Kostel-knihovna? (článek do Listů Lanškrounska)
KOSTEL – KNIHOVNA ?
Nemohl jsem si nevšimnout, že v posledních několika číslech Listů Lanškrounska byla řešena otázka využití kostela sv. Máří Magdalény a zazněla mnohá stanoviska a to i značně protichůdná. Podstatné bylo ale sdělení, že P. Zbigniew Czendlik představil svoji vizi změny využití kostela s návrhem vestavby městské knihovny do vnitřních prostor chrámu, kterou ve své studii ztvárnil architekt MgA. Přemysl Kokeš a také ji uvedl ve známost na prezentaci. Jak už to ale v demokratické společnosti bývá, objevila se rozdílná stanoviska k tomuto záměru, což je i ukazatelem zdravě fungující komunity lidí, která přemýšlí a zvažuje různé úhly pohledu.
Kostely byly stavěny k jedinému účelu. Byly to nejenom prostory mající pouze hodnotu zdí a kamene, jak jsem se mohl kdesi doslechnout, ale především prostory, které v sobě nesou kus něčeho, co nemůžeme postihnout svými smysly a co možná v sobě obsahuje nejenom historii, ale i jakýsi nepsaný odkaz našich předků, kontinuitu lidského života, která ukazuje kamsi za hranice našeho chápání. Vnitřní část kostela a vnější plášť patří nezpochybnitelně k sobě. Pokud dojde k naprosto odlišnému využití vnitřních prostor a jejich vyplnění konstrukcí a vestavbou, která naruší charakter a ráz stavby, tak dochází k jakési lobotomii. A jak známo, lobotomie mozku byla nejdříve vynikající léčebnou metodou hromadně prováděnou ve Spojených státech a v roce 1949 dokonce byla oceněna Nobelovou cenou, ale zanedlouho bylo zjištěno, jak negativní dopady tato metoda na zdraví pacientů měla.
Kostel sv. Máří Magdalény nebyl po desetiletí zásadněji udržován nebo opravován a je to znát na vnějším i vnitřním vzhledu. Tento rok je to přesně 180 let od jeho dokončení. V místech, kde stojí, byl roku 1371 založen augustiánský klášter a do roku 1825 zde stával dřevěný kostel, který byl o dva roky později nahrazen současnou stavbou, která vydržela do dnešních dnů.
Je pochopitelně více než zřejmé, že je nelehké udržovat tento druh památek v dobrém stavu a zabezpečovat všechny náležitosti spojené s provozem a údržbou. Velkým přínosem je ale to, že zdejší farnost má kněze Zbigniewa Czendlika, který za dobu svého působení dokázal mimořádné věci a to nejenom obnovit faru, zřídit kavárnu U Pastýře a podpořit její rozvoj, ale také opravit kostel sv. Václava a sv. Anny. V neposlední řadě realizoval v Žichlínku známý rozsáhlý projekt Rodinného dětského domova a uvedl do života i obecně prospěšnou společnost Gaudium, která zajišťuje dopravu dětí s handicapem do Základní speciální školy v Lanškrouně. Nedávné setkání spojené s předáním výtěžku z dražby korunek Miss ČR jenom výjimečné schopnosti potvrzuje. Vážím si toho, že navzdory tomu, že je iniciátorem zmíněné vestavby knihovny do kostela sv. Máří Magdalény, tak je přístupný širšímu referendu a v případě, že nebude jeho návrh podpořen, tak se bude snažit usilovně pracovat na rekonstrukci kostela, aby se stal znovu důstojnou budovou ... jak je uvedeno v LL č.11 v článku J. Hajzlerové.
Je zjevné, že není jednoduché z ekonomického hlediska rekonstruovat a opravovat všechny kostely v republice. V těchto momentech si ale vzpomenu na to, s jakým odhodláním se dříve tyto budovy opravovaly a díky tomu zůstaly zachovány do dnešních dnů. Vybaví se mi film Zapomenuté světlo, kde postavu vesnického faráře ztvárnil Bolek Polívka a kde ve své roli bojuje se státními úředníky i vyššími církevními představiteli za záchranu kostela.
Lanškroun je výjimečný tím, že má tři kostely, na rozdíl od podobných měst v jeho okolí. Tyto kostely jsou jeho historickou součástí a dominantou. Pokud dojde k tomu, že nebude vůle a ekonomické zdroje udržet kostel sv. Máří Magdalény v jeho bohoslužebném využití a bude odprodán jinému subjektu, tak by bylo vhodné zamyslet se nad případnými variantami, které by uchovaly ráz a důstojnost místa. Jedna z variant je, zda prostornost kostela není možností k realizaci koncertní síně a zda by nemohla být takto určitá sakrálnost místa uchována. V tomto uspořádání by mohla existovat i reálná možnost tohoto prostoru občasně využít k případným bohoslužbám.
Osobně se domnívám, že představovaný projekt vestavby knihovny není tím nejšťastnějším řešením a to nejenom kvůli včlenění do kostela, ale z důvodu čistě technických, kdy zvýšená vlhkost a malá okna budou klást nadbytečné nároky na archivaci, klimatizaci a osvětlení. Stejně tak poloha místa předpokládané městské knihovny není ideální vzhledem k procházejícím komunikacím. Knihovna by takto byla odloučena od centra města a bezpečné zóny. Máme tu i dětské čtenáře u kterých je každá frekventovaná silnice potenciálním rizikem. Jak je známo, tak rekonstrukce budov bývají často mnohem nákladnější než stavby „na zelené louce“. V případě městské knihovny, která zřejmě hledá rozsáhlejší prostory pro své působení, bych viděl jako ideální a pro budoucnost zodpovědnější variantu podpořit možnost stavby zcela nové budovy, která bude mít nejenom důstojné architektonické ztvárnění, ale i všechny náležitosti moderních knihoven. Pokud by město Lanškroun bylo schopno projednat možnost samostatné stavby knihovny například na Pivovarském náměstí, bylo by to podle mne naprosto ideální řešení, které by bylo krokem vpřed. Knihovna by nejenom oživila tuto městkou zónu, ale byla by v centrální části města, v místě, které je přehledné a bezpečné nejenom pro dětské čtenáře. Pochopitelně ve svém názoru se mohu mýlit a časem třeba dojdu k odlišnému stanovisku, ale to co představuji je můj momentální názor na věc.
Ing. Miroslav Kuťák
