Zima 1997 u Čunků
17. 11. 2007
Šestičlenná rodina Jiřího Čunka se choulí u kamen a již pátý den zakusuje jen suchý chléb.
Díky vicepremiérovým výrokům už víme, jak to u nich tehdy asi vypadalo.
„Tati, my máme hlad,“ odváží se pípnout jedna z dcer.
„Šetříme, dcero, šetříme. Jsou jistě rodiny, které všechno, co získají, projí. My už máme pod peřinou milion. Jednou ho odnesu do banky. Jen co najdu tu zatracenou ztracenou občanku.“
„Tatínku, ale vždyť ty máš občanku tady v saku. Hele, vlastně dvě.Proč máš dvě?“
„Byť se vám to, děti zdá nepravděpodobné, ta občanka má úplně stejný formát. A na fotce je stejný člověk. A dokonce mi je podobný! Jsem to bordelář.“
„To se smí, tati?“
„Ale prosím tě, znám lidi, kteří mají několik technických průkazů, protože si je nechali vystavit a zapomněli vyhodit.“
„Tatínku, vždycky jsi šetřil a pracoval.Pracujeme oba už celých 39 let. Skoro od kolébky. Využij nároků, které máš jako miliony obyvatel. Zajdi s tou občankou taky na sociálku ať nám dají nějaké sociální dávky,“ vloží se do debaty maminka Čunková.
„Máš pravdu, vždyť jsou občané, co všechno prohospodaří. To není neetické? Ale počkej, já s nimi jednou zatočím,“ rozohní se tatínek Čunek.
„Tatínku, ty hlady blouzníš.“
„To teda ne. Jestli budete zlobit, vstoupím do politiky. A to pak budete všichni koukat.“
Díky vicepremiérovým výrokům už víme, jak to u nich tehdy asi vypadalo.
„Tati, my máme hlad,“ odváží se pípnout jedna z dcer.
„Šetříme, dcero, šetříme. Jsou jistě rodiny, které všechno, co získají, projí. My už máme pod peřinou milion. Jednou ho odnesu do banky. Jen co najdu tu zatracenou ztracenou občanku.“
„Tatínku, ale vždyť ty máš občanku tady v saku. Hele, vlastně dvě.Proč máš dvě?“
„Byť se vám to, děti zdá nepravděpodobné, ta občanka má úplně stejný formát. A na fotce je stejný člověk. A dokonce mi je podobný! Jsem to bordelář.“
„To se smí, tati?“
„Ale prosím tě, znám lidi, kteří mají několik technických průkazů, protože si je nechali vystavit a zapomněli vyhodit.“
„Tatínku, vždycky jsi šetřil a pracoval.Pracujeme oba už celých 39 let. Skoro od kolébky. Využij nároků, které máš jako miliony obyvatel. Zajdi s tou občankou taky na sociálku ať nám dají nějaké sociální dávky,“ vloží se do debaty maminka Čunková.
„Máš pravdu, vždyť jsou občané, co všechno prohospodaří. To není neetické? Ale počkej, já s nimi jednou zatočím,“ rozohní se tatínek Čunek.
„Tatínku, ty hlady blouzníš.“
„To teda ne. Jestli budete zlobit, vstoupím do politiky. A to pak budete všichni koukat.“
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář