Tak je to pravda! Zajdu do bráchova pokoje a tiše se posadím na ustlanou postel. Kdyby můj bráška ještě žil ,byla by peřina svalená z postele a prostěradlo zkopané. Mike v tuhle dobu v neděli ještě spal ,teď už bude spát navždy. Kdyby se nezabil s klukama v autě při bouračce ,všechno by bylo jiný. Prý to byla nehoda. ,,Bráško!" řekla jsem do ticha a vzala do ruky jeho kytaru. Pokoj zůstal beze změn ,matka neměla to srdce ho uklidit. Rozhlédla jsem se kolem. Na stole ležel kus papíru s rozepsanou písní ,ještě včera se o tom s Chesterem dohadoval. Živě si na to vzpomínám. Chester se vztekal a poposedával na židli. ,,Ne ,zkus to takhle!" řekl a vytrhl Mikeovi papír z ruky ,pak kousek zazpíval. ,,To je lepší ,ne?" ,,Ne ,to teda není!" vyjel na něj Mike a přeškrtal to. Seděla jsem na posteli a smála se těm dvěma. ,,Kdy vy dostanete rozum?" ,,Hele ty ,človíčku!" zakřičel na mě vynervovaně brácha. ,,Človíčku.." byla to má přezdívka od něj ,vzdychla jsem a znovu se zabrala do svých vzpomínek. Mrštil po mě polštářem. Začala bitka. Když se nám ,jako obvykle ,podařilo něco rozbít ,přiběhla mamka a rozehnala nás. S úsměvem jsem vzpomínala a slzy mi tekly po tvářích. ,,Hej chlapi ,co tu děláte?" přihnal se tenkrát do pokoje Brad a na hlavě měl mikimausovskou čepici s velkýma ušima. ,,Áh!" vykřikla jsem plačtivě a zaryla se hlavou do polštáře.
Na zahradě je klid. Nikdo tu neběhá s hadicí a nekropí mě ,jako to dělal dřív Rob. Vždycky každého zlil od hlavy až k patě. Chestera ,toho potetovaného blázna ,jak mu vesele přezdíval můj otec ,to vždycky šíleně rozzlobilo. Běhal za ním po zahradě a mockrát uklouzl po mokré trávě. Sam se o něj obávala ,aby si něco neudělal a Phoenix se mu vysmíval ,že ho hlídá ,jak malé dítě. Nikdy už to tak nebude.
Procházím se po parku kolem obrovského dubu. Minulý měsíc ,když byli kluci ještě na živu ,po něm šplhali. Joseph si natrhl kalhoty. Musel pak celý den chodit s mikinou přivázanou přes zadek ,aby to nebylo vidět. Nebylo mu to moc platné ,protože můj bráška to všem na potkání vyprávěl. Zase se mi vraceli vzpomínky. Viděla jsem ,jak Mike poskakuje přede mnou. ,,Pospěš človíčku ,pospěš!" vykřikoval a rozhazoval rukama do výšky. Chester se opíral o strom a líbal se se Sam. ,,Před mou sestrou ne!" strkal do nich Mike a stoupal si před ně ,abych to neviděla. ,,A myslíš ,že ona to nezná ,jo?" uchechtával se Brad. ,,To si piš! Že človíčku!" poskakoval vedle mě ,,Človíčku! Človíčku! Človíčku!" ozývalo se mi v uších. ,,Už dost!" vykřikla jsem a sesypala se na lavičku.
