry
nebo stonek rozdrtíme.
- řezané květiny dáme do čerstvé studené vody, kterou denně
doléváme a po dvou až třech dnech vyměníme. Většina řezaných květin je citlivá
na prudké slunce a průvan, naopak se jim dobře daří v polostínu a chladu.
Mimořádně jim prospějeme tím, když je večer vyndáme z vázy, zabalíme do papíru
a ponoříme do vody v chladné a tmavé místnosti. Někdy se dají zachránit i na
první pohled zcela uvadlé květiny. V jejich případě můžeme použít i další
způsob - namočit je na noc do vody ve vaně.
- životnost řezaných květin lze prodloužit také přidáním
živin do vody:
- astry - kostku cukru
- chryzantémy - tabletku acylpyrinu
- jiřiny - tabletku acylpyrinu
- kamélie - trochu soli
- karafiáty - trochu soli, nebo kostku cukru
- kosatce - kostku cukru
- mimóza - dáme
ji do teplé vody
- narcisky - trochu soli, na noc je dáme do chladna
- petúnie -
kostku cukru
- petrklíče -
kostku cukru
- růže - tabletku acylpyrinu nebo trochu soli, některé druhy
vyžadují kostku cukru
- sedmikrásky - dáme je do teplé vody
- šeřík - kostku
cukru
- tulipán -
kostku cukru
- řezané růže vylučují do vody látky, které jsou pro ostatní
květiny jedovaté a proto předčasně vadnou. Nesnášejí se dokonce ani tmavě
červené růže se žlutými čajovými hybridy.
- velmi nesnášenlivé jsou konvalinky, které ve svém
sousedství nestrpí žádnou jinou květinu a zahubí ji. Podobně se chovají i
karafiáty, narcisy a lilie. Tyto květiny dáváme do vázy vždy samostatné.
- na řezané květiny působí i další vlivy. Například karafiát
nesnáší hluk. Postavíme -li ho blízko televizoru nebo rozhlasu, velmi brzy
uvadne.
- hledíky, růže, karafiáty i většina ostatních řezaných
květin nepoměrně rychleji uvadnou, vyskytuje-li se v jejich blízkosti plyn
jménem etylén. Ten vyprchává ze zralého ovoce, větviček ovocných stromů,
opadaných lupínků jmelí. Proto se nedoporučuje kombinovat vázy s řezanými
květinami s mísami krásného a zralého ovoce.
- cyklámenu, který vadne již druhý, nejvýše třetí den,
pomůže, když mu natrhneme stonek po celé délce špendlíkem nebo jehlou.
Chryzantémám každý den kousek odlomíme. Gladioly potřebují velké množství vody
a prospívá jím každodenní seřezání stonku.
- Snažíte se upravit kytici ve váze, ale ať děláte, co
děláte, dlouhé stonky s květy neustále padají do stran? Pomozte si kouskem
králičího pletiva, který vložíte pod okraj vázy. Drátěná očka udrží
"neposedné" květiny na svých místech.
Odstranění
mravenců a dalších škůdců
- na mravence pomáhá kypřící prášek do pečiva - stačí
nasypat.
- Proti mravencům je skvělý hřebíček. Stačí ho dát do
kuchyně buď někam volně na misku nebo přímo na "mravenčí cestičku".V
kuchyni je to milejší než nějaké chemické prostředky a navíc hezky voní.
- Dostali se vám mravenci do bytu ? Zbavíte se jich
jednoduše. Smíchejte marmeládu (nebo med) s droždím a položte na cestičky a
uvidíte, brzy budou pryč
- Mravenci - cestičku, kterou mravenci chodí, posypte jedlou
sodou, chilli nebo boraxem.
- mravence přitahuje vše sladké, proto nenecháváme nikdy na stole nebo
ve spíži rozsypaný cukr. Můžeme vložit mezi potraviny kousky nakrájeného citrónu
nebo dřevěného uhlí, což jsou dvě věci co mravenci nesnášejí.
- Máte problémy v letních měsících s broučky ve spíži? Stačí
si do spíže pověsit větvičku ze stromu, který rodí lískové ořechy. Do týdne
bude klid od škůdců.
