Stoparuv pruvodce po galaxii (dil 1. kapitola 6.)
9. 5. 2006
-----------------------------------------------------------------
6. kapitola
" ""Hůůíí hůůíí chrchly hůůíí chrchly hůůíí hůůíí chrchly hůůíí hůůíí chrchly hůůíí hůůíí chrchly"
hůůíí chrchly chrchly chrchly hůůíí srrrk grrrr měl mít radost. Opakuji. Mluví k vám váš kapitán,
tak přestaňte dělat, co právě děláte, a dávejte pozor. Za prvé, přístroje ukazují, že máme na palubě
dva stopaře. Tak nazdar, ať jste, kdo jste. Rád bych, aby bylo jasno. Nemám z vás ani trochu
radost. Dalo mi hodně práce, než jsem se dostal tam, kde jsem teď a nestal jsem se kapitánem
vogonské stavební lodi, jen abych dělal taxíka nějakým degenerátům, co se chtějí vozit zadarmo.
Poslal jsem hlídku, aby po vás pátrala, a až vás najdou, vyrazím vás z lodi. Když budete mít moc
velkou kliku, tak vám možná předtím přečtu pár svých básní.
Za druhé, za chvíli provedeme skok do hyperprostoru a poletíme k Barnardově hvězdě. Tam se
zdržíme v doku dvaasedmdesát hodin kvůli nejnutnějším opravám. Během té doby nikdo
neopustí loď. Opakuji, všechny vycházky na planetu jsou zaraženy. Právě jsem zažil zklamání
"v lásce, tak nevím, proč by někdo jiný měl mít radost. Konec hlášení."""
Rámus utichl.
Arthur s jistými rozpaky zjistil, že leží na zemi stočený do klubíčka a rukama si chrání hlavu.
Chabě se usmál.
" ""Okouzlující pán. Přál bych si mít dceru a zakázat jí, aby si ho vzala..."""
" ""Ani bys nemusel,"" řekl Ford. ""Mají asi tolik sexepílu jako dopravní nehoda. Ne, nehýbej se,"""
"dodal, když viděl, že se Arthur chce narovnat. ""Musíš být připravený na skok do hyperprostoru."
"Nepříjemně se to podobá opilosti."""
" ""Co je na opilosti nepříjemného?"""
" ""Máš chuť na vodu."""
" Arthur chvíli přemýšlel na dané téma. ""Forde?"""
" ""Copak?"""
" ""Co mi dělá ta rybička v uchu?"""
" ""Tlumočí. Je to babylónská rybka. Vyhledej si ji v knize, jestli chceš."""
Hodil Arthurovi Sropařova průvodce po Galaxii a hned se zase stočil do klubíčka jako
nenarozené dítě, aby lépe snesl skok do hyperprostoru.
V tom okamžiku Arthurovi vypadlo dno mozku.
Oči se mu obrátily naruby. Nohy mu začaly vytékat hlavou ven.
Místnost se kolem něj složila jako list papíru, roztočila se a pak vyklouzla z existence. Zůstal jen
on, zavinutý do svého vlastního pupku.
Byly v hyperprostoru.
" ""Babylónská rybka,"" odříkával tiše Stopařův průvodce po Galaxii, ""je malá, žlutá, trochu se"
podobá pijavici. Je to snad nejpodivnější tvor ve vesmíru. Živí se myšlenkovou energií,
přijímanou nikoli od svého nositele, nýbrž z okolí. Má schopnost absorbovat a zpracovávat na
živiny veškeré podvědomé frekvence této myšlenkové energie. Do mysli nositele vypouští své
exkrementy v podobě telepatické matrice, vzniklé spojením vědomých myšlenkových frekvencí
s nervovými signály přijímanými z řečových center mozku, který vysílá. Praktický důsledek toho
všeho je, že když si strčíte babylónskou rybku do ucha, okamžitě rozumíte čemukoliv, ať je to
řečeno jakoukoli formou jazyka. Řečová schémata, která skutečně slyšíte, se dekódují podle
myšlenkové matrice, kterou do vaší mysli uložila babylónská rybka.
