Jan Mika: Každý den se něco posere
ROZHOVOR S JANEM MIKOU
Zdravím tě, čtenáři se nemohli dočkat na rozhovor s tebou, těšíš se?
Ne. (smích)
Minulá sezóna byla pro tvůj tým premiérová a hned zlatá, ceníš si toho?
Pro mě osobně to nebylo nic famózního, hrál jsem daleko větší turnaje. Ať si myslí každý co chce, ale byla to určitá povinnost vyhrát BL, znal jsem kvality našeho týmu a věděl jsem, ze na to máme.Jsem srdcem Juventino a ten kdo zná tenhle pocit tak ví, o čem mluvím.
Kvalitu bezesporu máte. Celou sezónu jste byli suveréni, přesto, byl nějaký tým, který vás dovedl potrápit?
Určitě Rude Boys a Ajacio byli hodně nepříjemní soupeři, kteří nás v mnoha zápasech potrápili, ale pro mě osobně bylo nej, že jsme pokaždé porazili Baren, kteří ač měli velké kecy, tak skoro nic nepředvedli a pokaždé jsme je porazili.
Opusťme na chvíli BL a vraťme se k fotbalovým začátkům Jana Miky. Kde a kdy to bylo?
Tak s fotbalem jsem začal v 6 letech, kdy jsem byl vybrán do Zlína. Tam jsem strávil 8 let a poté jako nepotřebný hráč jsem odešel na Paseky, kde jsem zažil svoje skoro nejlepší sezóny a pak se něco zlomilo a ukončil jsem karieru na velkém hřišti a teď se věnuji malé kopané a futsalu.
K přednostem Shadow určitě patří sehranost. Jak dlouho spolu hrajete?
Nevím přesně, jak dlouho spolu hrajeme, ale myslím, že mnohem důležitější je, že jsme si porozuměli jako lidé a stali se z nás kamarádi. I když to tak na začátku nevypadalo, ale můžu říct, že na ně nedám dopustit. Prostě mám je rád.
Kdo je podle tebe z nich nejlepší fotbalista?
To je těžké říct... Talentu od boha má určitě nejvíce Tuan, ale Bui je taky hodně dobrý, a řekl bych, že vyznává stejný styl hry jako já, jenže se moc letos nepředvedl, ale já ho znám, takže vím, o čem mluvím.
Přejděme trochu do soukromí Jana Miky. Čím se živíš?
Prací jako každý jiný.
Můžeš prozradit víc?
Dělám největší nulu v jedné firmě, která je sice nej na Moravě, ale jinak nic. Je to v oboru elektro.
Co chutná Janu Mikovi za jídlo?
Mám rád čínskou kuchyni, tu bych mohl každý den.
Jakou hudbu posloucháš?
Mám rád Metal Punk a Rock a miluju System of a Down, to je hudba mého srdce.
Pojďme do minulosti nedávné. Jak se ti líbila zakončená BL?
Myslím, že to bylo dobrá akce, hodně jsem se na to těšil a splnilo to mé očekávání, a proto díky organizátorům.
Nezapomenutelně ses zapsal u obsluhy, jak na to vzpomínáš, pane výčepní?
Klasika, každý den se něco posere.
Tak, alespoň byla legrace, nemyslíš?
To je to hlavní, proto jsem tam šel, abych se pobavil, nemám rád nudu a Mirka Heliše.
Když mluvíš o Mirkovi, jak to, že jste si tak nepadli do oka?
Nevím, nemám ho rád, prostě pro mě je to člověk, kterého bych obloukem obešel. Je to prostě Mirek, kapitán Ještěrů a tím u mě končí.
Máš ještě nějakého neoblíbeného hráče v BL?
Snad Pivodovi mě trošku štvou, ale koho ne že?
Nedávno jsi prohlásil, že v DK nebudeš, pokud tam bude M. Heliš. Je to stále pravda?
Stále si na tom trvám, ten člověk pro mě žije mimo realitu. Buď já, nebo on.
Jak se těšíš s týmem na novou sezónu?
Hodně moc se těším. BL má svoje kouzlo a to mě stále baví. Věřím, že letos budeme ještě silnější a i když si uvědomuji, že už nebudeme taková neznámá pro ostatní týmy, tak věřím, že máme na to obhájit titul.
Chtěl bys něco závěrem sdělit hráčům či fanouškům BL?
Určitě. Fotbal je krásný a přeji všem týmům hodně krásných zážitků ze hry...
Další rozhovor
(Pavel Růžička, 20. 7. 2008 22:25)