Poslední výkřik, pousmání a pak jen píííííííííííííp, nekonečně dlouhý tón, který mi proniká až k samému středu hlavy. Její oči zkameněli, lesknou se jako by byli skleněné, ústa pomaly ztrácí svou přírodní narůžovělou barvu… šednou, už nikdy nezmění tvar ani barvu… je konec. Ani naše dítě nepřežilo porod.
Tak moc a tak dlouho jsme se o to malé snažili…
Vzpomínám, jak jsme se seznámili… běhal jsem v parku, a nechtěně jsem do tebe vrazil, běžela jsi se svým věrným psem po svém boku. On po mě vyjel, myslel si, že ti chci snad ublížit… odvolala jsi ho, a pohlédli jsme si do očí. Ten pohled se mi zdál nekončnej… byl tak nádherný, že jsem do toho parku pak chodil každý den běhat, abych tě potkával… jenže ty jsi jeden den nepřiběhla. Myslel jsem si, že ti třeba není dobře, ale ty jsi nepřibíhala celý týden, další a další dny…
Pak jsem přišel na to, kde bydlíš, tvůj pes byl na zahradě. Nesměle jsem přistoupil k brance, a chtěl zazvonit. Nedokázal jsem to a tak jsem odešel do NDG studia za klukama… jako vyměněnej … co je? Optal se mě hned Rob, Chestere, ty jsi zamilovanej!!! Kušuj Robe!!! Takže jo? Chezz se na něj podíval očima jemně skleslýma dolů. Brácho, co se děje? Chytl ho kolem ramen ROb.“Nesmutni prosím, takhle když budeš smutnej, bude i smutný naše nové CD… musíme nacvičovat, tak se hod do gala. Křičel na Chestera Pheonix s Josephem. Chester se podíval na zeď, kde vyseli všechny jejich desky, a pomyslel si: tak tahle bude asi poslední… a šly na věc … Chester ten den ze sebe dával hrozně moc emocí a pocitů. Kluci se na něj dívali jako by to už nebyl on… když šli kluci večer domů ze studia, Chester tam zůstal sám s Mikem a povídal si s ním. O tom jak potkal tu nejbáječnější na světě. A že se mu už neukazuje. Tomu přijdeme na kloub brácha, nechci vidět jak se trápíš, je to jako bys i mě bodal nůž do srdce!!!
Cesta domů vede parkem, jdeme tam tudy Chestere? Proč ne, tudy běhám skoro každý den abych jí mohl vidět aspoň na chvíli, má takového velkého bílého psa! Ty myslíš Sue? Cože? No Sue chodil jsem s ní na disko když jsme byli na vejšce… to si ze mě teď ale Miku děláš srandu že jo? A pes se jmenuje Cipro? Jó, Cipro.. zítra k ní zajdeme jo? Hej Chestere, co je ti? Chestere hej… Mik, zavolal sanitku, Chester se složil celou dobu se držel za hrudník… cítil bodavou bolest. Hned ho sanitka odvezla, a nechali si ho tam…
Šel jsem proto za Sue sám, a ona otevřela její maminka, a řekla mi že bydlí na druhé straně města. A proto se nemohli s Chesterem ráno potkávat. Dala mu adresu, a on se vydal za ní.
„ahoj Sue“ Miku? Co tu děláš? Jsem ráda, že jsi tu… pojď dál. Potřebuju s tebou mluvit. „víš jak jsi byla u mamky a každé ráno jsi ze psem chodila běhat do parku?“ ano vím, proč se na to ptáš? A viděla jsi toho chlapíka s tím propíchlím rtem? No, vím hele co se děje? „On se do tebe šíleně zamiloval, každý den chodil na ta samá místa, kudy jsi běhala ty. Teď leží v nemocnici a nevíme, co s ním je.
Ježiš to je mi líto, a co já mám s tím udělat? „stačí, abys jela zítra semnou, dovezu tě i odvezu zase na z5 takže se nemusíš bát.“ /čekal jsem na její reakci/ podívala se na mě a odpověděla: jasně, proč by ne! Tak v kolik? Tak já teď pojedu s tebou a budu spát u mamky abys pro mě nemusel jezdit jo? Dobře… nic jsem nenamítl …
Ráno jsme se vydali do nemocnice za Chesterem, který ještě spal. Sedli jsme si každém na jednu stranu a koukali na něj, čekali jsme až se vzbudí… asi za 20minut se probral. Koukl na mě, a já na Sue, a pak se na ní podíval o on. „Miku, já sním? Nebo jsem mrtvej?“ Ne Chestere až na tvé srdce jsi naprosto v pořádku a nesníš. Sue? Oslovil jí Chester. Já jsem se do tebe zamiloval!!! A bude to vážné. Chestere já do tebe také…
Tak tě pouští z nemocnice brácho, uvidíš to bude dobrý… bude, s pomocí mojí lásky¨. Podíval se na Sue, oba se drželi za ruce a byli spokojeni. A šly domů…
Tak časy běží a Chester napsal texty na další dvě alba skupiny LP. Konečně byl šťastný. Ale úplně nejšťastnější byl, když mu Sue přišla říct, že bude tátou… rozrazila dveře studia a zařvala to z plných sil. Chester jí hned běžel obejmout a popusinkovat jí… „ nikdy mi nikoho nenahradíš lásko moje!“
Když zase čas tak nesmírně utíkal, Chester nakupoval samé modré věcičky pro malého… už bylo jisté, že je to chlapeček, a tak mu kluci udělali krásný pokojíček.
Ten den přišel. Na Sue to přišlo, šla hned na porodní sál.
Hodiny se táhly jako „smrad“ doktor vyšel, sklopil hlavu a řekl jen: je mi líto, nedalo se nic víc dělat“ a odešel. Mmommennntt doktore, co se stalo… a doktor vysvětloval Chesterovi co se stalo, a odvedl ho k ní a k dítěti, které taky nepřežilo.
Chester se ken koukal do jejích očí .. „nikdy jsem nelitoval, že jsem tě směl milovat!!! A nikdy nepřestanu..
Chesterův život se hroutil…
Máme před sebou poslední turné tohohle roku, brácha, musíme!!! Dobře pomyslel si, ted už je to jedno…
Jeli jsme na turné. Chester zpíval tak emociotivně a silně, že se v půlce turné složil, spadl na zem, a jeho srdce už se nikdy nerozbilo tak, jako kdysi… jsou spolu… Sue, Chester a jejich malý syn!!!
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář