Jednou bylo venku vážně hnusne... a já s enudila, šla jsem se večer projít, ulice v L.A byli tmavé, a působyli velice neobyčejným dojmem. Takovým kterého se bojí potkan a radši zaleze do díry...Šla jsem dál a dál, narazila jsem na bandu fetáků a snažila se jim vyhnout a proto zabočíla do jiné uličky. Smůla byla to slepá ulička! Byl semnou ámen, nepustili mě přez sebe... Moje láska mě hledal všude možně a pak ho trklo že vlastně chodím po těch hnusnejch cestách pro fetáky...Ano našel mě tam ležet v klauži krve, vlasy mi dal pryč z obličeje, jen jsem mu stihla říct přišel jsi pozdě lásko miluju tě! Nikdy ne mě nezapmen ano? Ano lásko neboj nikdy nezapomenu... Když měla pohřeb a pokládali rakev do země. Náš syn z toho ještě neml rozum, a řekl že ta kytička na řezaný bedně brzo uhyne...Zeptal jsem se ho proč? Snažil jsem se zkrýt slzy ale nešlo mi to... Tatí? Ano? Tatí ty pláčeš řekl mi, Já vím, ale to ... ažbudeš stasí... Léta běží jako voda, a Chester stále u sklenky vína a s naší fotografíí ze svatby. Nevíš Chestere že já jsm po ty léta stále s tebou! Ale vím Sam, ozvalo se do prázdné místnosti... Za chvilku přišel malej a říká tatí? ským to tu povídáš? Ale s nikým ... Lžeš a moc ti to nejde, otočil jsem se na něj a za ním stála jsem já! Nevěřil a šel si lehnout, tati přišel malej, nemůžu dneska spát s tebou v posteli? Ale jo pojd ke mě. Za pozdního rána me vzbudili ostré paprsky slunce ve kterém stál stín... Co mi chceš zeptal jsem se.. ? Jste mé lásky a já vás nemohu opustit..... Dohlédni na to aby malej chodil do school a tak... mě už tam nahoře volají, musm jít nezlob se nikdy ne tebe nezapomenu slibuju lasko!!!