Krásný den moji milí duchovní přátelé,mám pro vás další příběh duchovní poradny, přes velké množství duchovní práce jsem trochu odsunula popisování příběhů. A to bych právě teď chtěla napravit.

Bylo trochu mlhavé, jarní, dubnové ráno, když tato mladá žena vstoupila do mé duchovní ordinace. „Zdravím, přišla jsem na tu masáž, bolívá mne často hlava, nejspíš mám zablokovanou krční páteř“.Během krátké chvilky ležela jemná blondýnka na mém lehátku a mé prsty zkoumaly míru tenze v jejích svalech. Stačila mi při mé masáži popovídat, že se jmenuje Laura a má doma malého, pětiletého chlapečka Filípka. Se zaujetím mi vyprávěla o svém synkovi, kolem nás zněla krásná meditační hudba atlanských andělů, ale já v jejích slovech zachytila něco, co se mi vůbec nelíbilo a vneslo do mých myšlenek značný neklid.

Moje prsty se najednou zastavily a já položila otázku: „ Lauro, rozumím tomu dobře, že strýce  Milana, který na podzim zemřel, tvůj Filípek příliš neznal, ale když zemřel tak o něm Filípek začal často mluvit a byl z toho velmi smutný.“ „Teď si se strýčkem každý den povídá a ukazuje mu hračky. „Ano.“ Odpověděla Laura. „Jsem z toho trochu nervózní, nejdříve jsem to přičítala tomu, že má Filip bujnou fantazii, ale nedávno jsem byla v koupelně a dívala se do zrcadla“. Filip se najedno začal smát a volal na mě, proč do toho zrcadla dělám takové grimasy. Já se ho zeptala, jak to může vidět, když je v pokojíčku, a on mi řekl, že mu to ukazoval strýček Milan.“ „Z toho už jsem byla trochu nervózní, ale v poslední době začal Filípek pořád mluvit o tom, že také brzo zemře. „ Například včera ráno mi dal pusu a zeptal se, jestli ho budu mít ráda, i když bude mrtvý, jestli na něho budu myslet, i když tu s námi nebude.“

„Minulý týden si vybral v obchodě hračku a já mu vysvětlila, že mu ji koupím až příště, že tunemám tolik peněz“. „On z toho byl opravdu smutný a  řekl mi, maminko, já si chci hraček ještě užít, protože brzy už budu mrtvý a nebudu si už hrát.“ „Večer než šel spát, tak se mě zeptal, jestli budu o vánocích smutná, když tu už s námi nebude.“ „ Jsem z toho na nervy, a popravdě, asi bych se zbláznila, kdyby se mu něco stalo“.  „To chápu, přesekla jsem dlouhé ticho, které následovalo  po poslední větě, kterou Laura  řekla“. „Chci toho tvého chlapce vidět.“ „Není žádný důvod k tomu, aby strýček, kterého pořádně ani neznal s ním takto často komunikoval a jak je vidět, také mu  podsouvá myšlenky o smrti a to není dobré. „A můžete s tím něco udělat?“ Zeptala se Laura a pomalu se oblékala po ukončené masáži. „ Udělám vše, co bude v mých silách.“  Ujistila jsem ji, že ji najdu termín, kdy bych se mohla zastavit. Za pár dní už jsem byla v domě Laury a povídala si s Filípkem.

Na první pohled velmi bystrý a milý chlapec. Oblečený jako voják, maskáčové tričko i kalhoty a s pořádnou flintou v ruce. Ochotně mi vysvětloval, že právě dnes má vojenský den. Mě zajímal ale nejvíc chlapcův pokoj a všechny energie, které tam působí. Když jsem vstoupila do pokoje, cítila jsem neklid, a silný tlak na solar. Zapálila jsem šalvějovou tyčinku a prošla s kyvadlem všechna zákoutí pokoje. Nejsilnější, hodně negativní místo bylo u postele chlapce a také v rohu, kde si nejčastěji hraje.

Začala jsem čistit prostor a také mi přicházely informace, které mne znepokojovaly, protože bytost, která s chlapcem navázala kontakt, rozhodně nebyl strýc Milan. Celý prostor byl prostoupen jakousi negativní silou, která měla spojitost se světem nižšího astrálu a byla nějakým způsobem navázána na matku Filípka. Cítila jsem tam napětí a viděla projít stín napříč pokoje.