U Sam doma je to ,jak po vymření. No vlastně ,jak by ne ,jela v té limuzíně s nimi. Procházím se v obýváku. ,,Človíčku ,pojď k nám!" zamával mi z gauče Phoenix a ukazoval ,ať jdu k nim. Zavrtěla jsem hlavou a on se rozplynul. Pohovka zela prázdnotou. Křečovitě jsem polkla a šla po schodech nahoru. Nahlídla do koupelny. ,,Ah ,človíčku!" vykřikla Sam ,odstrkovala Chestera od sebe a zakrývala svou nahotu. Vždycky jsem chápala ,co tam dělají ,když se jí Chazzy schovává pod sukni. Vešla jsem dovnitř ,teď se zde žádné prasárničky neděly. Posadila jsem se na vanu a zadívala na zeď. Za tu dobu se zde uchytilo pár pavučin ,kdyby tu byl Chester smetal by je s jekotem ze zdi a zašlapoval utíkající pavouky. Živě si ho dokážu představit ,jak si stoupá na pračku a prachovkou smýká po zdi. ,,Ještě někde vidíš tu hnusnou pavučinu?" otočil se na mě. Usmála jsem se a Chester se vytratil. Vešla jsem do ložnice a zastavila se u dveří. Na zdi visela černá křídla. Chazzy mi o nich se zaujetí vyprávěl a pak vyskočil na postel ,chytil mě za ruku a pomohl mi. ,,Péruje co?" chechtal se a vyskakoval metr vysoko. Sklonila jsem hlavu a zavřela dveře. Tolik vzpomínek mi s nimi zbylo a oni tu nejsou. ,,Človíčku!" přihnal se Mike ze schodů a přiběhl ke mně. Rozplynul se v mém náručí.
Vešla jsem do prázdného nahrávajícího studia. Mikrofony ,kytary ,bubny zde opuštěně zíraly na svět Stačilo se na ně podívat se svými vzpomínkami a hned se rozhýbaly. Brad s Phoenixem hráli na kytary a můj bráška s Chesterem se klátili u mikrofonu. ,,Pojď človíčku ,naučím tě hrát na bubny!" zavolal na mě Rob. Přes tichou místnost jsem přešla až k nim a sedla si na židli. ,,Tak to rozjeď!" mrkl na mě od mixážního pultu Joe. Vzala jsem paličky a zahrála kousek písně ,co mě Rob stačil naučit. ,,Jde ti to skvěle!" chválil mě bráška a objímal mě. Kéž by tu tak byl…
Sedím u botníku na zemi a snažím si zavázat tkaničky ,vždy jsem to nenáviděla. Pomáhal mi s tím Mike. Klekl si ke mně. ,,Zase se s tím štveš ,človíčku?" pohladil mě po vlasech. ,,Musím říct mámě ,aby ti koupila boty na suchý zip!" dodal. Šťastně jsem se usmávala. ,,Bráško!" pohladila ho po tváři a on se rozplynul. Tkaničky zůstaly rozvázané. Naštvaně jsem kopla do zdi a rozbrečela se.
Jdu po ulici a pozoruji chodce. Linkini všude kolem sebe tropili rozruch. Někam jsme šli a k nim se nahnala hromada fanoušků a chtěla podpis. ,,Je to kvůli Chesterovi!" vyskočil vztekle Phoenix. ,,Jo ,moc vyčníváš! Skrč se!" chytil ho Brad za hlavu a rval ho k zemi. ,,Hej ,ty cvoku ,že tě seřežu!" vyhrožoval Chazzy a chytal se mě za ruku. ,,Človíčku ,pomoz mi!" vykřikl do ticha. Odpoutala jsem se od nich a šla dál. Už se stmívá ,zítra bude pohřeb. Otočím se za sebe a podívám se na sloup kolem kterého pobíhá Mike. ,,Motá se mi kebule!" křičí se smíchem a pak padá na silnici. Projelo auto ,ulice je prázdná.
Jsem ve svém pokoji a pouštím si kazety s Linkin Park. Vše jsem to točila na jejich koncertech ,když mě vzal bráška sebou. Nespouštím oči z obrazovky. Vím ,že jsou zase tady. ,,Ani nás nevnímá." Řekl Joe a zamával mi rukou před obličejem. ,,Hej ,človíčku! Moc to žereš!" uchechtl se Phoenix. ,,Ten koncert byl zatraceně dobrej. Slyšíte mě ,zatraceně dobrej!" pyšnil se Chester. ,,Taky si to myslíš ,viď?" podíval se na mě. ,,Nech mě být! Nejsi tu." Řekla jsem a napila se.
