Milá Kytičko,

dnes jsem byla navedena na Vaše stránky. Vím, že to není náhoda. Vaše stránky jsou nádherné!!! Dýchá z nich láska a ještě něco, co nedokáži popsat, snad atmosféra skutečného domova duše...Doma u Stvořitele...Moje cesta k Vám začala 23.9.2007. Do této noci jsme byla šťastná rodina se třemi milovanými dětmi, krásné vztahy mezi námi všemi, chystali jsme se na stavbu RD a přestěhovali jsme se na chatu,kterou jsme vlastnili 9 let a trávili tady, v té úžasné přírodě každou možnou chvíli i v zimě. Nejvíc to tady milovala naše milovaná holčička Katuška, andělská duše, človíček s krásnou,čistou dušičkou a velkým malířským nadáním.

Říkala, že bude spisovatelkou a malířkou knížek pro děti. Slavila 11 narozeniny a my jsme jí koupili dárek - hodinky, mělo
to být překvapení,tak jsme jí je neukázali - už nikdy...
Ten večer jsme si dali pusy na dobrou noc a ona šla spát.My později také. K jedné hodině v noci mě vzbudil křik, že hořííí.Bylo to zvenku a nevěděla jsem, jestli křičí manžel nebo některý ze synů, kteří spali
v podkroví. Chata byla plná šíleného kouře, horka a planenů. V šoku a
nemohouc dýchat jsem se snažila rukou rozbít okno, pak jsem se zoufale vrhla k posteli Katušky, třásla jsem s ní, křičela a nebyla
schopna ji stáhnout z horní postele. Neměla jsem vůbec sílu a docházel mi dech.Každé nadechnutí mě dusilo a pálilo.Utíkala jsem se nadechnout k oknu a zpět pro malou.U její postele jsem se dostala
do komínového efektu,protože manžel mezi tím prokopal druhé dveře do chaty a na mě se valily plameny.

Byla jsem donucena vyskočit z okna a zoufale volala hasiče prosíc o záchranu holčičky.Nebyla jsem
schopna mluvit,takže to udělal až syn,když jsem oběhla hořící chatu a kluci se snažili hasit zahradní hadicí. Popadla jsem sekyru a snažila se rozbít stěnu, kde Katuška spala. Žár mě zbavoval kůže na rukách, ale bolest jsem vůbec nevnímala.Manžel seděl zhroucený a spálený na zemi.Kluci mě odtáhli k němu a polívali jsme manžela. Tím jsme mu zachránili život. Naši milované holčičce už nikdo nemohl pomoci...
Nebudu popisovat měsíce strávené v nemocnici.Přišli jsme i o domov, o věci, fotky, filmy z dovolených.

V těchto dnech jsme se nastěhovali do nového domu, máme nové oblečení, nové věci...všechno šlo řešit,
vše dokoupit, ale chybějící Katuuška a její smích je k nežití. Jen smutné a bolestné přežívání. Čekání a prosby o její návrat. Pokusy o těhotenství - marné.Každý týden chodím k psycholožce, která za mnou
chodila na popáleniny a krizové centrum.Krásný člověk, se kterým si povídáme i o našem pravém domově.
Jeden kartář mi nedávno řekl spoustu zajímavých věcí z minulého života,čímž potvrdil mou intuici, ale hlavně mě sdělil, že mám na sobě kletbu, prokletí a proto se mi dějí takové hrozné věci. Mám někoho
poprosit o pomoc se zbavením tohoto prokletí, protože on sám to neumí. A tak jsem hledala a byla dovedena ke Kytičce.

Milá Kytičko, bylo mi 19 let, když jsem se do svého muže zamilovala. Jemu bylo 40 let a byl ženatý. Pokoušeli jsme se vztah ukončit, nešlo to, milovali jsme se a milujeme se dodnes. V roce 1986 mě jeho
žena u rozvodového soudu do očí řekla: ,,Proklínám tě, ty budeš prokletá". Snažila jsem se to zasouvat, ale od noci vím, že je to stále se mnou Žena, která mě proklela už 9 let není na tomto světě a já nevím,
co s tím a jak žít dál. Kytičko, moc Vás prosím, jeli to ve vašich možnostech, pomozte mi prosím Vás. Kdyby za Vámi přišla naše holčička, vyřiďte ji prosím, že ji prosím za odpuštění, že jsem ji nedokázala zachránit a že JI, JI miluji nejvíc na celém světě a strašně se těším,až budeme zase spolu.

Moc Vám Kytičko děkuji za Váš čas a jestli bude ve vašich silách, tak i
pomoc. Přeji Vám štěstí a radost na této planetě.

