2. díl: První slova
Mai probudil zápach a šimrání pod nosem. Chtěla se převalit na druhý bok, ale vzápětí vyjelkla, jelikož se převalila na zlomené zápěstí, které měla ošetřené a obvázané. Vzápětí si uvědomila co se stalo, prudce se posadila a otevřela oči, čehož vzápětím prudce litovala, jelikož vyjekla na lesy hrůzou. Přímo před ní byl obrovský démonský dvojhlavý kůň, co jí dýchal do obličeje. Kousek od ní bylo rozdělané ohniště. Byla na nějaké mýtině, kolem byl les a tma.
,,Neublíží ti,“ ozval se dívčí hlásek kousek od ní. Bleskově se po něm otočila.
,,Kde to jsem? A kdo jsi ty?“ Ptala se Mai celá vystrašená a že neutekla zdůvadňovalo pouze to, že dívka jí připomínala sestru, očividně se o ní postarala a ostatně nikoho jiného tu v blízkosti neznala.
,,Nějak jsi se z vašeho světa musela dostat do našeho. A já jsem Ri!“ řekla s úsměvem holčička a uklonila se skoro až k zemi.
,,Jak to myslíš, do vašeho světa?“ zeptala se vylekaně Mai a zapomněla se představit.
,,Tohle je doba démonů a kouzel,“ řekla rozzářeně Rin.
Mezitím kousek od nich na útesu stál lord Sesshomaru, v celé své chladnosti a mrazivé kráse. Ledově zahlížel do noční krajiny a jeho stříbrné vlasy poletovávaly kolem. Kousek od něj stál Jaken, jeho žabí démoní služebník.
,,Lorde Sesshomaru, plánujete něco s tou dívkou?“ optal se po chvíli. Ticho.
,,Nemám nejmenší úmysly co s ní Rin zamýšlí,“ odvětil mu pán jakoby nic.
,,Pane já vím, že je to lidská dívka a z jiné doby, ale nemyslíte si, že kdybychom v ní ponechali přesvědčení, že není způsobu, jak se vrátit zpět, že by nám mohla být užitečná?“ nadhodil Jaken otázku. Následovalo opět dlouhé ticho. Jaken polkl.
,,Myslím to tak pane, že by mohla vychovávat Rin,“ vysoukal ze sebe a čekal, čeho se za svůj drzý dotaz dočká. Ticho. Sesshomaru se otočil a zamířil k tábořišti.
,,..No a jak jsi padala, musela jsi proletět nějakou starou studnou nebo tak něčím…“ pípla Rin a poté se povzbudivě usmála na Mai, jak se jí mezitím stihla představit.
,,Neboj se, lord Sesshomaru je hodný démon. Když byl zraněný z boje s jeho bratrem Inuyashou, našla jsme ho v lese a starala se o něj. Poté mi zachránil život, když mě zabili vlci, obživil mě jeho zázračným mečem. Nemusíš se ho bát, dělá jenom samé dobré skutky,“ usmála se Rin na Mai.
,,Rin, jdi už spát,“ ozval se zmiňovaný, když vyšel zpoza stromu.
,,Rin, jdi už spát,“ pravil lord tiše, jakmile prošel pod větví. Dívenka se zatvářila lehce nesouhlasně. Mai se dívala na muže jako na zjevení.
,,Hned, hned!“ přikývla dívenka. Mai se podívala na majitele toho tajemného hlasu a strnula překvapením. Takhle si démona nikdy nepředstavovala. Někdo tak krásný, ale mrazivý…Ihned vyskočila na nohy a uklonila se.
,,Moc se omlouvám, že jsem vám takovou přítěží a děkuji za vaši péči,“ pravila s hlavou k zemi a lehce se červenala. Lord si toho nevšímal a šel dál. Mai se za ním nechápavě podívala. Mezitím už jí Rin tahala za sukni.
,,Musíš mít hlad, tuhle jsme ulovila pro tebe!“ řekla dívenka rozzářeně a zamávala jí před obličejem opékanou rybou na větvi. Mai se na ni děvče usmála a usedla k jídlu.
Po večeři obě dívky usnuli na přikrývkách z kožešin vedle sebe.