- Aby mouchy nelétaly do oken, stačí nasbírat květy pažitky
a položit na parapet nebo zavěsit v gáze do okna. Vůně z květů pažitky mouchy
odpuzuje.
- Problém se slimáky na zahradě vyřeší obyčejná kuchyňská
sůl, jen je nutnost po ránu se trochu projít a slimáky posypat. Ti se pak
rozleptají..
- na hlemýždě ve
sklepě j je to jednoduché a hlavně bez chemie. Usušte skořápky a rozdrolte je
po zemi. Hlemýždi se pořeží a jednoduše vyschnou.
- proti slimákům v akváriu: je dobrá mrkev. Ponořte celou
mrkev do akvária na pár hodin a uvidíte kolik se jich na ní chytne. Potom mrkev
jen vytáhněte se slimáky spláchnete a na druhý den pokračujete ve výlovu
stejným způsobem.
- Mšice z pokojových rostlin omývám silným roztokem mýdlové
vody. Čistou rostlinu osprchuji vlažnou vodou. Také pomáhá, strčit oloupaný a
naříznutý stroužek česneku do květináče.
- mšice nesnáší vlhko a teplo. Mšic se dá zbavit tak, že
květinu orosíme (hodně) vodou, zalijeme ji a navlíkneme na ni igelitový sáček
(pytel)tak, aby byl zabalený i květináč a zavážeme. Necháme "pařit" 3
dny, potom kytku osprchujeme a v případě, že bylo napadení velké ještě celou
proceduru zopakujeme. Kytkám to neublíží a mšice zmizí.
- ve formě sušeného prášku z květů je vratič známý
prostředek proti nejrůznějším parazitům, jako jsou vši, štěnice, blechy, klíšťata
atd. Lze ho usušit a poté zavěsit v bytě, nebo květy rozdrtit na prášek, který
dáme na misku. Můžeme si také připravit tinkturu -hrst květů vratiče a tři
posekané stroužky česneku přelijeme 100 ml líhu a necháme týden louhovat. Pak
scedíme, dáme do rozprašovače a tímto přípravkem si postříkáme kalhoty při
cestě do lesa, abychom odpudili klíšťata. Pro vůni můžeme přikápnout pár kapek
esenciálního oleje.
- obtížný hmyz jako jsou komáři a mušky zaženeme, když na
okenní římsu položíme čerstvou snítku rajčat, která nepříjemné trapiče odpuzuje
- obtížné rybenky, které mají rády vlhkost a objevují se
nejčastěji v koupelně, úspěšně zapudíme, když do míst jejich výskytu položíme
kousek vanilky. Její vůni nesnášejí a proto za krátkou dobu samy zmizí
- novinový papír ve skříni nám pomůže jako ochrana proti molům, protože
moli nesnášejí pach tiskařské černi
- Vůně levandule zapuzuje komáry, ale zároveň léčí jejich štípnutí.
Domácnost nejenom krásně provoní, ale když ji zavěsíme do skříně, účinně tam
ochrání oděvy proti molům. Odpuzují však i jiný obtížný hmyz, můžeme si proto v
bytě umístit tzv. potpourri - okrasné misky ze skla či keramiky naplněné
levandulí. Když ji občas promícháme a mírně zakápneme několika kapkami koňaku
nebo esenciálního levandulového oleje, opět ji rozvoníme.
- Mouchy -mouchy nemají rádi citrusovou vůni, proto doma
používejte aromalampy s citrusovými esenciálními oleji. Stejně tak esence
můžete nakapat na lampu, která když se zapne, bude se ohřívat a uvolňovat vůni.
- Blechy- obojek vašeho domácího mazlíčka namočte do směsi bylinného
hydrosolu a česneku. Po koupání jeho srst opláchněte v silném odvaru z máty či
pelyňku.
- andulky zbavíme roztočů, jestliže na vnitřní stranu jejich
klece pověsíme silnější bílou látku. Roztoči se na ní usadí a my je potom
jednoduše vyklepeme
- proti molům dáváme do skříně některý z prostředků proti molům, buď
zakoupený, nebo domácký - mýdlo bez obalu, tabík a další.Velmi účinné je dát do
místnosti lopatku žhavého uhlí posypat je sírou nebo polít silným vinným octem
(pozor na požár) a nechat místnost dvě hodiny zavřenou.
- Pokud se i přes prevenci u nás mol objeví, vyklepeme nebo
vysajeme vysavačem ohrožené věci, při zevrubnější prohlídce pomocí kartáče
odstraníme i housenky, které se již stačily vylíhnout a spokojeně požírají náš
šatník. Vlněné tkaniny je dobré přežehlit přes mokrý hadr. Skříň důkladně
vymyjeme slanou vodou a dáme do ní některý z prostředků proti molům.. Dobrý je
celý postup ještě jednou asi po 2-3 týdnech opakovat.
Čištění šperků
Když máte začerněné a zašedlé stříbrné šperky, výborná je
bílá zubní pasta, kterou dáte na starý kartáček a šperky vyčistíte. Budou zase
krásně lesklé.
Stříbrné i zlaté předměty dám do plecháčku s vodou,do které
kápnu trochu jaru a přidám lžičku jedlé sody,nechám projít varem. Funguje i
popel od cigaret,který si naberu na hadřík a vyleštím.
šperky při čištění nejprve ponoříme na několik minut do misky s
přípravkem na mytí nádobí. Pak je jemně vyčistíme měkkým zubním kartáčkem.
* prsten, který nejde stáhnout z prstu, uvolníme, když prst namočíme a kolem
prstenu namydlíme. Když prsten nejde sundat, protože prsty teplem otekly,
ponořte ruku do misky s vodu a ledem.
· - Na čištění šperků zabírá také pravá mořská voda, kterou si můžete
přivézt z dovolené. Zlaté a stříbrné šperky do ní na jeden den ponoříte a
uvidíte jak zase naberou lesk. Nezapomeňte je poté ale opláchnout od soli.
· - Stříbrné a zlaté šperky nádherně vyčistíme - když na dno malého
kastrůlku vložíme alobal, na to šperky, zasypeme jedlou sodou. a dáme povařit.
Vše se pak nádherně blýská a prstýnky s řetízky máme jak nové.
· - Stříbrné šperky snadno vyčistíte zubním kartáčkem a pastou, na
zlaté šperky si vezměte zase prášek do pečiva.
Uzly na řetízku, které nejdou rozvázat, zakapte olejem a po chvíli působení za
pomocí jehly rozvažte.
· - Dobrým prostředkem na čištění zlata je cigaretový popel, kterým
povrch předmětu potíráme. Zlaté šperky můžeme umýt ve vlažné mýdlové vodě,
důkladně opláchnout a leště důkladněji vytřít dosucha.
· - Zlaté nebo stříbrné ponořte na noc do sklenice piva..Ráno je
vyčistěte, ušetříte za drahý prostředek.
· - Určitě se vám někdy stalo, že vám stříbrný náramek, prstýnek,
řetízek ze stříbra, nebo bižuterie zezelenala. dobrá rada, jak tomu předejít -
potřete takovou věcičku ze stříbra bezbarvým lakem na nehty a uvidíte, jak
dlouho vám vydrží
· - čištění šperků vařit s jedlou sodou ve vodě a
kouskem hliníku ( desetník, lžička ) a pak vyleštit nemá to konkurenci ale
čistit zlato zvlášť stříbro taky.
· Kovy pozlacené - Tyto kovy čistíme kuchyňskou solí smíšenou
s citrónovou šťávou. Pak opláchneme čistou vlažnou vodou, vytřeme a vyleštíme
sametem. Jestliže ukládáme šperky z těchto kovů na delší dobu, zabalíme každý
zvlášť do černého papíru a uložíme v suchu a chladnu.
Čištění chlupů od zvířecích miláčků
chlupy na vypraném prádle - stačí dát do pračky molitan,
nebo houbičku na nádobí (odstraňte hrubou část). Zvířecí srst se při ranní
prádla nalepí na molitan. Opravdu to funguje !
- Pokud se chceme zbavit chlupů od pejska nebo kočičky na sedačce či
koberci, použijeme vyřazené zmuchlané punčocháče. Chlupy se krásně zachytí i
bez luxování.
