11. díl: Střepy minulosti
Po první hodině konkurzu se Yuri, Leon a Adri vytratily na konferenci s novináři. Ostatní se z toho mile rádi vyvlékli s výmluvou, že musí pomáhat s výběrem nových členů. Adrianet už byla převlečená, stejně tak i Leon, který měl na sobě elegantní černou košili a stejnobarevné kalhoty i sako a šel v zadu. Adrianet byla lehce nervózní. Už se připravila na nepříjemné otázky stejného rázu, jako měly některé kandidátky na volné role ve Sněhurce.
,,Neboj se, omráčíš je stejně, jako ty holky. Hlavně buď v klidu a nenech se vytočit,“ snažil se ji uklidnit Yuri, který šel lehce před ní a už otevíral dveře do záplavy blesků z fotoaparátů. Adri před tím světlem instinktivně přivřela oči. Yuri si stoupl přímo doprostřed malého vyvýšeného pódia, Adri nesměle pár kroků za ním a snažila se mile a klidně usmívat. Leon stál metr od ní, spíše ve stínu, ale byl připraven jí kdykoliv pomoci a nespoléhat se na Yuriho.
,,Všechny vás tu vítám na dnešní tiskové konferenci. Musím vás předem upozornit, že času je málo a brzo se někteří z nás budou muset vrátit na konkurz, takže zodpovíme jen pár základních otázek,“ spustil Yuri s vlídným výrazem na novináře. Adrianet s rukama za zády se snažila tvářit mile a v rámci možností se usmívat.
,,Pane Kiliane jak se připravujete na nové vystoupení? Nezdržuje vás nová členka, která nezvykle dostala hlavní roli?“ zeptal se jeden s pisálků. Adri lehce polkla, bylo to tady. Yuri se však pouze pousmál.
,,Představení stíháme báječně, přípravy probíhají systematicky a bez problémů. Slečna Renawalti nás vůbec nezdržuje, ba naopak. Díky ní máme více času na důkladnou přípravu ostatních výstupů, protože s panem Oswaldem stihli nacvičit téměř všechny výstupy před oficiálním začátkem tréninků,“ odpověděl klidně k novinářům. Adrianet si oddechla a pousmála se.
,,Pane Oswalde je pravda, že jste se smířil s myšlenkou, že budete mít za partnerku absolutní amatérku a dokonce ji sám navrhl?“ zeptal se další rejpal Leona.
,,Ano,“ přiznal klidně Leon a spražil novináře jedním ze svých extrémně antarkticky ledových výrazů.
,,Není to u vás trochu neobvyklé?“ pokračoval pisálek.
,,Neobvyklý je zejména talent slečny Renawalti, který mi byl k tomu podmětem,“ spražil ho ostře.
,,Slečno Renawalti nemáte pocit, že je to na vás, jako amatérku, příliš velké sousto?“ přikládal polínka do ohně jeden s obzvlášť jedovatým jazykem. K jeho překvapení se Adri klidně pousmála. Všichni ztichli, čekali, co mladá dívka na tak drzý dotaz odpoví.
,,A kdybych měla, myslíte, že bych tu stála?“ zeptala se ho klidně. Několik novinářů se uznaně uchechtlo.
,,Jak se vám pracuje po boku Boha smrti, pana Oswalda?“ zeptal se další.
,,Pan Oswald je vyjímečný a výtečný akrobat i člověk a já jsem šťastná za šanci s ním vystupovat,“ pravila klidně a snažila se nečervenat.
,,Není vám líto, že s uzdravením Sory Naegino o svého partnera přijdete?“ otázal se další.
,,Jsem vděčná za jakkoliv dlouhou šanci,“ odvětila s úsměvem.
,,Pane Oswalde, co byste nám mohl říci o své nynější partnerce? Prý mezi vámi byly neshody, tak proč jste se rozhodl jí trénovat?“
,,Jak už jsem řekl, slečna Renawalti má talent a byla by škoda ho nechat zaniknout,“ řekl klidně s nijak nadšeným výrazem.