Sesshomaru seděl opřený o strom a přemýšlel, kam zítra povedou jejich kroky. Přemýšlel i o Jakenovu návrhu, ačkoliv se mu zdál stupidní, tahat sebou člověka. Zarazil se. Rin byla člověk. Měl tu maličkou celkem rád, zvykl si na její přítomnost. Aspoň trochu oživovala jeho každodenní osamělost. Jenže je to člověk a člověk potřebuje lidskou ruku. Už dlouho ji neviděl tak veselou, jako když se starala o tu směšnou lidskou dívku.
Náhle zbystřil. Slyšel zvuky. Kousek od něj se vynořila Mai. Seděl tiše, čekal. Mai šla na mýtinu, protáhla se opatrně a zadívala se k měsíci. Poté se sesunula na kolena a obličej skryla do dlaně zdravé ruky. Začala tiše vzlykat. Ovšem jelikžo byl Sesshomaru psí démon a všude bylo ticho, neuniklo mu to. Ztrnul. Co si pamatuje, nikdy neslyšel pláč. Jemu samotnému se to zdálo jako lidská slabost, Rin se pořád jen smála a Jaken nanejvýš nadával. A přeci jen si vybavil pláč. Kdysi, když ještě neznal Rin a vraždil pro potěšení. Když ti ubozí lidé plakali a prosili o smilování. Nechápal to. Proč pláče? Zadíval se na tu dívku. Měsíční světlo si pohrávalo s jejími divokými vlasy, útlá postava tvořila dojem víly. Někoho mu připomínala… jen kdyby věděl koho…
,,Měsíc byl včera v úplňku,“ řekl tiše Sesshomaru. Dívka se zarazila. Utřela si slzy, ale neotočila se k němu.
,,Ani jsem nepostřehla, u nás doma není přes světlo moc vidět,“ řekla po chvíli.
,,Lidé..“ neodpustil si Sesshomaru poznámku s nádechem arogance.
,,..Jsou zvláštní tvorové, že?“ dodala dívka bleskově. Zarazil se.
,,Slabí, nestojí mi ani o to, abych si o ně otřel boty…“ pravil dál spíš sám pro sebe, nestálo mu za to mluvit na tu lidskou dívku.
,,A přesto se staráte o lidskou dívenku,“ řekla s úsměvem Mai jakobynic. To ovšem netušila, že se tímto dotkla jeho namyšlenosti a démonického ega. Vstal a odešel. Kdyby Rin na té lidské dívce nezáleželo, už by takové štěstí Mai neměla.
Komentáře
Přehled komentářů
promiň, jen dvě slova: Mary Sue.
Proč vás to, vy děcka hloupá, nikdy nepřejde, psát takové braky?
Re: nadpis...
(kei lin, 22. 6. 2011 19:16)
haha ti vole jsi hnusni to fakno a rin jeeeeeee taaaaaaaaaak mila a heeeezka amala ! tak se spamatuj jo!
hehe
(Adrianet ( Mai), 18. 10. 2007 19:30)
Kuju všem. :-)
Arkí mě taky připomíná Leona O:-) A ještě pár lidem XD
Re: hehe
(kei lin, 22. 6. 2011 19:12)ti hele jo mam rada rin je tak mila a mala a asi je do lorda sesshomara zamilovana až pouši a kdiž tak ta divka neni mai ale kagome ona nosi sukni a ma rada inuyashu ?!
pokráčko
(Arkela, 17. 10. 2007 21:31)tenhle díl je taky moc pěknej. Seshoumaru mě překvapil. teď mě asi lidi zmlátěj,ale OBČAS mi TROŠKU připomíná leona...ale jen trošku. No jinak se těším na další pokráško Adríííí :)
Jupííí pokráčko :D
(Herwen, 17. 10. 2007 18:21)Konečně zase něco, na co se můžu těšit :D. Doufám, že brzy bude pokráčko, neboť můj absťák je čím dál tím větší :D.Adri je to super a jen tak dál ;)
Huhu Sesshomaru můj ďábelský idol =P
(Nime, 17. 10. 2007 15:59)jůůůůůů to je kawaii chci pokráčko^.^
proboha
(čtivec, 29. 12. 2011 19:18)