,,Co to plácáš ,človíčku? Nemáš teplotu?" sahal mi Rob na čelo. Zavřela jsem oči. ,,Nejste tu.. Nejste!" šeptala jsem a uslyšela i hlas svého bratra. ,,Človíčku!" ,,Nejste tu! Jste mrtví!!" vykřikla jsem a všichni zmizeli. Zas jsem byla sama.
Je noc. Tak se bojím! ,,Bráško!" Ze dveří vyšel Mike. ,,Človíčku ,proč pláčeš? Neboj se ,byl to jen zlý sen." Přisedl si ke mně na postel. Rozsvítila jsem a podívala jsem se na místo ,kde Mike sedával ,bylo prázdné.
Dnes je pohřeb. Navléknu se do černého a stoupnu si před zrcadlo. ,,Jdeš na funus nebo co?" přiběhl ke mně Chester a zašklebil se. ,,Nech jí!" řekl Mike a zkoumavě si mě prohlížel. ,,Jdeš na diskotéku? Sluší ti to!" zeptal se s úsměvem. Sáhla jsem skrz něj pro hřeben a rozčesala si vlasy. Bráška i Chester zmizeli. Zadívám se na sebe a polknu ,když se v zrcadle objeví kluci i se svými ženami ,co s nimi zemřely v limuzíně. Usmívají se na mě a překřikují se. ,,Človíčku! Človíčku! Človíčku!"
Taxíkem jsem dojela na hřbitov. Všichni moji příbuzní už tam jsou. ,,Je mi to líto!" přišla ke mně sestřenice a s pláčem mě obejmula kolem krku. Mike stál vedle mě a usmíval se. ,,Víš proč naší sestřenici nemám rád ,človíčku?" podíval se na mě teď už tápavě. ,,Protože se jen přetvařuje.. přetvařuje.. přetvařuje.." ozývala se mi jeho slova v hlavě. Pustila jsem ji. ,,Moc mě to vzalo. Je to strašný!" pohladila mě po tváři a tvářila se ,jako kdyby jí ulítly včely. Mike zavrtěl hlavou. ,,Lhářko!" vykřikl a zmizel.
Rakve se spouštějí do měkké země. Tady můj bratříček najde klid. Jsem dál od ostatních. Mike stojí vedle mě a nechápavě se na to všechno kouká. ,,Človíčku ,co se to stalo?" podíval se na mě plačtivě. ,,Umřeli jste." Řekla jsem tiše. ,,Necítím se být mrtví." zavrtěl hlavou. ,,Ale je to tak ,Mikeu.." slzy mi stékaly po tvářích. ,,Neplakej!" vykřikl Mike. ,,Človíčku!" zadíval se na mě a zmizel. ,,Sbohem Mike..!" vykřikla jsem až se na mě všichni otočili a utekla pryč.
Sedím ve tmě u stolu. Plamen svíčky se mihotá po mém dechu a já tiše povídám. ,,Mike.. Víš ,někdy jsem se vážně nechovala jako správná ségra." ,,Neber si to tak.." odpověděl by mi. ,,Je mi to moc líto!" stekla mi po tváři slza. Mike odvrátil hlavu. ,,Nemusíš hned brečet." ,,Já vím." Řekla jsem tiše. ,,Promluvíme si o tom zítra. Jsem ospalej. Jo?" chytil mě za ruku. ,,Jasně ,Mike." Kývla jsem hlavou. ,,Tak dobrou noc!" zvedl se ze židle. ,,Dobrou. Spi sladce ,Mike." otočil se. ,,Tak čau!" zamával a zamířil ke dveřím. Už nedošel. Rozplynul se ve tmě. Zas jsem tu byla sama. Já a svíčka plápolající do noci. ,,Sbohem ,bráško." Vzlykla jsem a svíčka zhasla.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatim se mi to tu líbí a co jsem si přečetla kousek tak to vypadá fakt zajímavě...;)jsem ve škole a proto si to přečtuv klídku hezky doma už se těšim...;)
Super;)
(Lucy:0)), 14. 6. 2007 12:41)