Skutečnost, že se něco tak nepochopitelně užitečného mohlo vyvinout pouhou náhodou, je tak
bizardně nepravděpodobnou shodou okolností, že někteří myslitelé se rozhodli považovat to za
konečný a nezvratný důkaz Boží neexistence.
Argumentace vypadá následovně: 'Odmítám prokazovat svou existenci,' praví Bůh, 'protože
důkaz je v rozporu s vírou a bez víry nejsem nic.'
'Jenže,' namítne člověk, 'babylónská rybka, to byla smrtelná chyba. Nemohla se přece vyvinout
náhodou. To je důkaz, že existuješ, a tudíž, podle tvého vlastního tvrzení, neexistuješ. Q.E.D.'
'Ach jo, to mě nenapadlo,' řekne Bůh a promptně zmizí v obláčku logiky.
'To to ale bylo snadné,' libuje si člověk, a protože ještě nemá dost, dokáže, že černé je bílé, a
na nejbližším přechodu ho zajede auto.
Většina předních teologů tvrdí, že celý tenhle spor je naprostá ptákovina. To ovšem
nezabránilo Úlonu Colufidovi, aby nevydělal slušné jmění na knize Bůh to může zabalit, v níž
použil této debaty jako ústředního motivu.
A zatím nešťasná babylónská rybka tím, že odstranila veškeré překážky v komunikaci mezi
"různými rasami a kulturami, způsobila víc krveprolití než cokoliv jiného v historii stvoření."""
Arthur tlumeně zasténal. Ke svému zděšení zjistil, že kopanec uštědřený hypeprostorem ho
nezabil. Octl se rázem šest svštelných let od místa, kde by bývala Země, kdyby existovala.
Země.
Vzpomínky na Zemi se mu horečnatě míhaly hlavou. Bylo mu z toho špatně. Ať se snažil
sebevíc, nedokázal si představit, že celá Země je pryč. Bylo to na neho trochu moc. Pokoušel se
v sobě vyvolat nějaké pocity. Myslel na rodiče a na sestru. Už nejsou. Žádná reakce. Pak si
vzpomněl na jakéhosi neznámého člověka, který před dvěma dny stál před ním ve frontě v
samoobsluze a náhle ho píchlo u srdce - samoobsluha je pryč, se vším, co v ní bylo. Nelsonův
pomník je pryč! Nelsonův pomník je pryč a nikdo proti tomu nebude protestovat, protože
nezůstal nikdo, kdo by mohl protestovat. Ode dneška existuje Nelsonův pomník jen v jeho
vzpomínkách. A vzpomínky vězely spolu s ním v téhle smradlavé zatuchlé opancéřované
kosmické lodi. Převalila se přes něj klaustrofobie.
Anglie už neexistuje. Nějakým způsobem se mu to podařilo pochopit. Zkoušel to dál. Amerika
je pryč, pomyslel si. Nešlo to. Chce to začít s něčím menším, usoudil. New York je pryč. Žádná
reakce. Stejně nikdy doopravdy nevěřil, že existuje. Dolar klesl jednou provždy. Trochu v něm
zatrnulo. Všechny filmy s Humphrey Bogartem byly zničeny, říkal si v duchu. Šokovalo ho to.
Myslel na restauraci McDonalds. McDonaldův hamburger už neexistuje.
Omdlel.
Když o vteřinu později přišel k sobě, zjistil, že vzlyká a volá maminku.
Prudce vyskočil.
" ""Forde!"""
Ford vzhlédl ze svého kouta, kde si tiše cosi pobrukoval. Na cestování v kosmu ho ze všeho
nejmíň bavila právě fáze cestování.
" ""Copak?"""
" ""Když jsi dělal výzkum pro tu knihu a byls na Zemi, tak jsi přece musel o ní shromažďovat"
"materiál."""
" ""Ano, trochu jsem rozšířil původní znění hesla."""
" ""Tak mi ukaž, jak vypadá v tomhle vydání. Chci to vidět."""
" ""No dobře."" Ford mu opět podal knihu."