,,Pane Kiliane jak probíhá konkurz?“
,,Bez větších obtíží. Objevilo se zatím pár talentů, které stojí za zvážení.“
,,Řeknete nám jejich jména?“
,,Ne.“
,,Pane Oswalde jak je na tom se zdravím vaše minulá partnerka Sora Naegino? Nevadí ji, že její místo je dočasně obsazené někým neznámým?“
,,Sora je na tom dobře a s Adrianet vychází výtečně. Sama je přesvědčená o jejím až zarážejícím talentu a pomáhala mi se základním tréninkem.“
,,Pane Kiliane co byste nám na závěr řekl o Sněhurce a páru Oswald a Renawalti?“ Yuri polkl. Nelíbilo se mu, že těm dvou říkají pár.
,,Sněhurka bude kouzelné představení plné pohádkové atmosféry a skvělých výkonů našich špičkových akrobatů. Slečna Renawalti s panem Oswaldem spolu vytvořili opravdu vynikající výstupy a dali celému představení jiskru tak, jak to má dělat sehraný pár,“ poslední slovo řekl téměř neslyšně.
,,A nyní, když nás omluvíte, přeji vám příjemný zbytek dne!“ Ještě naposledy se na novinář Yuri pousmál a poté zamířil ven spolu s Adri a Leonem.
,,Vedla sis skvěle!“ usmál se Yuri na Adrianet, jakmile za sebou Leon zavřel dveře.
,,Snažila jsem se být klidná a ne moc drzá,“ odvětila a vydechla. Leon mlčenlivě zamířil k tělocvičně. Nemohl si pomoct, její slova ho zahřála u srdce. Vyjímečný a výtečný akrobat a člověk…Mluvila o něm tak hezky i přes jeho chování. Ačkoliv byl sebevíc chladnější, nenechala se odradit. Opravdu v něm mohla vidět lepšího člověka? V něm?
,,Tak hvězdo, jdeme na oběd,“ řekl Yuri a zamířil k východu.
,,S tou hvězdou mě znervózňuješ. Mám strach, že zklamu,“ vyslovila obavy Adri, zatímco vyšli ven a zamířili k Yurimu luxusnímu autu.
,,Neměj strach, dnes si předvedla fantastický výkon,“ usmál se povzbudivě a otevřel jí dveře auta. Pousmála se a nastoupila.
,,Stihl jsem si všimnou co ráda jíš, takže jsem snad vybral správnou restauraci,“ pronesl Yuri, když jeli po mostě.
,,Nelam si s tím hlavu,“ pousmála se a sledovala z otevřeného okénka moře. Chvíli bylo ticho. Yuri ji koutkem oka pozoroval.
,,Vzpomněl jsem si, jak jsme jeli poprvé,“ řekl s lehkým úsměvem a zatočil.
,,Je to pár dnů a já mám pocit, jakoby utekla celá věčnost,“ řekla lehce posmutněle Adri.
,,Promiň, nechtěl jsem tě rozesmutnit,“ omluvil se jí spěšně.
,,To je v pořádku,“ usmála se tím zvláštním úsměvem. Nemohl si pomoci, pořád v ní viděl jakési tajemství.
Jakmile byli v noblesní restauraci a objednali si, Yuri si opřel bradu o ruce a se zájmem se podíval na Adri.
,,Tak povídej,“ pobídl ji k hovoru.
,,Co bys chtěl slyšet?“ zeptala se ho, jakmile zaujala stejnou pózu, jako on. Yuri se odmlčel, nevěděl, jak se jí správně zeptat.
,,Třeba jak jsi se dostala k tanci?“ začal tedy z jiného konce Yuri. Ovšem uhodil hřebíček na hlavičku a ani o tom netušil. Adrianet upřela pohled na maličkou vázu s dekorací na stole.