Vrátila jsem se rychle do obývacího pokoje za Laurou. „Musíme si promluvit Lauro, potřebuji zodpovědět několik otázek, ale chci abys byla ke mně upřímná.“  „Potřebuji vědět, jestli ses neúčastnila nějakých rituálů a magie, která mohla vypadat jen jako zábava, ale něco se tam při tom rituálu mohlo otevřít.“  Laura se na mě překvapeně podívala. Vzpomínání jí netrvalo příliš dlouho, vybavila si situace, kdy mohla přijít do styku s něčím, s čím není radno si příliš hrát„ Ano, měli jsme s kamarádkami takový slet, bylo to přesně na den pálení čarodějnic.“ Ale nic špatného jsme nedělaly, jen nějaké takové prosby a staré čarodějnické rituály, měly jsme nějaké amulety, které jsme nabíjely.“  „Laura se zamyslela a pomalu si začala vybavovat detaily.“ No, jedna z těch žen, tam měla takovou krabici, kterou používá, jak říkala na takové malé, soukromé čarování.“ A já si všimla, že tam byl i obrácený pentagram a také satanský kříž.“ „  Víte, bylo mi to divné, protože mi říkala, že provozuje jen bílou magii, ale popravdě ji nevěřím, podle toho, co nám ukazovala a dělala“.

„Já poznám obrácený pentagram „Ale jak to může souviset s Filípkem?“ „No, Lauro, víš, tyto síly působí často na nejslabší článek. V těchto sítích je vždy něco za něco. Chtěli tebe, ale ty jsi pochopila o co jde. Jsi silná osobnost.  Filípek je ale tvé nejslabší a nejzranitelnější místo. Pozvala jsi tyto síly do svého života a ony působí. Tvoří si svůj vlastní proud a tok síly a bohužel neznají žádné břehy. Tvůj syn je v nebezpečí a moc dobře to ví. Jen tě připravuje na různé varianty děje.

Zamyslela jsem se. „Bude potřeba pročistit tebe, i ten pokoj, vlastně celý dům, protože jinak se tvůj syn nezbaví myšlenky na smrt a bytosti, které tu jsou, rozhodně nepřispívají k jeho zdraví ,klidu a bezpečí. „Moje oči se najednou zastavily na docela prudkých schodech, které vedou do přízemí.“Vybavil se mi podobný příběh s dítětem, který nedopadl moc dobře.“ Rázně jsem odmítla  obraz, který mi naskočil.“

Podívala jsem se na Lauru: „Navíc tu cítím i nějakého sebevraha, který se tu u vás  pohybuje a také Filípka ovlivňuje“. Jeho energie tu silně působí. Laura se opět zamyslela. "Ano, to je pravda, loni se kousek od našeho domu zastřelil nějaký pán, byl hodně nemocný."„Ten muž potřebuje odejít z meziprostoru,kde se tyto duše nachází a  neví jak, tak čeká, až někdo v jeho okolí zemře.“  Po vyslovení této věty, se z dětského pokoje ozvalo bouchnutí a kroky. V domě kromě nás nikdo nebyl. Laura se na mě docela polekaně podívala  a protože se energie začala projevovat čím dál silněji, nemohla jsem déle čekat a přistoupila jsem k čištění.

Začala jsem s čištěním, modlitbami, žehnáním prostoru, a s pomocí Archandělů, Boží lásky, šalvěje a tibetských nástrojů se za nějaký čas dalo v dětském pokoji pokojně nadechnout. Moje práce trvala několik hodin, něž jsem mohla být spokojena se stavem, jaký v domě nastal. Cítila jsem únavu a tak, jak u všech ostatních příběhů, snažila jsem se vypnout myšlenky na dětský prostor prostoupený temnými energiemi, které se snažily ovlivnit malého chlapce.

Uběhlo několik dní a já jsem zavolala Lauře, abych se na Filípka zeptala. Ujistila mě, že po všechny dny od čištění, si na strýce ani jednou nevzpomněl, ani o něm nemluvil. Neproběhla žádná komunikace. Dokonce ani při návštěvě tetičky, která k nim přijela na návštěvu, se ani slovem nezmínil, což bylo hodně neobvyklé. O mrtvém strýci už ani zmínka. Žádné téma o přípravě na smrt a umírání. Jen dětské hry, pohádky a vše, co k pětiletému dítěti patří. A přesně tak to má být. Vlastně jsem se zapomněla zeptat Laury, co její krční páteř? Ale vzpomněla si ona sama, proto jsme toto téma otevřely. Její vysvětlení bylo velmi krátké, bolest prý jako zázrakem zmizela.  Chápu to. Někdy může přijít bolest jako zástupný problém, jako upozornění, že něco u nás doma není v pořádku. Senzory našeho těla to zachytí a upozorní nás , ale to už určitě všichni víte.

S láskou Kytička