Arthur ji dychtivě popadl. Snažil se, aby se mu netřásly ruce. Naprogramoval příslušnou stránku.
Obrazovka zazářila, zavířila a pak se usadila. Arthur zíral na potištěnou stránku.
" ""Vždyť tam to heslo není!"" vybuchl."
" Ford mu nahlédl přes rameno. ""Ale je. Podívej, až úplně dole na obrazovce, pod heslem"
"Excentrica Gallumbits, tříprsá děvka z Eroticonu 6."""
Arthur sledoval Fordův ukazováček. Nedošlo mu to hned. Pak téměř explodoval.
" ""Cože? Neškodná? To je všechno? Neškodná! Jediné slovo!"""
Ford pokrčil rameny.
" ""Víš, v Galaxii je sto biliónů hvězd a mikroprocesory v knize mají jen omezené možnosti. No"
"a o Zemi toho nikdo moc nevěděl."""
" ""Prokristapána, doufám, žes to trochu napravil."""
" ""Jistě. Podařilo se mi odvysílat nové znění do nakladatelství. Trochu to sice očesali, ale přece jen"
"je to lepší."""
" ""A jak zní to heslo teď?"""
" Ford si poněkud rozpačitě odkašlal. ""Převážně neškodná."""
" ""Převážně neškodná!"" zařval Arthur."
" ""Co to bylo za zvuk?"" zasyčel Ford."
" ""To já jsem zařval,"" řval Arthur."
" ""Ne! Ticho! Myslím, že lítáme v průšvihu."""
" ""Jo, tak ty si myslíš, že lítáme v průšvihu!"""
Zvenčí jasně zazněly pádné kroky.
" ""Dentrassiové?"" zašeptal Arthur."
" ""Ne, tohle jsou okované boty."""
Ozvalo se zaklepání.
" ""Tak kdo je to?"""
" ""No, když budeme mít kliku, tak nás jenom Vogoni přišli vyhodit do vzduchopřázdna."""
" ""A když nebudeme mít kliku?"""
" ""Když nebudeme mít kliku, tak to kapitán myslel vážně, když nám hrozil, že nám nejdříve přečte"
"pár svých básní..."""
6. kapitola
" ""Hůůíí hůůíí chrchly hůůíí chrchly hůůíí hůůíí chrchly hůůíí hůůíí chrchly hůůíí hůůíí chrchly"
hůůíí chrchly chrchly chrchly hůůíí srrrk grrrr měl mít radost. Opakuji. Mluví k vám váš kapitán,
tak přestaňte dělat, co právě děláte, a dávejte pozor. Za prvé, přístroje ukazují, že máme na palubě
dva stopaře. Tak nazdar, ať jste, kdo jste. Rád bych, aby bylo jasno. Nemám z vás ani trochu
radost. Dalo mi hodně práce, než jsem se dostal tam, kde jsem teď a nestal jsem se kapitánem
vogonské stavební lodi, jen abych dělal taxíka nějakým degenerátům, co se chtějí vozit zadarmo.
Poslal jsem hlídku, aby po vás pátrala, a až vás najdou, vyrazím vás z lodi. Když budete mít moc
velkou kliku, tak vám možná předtím přečtu pár svých básní.
Za druhé, za chvíli provedeme skok do hyperprostoru a poletíme k Barnardově hvězdě. Tam se
zdržíme v doku dvaasedmdesát hodin kvůli nejnutnějším opravám. Během té doby nikdo
neopustí loď. Opakuji, všechny vycházky na planetu jsou zaraženy. Právě jsem zažil zklamání
"v lásce, tak nevím, proč by někdo jiný měl mít radost. Konec hlášení."""
Rámus utichl.
Arthur s jistými rozpaky zjistil, že leží na zemi stočený do klubíčka a rukama si chrání hlavu.
Chabě se usmál.
" ""Okouzlující pán. Přál bych si mít dceru a zakázat jí, aby si ho vzala..."""
" ""Ani bys nemusel,"" řekl Ford. ""Mají asi tolik sexepílu jako dopravní nehoda. Ne, nehýbej se,"""
"dodal, když viděl, že se Arthur chce narovnat. ""Musíš být připravený na skok do hyperprostoru."
