Ten promáčený uzlíček neštěstí smutku a zklamání stojí teď před mýma dveřma
a snaží se mi nacpat do hlavy, že to vážně takhle nechtěl. „Chestere, podvedl jsi mě“ já jsem tě s ní viděla… muckali jste se před nahrávacím studiem, jsi fakt pitomej, protože pokud si dobře pamatuji, tak jsi mi ještě půl hodiny před tím psal SMS, že se tam za chvíli sejdeme … a budeš mi tvrdit, že to není pravda? A obhajovat se tím, že ona tě políbila první? Líbilo se ti to aspoň? Nenalhávej mi tu nic, víš moc dobře, že odpouštět neumím… Zprudka otevřu dveře, byl o ně opřen z druhé strany, a tak mi spadl pod nohy, jako by byl zfetovaný nebo něco takového… Lauro, odpusť mi prosím… já vím, udělal jsem chybu… ale chtěl bych to napravit, a vynahradit ti ty ztracené chvíle. Vstal, podíval se na mě, objal mě a políbil. Odstrčila jsem ho od sebe, byl celý promáčený, a nastydlí. Přeci jsem ho nemohla nechat stát mezi dveřmi, a tak jsem ho pozvala dál. Udělala jsem mu čaj, a hodila přes něj deku, aby mu nebyla zima, a v krbu rozdělala oheň. Posadila jsem se na druhou stranu pokoje, a pozorovala jak v krbu praská dřevo a jak jde od ohně příjemné a krásné teplo, které hrozně rychle uspávalo. Kouknu na Chestera, a co nevidím? Zapíchl to … usnul jako malé dítě. Seděla jsem zavrtaná v křesle a koukala na něj, jak spí… nemohla jsem se vynadívat a tak jsem se potichounku zvedla a šla k němu. Teď bych mu snad odpustila všechno, ale to nejde…udělal chybu tak ať piká. Pomaličku a něžně jsem jej pohladila po tváři, měl ji stále tak studenou. Chtělo se mi plakat. Nesmírně moc, ale nemohla jsem… zvedla jsem se a šla do kuchyně odnést vypitý čaj a umýt hrnečky. Šla jsem si nahoru lehnout, taky jsem usnula, a netrvalo dlouho, Chester přišel, potichu otevřel dveře, a lehl si ke mně… vzbudil mě. Chezy, co tu děláš? Zeptala jsem se ho. „no já jsem přišel za tebou, miluji tě a chci ti to říkat co nejčastěji a jen tobě“. Z očí mi tekli slzy. Objali jsme se…
Pusa to ujistila a znovu jsme začali žít tak, jak jsme chtěli dříve.
Další den ráno. Probudím se v pokoji tma, jak to? Je už devět hodin. Aha to bude roletama, chci vstát ale „jen lež Lauro, něco jsem ti přinesl „ vešel do pokoje Chester a v ruce držel tác se snídaní. „božínku co blázníš? Vem to prosím dolu, najím se tam“ jsem ti chtěl udělat radost a ty mě takhle odhodíš. Zase jsme byli v sobě. Zase se hádali… měla jsem toho plné zuby a proto jsem vzala z věšáčku klíče od auta, zatáhla jsem střechu a odjela pryč.
Sue jsi doma? Volala jsem, prosíím zvedni ten telefon, ze šílenou úzkostí na dušičce jsem se řítila k Sue. Položila jsem telefon stylem tím, že jsem ho hodila na vedlejší sedadlo … zanedlouho mi ale Sue volala zpátky, ano jsme copak se děje zlatíčko.. sestřičko, potřebuju poradit. „no neříkej mi že zase Chester?“ „ano zase on“ odvětila jsem jí … tak přijeď ale jsem v práci takže tam, když tak můžeme pak jít někam na kafčo hm? „ jasně Sue s tebou ráda“ Dobře tak přijeď zatím ahoj“ „ahoj „ a znovu jsem položila tel. … dorazila jsem k Sue do práce, zamkla auto a šla za ní nahoru. „hoj beruško“ „ ahojda Sue“ tak můžeme? Jasně razíme, kam půjdeme? Sednout si do kavárny? Víš Lauro já bych nejraději, abys byla na čerstvém vzduchu, vypadáš fakt hrozně… tak půjdeme do parku. „ no super nápad“ … „pojď sedneme si támhle na lavičku“ hm, zavrtěla jsem hlavou na souhlas. Asi hodinu jsme si povídali a pak ze mě nakonec vylezlo, že mě Chester podvedl… po takové době velké lásky se všechno rozpadlo, řekla jsem a začala znovu brečet. Pak mi ale řekl, že mě miluje… chtěla bych aby to bylo jako dřív Sue. Sue mě objala a přitiskla hlavu na své rameno. Bylo mi v jejím náručí tak krásně… jako za starých časů sestřičko. Sue jako starší sestra mi se vším ráda a ochotně pomáhala a za to jí patří velký dík.
Lauruško, chtěla bych vrátit čas, ten čas, kdy jsem tě tlačila abys si Chestera vzala, že je to skvělej chlap. Teď toho tak nesmírně moc lituji… „ Susan nebuď kvůli tomu smutná, měla jsem oči omotané a ovázané láskou a ta je slepá… čas je děvka ďáblova, ten nevrátíš… odvětila jsem…. Prostě se stalo, nemysli na to… já se z toho nějak dostanu. Pak mi Sue řekla, že je těhotná a že to bude nejspíš chlapeček… no tak to je supeeer… „ stavte se večer s Chesterem zkusíme to nějak dát dohromady ju? „dobře Sue“ … a pak jsem Sue odvezla domů, a taky jsem pádila…
No ani se mi domů po pravdě nechtělo… doma samý problém…
Ale co, jdu, zamkla jsem auto a vydala se směr domov. Domov, pomyslela jsem si… na chvíli jsem se zamyslela a pak šla dovnitř… koukám… divím se, nikde nikdo… a tak chci zavolat Chesterovi kde je… na zdi visí vzkaz : „ do 22:00 bych měl být doma… no co se dá dělat. Tak k Sue nepůjdeme spolu, ale sama. Nevadí… sednu k telce, nic záživnýho tam nedávají a tak jí vypnu, ježiš, to je tolik hodin? Jdu se obléknout a razím k Sue… nastartuji si auto, a pak vyjíždím… kousek od mého domu ale vidím Chestera, s tou samou holkou, jak jí líbá … dupla jsem na brzdu. Spatřil mě a snažil se skrýt svou tvář. To mu ale nebylo nic platné… dala jsem mu facku. Tak dívka, co s ním byla, nevěděla o co go, prostě jí neřekl, že má mě. Koukala jako by spadla z vyšně a tak od sebe Chestera odstrčila, a řekla mu že o takového hajzla nestojí. Omluvila se mi … Řekla jsem mu jen ať si vezme své věci a vypadne z mého života! Dorazila jsem s Sue a hned jí to řekla… Lauro, zabal si kufry, a pojď na pár týdnů ke mně… „ ne Sue, nemužu utíkat..utíkala jsem celí život!!!“ chestera jsem ještě párkrát viděla,,, ale pak mi přišla zpráva, že můj muž je mrtev, ještě před tím, než nás stihli rozvést… snad jedna z jeho milenek, nebo autonehoda, nevím. A už po tom pátrat nebudu… Teď jsem štastná a mám svou rodinu… kde si spokojeně žiju .. a Sue? Té se narodil zdraví chlapec, jmenuje se Rob podle jeho strýčka, a mého nastávajícího manžela……………………