,,Asi před pěti lety jsem šla jednou s kamarádkou na konkurz latinsko-amerických tanců. Dříve jsem jako malá dělala balet a moderní tance, ale kvůli zdraví jsem toho nechala. Jenže kamarádka mě tam přemluvila, abych to zkusila taky a mě se líbil jeden z instruktorů, tak jsem jako malá praštěná puberťačka přikývla. Tím konkurzem jsem prošla a jakousi podivnou shodou okolností jsem dostala i toho instruktora. Bylo mu zhruba něco málo přes 18. Každý den jsme trénovali a nakonec jsme spolu i začali jezdit po vystoupeních. Získávali jsme ocenění, medaile, byli jsme opravdu dobří. Takhle to šlo dva roky a mezi námi se vytvořilo pouto absolutní důvěry. Jenže potom se stala nehoda. Byli jsme v bance něco vyřizovat s naším manažerem a než jsme se naděli, tak dovnitř vtrhli lupiči. Ovládli banku a…chtěli se bavit..jeden z nich si mě přitáhl …Martin, můj taneční i životní partner zasáhl, ať mě prý nechá být. Lupič se mu vysmál. Martin…on…byl vždycky takový…nedovolil, aby mi někdo ublížil…Ten grázl se mu začal vysmívat. Martin ho neposlouchal a vytrhl mě mu. Potom se už ozvali výstřely a já cítila jak se sesouvá k zemi…Potom jsem už jen viděla jeho úsměv a spoustu krve…V tu chvíli přijela policie a lupiče nakonec dostala až na toho vraha…Později se ukázalo, že náš manažer byl jejich komplic…Dlouho jsem nechtěla vystupovat, ale můj a Martinův kamarád mě přemluvil. Byl to taky vynikající tanečník. Nakonec se mi povedlo překonat samu sebe a znovu jsem se dala na dráhu profesionálního tance. Jenže můj partner musel po dvou letech odjet do Ameriky, jelikož jeho rodiče chtěl, aby tu studoval. Takže nakonec jsem tančila jen sama, občas pro přátele a nebo s dětmi z domova…“ Adrianet po celou dobu mluvila tiše, v očích se jí leskly slzy. Yuri už pochopil a najednou nevěděl co říct. Chytil ji za ruku, aby jí povzbudil. Pousmála se. Nakonec si povídali o Yuriho zkušenostech na akrobatické scéně a poté jim donesli jídlo.
Adrianet a Yuri se smíchem došli do tělocvičny.
,,Ale já za to fakt nemohl!“ smál se Yuri a dotčeně se bránil.
,,To ti tak budu věřit!“ se smíchem si do něj rýpla Adri a v očích měla jiskřičky. Okolí je pozorovalo povětšinou s úsměvy, cizí mírně nechápavě.
,,Zdá se mi to nebo se tu rýsuje pár?“ zašeptala Anna k Mie. Leon, který stál kousek od nich se nesouhlasně zamračil. Adrianet s Yurim zaujali místa mezi ostatními z vedení Kaleida na vyvýšeném pódiu, jelikož měly být vyhlášeny výsledky.
,,Zbylo vás tu poslední pár a bude vás ještě míň. Rozhodli jsme se vybrat osm nových akrobatů,“ ozval se Kalos, který stál na pódii vepředu. Adrianet si prohlédla téměř prázdné řady židlí pod nimi. Většina členů už měla role vedlejší a povšimla si pouze jedné slečny, kterou si pamatovala z jídelny. Dívka s hnědými vlasy, středního vzrůstu s milým a přívětivým úsměvem a boubelatými tvářemi na kterých měla pihy. Dobrácké šedooké oči pozorovaly okolí a ona dívka vůbec nevypadala, že je nervózní z konkurzu.