"Nepříjemně se to podobá opilosti."""
" ""Co je na opilosti nepříjemného?"""
" ""Máš chuť na vodu."""
" Arthur chvíli přemýšlel na dané téma. ""Forde?"""
" ""Copak?"""
" ""Co mi dělá ta rybička v uchu?"""
" ""Tlumočí. Je to babylónská rybka. Vyhledej si ji v knize, jestli chceš."""
Hodil Arthurovi Sropařova průvodce po Galaxii a hned se zase stočil do klubíčka jako
nenarozené dítě, aby lépe snesl skok do hyperprostoru.
V tom okamžiku Arthurovi vypadlo dno mozku.
Oči se mu obrátily naruby. Nohy mu začaly vytékat hlavou ven.
Místnost se kolem něj složila jako list papíru, roztočila se a pak vyklouzla z existence. Zůstal jen
on, zavinutý do svého vlastního pupku.
Byly v hyperprostoru.
" ""Babylónská rybka,"" odříkával tiše Stopařův průvodce po Galaxii, ""je malá, žlutá, trochu se"
podobá pijavici. Je to snad nejpodivnější tvor ve vesmíru. Živí se myšlenkovou energií,
přijímanou nikoli od svého nositele, nýbrž z okolí. Má schopnost absorbovat a zpracovávat na
živiny veškeré podvědomé frekvence této myšlenkové energie. Do mysli nositele vypouští své
exkrementy v podobě telepatické matrice, vzniklé spojením vědomých myšlenkových frekvencí
s nervovými signály přijímanými z řečových center mozku, který vysílá. Praktický důsledek toho
všeho je, že když si strčíte babylónskou rybku do ucha, okamžitě rozumíte čemukoliv, ať je to
řečeno jakoukoli formou jazyka. Řečová schémata, která skutečně slyšíte, se dekódují podle
myšlenkové matrice, kterou do vaší mysli uložila babylónská rybka.
Skutečnost, že se něco tak nepochopitelně užitečného mohlo vyvinout pouhou náhodou, je tak
bizardně nepravděpodobnou shodou okolností, že někteří myslitelé se rozhodli považovat to za
konečný a nezvratný důkaz Boží neexistence.
Argumentace vypadá následovně: 'Odmítám prokazovat svou existenci,' praví Bůh, 'protože
důkaz je v rozporu s vírou a bez víry nejsem nic.'
'Jenže,' namítne člověk, 'babylónská rybka, to byla smrtelná chyba. Nemohla se přece vyvinout
náhodou. To je důkaz, že existuješ, a tudíž, podle tvého vlastního tvrzení, neexistuješ. Q.E.D.'
'Ach jo, to mě nenapadlo,' řekne Bůh a promptně zmizí v obláčku logiky.
'To to ale bylo snadné,' libuje si člověk, a protože ještě nemá dost, dokáže, že černé je bílé, a
na nejbližším přechodu ho zajede auto.
Většina předních teologů tvrdí, že celý tenhle spor je naprostá ptákovina. To ovšem
nezabránilo Úlonu Colufidovi, aby nevydělal slušné jmění na knize Bůh to může zabalit, v níž
použil této debaty jako ústředního motivu.
A zatím nešťasná babylónská rybka tím, že odstranila veškeré překážky v komunikaci mezi
"různými rasami a kulturami, způsobila víc krveprolití než cokoliv jiného v historii stvoření."""
Arthur tlumeně zasténal. Ke svému zděšení zjistil, že kopanec uštědřený hypeprostorem ho
nezabil. Octl se rázem šest svštelných let od místa, kde by bývala Země, kdyby existovala.
Země.
Vzpomínky na Zemi se mu horečnatě míhaly hlavou. Bylo mu z toho špatně. Ať se snažil
sebevíc, nedokázal si představit, že celá Země je pryč. Bylo to na neho trochu moc. Pokoušel se
v sobě vyvolat nějaké pocity. Myslel na rodiče a na sestru. Už nejsou. Žádná reakce. Pak si
vzpomněl na jakéhosi neznámého člověka, který před dvěma dny stál před ním ve frontě v
samoobsluze a náhle ho píchlo u srdce - samoobsluha je pryč, se vším, co v ní bylo. Nelsonův
pomník je pryč! Nelsonův pomník je pryč a nikdo proti tomu nebude protestovat, protože
nezůstal nikdo, kdo by mohl protestovat. Ode dneška existuje Nelsonův pomník jen v jeho
vzpomínkách. A vzpomínky vězely spolu s ním v téhle smradlavé zatuchlé opancéřované
kosmické lodi. Převalila se přes něj klaustrofobie.
Anglie už neexistuje. Nějakým způsobem se mu to podařilo pochopit. Zkoušel to dál. Amerika
je pryč, pomyslel si. Nešlo to. Chce to začít s něčím menším, usoudil. New York je pryč. Žádná
reakce. Stejně nikdy doopravdy nevěřil, že existuje. Dolar klesl jednou provždy. Trochu v něm
zatrnulo. Všechny filmy s Humphrey Bogartem byly zničeny, říkal si v duchu. Šokovalo ho to.
Myslel na restauraci McDonalds. McDonaldův hamburger už neexistuje.
Omdlel.
Když o vteřinu později přišel k sobě, zjistil, že vzlyká a volá maminku.
Prudce vyskočil.
" ""Forde!"""
Ford vzhlédl ze svého kouta, kde si tiše cosi pobrukoval. Na cestování v kosmu ho ze všeho
nejmíň bavila právě fáze cestování.
" ""Copak?"""
" ""Když jsi dělal výzkum pro tu knihu a byls na Zemi, tak jsi přece musel o ní shromažďovat"
"materiál."""
" ""Ano, trochu jsem rozšířil původní znění hesla."""
" ""Tak mi ukaž, jak vypadá v tomhle vydání. Chci to vidět."""
" ""No dobře."" Ford mu opět podal knihu."
Arthur ji dychtivě popadl. Snažil se, aby se mu netřásly ruce. Naprogramoval příslušnou stránku.
Obrazovka zazářila, zavířila a pak se usadila. Arthur zíral na potištěnou stránku.
" ""Vždyť tam to heslo není!"" vybuchl."
" Ford mu nahlédl přes rameno. ""Ale je. Podívej, až úplně dole na obrazovce, pod heslem"
"Excentrica Gallumbits, tříprsá děvka z Eroticonu 6."""
Arthur sledoval Fordův ukazováček. Nedošlo mu to hned. Pak téměř explodoval.
" ""Cože? Neškodná? To je všechno? Neškodná! Jediné slovo!"""
Ford pokrčil rameny.
" ""Víš, v Galaxii je sto biliónů hvězd a mikroprocesory v knize mají jen omezené možnosti. No"
"a o Zemi toho nikdo moc nevěděl."""
" ""Prokristapána, doufám, žes to trochu napravil."""
" ""Jistě. Podařilo se mi odvysílat nové znění do nakladatelství. Trochu to sice očesali, ale přece jen"
"je to lepší."""
" ""A jak zní to heslo teď?"""
" Ford si poněkud rozpačitě odkašlal. ""Převážně neškodná."""
" ""Převážně neškodná!"" zařval Arthur."
" ""Co to bylo za zvuk?"" zasyčel Ford."
" ""To já jsem zařval,"" řval Arthur."
" ""Ne! Ticho! Myslím, že lítáme v průšvihu."""
" ""Jo, tak ty si myslíš, že lítáme v průšvihu!"""
Zvenčí jasně zazněly pádné kroky.
" ""Dentrassiové?"" zašeptal Arthur."
" ""Ne, tohle jsou okované boty."""
Ozvalo se zaklepání.
" ""Tak kdo je to?"""
" ""No, když budeme mít kliku, tak nás jenom Vogoni přišli vyhodit do vzduchopřázdna."""
" ""A když nebudeme mít kliku?"""
" ""Když nebudeme mít kliku, tak to kapitán myslel vážně, když nám hrozil, že nám nejdříve přečte"
"pár svých básní..."""