Milá Linduško,
Pracovat na zrušení kletby¨je možné. Chce to z celého srdce posílat odpuštění duši, která kletbu pronesla.
Prosit tuto duši o odpuštění, protože negativní energie mezi Vámi je příliš.

Také já Kytička prosím, z celého srdce nejmilovanějšího Boha - Pána všeho Stvoření, aby Ti pomohl.
Dovolávám se jeho lásky a prosím, aby duše, které se nemohly vzájemně smířit už několik životů, konečně
nalezly klid a dokázaly si odpustit. Prosím o sílu, trpělivost, léčení bolesti a pomoc v těchto těžkých duševních
útrapách, které Tě potkaly.

Kletba je silná myšlenka nabitá negativní energií. Ta myšlenka je ve Tvém podvědomí, kde našla živnou půdu. Byla to velmi silná myšlenka ženy, která ztratila svého muže, kterému věnovala tolik let svého života.
Nedokázala si přiznat, že i ona má na rozpadu manželství svou vinu. Viděla Tebe jako hlavního viníka a hodila na Tebe všechnu svou nenávist. Proto vždy radím, počkat si, až je partner volný. Šla jsi k jejich rozvodovému soudu? Ano. To jsi ještě více zjitřila její bolest. To že někoho miluješ, Tě Bohužel neomlouvá. Nikdy si nemáme stavět vlastní štěstí na cizím neštěstí.
Tím jsi totiž oživila karmické závazky, které jste k sobě měly. Je to sice těžká karma, ale dá se s tím pracovat a pročišťovat.
Vím, že to bolí. Moc to bolí. Přesto Tvé odpuštění je jediným řešením tohoto problému.
Přemýšlej o tom. Já Ti mohu pomoci i na dálku, kdy komunikace proběhne pomocí skype.
S láskou Kytička

Milá Kytičko,
moc Ti děkuji za odpověď. Je do poslední tečky pravda, co jsi mi napsala. Nebylo mým přáním zúčastnit se jejich rozvodu.
Bohužel bylo ještě několik let před sametovou revolucí a mne předvolali jako svědka ke druhému stání. Pod pokutou 50.000,-Kčs.
Byla jsem navíc v osmém měsíci těhotenství a vůbec jsem se necítila, jako vítěz, ani šťastná. Bylo mi 19 let, s manželem jsme
o tom, že se nedá stavět na neštěstí druhých mluvili. Trápili jsme se
všichni, nedokázali jsme vztah ukončit, rozhodlo moje těhotenství.

Nikdy jsem svému muži nebyla nevěrná, vědoma si ceny, za
jakou jsem ho získala. Ani on mi také nebyl nevěrný, protože už nikdy nechtěl nikomu tolik ublížit. To jsou jeho slova a já mu věřím. Svou ženu opustil jen s kufrem a starým autem. Jeho bývalá žena nám také dávala o sobě vědět a do své smrti s manželem nepromluvila ani, když se náhodně potkali u své dcery. Chtěla jsem ji poprosit za odpuštění, s přibývajícími roky jsem pochopila, jak jsem ji ublížila a zasáhla
do života, ale byla naprosto nepřístupná. Teď se v žádném případě
neomlouvám, ale můj muž jí posledních 10 let byl nevěrný,
protože si hledal jinou ženu. Když jsem později potkávala její sestry a
švagrovou, všichni mě řekli, že si to zavinila sama,
že se k manželovi nechovala nejlíp a byla velmi egoistická. Spíš by
nechápali, kdyby se k ní vrátil. I já jsem za těch 15 let
jejího života poznala, že není člověk, co myslí na druhé.

Ano, toto poznání opravdu snižovalo můj pocit viny. Dokonce tak,
že jsem uvažovala, jestli ona mě v minulém životě neublížila a já jsem ji to vrátila. I když s jakýmkoliv oplácením ve špatném
z duše nesouhlasím a nečiním tak, ve svých 19 letech jsem takhle
nepřemýšlela, o minulých životech a karmě jsem tehdy
neměla zdání. Takové nějaké procitání jsem začala vnímat asi 10 let zpátky, ale naprostý zlom přišel až s odchodem mojí malé,
milované Berušky.

Můj manžel nevěří ničemu. Říká, že kdyby byl Bůh, tak by nemohl dopustit takovou tragédii a naši
bolest. Naše holčička měla duši anděla, radovala se ze života, byla šťastná a manžel to vnímá, že pro ni vše skončilo,že už
není nikde a nikdy nebude. Ale zároveň přiznává, že by rád věřil na zázraky. Kytičko milá, já jsem se rozepsala, jako bych byla jediná, kdo Tě prosí o pomoc. Promiň ,polepším se!!!.
 Děkuji moc za Tvůj čas, těším se na odpověď a budu
se snažit, aby Tvůj čas a snaha nebyly zbytečné.