,,Jako první jsme se rozhodli přijmout na roli jednoho z Trpaslíků naši stávající členku, slečnu Carmen Dailean, které gratulujeme za její originální výkon na trampolínách,“ pravil Kalos k obecenstvu. Ozval se vstřícný potlesk a hnědovláska s přívětivým úsměvem vstala a přišla na pódium, aby si potřásla s Kalosem rukou.
,,Těším se na spolupráci!“ usmála se na ni Adri a taky si s ní potřásla rukou. Carmen zaujala místo vedle ní a sledovala nováčky pod pódiem.
,,Na druhé dvě role trpaslíků jsme vybrali z vás nováčků slečny Amélii Mulan a Lessien Séregon, které vítáme mezi naše řady,“ pokračoval Kalos a tleskal dvou slečnám spolu s ostatními. Jako první se zdvihla přibližně devatenáctiletá atraktivní dívka se zrzavými vlasy do pasu a zelenými oči. Potěšeně se pousmála a hrdě zamířila za Kalosem, se kterým si potřásla rukou.
,,Vítám tě mezi námi!“ natáhla k ní ruku Adrianet, ale dívka jí ignorovala a zamířila po bok Leona, který stál na druhé straně, stroze si s ní potřásl rukou a věnoval jí jeden ze svých ledových výrazů.
,,To je jedna z těch dívek, co proti tobě měly námitky,“ zašeptal Yuri k Adri a nesouhlasně si drzou dívku prohlížel. Adrianet pokrčila rameny a povzdechla si, ale už k ní energicky přiskočila druhá nová dívka, drobného vzrůstu s černými polodlouhými vlasy a modrými oči.
,,Ahoj, já jsem Lessien, ale klidně mi říkej Les, viděla jsem tě na hrazdě, byla jsi skvělá! Už se těším na spolupráci!“ vychrlila ze sebe dívka s úsměvem a potřásla si s ní stejně energicky rukou.
,,Díky, taky se těším! Říkej mi jak chceš, slyším téměř na všechno!“ usmála se na ni Adri a těšila se, že tu bude někdo milý, pro koho bude Kaleido stejně nové, jako pro ni. Lessien zaujala místo vedle Yuriho, se kterým se taky seznámila.
,,Do naší přípravky bych chtěl přivítat slečnu Elleanor de Luis, která má dostatečné ambice na to stát se jednou z naší nejkvalitnějších členek. S ostatními se musím pro tuto chvíli ještě rozloučit, výsledky budou vyvěšené na bráně po důkladné poradě. Prozatím nashledanou a těším se na další nové tváře,“ ukončil Kalos proslov a ozval se zdvořilý potlesk. Tělocvična se začala vyprazdňovat. Adri si všimla přibližně stejně vysoké dívky v koutu tělocvičně, nanejvýš sedmnáctileté, jak se nesměle dívá kolem. Dívka měla dlouhé fialové vlasy a čokoládové oči a vypadala lehce nervózně. Zamířila k ní.
,,Ty budeš asi Elleanor, vítej u nás!“ usmála se na ní vlídně a podala jí ruku. Dívka jí mírně nesměle přijala a přikývla.
,,Jo, to jsem, díky,“ usmála se lehce nervózně a rozhlédla se kolem.
,,Ukážu ti tvůj pokoj a potom vás tu všechny provedu, jestli budete chtít,“ pravila Sára, která k nim došla spolu s druhýma dvěma novými dívkami. Elleanor přikývla a společně zamířily do ubytoven.Komentáře
Přehled komentářů
jako vzdy pekne^^ ale bacha na pravopis;)
sugoi
(Arkela, 20. 8. 2007 2:44)Andri já ty tvoje povídky s prominutím žeru opravdu sou super a vždy se tším na další. :)
Jůůůůů :)
(Elleanor, 15. 8. 2007 20:35)To je úžasný slyšet známá jména :D Je to krásně napsaný - vím, že to píšu skoro vždycky, ale už se prostě těším na další pokráčko :D
co dodat?^^
(Jeanne, 5. 12. 2007 16:52)