- - zachlupené šaty , koberce i čalouněný nábytek vyčistíme
navlhčenou pěnovou gumou nebo kartáčem mírně namočeným do lihu či teplé vody
Čištění prkénka
- - Dřevěná prkénka a stoly se po vydrhnutí přetírají rozkrojeným
citronem a pak opláchnou. Budou pak nejen čisté, ale také krásně vybělené
Čištění vařeček
Aby byly vařečky jako nové, stačí je na noc namočit do slané
vody. A budou pěkné jako, když jste je koupily.
Dřevěné vařečky se těžko čistí, protože se na nich usazují stopy
po mastnotě. Jestliže je před použitím podržíte pod studenou vodou, tuk se na
nich nebude usazovat tak snadno a ani nebudou tolik přejímat pachy z jídla.
Silně znečištěné vařečky vyčistíte, ponoříte-li je přes noc do vody, v níž
jste rozpustili trochu sody.
Čištění výrobků z kůže a koženky
Výrobky z kůže
Přeschlé a scvrklé kožené kabáty, rukavice apod. přetíráme
čistým hadříkem namočeným v ricinovém oleji. Vybledlá nebo odřená
místa načerníme před potíráním barvou na kůži, tu však musíme nechat dobře
zaschnout.
Plíseň z kožených předmětů odstraníte tak, že ji nejdříve
vytřete vazelínou a pak ošetříte aerosolovou impregnací na kůži. Kožené kabelky
nebo obuv dobře vyčistíte a vyleštíte pomerančovou kůrou. V případě
potřeby a znečištění očistěte nejprve kožené předměty slabým roztokem čpavku,
vysušte a potom potřete pomerančovou kůrou.
Kožené čalounění vytřete při čistění hadříkem namočeným v
teplém mléce a po vyčištění vyleštíte kouskem starší, již několikrát seprané
sametové látky. Ošoupaná místa potřete vaječným bílkem s
trochou inkoustu nebo tuše příslušné barvy a pak je vyleštíte. Jiný postup
doporučuje nejdříve otřít předmět hadříkem namočeným v octě a potom přetřít
Iněným olejem. Nakonec do sucha vytřeme flanelem. Tmavé skvrny z kožených
sedacích souprav můžeme vyčistit terpentýnem a lesk jim vrátíme potřením
rozkrojenou cibulí.
Méně znečištěné sedací soupravy čistíme vlažnou vodou, do níž můžeme přidat i
některý běžný saponát (Jar, Pur apod). Po vyčištění je do sucha vytřeme. Koženkové
soupravy čistíme pastou Kordovan podle přiloženého návodu. Jiný postup se
nedoporučuje.
Čištění
kožešin
Kožešiny
Kožešinový
oděv nebo oděvní doplněk po svléknutí vždy vytřeste. Neděláme
to jen kvůli tomu, abychom jej zbavili sněhu, dešťových kapek nebo prachu, ale
také proto, aby se srovnal jeho vlas.
Mokré kožešinové oděvy po vytřepání zvolna usušíme při teplotě
kolem 18 °C. Po uschnutí se lehce překartáčují. Pamatujme si zásadu, že
kožešinové výrobky vždy věšíme na ramínko nebo figurinu, nikdy je nevěsíme za
poutko.
Pro delší uskladnění vybíráme vždy chladnější místo s normální
vlhkostí vzduchu. Při vyšších teplotách kožešina vysychá, při zvýšené vlhkosti
se kůže kazí a při vysušení láme. Pod vlivem světla, zejména slunečního,
ztrácejí kožešiny barvu a například bílé kožešiny žloutnou, což se domácími
prostředky odstranit nedá.
Proti molům můžeme uskladněné kožešiny chránit buď zakoupenými
přípravky, nebo přípravky domácky připravenými. Velmi dobré je vytření skříně terpentýnem,
nádobka s tetrachlórem nebo eukalyptovým olejem. Moli také nesnášejí tabák,
terpentýnové mýdlo, parachlorbenzol, pačuli, komonici, levanduli, rozmarýnové
listí, tymián, šalvěj a pelyněk. Kožešiny můžete také lehce postříkat směsí,
kterou si připravíte tak, že do lihu dáte hrst kafru a trochu pepře, nádobu
uzavřete a necháte několik dní stát na slunci. Po procezení máte výborný
prostředek proti molům. Moly můžete také oklamat - stačí dát do skříně kousek
červené vlněné látky a larvy si pak ostatních šatů ani nevšimnou.
