Betonová liga v roce 2026
Betonová liga v roce 2026
Betonová liga má za sebou už tři sezóny, a pomalu ale jistě si buduje svou historii a tradici. Jaká však bude budoucnost BL? Zamysleli jste se někdy nad tím, jak bude BL vypadat za takových 18 let? V roce 2026? Možná se vůbec nebude hrát, možná se na Betoně postaví hypermarket nebo mezinárodní letiště, kdo ví. Žel nikdo z nás nedisponuje schopností cestovat v čase, na rozdíl od Hira Nakamury, ale proč se nepokusit o takový malý futuristický výlet a tak trochu si zafantazírovat o tom, jaké by to mohlo být.
7. srpen 2026, právě začíná 57. sezóna BL. Na slavnostním zahájení právě doznívá hymna sjednocené Evropy a super moderní, zastřešené tribuny pro osm tisícovek diváků, které z polovinu obepínají beton, jsou narvané k prasknutí. Jak by také ne, Betonová liga je ve Zlíně už několikátým rokem nejnavštěvovanější sportovní soutěží a z hráčů BL se staly obletované celebrity. Fanoušci neváhají sáhnout hluboko do kapsy až pro 25 euro, aby si mohli pořídit vstupenku na kterýkoliv ze zápasů BL. Předsednictvo BL však už několikátým rokem za sebou úspěšně odolává tlakům, které volají po přesunu do větší a modernější arény. Výkonný výbor se nechce vzdát letitých tradic a kouzla legendárního Betonu. Na velkoplošné obrazovce, která je zavěšena na jednom z panelových domů, dochází k představování aktérů úvodního zápasu nové sezóny, tradičního derby a nejsledovanějšího šlágru mezi BT Grauen Bärenzwinger a BC Ajaccio. Nejprve hráči Bärenzwingeru. Jarek Pivoda, tvář reklamních billboardů všemožných značek, idol dospívajících dívek, vzor mladých fotbalistů a především nejlepší špílmachr BL. Miloš Půček, historicky nejlepší střelec BL, který se však úspěšně věnuje i lékařskému zaměstnání na klinice klonování ve Zlíně. Marek Pivoda, zlý muž BL ale v civilním životě milující otec trojčat. Na druhé straně postávají hráči Ajaccia. Pavel Růžička, kapitán týmu, autor nejpozoruhodnějších branek a také profesor na Palackého univerzitě v Olomouci. Filip Kučera, předseda výkonného výboru BL a stále opora svého týmu. Michal Králík, který se vypracoval v nejlepšího obránce BL v její historii. Hlavní rozhodčí prošedivělý šedesátník Luboš Michel poprvé písknul do píšťalky a zápas začíná. Hraje se v neskutečném tempu, všichni hráči ač už dávno překročili třicítku se pohybují s maximálním nasazením a bojovností. První nebezpečná střela Miloše Půčka, hned končí brankou. Zelená polovina arény šílí a skanduje jméno svého aktuálního hrdiny. Ale ultras Ajaccia za jednou z branek se nenechají zahanbit a reagují mohutným, hrůzu nahánějícím chorálem Vive l´Empereur BC Ajaccio. Poločas končí vedením Bärenzwingeru. Zatímco se fanoušci odebrali občerstvit do některého z rozličných stánků, v kabině Ajaccia se odehrává bouřka, trenér Pavel Hoftych vysvětluje důrazně svým svěřencům, že takhle to teda nepůjde a udílí taktické pokyny do druhé půle. Přestávkovou show obstarává nestárnoucí hudební formace Kabát a po nich i sličné a především spoře oděné roztleskávačky. Začíná se stmívat a tak se rozsvěcují vysoké stožáry s osvětlením. Což jako by byl pokyn pro fanoušky Bärenu, kteří roztahují obrovskou plachtu s obrazcem medvěda, který požírá Napoleona Bonaparte. To si ultras Ajaccia nenechají líbit a reagují uši rvoucím pískotem a ve slušných mediích nepublikovatelným skandováním. Na Beton z tunelu přibíhají oba týmy, v čele s kapitány a jde se na druhou půli. Ajaccio začíná náporem a po sérii pěkných přihrávek se dělovou ránou prosadil Michal Králík. S blížícím se koncem utkání začíná na obou stranách přibývat nervozita, kterou sudí Michel krotí až žlutými kartami a několika ráznými gesty. Do konce utkání zbývá posledních šest vteřin, když za stavu 1:1 zahrává Ajaccio přímý volný kop z ideální pozice. Celý stadion povstal, osm tisíc fanoušků v Beton Aréně a stovky tisíc diváků u televizních obrazovek se koncentruje na jednoho může, Filipa Kučeru. Ten se rozbíhá ke střele, ale co to, filigránsky přihrává patou volnému Pavlu Růžičkovi a ten technickou střelu do šibenice skóruje! Žlutá část hlediště je v extázi, hráči Ajaccia se seběhli pod sektor svých fanoušků a bujaře slaví klíčovou branku utkání, Pavel Růžička v nepopsatelné euforii vhodil svůj propocený dres nadšeným fanouškům. Utkání končí, Ajaccio vítězí. Zklamaní hráči Barenu rychle běží do kabiny, Marek Pivoda důrazně odmítá televizní rozhovor a vypadá to na konflikt s reportérem, který však ochranka včas zažehnala. Ajaccijští si za podmanivých tónů klubové hymny vychutnávají závěrečnou děkovačku se svými fanoušky. Kapitán Ajaccia Pavel Růžička přichází zhodnotit zápas do televizního studia, zatímco ostatní se podrobují dopingové kontrole. Poté následuje i nezbytná tisková konference, na které se trenér Bärenzwingeru Michal Bílek zlobí na své svěřence za neubráněnou standartku soupeře v závěru utkání. Obě v zápase znesvářené strany se potkávají na večeři v luxusní Betonové restauraci v útrobách jedné z tribun, kde už v přátelském duchu, pokojně a s úsměvem rozebírají právě skončený zápas. Kouzelnou atmosféru Betonové restaurace dokresluje to, že po stěnách jsou vystaveny historické relikvie jako dresy všech pěti zakládajících týmů BL (Dnes se hraje BL s 16 týmy jenom ve Zlíně a se stovkami dalších po celé Evropě), nebo zarámované ceněné sešity z prvních sezón či diplom pro nejlepšího střelce první sezóny a mnoho dalších historických cenností. Krátce před půlnocí se všichni hráči odebírají do svých domovů, ovšem ani pokročilá hodina neodradila pár desítek fanoušků, postávajících před Beton Arénou, od čekání na podpisy svých hrdinů. Tito fanoušci a spolu s nimi i celá fotbalová veřejnost se těší na zítřek, kdy se představí ostatní týmy v čele se Scoutdoorem, Rafany či obhájcem titulu Helmandem.
(filip-kucera)
Komentáře
Přehled komentářů
Luxusni Clanek =)
určitě ne
(Michal Mrázek-odstřelovač, 14. 1. 2008 19:02)Pajo určitě nebyl já sem se nasmál jak hrom a nalada byla o mnoho lepší paráda filipe;-)
Pobavení
(Pavel Růžička, 12. 1. 2008 13:53)Myslím si, že taková vize do bodoucna je opravdu skvělá. Přiznám se, že mi ten článek vylepšil náladu, protože jsem se u něho dost nasmál. Myslím, že jsem nebyl sám.
Clanek
(Ondřej Růžička, 17. 1. 2008 19:00)