Krk
Konstrukce:
Krk je spojen s tělem několika způsoby, tyto způsoby mají určitý vliv i na zvukové vlastnosti kytary:
- lepený krk (set neck, glued neck) : spoj krku a těla je proveden lepením, tyto spoje provádí firma např. Gibson, traduje se že tento spoj je lepší něž šroubovaný, ale těžko říct co je na tom pravdy, protože mnoho dalších známých firem používá šroubování. Samozřejmě při výměně krku nastává větší problém než u šroubovaného krku. Malý sustain lepeného krku je způsoben tím, že lepidlo tak dobře nepřenáší zvuk, jako třeba dotyk drou sešroubovaných dřev.
- šroubovaný krk (bolt on) : spojení je provedeno nejčastěji čtyřmi šrouby přes kovovou krytku, tato krytka může někdy chybět, u některých baskytar můžeme vidět i šestici šroubů. Šroubovaný krk by měl mít delší sustain něž lepený.
- průchozí krk : toto řešení se nejdříve objevilo u baskytar, později u kytar (podle některých kytarářů dokonce neopodstatněně). Krk prochází celým nástrojem, k němu jsou přiklíženy části hlavice na jedné straně a části korpusu na druhé straně. tento krk by měl mít nejdelší sustain. Snímače jsou umístěny přímo na krku. Tento způsob je nejnáročnější, od toho se odvíjí i cena.
- bezpatkový krk : pro pohodlnější hraní především sól, kdy se hraje v horních pozicích krku byl vymyšlen design, kdy je spoj proveden tak, že nepřekáží kytaristovi při hřa. Alternativní názvy : bolt in, all access neck, Heeless neck, fastback heel (B.C.Rich)
- Parker : v této chvíli nevím, jak konkrétně nazvala firma Parker své krky, ale je jisté, že se jedná o další ze zajímavých způsobů. Zakončení krku je ve tvaru 'packy' zatímco v těle je opačná 'packa' - tyto dvě části se zasunou do sebe a spoj je hotov - u kytar Parker to dokonce vypadá tak, jako by byl krk a spodní vrstva těla jeden odlitek - nelze jakkoli vizuálně zjistit, kde nějaký spoj je. O tom, že je tento krk přístupný po celé své délce ani není třeba mluvit.
Materiál:
Nejpoužívanějším materiálem pro krk je javor (maple, hard maple). Je možno použít i jiná tvrdá dřeva, objevily se i hliníkové krky (Kramer), grafitové krky.... Hlinikové krky byly vlastně krkrm i hmatníkem dohromady, ale neujaly se údajně proto, že takový krk kytaristy studil. materiál krku má taktéž vliv na barvu tónů, ale především na sustain nástroje...
Truss rod:
Na kytaře dochází k pnutí zapříčenému tahem strun, toto pnutí má vliv především na krk. Ten se podle tahu strun ohýbá "do luku". Pro dobrou funkci kytary dokonce krk musí být decentně do luku prohnutý, ale tak ať je prohnutí směrem ke strunám (z profilu) ve tvaru písmena C...toto prohnutí však nesmí být příliš velké, taktéž nesmí dojít k opačnému prohnutí (profil "d"), v tom případě by struny ležely na pražcích. K správnému nastavení krku slouží kovová výztuha truss rod. Přitažením této výztuhy lze prohnutí krku korigovat. Truss rod se přitahuje většinou maticí umístěnou pod krytkou na hlavici, na některých kytarách byly matice na opačné straně, tedy u těla a kvůli nastavení tuhosti krku jej bylo třeba odmontovat. Některé staré kousky dokonce i výztuhu neměly (ale to je hodně dávno). Firma Carvin používá v krcích jednak ocelový štelovací truss rod a navíc dvě grafitové tyče.
Existuje samozřejmě několik druhů truss rodů...
Konstrukce krku:
Krk tedy nejčastěji mívá nalepen hmatník, objevily se však i kytary, kde krk i hmatník byl jeden kus dřeva (starší telecastery). Kromě toho může být samotný krk (hmatník nepočítejme) sklížený z několika kusů dřeva, většinou se jedná o tři desky sklížené k sobě, čímž vzniká potřebný hranol, ze kterého se vyrobí krk. To můžeme většinou vidět u průchozích krků (nejspíš by se těžko hledal dostatečně velký hranol). Při takovémto klížení desek je mezi ně možné přidat i další (tenké kusy) dřeva, které slouží spíš k okrase. Hlavice bývá ke krku přiklížena, nejčastěji pod druhým pražcem. Pokud hlavice přiklížena není, byl při výrobě použit větší dřevěný hranol, který umožnil nechat krk i hlavici v kuse - za cenu velkého odpadu.
Krky kytaráři stále běžně strouhají ručně, v továrnách na to existují mašiny...
Micro neck tunning
Jemné nastavení krku - např. u modelu "Fender de Luxe strat plus" - u spoje krku s tělem je v kovové destičce dírka právě pro toto ladění.
Pružnost krku
Když jsem zjistil, že pokud se snažím vyvinout tlak na krk a ohýbat ho od těla je krk pružný, dost jsem se vylekal. Je to však v pořádku, krk musí být pružný - poznat tojde, když se brnkne někjaký ton a vyvíjí se tlak na krk - výsledkm je "vibráto".
Scalloped neck
Má mezi pražcema políčka vybrána do oblouků pro pohodlnější hru, kdy není třeba tolik mačkat struny, čistší tón apod...tento způsob používá např. Steve Vai nebo Ritchie Blackmore. Údajně se tato úprava krku provádí také z toho důvodu, že při nízkém dohmatu se mohou struny z pod bříšek prstů vysmeknout a toto by jim v tom mělo bránit
Více krků
Občas se objeví vícekrký (většinou dvoukrký) nástroj.
Skunk Stripe
Tchoří pruh - palisandrový (příp.jiný) pruh, který slouží jako kryt kanálku na táhlo. Na některých kytarách se objevuje dokonce okrasný falešný pruh, který je tam jen z designového hlediska.
Profily krků
Profil krků má vliv na hru, především pro rychlá sóla jsou výhodnější plošší krky, které jsou pohodlnějsí (Wizard neck u Ibanezu). Naopak Gibson preferuje 'polena' - v profilu široké krky. Mezi experimenty patří asymetrické krky, které mají po své délce rozdílný profil (pro větší pohodlnost hry).
Povrch krku
Nalakování krku může mít vliv na pohodlnost hry, některé laky více kloužou apod. Zalakováním lze také skrýt přechod krku do hlavice