Před čištěním kožešiny nejdříve dobře vyprášíme, vysajeme
vysavačem a nakonec ještě důkladně prokartáčujeme.
Silně znečištěné kožešiny, zejména skvrny od potu, tuků apod.,
čistíme směsí denaturovaného lihu a kuchyňské soli (1 čajová Ižička lihu a 3
čajové Ižičky soli na 1/2 litru vody). Kožešiny můžeme čistit čistým vlněným
hadříkem namočeným do benzínu nebo trichloretylénu.
Velké kožešinové výrobky se dají čistit i čistými a trochu
zahřátými dřevěnými pilinami nebo pšeničnými otrubami navlhčenými benzínem. V
žádném případě však nesmíte použít piliny z jehličnatých stromů, které jsou
smolnaté. Postup je jednoduchý: 1-2 hrsti pilin nasypeme na kožešinu a rukou je
důkladně vetřeme do vlasu na ploše několika čtverečních centimetrů. Silně
zašpiněná místa ošetříme stejným způsobem i několikrát. Nakonec celou kožešinu
důkladně vyprášíme a rozčešeme.
Bílé kožešiny můžeme čistit stejným způsobem bramborovou
moučkou, v tomto případě však bez benzínu. Nejlepším přípravkem na čištění
kožešin je však speciální pasta. Připravíme si ji z plavené křídy (případně i
rozemleté školní křídy) a páleného magnézia, které můžeme nahradit také
mastkem. Stejné množství obou komponentů dáme do malého hrnečku a za stálého
míchání k němu přidáváme trichloretylén nebo benzín, dokud se nevytvoří středně
hustá pasta, které by neměla téct. Hned po přípravě ji kartáčem nebo hadříkem
natřeme na kožešinu, necháme dokonale zaschnout a suchý prášek pak odstraníme i
s nečistotami kartáčem.
_ Bílé umělé kožešiny vypráním žloutnou-někdy. Doporučuji přidat do prací lázně
ocet. Pokud už zežloutly, zkuste jej vytírat citronovou šťávou se stejným
množstvím vody.
Pro zvýšení lesku můžeme kožešinu potřít hadříkem
namočeným v octě.
Ztvrdlý povrch kožešinových výrobků můžeme změkčit
následujícím způsobem: nejdříve natřeme kožešinu roztokem octa a kuchyňské soli
(2-3 Ižíce octa na 50 g soli). Místo tohoto roztoku můžeme také použít zvláště
u tmavých kožešin emulzi, kterou si připravíme roztokem 100 g mýdla, 100 g
rybího tuku a 15-20 kapek lihu v několika decilitrech teplé vody. Oba roztoky
nanášíme z rubové strany a necháme působit v co největším množství asi 3-4
hodiny. Po zaschnutí kožešinu v rukou opatrně promneme. Pokud se nám roztokem
podařilo znečistit i vlas, vyčistíme ho snadno benzínem.
Bílé a světlé kožešiny, jejichž základ tvoří velmi tenká kůže
stále si zachovávající svou pružnost, můžeme vyprat v mýdlových vločkách tak,
že jimi pohybujeme jako při máchání. Potom vymácháme ve vlažné vodě, ale
neždímáme. Mokrou kožešinu posypeme křídovým práškem a usušíme při pokojové
teplotě. Poté vykartáčujeme, vyprášíme a pročešeme.
Uvedené postupy platí pouze pro čištění a ošetřování přírodních kožešin
nebarvených. Barvené a umělé kožešiny ošetřujeme pouze
prostředky podle doporučení výrobce. Kožešiny můžeme svěřit také k vyčištění
příslušné chemické čistírně, která ponese také riziko, které jinak v případě
domácího čištění leží jen a jen na nás. Kožešinové čapky a klobouky nosíme
obvykle celou zimu a čistíme po skončení sezóny. Pot a zamaštění od vlasů na
hedvábné či jiné podšívce vyčistíme čistým benzínem nebo benzínovým čističem
skvrn a občas lehce vystříkáme vnitřek čepice tělovým dezodorantem.
