Pozor, poslouchejte!
(Ponížený pokus popsat pastýřskou pouť, práci, píli, pokoru)
50 podzimů, 50 předjaří pastorace
Před půlstoletím poznal pomladší pohledný pan Pepík
pravé poslání pozemské pouti –
přijal pomazání pást Pánovo plémě.
Pak přišel první počin –
primice
( přesně před padesáti podzimy),
poté pestré pastorační povinnosti:
předčítat Písmo, pronášet promluvu, přikázat pokání, podat přijímání, popřát pokoj, požehnat přítomné,
povinuté pokřtít, povolané pohřbít, pozůstalé potěšit, pacienty pomazat,
poztrácené poutníky pohledat,
probudit pospávající, pozdvihnout padlíky, pokárat polyhříšníky,
promodlit pátky, podržet přísný půst, přezpívat pašije,
posvětit paškál, pouťové předměty případně pokrmy…
…prostě posloužit potřebným.
Přešlo padesát předjaří,
přesto portrét pátera Pepy po půlstoletí
pořád pevný:
přísný pohled, postava převyšující přístojící,
přívětivá pravice,
pamětnická pleš, perfektní paměť,
poutavý přednes,
přístup přátelského pochopení, pokora přemáhat pokušení,
pacifista, poeta, písmák.
Proto početní přítomní
patřící pod poutníky potřebující pomoc pastýřovu
přátelsky pozvedáme pomyslný pohár,
připíjíme,
přejeme požehnání Pána, přímluvy patronů,
plno pozitiv
plus
přijměte prezent:
„přijímač plný programů pro přenos planetárního povědomí“.