Bílek
Vaječný bílek používáme v domácnosti především k šlehání sněhu,
který je důležitou součástí celé řady pokrmů. Chceme-li ušlehat sníh pevný a
tuhý, přidáme do bílků před šleháním špetku soli. Bílky na šlehání nemají být
vzdor vžitému názoru studené, nejlépe se ušlehají při teplotě okolo 20°C.
Sníh z bílků je dobrým lepidlem k nalepování papíru na sklo.
Sníh necháme roztéci, papír jím potřeme a provlhčíme, přitlačíme na sklo a
měkkým, čistým hadříkem jej na chvíli přitlačíme. S úspěchem můžeme tohoto
návodu použít při lepení štítků na sklenice s kompotem nebo při nalepování
výzdoby do oken. Má totiž tu výhodu, že se dá velmi snadno smýt i se zbytky
lepidla teplou vodou. Stejně dobře lepí vaječný bílek také porcelán a sklo,
čistí aktovky a zašlé vazby kožených knih.
Čerstvou skvrnu od bílku odstraníme vypráním ve studené nebo
vlažné vodě (nikdy ne teplé či dokonce horké), starší vyčistíme čpavkem.
Skvrny od bláta
- Měli bychom si pamatovat, že skvrny od bláta nejlépe
vyčistíme tak, že je necháme dokonale zaschnout a potom vykartáčujeme po vlasu
tkaniny. Když i přes naši velkou snahu zůstane na látce zbytek skvrny,
vyčistíme jej benzínem nebo terpentýnem (podle druhu látky, raději si předem
uděláme například na záložce zkoušku). Prací tkaniny můžeme přeprat nebo
vymáchat v mýdlové vodě či vytřít čistým hadříkem. Na zvlášť zatvrzelé skvrny
zaútočíme zředěným octem.
Inkoust
Řada hospodyněk ví, že přidá-li do poslední máchací lázně pár kapek modrého
inkoustu, budou záclony po uschnutí jako nové, protože inkoust oživí
jejich barvu. Pokud byste však přidali do vody inkoustu více či manžel při
psaní domácího úkolu za nezdárné dítko dokázal popsat vedle sešitu i svou bílou
košili, nabízíme vám několik způsobů k odstranění inkoustových skvrn:
- skvrnu ihned namočíme vodou a vysušíme savým papírem, potom čistíme saponátem
a nakonec citrónovou šťávou;
- skvrny velmi dobře pouštějí po vyprání ve vodě s přidáním přípravku NAMO;
- skvrnu čistíme kuchyňskou solí navlhčenou citrónovou štávou, necháme chvíli
působit a potom důkladně vymácháme;
- čerstvé skvrny na bílém prádle přepereme v horkém mléce;
- skvrnu ponoříme do syrového mléka a necháme v něm, dokud mléko nezkysne, a
potom normálně vypereme;
- skvrnu navlhčíme a posypeme kuchyňskou solí, asi po hodině vypereme;
- skvrny na parketách vyčistíme citrónovou šťávou;
- skvrny na kovralovém koberci odstraníme TIXEM, který nasypeme na postižené
místo a zalijeme horkou vodou. Pak vytíráme čistým hadříkem tak dlouho, až
skvrna zmizí;
- skvrny na dřevěné podlaze vyčistíme tím že na ně necháme určitou dobu působit
zředěnou kyselinu solnou;
- skvrny na nábytku vyčistí citrónová nebo pomerančová kůra, můžeme použít též
petrolej.
- pomocí citrónové šťávy odstraní školní děti skvrny od
inkoustu na prstech
Čištění čpavkem
Čpavek
Protože čpavek neboli amoniak používáme v domácnosti téměř výhradně k čištění
nejrůznějších skvrn, uvádíme zde pouze stručný výčet možností použití.
Příslušný návod najde každý čtenář či čtenářka u příslušného hesla.
Čpavek
čistí rukavice, šperky s granáty, skvrny od vaječného bílku a žloutku , jahod a borůvek, kávy na kobercích, krému na boty, krve, mléka, kyselin , piva, moči a ovoce, červené řepy, potu , plísní, dále odstraňuje skvrny z bílého mramoru, zvyšuje lesk gumové obuvi, renovuje popraskané gumové lino, odstraňuje zápach chlóru. Známé je
také použití čpavku k utišení bolesti po bodnutí bodavým hmyzem.